Konsorcium <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-hydrogen/norsk-e-fuel-consortium-plans-hydrogen-based-renewable-fuel-plant-idUSKBN23G18D">Norsk e-Fuel plánuje postavit první komerční jednotku na výrobu alternativních paliv pro norskou leteckou dopravu</a>. Projekt má posloužit jako první krok k zavedení technologie v celém Norsku a vytvoření nového podnikatelského sektoru s čistou energií.
Nové průmyslové konsorcium <a href="https://www.norsk-e-fuel.com/en/">Norsk e-Fuel</a> chce postavit závod na bázi vodíku, který umožní konverzi elektřiny z obnovitelných zdrojů na čistá alternativní paliva využitelná v leteckém sektoru.
Jednotka, která má být postavena v průmyslovém parku Herøya v norském Porsgrunnu, má vyrábět 10 milionů litrů alternativních paliv za rok a její uvedení do provozu se očekává v roce 2023. Do roku 2026 však konsorcium počítá s masivním zvýšením výrobní kapacity, a to na desetinásobek. Při takové produkci závod dosáhne každoročního snížení emisí CO2 o 250 000 tun.
Norsk e-Fuel uvedlo, že díky <a href="https://oenergetice.cz/ropa/audi-zacalo-vyrabet-ekologickou-naftu-z-co2-a-vody">Power-to-Liquid (P2L)</a> technologiím lze za pomoci elektrolýzy vody přeměnit obnovitelnou energii, vodu a CO2 zachycený ze vzduchu na syntetický plyn. Z něj se při dalším zpracování a rafinaci dá vyrobit alternativní palivo, využitelné například pro letadla. Konečný produkt se může přímo využít v rámci stávající infrastruktury. Výstavba jednotky má uvést tuto technologii na norský a následně evropský trh.
<h2>Naděje pro udržitelnou dopravu v Evropě</h2>
Členy tohoto nového společného podniku sídlícího v Oslu jsou společnosti <a href="https://www.sunfire.de/en/">Sunfire</a>, <a href="https://www.climeworks.com/">Climeworks</a>, <a href="http://www.paulwurth.com/">Paul Wurth</a> a <a href="https://valinor.no/en/">Valinor</a>. Sunfire GmbH je předním světovým výrobcem a dodavatelem P2L technologie. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/svycarska-spolecnost-chce-roku-2025-zachytavat-1-emisi-co2-ziskala-financovani-ve-vysi-31-mil-usd">Climeworks AG</a> je průkopnickou společností v oblasti technologií pro zachycování CO2 ze vzduchu. Paul Wurth SA (SMS group) je mezinárodní dodavatelskou firmou v ocelářském průmyslu. Valinor je investiční společností zaměřenou na čisté technologie.
<blockquote>Jsme pyšní na to, že máme ty nejlepší průmyslové hráče včetně našich norských obchodních partnerů po našem boku při realizaci tohoto důležitého projektu,“ prohlásil generální ředitel Norsk e-Fuel, Karl Hauptmeier.</blockquote>
V současné době je evropský dopravní sektor stále silně závislý na fosilních palivech. Tento projekt je nadějí pro radikální posun směrem ke klimaticky neutrální mobilitě, a to zejména v sektorech, jejichž elektrifikaci bude těžké dosáhnout. Letecký sektor je jedním z nich.

Čistá mobilita

První evropská komerční jednotka na výrobu alternativních paliv pro letadla plánována v Norsku

Letecká doprava, která patří mezi emisně nejnáročnější sektory, by měla být od roku 2021 regulována mezinárodním nástrojem ke snižováním emisí zvaným <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/budoucnost-letecke-dopravy-by-mela-byt-zelenejsi" target="_blank" rel="noopener">CORSIA</a>. Aerolinky nyní v souvislosti s opatřeními vyvolanými koronavirovou infekcí volají po odložení povinností, které jim legislativa ukládá.
Nástroj CORSIA (Carbon Offsetting and Reduction Scheme for International Aviation) Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO má za cíl zabránit zvyšování emisí z mezinárodní letecké dopravy pomocí kompenzačních kreditů. V praxi toto znamená, že provozovatelé letadel budou muset množství emisí vyprodukovaných “proinvestovat” v podobě projektů snižujících či pohlcujících emise v jiném sektoru.
Během let 2019 a 2020 pak měly aerolinky za úkol monitorovat své emise za účelem stanovení referenční úrovně. Množství emisí, které daná aerolinka vypustí v následujících letech nad tuto úroveň, pak bude muset kompenzovat právě nákupem kreditů na speciálním trhu.
<h2>Přílišná finanční zátěž pro aerolinky</h2>
Vzhledem k útlumu letecké dopravy nyní aerolinky žádají organizaci ICAO o změnu pravidel pro stanovení referenční hodnoty. Stanovení příliš nízké základní hranice pro množství emisí by totiž pro společnosti v budoucnu znamenalo velmi vysoké kompenzační povinnosti.
Je přitom očekáváno, že aerolinky se z nastalé krize budou zotavovat ještě několik nadcházejících let. Problémem by dle Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA nebylo jen velké finanční zatížení aerolinek spojené s nákupem emisních kreditů, ale i jejich možný nedostatek na trhu, a to i přesto, že systém bude moci využívat kreditů CDM původně vygenerovaných Kjótským protokolem. IATA proto nyní navrhuje stanovit jako základní úroveň nikoli průměr let 2019 a 2020, ale pouze rok 2019.
<h2>Systém CORSIA již nyní kritizován</h2>
Změna pravidel systému CORSIA by musela být posvěcena všemi členy organizace ICAO. Vzhledem k tomu, že mnozí vnímají CORSIA už nyní jako velmi slabý nástroj ke snižování emisí s poměrně nízkými nároky na jednotlivé společnosti provozující leteckou dopravu, není jisté, zda se tento souhlas setká s pozitivní odezvou od všech států.
Požadavek pozměnit pravidla systému CORSIA přišel ve stejnou dobu, kdy letecké společnosti po celém světě žádají státy o finanční pomoc. Prudký útlum letecké dopravy může být totiž pro řadu z nich likvidační.

Emise CO2

Aerolinky žádají odložení mezinárodních závazků ke snižování emisí

Britský průmyslový gigant Rolly-Royce na konci minulého roku <a href="https://www.rolls-royce.com/media/press-releases/2019/19-12-2019-rr-unveils-all-electric-plane-targeting-the-record-books.aspx" target="_blank" rel="noopener">představil své nové, plně elektřinou poháněné letadlo</a>. Díky špičkovému pohonu by letadlo mělo být schopné dosáhnout rychlosti okolo 500 km/h, čímž se bude pokoušet o pokoření rychlostního rekordu.
Nový letoun vznikl v rámci iniciativy ACCEL (z angl. Accelerating the Electrification of Flight), tedy zrychlení elektrifikace létání, a je klíčovým prvkem strategie Rolls-Royce stát se „šampiónem“ v elektrifikaci.
Na projektu se podílí řada dalších společností včetně výrobce elektrických motorů a řídicích prvků YASA či start-upu Electroflight. Projekt je také spolufinancován britským Institutem leteckých technologií ve spolupráci s tamním Ministerstvem obchodu, energetiky a průmyslové strategie.
<blockquote>„Postavit nejrychlejší elektřinou poháněné letadlo na světě není nic jiného než revoluční krok ve změně letectví a je nám potěšením představit letadlo projektu ACCEL. Toto není pouze důležitým krokem směrem k pokusu o světový rekord, ale také rovněž pomůže rozvíjet schopnosti společnosti Rolls-Royce a zajistit, že budeme v čele vývoje technologie, která může hrát zásadní roli pro umožnění transformace k nízkouhlíkové globální ekonomice,“ uvedl Rob Watson, ředitel Rolls-Royce Electrical.</blockquote>
Letadlo bude vybaveno speciální baterií pro letadla s vůbec nejvyšší energetickou hustotou, která byla kdy vyrobena. Tato baterie by měla poskytnout dostatek energie na 200 mil letu (320 km), tedy například na let z Londýna do Paříže.
Baterii tvoří 6000 článků, které jsou speciálně zkompletovány pro minimalizaci hmotnosti, přičemž pokročilé systémy mají díky přímému chlazení zajistit optimální provoz i při vysokém výkonu nutném pro pokoření rekordu.
Vrtuli letadla pohání 3 axiální elektromotory, které jsou dohromady schopny poskytnout výkon více než 500 koňských sil při účinnosti více než 90 %. Podle společnosti by letadlo mělo být schopné dosáhnout rychlosti vyšší než 300 mil za hodinu, tedy více než 480 kilometrů za hodinu.
Zdroj úvodní fotografie: Rolls-Royce

Elektromobilita

Rolls-Royce představil své letadlo poháněné elektřinou, na jaře má pokořit rychlostní rekord

Německá parlamentní Strana zelených chce omezit užívání vnitrostátní letecké dopravy na úkor dopravy po železnici. V poslední době velmi populární strana požaduje zlevnění vlakových jízdenek, vyšší frekvenci odjezdu vlaků, zlepšení wifi pokrytí ve vozech a obecně větší spolehlivost vlakové dopravy. Těmito opatřeními by chtěli zvýšit atraktivitu železniční dopravy, aby ji tak lidé volili častěji než letadla.
Zelení budou bojovat za zavedení daně na letecká paliva a postupné posilování opatření pro podporu dopravy po železnici. Strana byla napadána s tím, že má plány úplně letadlovou dopravu nad územím Německa zakázat, což ale Zelení na půdě německého Bundestagu odmítli.
V pozičním dokumentu uvádějí, že plánují předložit sérii opatření, která zatraktivňují železniční dopravu tak, že letadla nebudou do roku 2035 nejatraktivnějším způsobem dopravy na delší vzdálenosti v Německu.  Za účelem zavedení těchto opatření má státní společnost Deutsche Bahn obdržet 3 miliardy eur ročně.
<h2>„Chronicky podfinancovávaná“ železniční doprava</h2>
Dle Zelených je pro dostatečnou konkurenceschopnost železnice třeba, aby byla dojezdová doba mezi jednotlivými destinacemi v rámci země a okolních států maximálně čtyři hodiny. V delším časovém horizontu by rovněž měla být zavedena evropská síť nočních vlaků.
<blockquote>„Je nepřijatelné, aby doprava, která zdaleka nejvíce poškozuje klima, byla nadále dotována miliardami eur. Ekologicky vhodnější železniční doprava je přitom chronicky podfinancovávána,“ uvedla Daniela Wagnerová, jedna z autorů pozičního dokumentu.</blockquote>
Zelení zvyšují tlak na spolkové ministerstvo dopravy, které přislíbilo rozšiřování železniční sítě, což je i cíl zmíněný v koaliční dohodě německých vládních stran. Ministerstvo v minulém roce oznámilo svůj záměr masivně investovat do železniční skupiny DB v rámci programu Deutschlandtakt.
Zelení ale v rámci opatření určených k podpoře železnic požadují rovněž zavedení daně z paliva na vnitrostátních letech. Doporučují stejnou míru zdanění, jako je tomu nyní u benzinu, tedy 65 centů (včetně DPH) na litr.

Německo: Zelení chtějí omezit vnitrostátní leteckou dopravu

Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair se loni dostaly mezi deset největších znečišťovatelů skleníkovými plyny v Evropě jako první firma, která neprovozuje uhelnou elektrárnu. Vyplývá to z analýzy výzkumné společnosti Transport &amp; Environment, o které informovala agentura Bloomberg. Ryanairu loni stouply emise oxidu uhličitého o 6,9 procenta. 
Zpráva potvrzuje, že roste podíl leteckého průmyslu na emisích tzv. skleníkových plynů, kterým je připisováno poškozování atmosféry.
Znečištění od leteckých společností se od roku 2005 zvýšilo o zhruba dvě třetiny a i nadále by mělo růst, protože se lety stávají cenově dostupnější. Letecký průmysl by se tak v příštích třech desetiletích mohl stát největším producentem skleníkových plynů.
Ryanair se na seznamu deseti největších znečišťovatelů ovzduší v Evropě ocitl na devátém místě. Na zbývajících příčkách se umístily energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí, nejvíce znečišťujícího fosilního paliva.
<figure id="attachement_26758" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/aircraft-464296_1280-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/aircraft-464296_1280-800x600.jpg" alt="letadlo" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) se nedávno rozhodla začít řešit emise leteckého průmyslu přijetím vlastních směrnic. V nich ICAO vyzvala, aby se aerolinky snažily vykompenzovat zvýšení emisí výsadbou stromů nebo investicemi do čistších technologií. Kritici však uvádějí, že kompenzace již byly odzkoušené a ukázalo se, že nefungují, částečně i kvůli tomu, že je těžké kontrolovat jejich dodržování.
Podle předběžných údajů emise spadající pod evropský systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) loni obnovily pokles, když v roce 2017 se mírně zvýšily.

Rychlé zprávy

Ryanair je mezi deseti největšími znečišťovateli ovzduší v Evropě

Americká letecká společnost Virgin Atlantic minulý týden uskutečnila komerční let z USA do Velké Británie s inovativním leteckým palivem. Do běžného leteckého petroleje bylo přimícháno 5 % ethanolu vyrobeného z odpadních plynů z průmyslové výroby. Palivová směs by v budoucnu mohla být tvořena ekologičtější složkou až z poloviny. Cílem aerolinek i výrobce paliva LanzaTech je zejména snížení emisí skleníkových plynů letecké přepravy.
Nový typ leteckého paliva použily při prvním komerčním letu z amerického <a href="https://blog.virginatlantic.com/virgin-atlantic-lanzatech-celebrate-revolutionary-sustainable-fuel-project-takes-flight/">Orlanda do britského Gatwicku aerolinky Virgin Atlantic</a>. Letoun typu Boeing 747 po úspěšném přistání přivítal zakladatel aerolinek Virgin Atlantic sir Richard Branson. Použitá palivová směs byla tvořena z 5 % ethanolem, který byl vyroben z odpadních plynů vznikajících při průmyslové výrobě – čímž dle aerolinek lze docílit nižší uhlíkové stopy letecké dopravy.
<blockquote>
&#8222;Dálkové cestování je pro spojování lidí po celém světě důležitější než kdy jindy. A je naší zodpovědností zajistit, abychom to dělali co nejvíce udržitelným způsobem. Spolupráce se společností LanzaTech nám umožní dramaticky snížit emise uhlíku a zároveň podpořit britský průmysl. To je důvod, proč jsme tak nadšeni, že jsme předvedli toto palivo při prvním komerčním letu, protože plánujeme první výrobnu leteckého paliva na světě, která bude využívat tuto úžasnou novou technologii,&#8220; uvedl v prohlášení Sir Richard Branson.
</blockquote>
Dle amerického výrobce paliva, společnosti LanzaTech, by v budoucnu mohla ekologicky vyrobená složka tvořit až 50 % letecké palivové směsi. Zároveň LanzaTech tvrdí, že by mohla na trh dodávat zhruba 20 % světové produkce leteckého paliva a snížit tím emise skleníkových plynů o 65 % ve srovnání s konvenčním leteckým palivem.
<h2>Podpoří ekologické palivo britská vláda?</h2>
Americké aerolinky Virgin Atlantic při příležitosti použití nového paliva vyzvaly britskou vládu, aby podpořila LanzaTech, která by měla zájem v Británii otevřít tři závody na jeho výrobu. Podobný projekt v Británii bez podpory zkrachoval a London GreenSky Factory, která měla dodávat palivo pro letadla British Airways, nikdy nebyla nepostavena.
<blockquote>
&#8222;Ukázali jsme, že recyklace odpadních emisí uhlíku do leteckého paliva není nemožná. Rovněž jsme dokázali, že odpadní uhlík by neměl být považován za závazek, ale naopak za příležitost, jelikož může být použit znovu a znovu,&#8220; uvedla ředitelka LanzaTech Jennifer Holmgren.
</blockquote>
<a href="http://oenergetice.cz/cista-mobilita/budoucnost-letecke-dopravy-by-mela-byt-zelenejsi/">Snižování emisí skleníkových plynů z letecké dopravy</a> je <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-chce-zastavit-rust-emisi-letecke-dopravy-od-roku-2020/">důležité pro většinu vlád členských států EU</a>, cíle ovšem naplňuje zejména přechod na ekonomičtější letouny s nižší spotřebou, mezi které patří například model 787 amerického Boeingu a model A350 francouzského Airbusu.
Zdroj úvodní fotografie: Virgin Atlantic

Ekologické letecké palivo v praxi? První transatlantický let byl úspěšný

Norsko se staví do vedoucí role v oblasti elektrifikace osobní silniční dopravy již delší dobu, nyní chce však elektromobilitu posunout o krok dále. Podle státní společnosti, která v zemi spravuje většinu veřejných letišť, by všechny krátké lety mohly být do 20 let obsluhovány letadly s čistě elektrickým pohonem.
Poté, co se Norsku v minulém roce <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/norsko-emisni-cil-2020-nove-automobily-splnen-polovina-jich-jezdi-elektrinu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podařilo dosáhnout nadpolovičního podílu hybridů a elektromobilů na prodeji nových vozidel</a>, nyní zaměřuje svou pozornost na leteckou přepravu. Podle ředitele státní společnosti Avinor by země mohla do roku 2040 elektrifikovat veškeré krátké lety.
<blockquote>
&#8222;Myslíme si, že všechny lety trvající do 1,5 hodiny mohou být obsluhovány letadly, která jsou čistě elektrická,&#8220; <a href="https://www.afp.com/en/news/826/norway-aims-all-short-haul-flights-100-electric-2040-doc-wx5791" target="_blank" rel="noopener noreferrer">řekl agentuře AFP</a> Dag Falk-Petersen, výkonný ředitel společnosti Avinor.
</blockquote>
Podle Falk-Petersena by takto Norsko mohlo elektrifikovat veškerou vnitrostátní leteckou dopravu, stejně jako lety do hlavních měst okolních skandinávských zemí. Avinor již nyní připravuje tendr na pilotní projekt, v rámci kterého chce do roku 2025 nabídnout první komerční lety s 19místným letadlem poháněným elektřinou.
Vnitrostátní letecká přeprava se podílí na norských emisích skleníkových plynů 2,4 %. Kromě snížení těchto emisí má elektrifikace letecké přepravy i další přínosy, zejména v podobě snížení provozních nákladů a hluku letadel.
Společnost si je však vědoma, že dosažení cíle úplné elektrifikace vnitrostátní letecké osobní přepravy nebude snadné a cesta k němu povede zpočátku skrz jiné technologie, jako například biopaliva či hybridní elektrické pohony.
<h2>Elektrifikaci se nevyhne ani lodní doprava</h2>
Již v druhé polovině letošního roku by v Norsku <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/norsku-otestuji-autonomni-kontejnerovou-lod-pohanenou-energii-baterii/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">měla být na mořskou hladinu spuštěna kontejnerová loď Yara Birkeland</a>, která se má stát průkopníkem na poli bezemisní autonomní lodní přepravy.
Technologicky vzato jsou v současné době autonomní bateriové lodě bez problémů realizovatelné. Zásadní nevýhodou těchto lodí je prozatím vysoká počáteční investice, která je jednou z hlavních příčin toho, že námořní přepravě budou i v následujících letech stále dominovat lodě spalující fosilní paliva.

Krátké lety čistě na elektřinu? V Norsku možná brzy realita

Airbus, Siemens a Rolls-Royce připravují letoun s hybridním pohonem. Do roku 2020 plánuje konsorcium předvést modifikovaný proudový letoun BAE 146, který bude mít jeden ze čtyř proudových motorů nahrazen elektrickým pohonem. Letoun s projektovým názvem E-Fan X má fungovat fungovat na podobném principu jako dnešní hybridní vozy. Elektrifikace letectví může začít u drobných aerotaxi a následně malých regionálních dopravních letounů. Plně bateriový dopravní letoun na dlouhé vzdálenosti je s dnešními technologiemi nerealizovatelný. 
Letecká doprava produkuje nezanedbatelné množství emisí. Jde navíc o oblast dopravy, která má dlouhodobě exponenciálně rostoucí trend. To je ostatně jedním z důvodů, proč je například v EU zařazena do systému emisního obchodování (EU ETS).
Možností, jak snížit množství produkovaných emisí, je celá řada. Obvykle se v této oblasti přistupuje k lepšímu návrhu designu letadel s nižším odporem vzduchu, případně se testuje přimíchávání biopaliv do leteckého paliva. Zcela nový přístup nyní ovšem testuje konsorcium společností Airbus, Rolls-Royce a Siemens. Cílem jejich projektu je vyvinout a otestovat funkční prototyp hybridního pohonného systému s využitím baterií.
<figure id="attachment_46776" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-46776" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/E-Fan-X-project.-Zdroj-Airbus-512x307.jpg" alt="Projekt E-Fan X. Zdroj: Airbus" width="512" height="307" /><figcaption class="wp-caption-text">Projekt E-Fan X. Zdroj: Airbus</figcaption></figure>
<h2>Letadlo &#8222;na baterky&#8220; E-Fan X</h2>
Cílem společného projektu společností Airbus, Siemens a Rolls-Royce je do roku 2020 předvést demonstrační  jednotku hybridního pohonného systému pro letadla. Výsledkem bude vylepšený regionální proudový letoun BAE 146 s jednou demonstrační pohonnou jednotku. V letounu E-Fan X (označení projektu) bude v první fázi jeden ze čtyř proudových motorů nahrazen hybridním motorem od firmy Rolls-Royce a Siemens.  Pohonnou jednotku hybridního motoru tvoří 2MW elektromotor z dílny Siemensu, kterému bude dodávat energii kombinace baterie a generátoru poháněného leteckým palivem. Airbus pak zajistí osazení motoru a integraci do řídicích systémů letadla.
<blockquote>
“Baterie budou mít váhu dvě tuny, což je stále příliš velká zátěž. Váha baterií je v současnosti významný problém a bude obrovskou výzvou se s ní vypořádat. Letecké dopravě se elektrifikace vyhýbala z velké části kvůli velikosti a hmotnosti potřebných komponent, ale technologie se dnes rychle vyvíjí. Elektrifikace bude mít na budoucnost letectví významný dopad.” 
Paul Stein, ředitel technologického oddělení, Rolls-Royce
</blockquote>
<figure id="attachment_46779" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-46779" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Frank-Anton-Siemens-Mark-Cousin-Airbus-a-Paul-Stein-Rolls-Royce-po-podpisu-spoluprace-na-projektu-E-Fan-X.-Zdroj-Airbus-512x339.jpeg" alt="Frank Anton (Siemens), Mark Cousin (Airbus) a Paul Stein (Rolls-Royce) po podpisu spolupráce na projektu E-Fan X. Zdroj: Airbus" width="512" height="339" /><figcaption class="wp-caption-text">Frank Anton (Siemens), Mark Cousin (Airbus) a Paul Stein (Rolls-Royce) po podpisu spolupráce na projektu E-Fan X. Zdroj: Airbus</figcaption></figure>
<h2>Energetická hustota je stále problém</h2>
Elektrický pohon je poměrně standardní součástí dopravy už více než 100 let. <a href="http://oenergetice.cz/clanky/elektromobilita/">Automobily</a>, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektrifikace-ceskych-zeleznic/">vlaky</a>, <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/norsku-otestuji-autonomni-kontejnerovou-lod-pohanenou-energii-baterii/">lodě</a>, MHD, stejně jako i různá <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/elektricky-skateboard-zabavny-trend-na-vzestupu/">vozítka</a>, mají již elektrifikaci za sebou. Jedinou oblastí dopravy, kam doposud elektrifikace výrazněji nepronikla, je letecká doprava.
U letadel není možné využít systémy s přímým elektrickým napájením (jako například u vlaků, trolejbusů, nebo nově <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/prvni-elektrifikovany-usek-dalnice-na-svete-zahaji-zkusebni-provoz-video/">testovaných kamionů</a>). V úvahu proto přicházejí <a href="http://oenergetice.cz/clanky/akumulatory/">akumulátory</a>. Ty současné jsou ovšem příliš těžké a mají nízkou energetickou hustotu.
Například u klasického (fosilního) leteckého paliva je možné z jedné tuny vytěžit přibližně stokrát více energie než dokáže dnešní (stejně těžká) baterie. Ačkoliv je technologický vývoj v oblasti <a href="http://oenergetice.cz/clanky/baterie/">bateriových systémů</a> stále rychlejší, nástupu lehkých a extrémně  výkonných baterií za dostupnou cenu se zřejmě v nejbližší budoucnosti nedočkáme. V případě letadel se proto uvažuje o využití <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/hybridni-systemy-pro-pohon-automobilu/">hybridního systému</a>, podobného jako známe například z <a href="http://oenergetice.cz/?s=Phev">PHEV</a> automobilů, nebo dieselelektrických lokomotiv.
<figure id="attachment_46772" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-46772" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Energeticka-hustota.-Zdroj-Wikimedia-512x333.jpg" alt="Energetická hustota. Zdroj: Wikimedia" width="512" height="333" /><figcaption class="wp-caption-text">Energetická hustota. Zdroj: Wikimedia</figcaption></figure>
<h2>Elektrické aerotaxi a malé dopravní letouny</h2>
Letoun BAE 146, který byl vybrán pro instalaci demonstrační jednotky, dokáže v klasickém provedení přepravit až 100 pasažérů. Potenciál elektrifikace letectví ovšem podle Paula Steina (Rolls-Royce) leží spíše v oblasti malých aerotaxi a regionálních dopravních letadel.
U konceptu aerotaxi je možné se setkat se dvěma rozdílnými přístupy, kdy první se snaží co nejvíce přiblížit klasickému designu osobních automobilů a druhý pak spíše designu drobných letadel. Příkladem prvního přístupu je například slovenský projekt <a href="http://www.aeromobil.com">AeroMobil</a>, kdežto druhý z přístupů může reprezentovat například Airbus E-Fan, který je předchozí verzí v současnosti připravovaného projektu E-Fan X.
<figure id="attachment_46775" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-46775 size-medium" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Airbus-E-Fan.-Zdroj-Airbus-512x331.jpg" alt="" width="512" height="331" /><figcaption class="wp-caption-text">Airbus E-Fan. Zdroj: Airbus</figcaption></figure>
<blockquote>
“Pro malá aerotaxi, která dokáží přepravit až 4 osoby na vzdálenost přibližně 120 km, jsou dnešní bateriové technologie již téměř připravené. U letounů podobných dnešním Airbusům A320 nebo Boeingům 737 bude ovšem bez případného technologického průlomu třeba využívat hybridní technologii přibližně dalších 30 let. Pro letouny s velmi dlouhým doletem je pak využití bateriového napájení za současných podmínek zcela nerealistické.” 
Bjorn Fehrm, letecký analytik, Leeham News and Comment
</blockquote>

Airbus, Rolls-Royce a Siemens připravují hybridní letoun s bateriemi

Společnosti Airbus, Siemens a Rolls-Royce plánují společně vyvinout hybridní elektrický letecký motor. První komerční letadlo s kombinací elektrického a tří konvenčních tryskových motorů chtějí poprvé otestovat v roce 2020, uvedly dnes firmy v Londýně. 
Elektrokoncern Siemens sestrojí v Mnichově elektromotor s polovičním výkonem dva megawatty oproti tradičnímu pohonu. Výrobce motorů Rolls-Royce dodá plynovou turbínu, která bude instalována v trupu letadla a bude vyrábět elektřinu pro elektromotor. Výrobce letadel Airbus bude zodpovídat za integraci systémů.
<blockquote>
&#8222;E-Fan X je důležitý krok na cestě k uskutečnění elektroletů v dohledné budoucnosti,&#8220; řekl agentuře DPA technický šéf Airbusu Paul Eremenko.
</blockquote>
Testovací letadlo &#8211; půjde o britský Aerospace BAe 146 se 100 místy k sezení z roku 1989 &#8211; vzlétne poprvé ve francouzském Toulouse. Pokud bude vše fungovat, budou následovat další testy se dvěma <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/hybridni-systemy-pro-pohon-automobilu/">hybridními</a> elektrickými a dvěma tradičními pohony.

Airbus, Siemens a Rolls Royce plánují do roku 2020 otestovat letadlo na hybridní pohon

Britská letecká společnost EasyJet <a href="https://www.mediacentre.easyjet.com/stories/10349" target="_blank" rel="noopener noreferrer">oznámila partnerství s americkým startupem Wright Electric</a>, ze kterého by mělo vzejít dopravní letadlo poháněné elektřinou schopné přepravit až 120 osob. Elektrický pohon má společnosti mimo jiné pomoci snížit palivové náklady, které tvoří podstatnou část výdajů leteckých společností.
Bateriemi poháněný elektrický letoun má nabídnout dolet 335 mil (540 km). Přestože se nejedná o žádnou závratnou hodnotu, dolet by měl být dostatečný pro přepravu zhruba pětiny pasažérů společnosti, jejíž lety <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-09-27/easyjet-joins-forces-with-u-s-startup-to-develop-electric-plane" target="_blank" rel="noopener noreferrer">trvají v průměru dvě hodiny</a>. Letadla by tak mohla létat například z Londýna do Paříže, Bruselu, Amsterdamu, Kolína nad Rýnem nebo Glasgow. Kromě úspory na palivových nákladech by elektrický pohon měl rovněž pomoci v omezení emisí a hluku.
<blockquote>
&#8222;Stejně jako jsme to viděli u automobilového průmyslu, i letecký průmysl se bude poohlížet po elektrické technologii, aby jsme omezili svůj dopad na životní prostředí. Poprvé v historii si tak dovedeme představit budoucnost bez leteckého paliva a jsme nadšeni, že se na tom můžeme podílet. Nyní je to spíše otázkou kdy, a ne jestli, budou létat elektrická letadla na krátké trasy.&#8220;
Carolyn McCall, výkonná ředitelka EasyJet
</blockquote>
Startup Wright Electric byl založen v roce 2015 americkým podnikatelem Jeffreym Englerem a návrhářem elektrických letadel Chipem Yatesem. Společnost již vyvinula prototyp dvoumístného elektrického letadla a v současné době pracuje s několika leteckými společnostmi, včetně EasyJet, na přeměně letounu na 120místné dopravní letadlo.
<h2>Za projektem stojí silní finanční partneři</h2>
Britský přepravce se na partnerství nicméně <a href="https://www.ft.com/content/f3a9ce9c-a374-11e7-9e4f-7f5e6a7c98a2" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nebude podílet finančně</a>, ale místo toho americké společnosti poskytne poradenství a odborné znalosti z oboru, které jí mají umožnit vyvinout komerční letadlo s bateriovým pohonem. Finanční pomoc naopak přislíbily například Harvardská univerzita nebo technologický inkubátor Y Combinator, který se podílel na úspěšných projektech jako AirBnB nebo Dropbox.
Zdroj úvodní fotografie: EasyJet