Největší ložisko zemního plynu v EU snížilo těžbu o více než 50 %
Těžba z kdysi největšího ložiska zemního plynu v Evropě letos klesne na téměř desetileté minimum. V návaznosti na zastropování maximálního objemu těžby se bude letošní těžba pohybovat na úrovni 24 mld. m³ zemního plynu. Těžba plynu klesá i na dalších ložiscích zemního plynu v Nizozemsku.
Největší evropské ložisko zemního plynu směřuje k nejnižšímu objemu těžby za posledních několik let. V návaznosti na geologickou nestabilitu podloží a výskyt zemětřesení spojených s místní těžbou byl maximální roční objem těžby omezen na méně než 50 %.
O významu ložiska Groningen hovoří i jeho více než poloviční podíl na celkové těžbě plynu v Nizozemsku, přičemž i těžba z ostatních ložisek se postupně snižuje. Od roku 2013 poklesla již téměř na polovinu svého dřívějšího objemu.
Ložisko Groningen mělo velkou výhodu mimo jiné v tom, že mohlo v průběhu roku významně regulovat množství těžby plynu. To se v průběhu jednoho roku pohybovalo v různých čtvrtletích na úrovni od 6 do 17 mld. m³.
I relativní flexibilita ložiska se ale ukázala jako faktor, který negativně ovlivňuje seismickou stabilitu v okolí, a proto nizozemská vláda zavedla opatření k minimalizaci výkyvů. Již v roce 2015 se těžba v jednotlivých čtvrtletích roku pohybovala pouze mezi 5,7 mld. m³ a 7,7 mld. m³.
I přes související opatření zůstala četnost zemětřesení na podobné úrovni. Žádné ale nebylo tak silné, jako zemětřesení v okolí města Huizinge v roce 2012, které dosáhlo síly 3,6 stupně na Richterově stupnici.
Ložisko zemního plynu Groningen
Nizozemské ložisko Groningen je významné i z pohledu Evropské unie. Významné je o to víc v současné době, kdy je jednou z hlavních priorit energetiky diverzifikace zdrojů zemního plynu a omezení závislosti na jeho dovozu.
V období maximální těžby se roční objem produkce pohybovala na úrovni 53 mld. m³, což bylo přes 10 % spotřeby zemního plynu v Evropské unii. Mimo to byla výhodou již zmíněná flexibilita těžby reagující na aktuální potřeby.
Od roku 2013 se maximální těžba postupně snižuje, nejdříve byl strop nastaven po rekordním roce 2013 na 49 mld. m³ s plánovaným poklesem až na 40 mld. v roce 2016. Nyní je strop nastaven na 24 mld. m³.
Zdroj úvodního obrázku: commons.wikimedia.org
Mohlo by vás zajímat:
Je třeba číst mezi řádky , nejde o žádné mikro zemětřesení, ale jde o to , že Holansko nechce udělat stejnou chybu s plynem jako Anglie s ropou , tak dlouho vyváželi ropu až nemají ani pro sebe, Holanďanům se zásoby plynu tenčí , je tedy třena ukončit vývoz a nechat si zbytek suroviny pro sebe. Samozřejmě nelze to takto říct , prostě zemětřesení nemůžeme těžit tolik , promiňte.....
Nie je to az take jednoduche, Holandania maju zmluvy na vyvoz do Nemecka, Anglicka a dalej, a na to aby ich splnily kupuju plyn od Norov.. Zadalsie tie zemetrasenia su nespochibnitelne, caste a je tam realny odpor proti tazbe zo strany obyvatelstva. O tom ako na Groningene zbohatol Shell a nikto iny. niekedy inokedy.
Myslím, že jste vedle jak ta jedle. Z toho ložiska má Nizozemská vláda obrovské peníze do rozpočtu a omezení těžby bude má dost zásadní dopad na státní rozpočet. Demokratická vláda s mandátem na pár let bohužel až na světlé výjimky opravdu nepřemýšlí o tom, že za 10+ let bude ouvej.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se