Vlna veder jako výzva pro evropskou energetiku

Německý think-tank Ember vydal analýzu evropské elektroenergetiky za červen a červenec 2025. Extrémní vedra, rostoucí poptávka po elektřině a nárůst cen, evropská elektroenergetika zažila během června a července 2025 zátěžový test, který potvrdil nezbytnost větší flexibility, investic do akumulace a chytrého řízení spotřeby. 

Vlna veder v Evropě během června a července 2025 přinesla teploty přesahující 40 °C v mnoha částech kontinentu. Tento extrémní jev vedl k výraznému nárůstu spotřeby elektřiny, především kvůli masivnímu využívání klimatizačních jednotek. Denní spotřeba v Německu vzrostla o 6 %, ve Francii o 9 %, ve Španělsku dokonce o 14 %. Současně došlo ke zvýšení večerních špiček, například ve Francii o 12 % a ve Španělsku o 15 %.

Největším přínosem v této situaci byla rekordní výroba solárních elektráren. V červnu 2025 dosáhla EU celkové produkce solárních elektráren ve výši 45 TWh, což je o 22 % více než ve stejném měsíci předchozího roku. Německo se v krizových dnech opíralo až o 50 GW výkonu ze solárních elektráren, které pokrývaly 33 až 39 % denní spotřeby. Díky existenci 14 GW bateriových systémů a 10 GW přečerpávacích elektráren se podařilo část této elektřiny uchovat i pro večerní potřebu.

Teplotní extrémy způsobily nejen zvýšenou spotřebu, ale i přímé omezení výroby. Ve Francii byla během kritických dní ovlivněna část jaderných elektráren, přičemž až 7 GW výkonu bylo mimo provoz z důvodu přímého dopadu horka a podniknutých opatření v rámci chlazení. Další 2 až 3 GW instalovaného výkonu byly plánovaně odstaveny v období extrémních teplot, jak uvádí Ember.

To se projevilo i v cenách elektřiny, zatímco 24. června byla průměrná cena elektřiny v Německu zhruba 60 €/MWh, o týden později, 1. července, vystoupala nad 150 €/MWh, tedy na téměř trojnásobek.

Dopady vlny veder na ceny v Německu, EMBER

Potřeba flexibility, akumulace a systémových inovací

Zkušenost s vlnou veder ukázala, že solární výroba přes den sice pomáhá vyrovnat zvýšenou poptávku po elektřině, ale ve večerních hodinách zůstává evropská elektroenergetika zranitelná. Právě tehdy ceny elektřiny vyletěly nejvýše. V Německu i Polsku přesáhly 400 €/MWh, ve Španělsku a Francii zůstaly jen mírně nížší.

Tento fenomén zdůrazňuje nutnost rozvoje akumulace energie a chytřejšího řízení spotřeby. Úložiště elektřiny, ať už bateriová nebo přečerpávací, se osvědčila jako nástroj pro vyrovnání výroby a spotřeby mezi dnem a nocí.

Dalším zásadním prvkem byla mezinárodní propojenost sítí. Protože vlna veder postihla různé regiony v různých dnech, například Madrid v neděli, Paříž v úterý a Berlín či Varšavu ve středu, mohly být přebytečné dodávky přenášeny tam, kde byly právě potřeba. Interkonektory tak pomohly rozložit zátěž a ztlumit cenové špičky.

Například Polsko zveřejnilo 2. července balík takzvaných anti-blackout opatření, který zahrnuje přístup provozovatele přenosové soustavy k reálným datům z decentralizovaných zdrojů, možnost jejich řízení v krizových situacích a rozšíření dynamických tarifů. Po problémech ve Španělsku, Itálii a ČR je tak možné, že se jednotlivé státy začnou více zaměřovat na problematiku blackoutů a způsoby, jak jim předcházet.

Vlna veder tak může fungovat jako zátěžový test evropské elektroenergetiky a zároveň zkouška energetické transformace. Ukazuje se, že přechod k obnovitelným zdrojům energie je sice na dobré cestě, ale bez rychlého rozvoje flexibility, ať už ve formě úložišť, chytrého řízení poptávky nebo tarifních inovací a posilování přeshraničního propojení, zůstává síť zranitelná.

Evropa má technologická řešení, potřebuje však jejich rychlou implementaci, politickou podporu a hlavně investice, protože energetická transformace není levnou záležitostí.