Produkce leteckého paliva v USA stoupá k rekordním hodnotám, EU chystá nouzový plán

Rafinerie ve Spojených státech amerických produkují aktuálně letecké palivo v objemech blízkých rekordním hodnotám z července 2024. Ceny leteckého paliva v USA přesto po vypuknutí války na Blízkém východě prudce vzrostly a podle posledního výhledu agentury EIA by za celý letošní rok měly v průměru činit 3,33 dolarů za galon. To je o 74 % vyšší hodnota ve srovnání s odhadem agentury před vypuknutím války. 

Produkce leteckého paliva v USA přesáhla v posledních týdnech hranici 2 milionů barelů za den a přiblížila se tak rekordní  produkci zaznamenané v červenci 2024. Jak upozornil zahraniční server Argus, produkce leteckého paliva v USA vzrostla od vypuknutí války na Blízkém východě o téměř 290 tisíc barelů za den.

"Konflikt omezil vývoz ropy a ropných produktů Hormuzským průlivem a poškodil energetickou infrastrukturu, což vedlo k růstu cen paliv. Americké rafinerie očekávají vyšší marže minimálně do konce roku 2026," uvedl Argus.

EU připravuje koordinovanou reakci

Situace na trhu s ropnými produkty významně dopadá také na státy Evropské unie. Přestože prozatím podle vyjádření Evropské komise z minulého týdne nejsou v EU evidovány nedostatky paliv, mohou se v následujících týdnech objevit regionální omezení v případě nevyřešení blokády Hormuzského průlivu. Hlavním problémem by přitom podle Komise bylo právě letecké palivo.

"Koordinační skupina pro ropu (OCG) diskutovala výhled pro EU a koordinovanou společnou reakci EU pro případ, kdy současná situace bude pokračovat i v červnu. Přestože můžeme v případě potřeby uvolnit nouzové zásoby, experti OCG zdůraznili, že při trvání této situace bude muset být jakékoliv uvolnění rezerv následováno odpovídajícími opatřeními pro snížení spotřeby paliv tak, aby nouzové zásoby vydržely co nejdéle," uvedla Komise.

Komise dodala, že jednání koordinační skupiny pro ropu budou pokračovat na pravidelné a časté bázi, aby bylo zajištěno řešení pro jakýkoliv vývoj v oblasti dodávek leteckého paliva do EU. Komise bude v mezidobí pokračovat ve vyhodnocování celkového dopadu situace ne Blízkém východě na Evropu, podpoří koordinovanou akci v případě její potřeby a bude pravidelně o situaci jednat s členskými státy EU, Mezinárodní energetickou agenturou a účastníky trhu.