Austrálie a Japonsko spojily síly v boji za energetickou bezpečnost a kritické minerály

Austrálie a Japonsko dále prohlubují spolupráci v oblasti energetiky a kritických minerálů. Během návštěvy japonské premiérky Sanae Takaichi v Austrálii podepsaly obě země nové dohody, jejichž cílem je posílit odolnost dodavatelských řetězců a snížit závislost na dominantních dodavatelích strategických surovin. Těžiště spolupráce přitom spočívá především ve vzácných zeminách, niklu, galliu nebo grafitu – tedy materiálech nezbytných pro polovodiče, elektromobily, baterie i obranný průmysl.

Australský premiér Anthony Albanese označil partnerství za reakci na rostoucí geopolitickou nejistotu a narušování světového obchodu. „Austrálie a Japonsko podnikají kroky na ochranu svých ekonomik před budoucími šoky a nejistotou,“uvedl po jednání s japonskou delegací. Obě země zároveň zdůraznily význam bezpečných energetických a surovinových dodávek v době rostoucího napětí na Blízkém východě i pokračujícího soupeření se silným čínským vlivem v oblasti zpracování kritických minerálů.

Austrálie dnes pokrývá přibližně třetinu japonských energetických potřeb a je největším dodavatelem LNG pro japonský trh. Nyní však Canberra a Tokio posouvají spolupráci i do strategičtější roviny ekonomické bezpečnosti. Kritické minerály se podle společného prohlášení stávají „ústředním pilířem“ vzájemných vztahů.

Australská vláda v této souvislosti oznámila podporu až 1,3 miliardy australských dolarů pro projekty s japonskou účastí. Financování má podpořit těžbu, zpracování i výrobu navazujících produktů v dodavatelském řetězci. Japonská státní organizace JOGMEC již do australských projektů investovala přibližně 370 milionů australských dolarů a další prostředky plánuje uvolnit v následujících letech.

Jedním z nejvýznamnějších projektů je Lynas Rare Earths, dlouhodobě považovaný za klíčovou alternativu k čínské dominanci v oblasti vzácných zemin. Společnost letos zahájila produkci těžkých vzácných zemin, které jsou zásadní například pro výrobu výkonných magnetů využívaných ve větrných turbínách či elektromobilech. Další projekty zahrnují například získávání gallia pro polovodiče, produkci hořčíku pro letecký a automobilový průmysl nebo těžbu fluoritu potřebného pro výrobu hydrofluorové kyseliny.

Nové dohody zároveň navazují na partnerství z roku 2022, kdy obě země vytvořily rámec pro spolupráci v oblasti kritických minerálů a čistých technologií. Tehdy šlo především o podporu investic a sdílení know-how, nyní se však spolupráce posouvá výrazně dále – směrem ke koordinovanému budování alternativního dodavatelského řetězce mimo čínský vliv.

Právě snaha o diverzifikaci dodávek je dnes jedním z hlavních motivů celé iniciativy. Čína totiž stále dominuje globálnímu zpracování vzácných zemin i řady dalších strategických materiálů a západní státy se obávají možné závislosti v době rostoucí geopolitické rivality.