Rusko začalo posílat zemní plyn skrz plynovod Síla Sibiře 2. prosince letošního roku v rámci 30leté smlouvy mezi ruským Gazpromem a čínským CNPC. A již od podpisu této smlouvy se uvažuje o dalším možném rozšíření tranzitních kapacit.

V prosinci by mělo být dle odhadů dodáno do severovýchodní oblasti Číny přibližně 300 miliónů m³ zemního plynu skrz nově zprovozněný plynovod Síla Sibiře.

Obavy o dovoz LNG do Číny

Přestože bude nějakou dobu trvat, než se toky zemního plynu z Ruska do Číny dostanou na významnější úroveň (předpoklad využití nominální přepravní kapacity plynovodu, 38 miliard m³/rok, je očekáváno až okolo roku 2025), vyhlídka na zpomalení růstu poptávky po zemním plynu a zvýšení nabídky „potrubního“ plynu představují hrozbu pro předpokládaný dovoz stále většího množství LNG do Číny.

Přitom roste také domácí produkce zemního plynu v Číně, což dále stlačí podíl LNG na dodávkách zemního plynu. Za prvních 10 měsíců tohoto roku čínská domácí produkce dosáhla na hodnotu 142 miliard m³, což je 10% meziroční nárůst. Spotřeba zemního plynu za stejné období vzrostla meziročně o 9 % na  246 miliard m³.

Ve srovnání s hodnotou z roku 2017/2018, kdy došlo k nárůstu spotřeby o 17 %, jde o znatelné zpomalení. Slabší makroekonomická situace v Číně spojená se zpomalením zavádění environmentální politiky tak zasáhla i růst poptávky po zemním plynu. Globální trh s LNG je tak silně zásobován a spotové ceny dosahují rekordně nízkých hodnot.

Rozšíření přepravní kapacity a preference potrubních dodávek

Mezi Gazpromem a CNPC probíhají rozhovory o možných dalších dodávkách zemního plynu skrz nový plynovod. Produkce zemního plynu na ruském poli Chayandinskoye a Kovyktinskoye by měla v roce 2025 dosáhnout 50 miliard m³, což značí, že prostor ke zvýšení dodávky je.

Plánované vytvoření nezávislé čínské ropovodní a plynovodní společnosti ovšem jednání, vzhledem k nejistotě o investorovi do nové infrastruktury na čínské straně, zpomaluje.

„Pomalejší růst poptávky a zaměření se na domácí produkci snižuje poptávku po dováženém zemním plynu, zatímco obavy o bezpečnost dodávek a závislost na dovozu ve světle obchodní války USA a Číny vedou vládu k preferenci potrubních dodávek před LNG. Realitou však zůstává, že budoucí poptávka Číny bude vyžadovat plynovod i LNG,“ uvedl Michal Meidan, ředitel čínského energetického programu na Oxfordském energetickém institutu.

 

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *