Česká diskuze o cestě k uhlíkové neutralitě
V Česku stále pokračuje diskuse o tom, kdy se mají uzavřít uhelné elektrárny a přechod k nízkoemisní energetice. Bohužel je však tato diskuse do značné míry v ideologické rovině mimo racionální realistická řešení. Podívejme se podrobněji na některé zásadní zádrhele související s touto problematikou.
V poslední době se někteří politici předhánějí v tom, kdo se více zasadí o rychlý odchod České republiky od využívání uhelných elektráren. Uhelná komise i s využitím analýzy společnosti ČEPS, která zajišťuje provoze české elektrické sítě, doporučila uzavření všech uhelných elektráren až v roce 2038. A to ještě s podmínkou, že se podaří postavit potřebné zdroje, které ty uhelné nahradí. Je třeba připomenout, že není potřeba zajistit jen potřebnou celkovou roční výrobu, ale také regulaci elektrické sítě.
Termín, který prosazuje velká část politiků, a zelení aktivisté i ten považují za opožděný, je rok 2033. V té době se bude naplňovat padesát let provozu jaderné elektrárny Dukovany. Technicky i ekonomicky by se nejspíše mohla provozovat i šedesát let, ale je otázkou, jestli nám to tlak našich protijaderných sousedů v Rakousku a Německu dovolí. Pokud by se musely Dukovany vypnout, tak i v případě, že by se podařilo velice masivní budování obnovitelných zdrojů i s akumulací, tak budeme mít v zimních měsících extrémní problémy.
K čemu povede odstavení uhelných bloků v roce 2033
Je to vidět na modelovém příkladu. V něm se předpokládá, že nám z jaderných bloků zůstanou pouze dva v Temelíně (oranžová barva) a po roce 2033 se odstavily všechny uhelné zdroje. Zároveň se podařilo vybudovat téměř 3 GWp větrných zdrojů, což reprezentuje téměř 1000 nových turbín (světle modrá barva). Většina těch současných už v té době doslouží. Dále se postavilo téměř 10 GWp fotovoltaických panelů (žlutá barva). Musí v tom být obsažena i náhrada těch současných, z nichž velká část už doslouží. K nim se předpokládá bateriová podpora o velikosti 20 GWh. Dalším posíleným obnovitelným zdrojem je zde zhruba 0,9 GW v biomase (hnědá). Výkon hydroelektráren je předpokládán na současné úrovni.
Je třeba zdůraznit, že jde hlavně v oblasti výstavby větrných zdrojů o nerealisticky optimistickou představu. V případě jaderných bloků máme schválené místo stavby, řada schvalovacích procesů okolo umístění stavby a environmentálních dopadů už byla dokončena a místní obyvatelé stavbu podporují. V případě tisíce turbín té největší velikosti, která se u nás staví, nic takového není. Jednotlivé turbíny se někde určitě dají v těch patnácti letech postavit, ale postavit jich přes odpor obyvatel tisíc není příliš realistické.
Graf ukazuje spotřebu a povětrnostní situaci v prosinci 2020. Pochopitelně můžeme spoléhat na úspory, ale proti bude u spotřeby působit elektromobilita, masivní nasazení tepelných čerpadel a elektrifikace dalších oblastí. Takže předpoklad zachování velikosti spotřeby je spíše optimistický. Dodávky větrných a fotovoltaických zdrojů byly přeškálovány na uvedené výkony. Tyto prosincové povětrnostní podmínky při daném mixu neumožňují využít akumulaci, protože kromě jednoho dne v době vánočního minima spotřeby nedodají OZE více elektřiny, než je potřeba. Stejně tak je potřeba neustálá dodávka hydroelektráren a zdrojů na biomasu, takže je nebylo možné využít pro regulaci.
Červená barva ukazuje, co nám bude chybět. Německo se od roku 2022 stane čistým dovozcem. V zimním inverzním období, kdy větrné a sluneční zdroje dodávají málo, bude dokonce trpět značným nedostatkem elektřiny. Představa, že dovezeme v té době elektřinu od našich sousedů, není realistická. Pochopitelně můžeme uhelné bloky nahradit plynem. Problém je, že plyn sice má při spalování poloviční až třetinové emise oxidu uhličitého, ale pokud započítáme emise metanu při jeho těžbě a dopravě, tak se z hlediska emise skleníkových plynů od uhlí příliš neliší. Stejně tak by ho mohly v budoucnu diskvalifikovat vysoké ceny povolenek a tlak Evropské unie a uhlíkovou neutralitu.
Realizovatelný nízkoemisní mix
Evropská unie i Česká republika se hlásí k tomu, že přejdou k nízkoemisnímu mixu, a dokonce k uhlíkové neutralitě. Francie, Švédsko, Švýcarsko a provincie Ontario ukázaly, že lze vybudovat nízkoemisní energetiku na bázi kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů. Naopak, kromě velice specifických geografických podmínek, jako jsou například v Norsku a na Islandu, se nikde nepodařilo vytvořit nízkoemisní mix pouze s pomocí obnovitelných zdrojů. Německo naopak jasně ukazuje, že se to nedaří ani s extrémními náklady a úsilím. Právě Německo skončí u intenzivního využívání zemního plynu. Vždyť právě kvůli tomu buduje plynovod Nord Stream II. Co by to však mohlo zhatit, je velmi vysoká cena povolenek a započtení emisí skleníkových plynu uvolňovaných při těžbě a dopravě. Jak by Německo řešilo tuto situaci, není vůbec jasné.
To, že francouzská a švédská kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů funguje excelentně je vidět i na videu, které shrnuje emise oxidu uhličitého států Evropské unie za rok 2020. Ve vývoji sledovaném na Electricitymap je vidět, že kromě Islandu a Norska právě Francie a Švédsko jsou celý rok zelené a s nízkými emisemi. Německo je většinou hnědé a někdy i velmi tmavě. A to zatím ještě využívá jaderné bloky. Připomeňme, že k nízkoemisní elektroenergetice založené na jaderných a obnovitelných zdrojích se dostává i Finsko, které nyní obdrželo povolení k zavezení paliva do reaktoru EPR Olkiluoto 3. V říjnu by tak měl blok začít produkovat elektřinu a na začátku příštího roku by měl být v komerčním provozu. Finsko tak bude mít 90 % produkce elektřiny z nízkoemisních zdrojů. K podobné kombinaci nízkoemisních zdrojů spěje i Slovensko a snaží se o ni i Velká Británie.
Video zobrazující emise z elektroenergetiky u evropských států v roce 2020. Jasně je vidět, že Francie a Švédsko mají nízkoemisní energetiku.
Jak je to s novým jaderným blokem u nás?
Je tak jasné, že Česká republika se k nízkoemisnímu mixu bez nových jaderných zdrojů nepropracuje. Podívejme se, jak to u nás vypadá s novým jaderným blokem. Zásadním problémem, který v současné době provází cestu k výstavbě nových jaderných bloků, které by nahradily dosluhující Dukovany, případně i část odstavených uhelných bloků, je neschopnost politiků se shodnout na rozumném kompromisním návrhu financování a způsobu výběru dodavatele. Žádný z realistických způsobů financování, který reflektuje ohraničení danými podmínkami, mezi které patří třeba existence minoritních akcionářů ve firmě ČEZ, není ideální. Stejně tak není ideální způsob výběru dodavatele. Každý má svá pozitiva i negativa. Bohužel, dominantní část našich politiků není ochotná hledat řešení a přispět k realizaci výstavby, ale využívají dané téma pouze k politickému boji a politikaření. Využívají toho, že se nemusí vyjádřit pro žádnou variantu a mohou tak oslovit voliče pro i proti jádru. Vše pak dorazí intenzivní ideologizace tohoto odborného tématu.
Bezpečnostní kritéria jsou něco jiného než geopolitická
Nemožnost dohody zvyšuje to, že politici zaměňují bezpečnostní otázky s těmi geopolitickými a ideologickými. Je to vidět na diskuzi okolo možnosti zařadit do soutěže reaktor VVER1200 firmy Rosatom. Jde o reaktor, který vznikl evolucí reaktorů VVER, které využíváme v Dukovanech i Temelíně. Z bezpečnostního i technologického hlediska může dokonce být i jedním z nejlepších z těch pěti potenciálně nabízených. Palivo i servis pro tyto bloky lze objednat na východě i na západě. Temelín byl dokončen bez účasti Rosatomu s využitím kontrolního systému firmy Westinghouse. Bez účasti Rosatomu probíhá i dokončování dvou bloků v jaderné elektrárně Mochovce. V Evropské unii v současné době probíhá výstavba těchto reaktorů ve dvou místech. Jedním je finská elektrárna Hanhikivi a druhým pak maďarská elektrárna Paks. V tomto případě reaktory buduje širší konsorcium, kde Rosatom dodává reaktor, GE Power turbínu a kontrolní systém Framatom.
Pro otupení ideologických ostří se rýsuje možnost ještě dalšího potlačení účasti firmy Rosatom v případné soutěži. Podle tohoto návrhu by při výběru reaktoru VVER1200 byl náš nový blok v Dukovanech budován konsorciem českých a zahraničních firem, kterému by Rosatom předal veškerou projektovou dokumentaci. Rosatom by byl jen v roli generálního projektanta a poradce. Subdodavatelem by byl jen v případě, že by to české firmy považovaly za výhodné. České firmy by zodpovídaly za projektování prováděcí dokumentace a úplnou inženýrskou realizaci projektu. Českými firmami vedené konsorcium by realizovalo plný objem dodávek zařízení a komponent a služeb, jako jsou projektové, stavební, montážní a spouštěcí práce a záruční parametry systémů. Model by měl v principu blízko k návrhu předního českého jaderného odborníka Františka Hezoučkého, který byl u všech spouštění jaderných bloků v Československu. Ten navrhoval koupit pouze projekt VVER1200 a stavbu realizovat čistě v české režii. Popsaný model se tomu hodně blíží, jen by se realizační konsorcium mohlo daleko více spolehnout na zázemí dodavatele projektu. Je pochopitelné, že ideologický a politický boj není o faktech, ale o symbolech, takže není moc pravděpodobné, že by se názor ideologicky zaťatých politiků změnil i v případě této varianty.
České firmy jsou velice široce zapojeny do stavby bloků VVER1200, které se ve velkém počtu budují v Rusku i zahraničí. Dodávaly řadu komponent a zařízení pro běloruskou elektrárnu Ostrovec, tureckou elektrárnu Akkuyu a jsou i mezi dodavateli pro projekty Paks a Hanhikivi. Rosatom má ve výstavbě nebo v přípravě pro nejbližší léta téměř třicet reaktorů. Bude tak potřebovat dost významně posílit kapacity subdodavatelů. Pokud se tak rozšíří zkušenosti i potenciál českých firem v oblasti dodávek pro jaderné elektrárny, tak to může Rosatom využít pro další budoucí zakázky. I proto mu nemusí vadit, když na realizaci dukovanského bloku na bázi svého projektu i dramaticky sníží svoji účast pro posílení lokalizace v Česku. Pokud se mu podaří úspěšně realizovat projekty Paks a Hanhikivi, i projekt s jiným modelem konsorcia, pokud by se realizoval v Dukovanech, bylo by to velmi dobré našlápnutí Rosatomu k dalším zakázkám nejen v Evropské unii. Ta bude, alespoň podle mého názoru, muset rychle řešit vybudování nových jaderných bloků, aby dosáhla uhlíkové neutrality.
Různé možnosti přístupu k výběru dodavatele
Je pochopitelně možné využít pro výběr dodavatele různá kritéria a dát jim různou váhu. Na jedné straně je možné jako prioritní zvolit kritéria bezpečnostní, technologická a ekonomická. Tato kritéria opravdu nevedou k vyřazení ruské a čínské nabídky. Naopak tyto nabídky mají v takovém případě velmi dobrou šanci uspět. Na druhé straně lze jako hlavní zvolit kritéria geopolitická a ideologická. Ta pochopitelně vedou k vyřazení ruských a čínských dodavatelů. Prvním případem byl náš tendr do té doby, než se do něj opřely nevládní strany a někteří vládní politici hlavně ze sociální demokracie. Druhou cestu zvolilo Polsko, které vybralo dodavatele dominantně na základě politických kritérií. Obě cesty jsou korektní a umožňují čestný a transparentní postup.
Naši politici bohužel svým politikařením a zneužitím tématu pro politický boj způsobili, že u nás vznikla situace, kde není jasné, jak a podle jakých kritérií se vůbec dodavatel vybírá. Tendr původně zaměřený na bezpečnostní, technologická a ekonomická kritéria začali politici předělat na výběr podle vlastních ideologických a politických pravidel. Aby to však zdánlivě zapracovali do již existujícího tendru, začali očerňovat bezpečnostní a technologické parametry některých projektů i firmy, které za nimi stojí, a jejich subdodavatele. Což zvláště kvůli velice silným výrokům významných našich politiků, kteří sice mají nulové odborné znalosti, ale velmi razantní ideologický postoj, přispělo k diskreditaci tendru v očích potenciálních uchazečů ještě před jeho vyhlášením. Obrovským problémem se také stala snaha o zavedení geopolitických a ideologických podmínek na vlastníky dodavatele i subdodavatelů. Podmínku členství v NATO nesplňuje jihokorejská firma, která by tak byla vyřazena také. Vlastnická struktura by pak mohla vést k vyřazení řady českých firem a snížení lokalizace stavby. Tedy nastává to, co si ti, kteří úpravy kritérií prosazují, vlastně nepřáli. Nalezení vhodného nakřivení tendru, které by vedlo k tomu pro dané politiky ideologicky nejvhodnějšímu kandidátu, tak začíná být hodně náročné a vede k jeho netransparentnosti a diskreditaci.
Velký dlouhodobý projekt potřebuje politickou shodu
Investičně náročný projekt, který se bude budovat řadu let a provozovat řadu desetiletí, nelze realizovat bez rozsáhlé politické shody. A té nelze dosáhnout v situaci, kdy jedinou snahou všech hlavních politických stran je politikaření, politický boj a využití každého tématu k němu. A to v atmosféře, kdy nejsou ochotné ke konstruktivní spolupráci i tváří v tvář plným nemocnicím a tisícům mrtvých. Je pak těžké očekávat snahu o spolupráci v energetice.
Na jedné straně tak opozice kritizuje vládu, že nekoná v postupu ke stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech a odkládá vypsání tendru až na dobu po volbách. Na druhé straně pak hází vidle do všech řešení, které by nevedly už nyní k neodvolatelnému vyřazení reaktorů HPR1000 a VVER1200 ze soutěže. Pro každého ministra průmyslu je velice těžké před nadcházejícími volbami vyřadit uchazeče, který patří z bezpečnostních, technologických a ekonomických mezi nejlepší. Hlavně však jde o uchazeče, který by potenciálně mohl vést k nejvyššímu zapojení českých firem a nejvyššímu podílu lokalizace.
Výsledek je pak hluboce nestandardní, který situaci ještě více zkomplikuje. Aby se už přece jen výběr dodavatele pohnul vpřed a zároveň se konečný výběr pro budoucí politickou reprezentací neomezil příliš, rozhodl se ministr Havlíček poslat další podklady k zadávací dokumentaci čtyřem z pěti potenciálních účastníků a požádat je o vyjádření k bezpečnostním omezením. Nemělo by jít o pozvání do tendru, to by měla realizovat až vláda vzešlá z říjnových voleb. Přesto však to vyvolalo velice ostrou reakci opozice. Jde sice opravdu o nestandardní řešení, ale ministra k němu dotlačila právě opozice. Pokud by se rozhodovalo podle bezpečnostních, technologických a ekonomických parametrů, tak nemá smysl vyřazovat čínský reaktor HPR1000. Pokud by se naopak mělo postupovat podle geopolitických a ideologických kritérií, tak by měl být vyřazen i ruský reaktor VVER1200. Zde prostě byl ministr průmyslu a obchodu ochoten obětovat ze soutěže kvůli uspokojení opozice čínský reaktor, ale z popsaných důvodů u toho ruského to nešlo.
Závěr
Je bohužel třeba přiznat, že i v budoucnu lze jen těžko čekat nějaký pokrok. V současné době neexistuje v Česku politická strana, která by preferovala snahu o spolupráci při řešení problémů v této zemi před politikařením a politickým a ideologickým bojem. A je tomu i v energetice. Žádná s formací neprezentovala jasný ucelený program pro energetiku a přechod k nízkoemisnímu mixu. Takže je možné slyšet jen jednotlivé politiky daných stran. V téměř všech stranách někteří vyjadřují podporu výstavbě nového jaderného bloku. Jiní jsou naopak razantně proti. Strany si tak nechávají prostor k získání všech voličů, tedy těch, kteří jsou pro i proti využívání jaderné energie. Když tak vezmeme formaci Spolu, mluví za ní v oblasti energetiky razantní odpůrce nových jaderných zdrojů Luďka Niedermayera, který tyto své postoje prosazuje na evropské úrovni. Stejně tak jsou v protijaderné koalici na evropské úrovni zapojení Piráti. I oni mají členy, kteří se hlásí k podpoře výstavby nových jaderných zdrojů. Frakce, které jsou v Evropském parlamentu součástí, je však ostře protijaderná. Podobně jsou na tom všechny strany. Žádná z nich neukázala alespoň trochu konkrétnější energetickou koncepci, kterou hodlá v případě účasti v budoucím parlamentu a vládě realizovat.
Rozhodnutí o směřování české energetiky je výsostně politické rozhodnutí a je na politicích. Na druhé straně by se však tito měli při něm opírat o znalosti a návrhy odborníků. Vzhledem k tomu, že jsou odborníci k dispozici a politici mohou bez problémů využívat jejich znalosti i rady, měly by mít strany už předem představu, jak chtějí u klíčových problémů České republiky postupovat. Bohužel se tak naši politici nechovají ani v krizové situaci, která nás stojí tisíce zbytečných úmrtí.
Je jasná statistika případů infekcí koronaviru, obsazenost nemocnic i počty mrtvých, je řada odborných skupin, jako třeba Sníh, i jednotlivých odborníků, se kterými je možné konzultovat a jejichž názory jsou známy. A pochopitelně by měla mít každá strana svůj odborný tým pro ty nejdůležitější problémy státu. Je pak opravdu absurdní, když politici prohlašují, že se nemohou rozhodnout, zda podpoří prodloužení nouzového stavu, a rozhodnou se až podle toho, co řekne ministr zdravotnictví nebo premiér v den hlasování v parlamentu. To opravdu jasně ukazuje, že čistě politikaří. Cílí tak na voliče, kteří jsou pro i proti protiepidemickým opatřením. A ať už vše dopadne jakkoliv, mohou pak prohlašovat, že za vše může vláda a oni by to udělali lépe. Pro ně je to pořád jen hra o voliče a likvidaci politického soupeře.
Bohužel se tak obávám, že ani v budoucnu nebudou naši politici schopni se spojit ve spolupráci na řešení naší energetiky a jejího přechodu k nízkoemisnímu mixu. Utvrzuje mě v tom, jak v poslední době politici ODS začali velice ostře napadat politiky Pirátů, a to čistě na ideologické bázi jen proto, že se Piráti dostali do čela anket politických preferencí. Jak bylo zdůrazňováno vícekrát, je pro dlouhodobé velké investice potřeba mít širokou politickou shodu. To se týká zvláště jaderné energetiky, kde se dá čekat velký politický tlak od našich protijaderných sousedů. A stejně tak, jako v případě epidemie, nás politikaření všech našich politických stran přivede nejspíše i v případě energetiky k hodně špatným koncům.
Mohlo by vás zajímat:
Co zkusit postavit větrníky ve vojenských újezdech, šlo by to?
Jinak mne zklamal údaj, že na střechách Prahy lze instalovat necelých 0,5 GW solárů, čekal jsem násobně více :-(
Z Tvého komentáře je vidět obrovská naivita, která je vlastní všem zeleným bláznů.
A to toleruju i stavbu jaderky, nic není černobílé. Veškerá nařčení tak jdou k vodě.
Kolega Wagner postavil svůj názor na tvrzení, že potřebujeme postavit další jadernou elektrárnu, nejlépe od Rosatomu. Pro podporu uvádí řadu tvrzení, která jsou však snadno napadnutelná.
Prozatím uvedu pár příkladů:
1) "To, že francouzská a švédská kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů funguje excelentně je vidět i na videu..."
To je zkreslená informace, korektní informace je že francouzská a švédská kombinace jaderných a vodních zdrojů (ne nějaké obecné OZE) funguje... Ano s vodními průtokovými i přečerpávacími elektrárnami funguje výborně i jaderná energetika, i energetika založená především na větrných a solárních elektránách. A tak třeba Švýcarsko plánuje přejít od kombinace jádro plus voda na kombinaci vody se všemi ostatními druhy OZE, nové JE nestavět.
My a Němci ale kapacity vodních elektráren máme pomálu, bylo by potřeba ji navýšit, ale není to lehké a rychlé.
Proto je pro nás i Němce výhodnější řešení na příštích 20-30 let solární elektrárny plus větrné elektrárny plus biomasa plus plyn (hlavně ve formě kogenerace). tepla je nejvíc potřeba v zimě, tedy i v zimě se bude kogenerací vyrábět více elektřiny než v jiném ročním období.
2) V textu pod prvým obrázkem je uvedeno: "velice razantní budování obnovitelných zdrojů (téměř 3 GWp větrných, 10 GWp fotovoltaických a 0,9 GW zdrojů na biomasu,.." - Modelová situace rok 2035
Co je na tomto "velice rasantního"? to je ve skutečnosti zcela podprůměrné když se podíváme od nás směrem na západ či sever nebo jih. Ta čísla mohou být mnohem vyšší za předpokladu dosavadního cenového vývoje (neustále klesající cena velkých fotovoltaických a technicky pokročilejších větrných instalací). A hlavně, vše může být postaveno soukromými investory, bez investičních a geopolitických bezpečnostních rizik.
3) pokračování později, budu psát například o ignorování důležité zimní kogenerace tepla plus elektřiny z plynu, což kolega Wagner neustále ignoruje....
Já pane Vaněčku bych přidal další střep: "..... kromě jednoho dne v době vánočního minima spotřeby nedodají OZE více elektřiny, než je potřeba ....."
Otázka zní pro koho? Protože pro ovčany samozřejmě dle tvrzení páně Wagnera výroba stačí. Toto už pan Wagner bude popírat stěží. A jelikož příspěvek do státního rozpočtu je 5:1 ve prospěch ovčanů, můžeme stesky podnikavců zanedbat. Je na nich a jejich finančních zdrojích aby investovali do svých potřeb. Směle do toho soudruzi podnikavci!
Pane Vaněčku, 1) Francie má pouze zhruba 10 % elektřiny z vodních zdrojů. To se velice dobře kombinuje s jadernými zdroji a pomáhají i solární, které pomáhají vyplnit denní špičku. Pokud byste chtěl přejít na kombinaci pouze OZE, tak vám opravdu ty vodní na regulaci stačit nebudou.
2) Jsem opravdu zvědavý, jak se bude přes podpor obyvatel a stavět 3 GW ve větru. Za pár let se můžeme pobavit, co je razantní a co ne.
3)Já vždy říkám, že po odchodu od uhlí máme dvě možnosti, buď jádro nebo zemní plyn. Nikdy jsem nepopíral, že je možné přejít na plyn. Ale nese to sebou docela velké problémy.
1Pane Wagner, 1) historicky Francie využívá též velké kapacity švýcarských přečerpávacích elektráren. Což je výhodné i pro Švýcary protože velmi levný noční proud z Francie přeměňují na drahý, v denních špičkách, který posílají zpět. Ano, k OZE potřebujete pružný zdroj. To naše JE nikdy nebyly ani se o tom neuvažuje, ve Francii jich ale část pracuje i na redukovaný výkon, dle potřeby.
Francie je extrémně atypický stát v celém světě se svojí silnou jadernou energetikou. Ty historické události, které k tomu vedly, se snad už nikde nebudou opakovat. Na kombinaci "elektřina pouze z OZE" naše republika nepomýšlí, do roku 2050 je to nereálné. Nicméně řada světových měst a velkoměst to má za cíl už před rokem 2050.
2)řešení se již rýsuje v zahraničí: země a místní obyvatelstvo musí od investorů získat část zisku za to že jim umožní provozovat VtE. Například ve Skotsku nyní došlo k zdesetinásobení poplatku státu, za to že umožní VtE vybudovat. V Německu probíhá tlak na komunitní budování VtE aby občané dané obce měli i podíl na zisku z VtE. Tyto zkušenosti by měla využít i ČR.
Co se týče fotovoltaiky, v ČR víme že zájem investorů (malých i velkých) je enormní, do 10 GW špičkového instalovaného výkonu je zapojení FVE velmi snadné, další růst pak již vyžaduje cílené zásahy odpovídající technologiím 21. století.
3)přechod na plyn nese s sebou jak říkáte "docela velké problémy", ale přechod na další jádro pak přináší extrémně velké problémy, finanční a jak vidíme nyní, i politické a bezpečnostní.
4) píšete zde a s tím mohu souhlasit:
"Rozhodnutí o směřování české energetiky je výsostně politické rozhodnutí a je na politicích. Na druhé straně by se však tito měli při něm opírat o znalosti a návrhy odborníků".
A v tom mám problém s Vaším názorem: Když pod pojmem odborník zahrnujete pouze členy určitých lobby, když naprosto ignorujete vývoj vědy a technologií ve světě i v našem bezprostředním okolí, tak vidím, že pojmu "odborník" dáváte význam zcela odlišný od významu slova ve světové vědě a technice.
Základem pro politicky, ekonomicky a technicky udržitelnou energetickou koncepci je široká diskuse odborníků z celého světa; měli bychom si v České republice konečně přiznat že v celém světě dochází v 21. století k významnému růstu, zdokonalování a zlevňování určitých technologií čisté výroby elektřiny. Že energetický přechod je celosvětový jev.
Ve Francii se elektřina hodně využívá na vytápění. Nelze to oddělovat. Ad absurdum - pokud zakážeme v ČR elektrokotle a tepelná čerpadla a třeba i v zimě bojlery, tak se problém s výrobou elektřiny výrazně jednodušší. Musí se sčítat emise vč. vytápění a dopravy a ty minimalizovat. Jinak budeme nahrazovat emise z jednoho zdroje, jiným, který ale nemám v bilanci. Pokud chceme opravdu dekarbonizovat, tak je nutné, aby se přešlo většinově vytápění na elektřinu. Podobně doprava, např. aspoň rozšíření PHEV, které lze dobíjet doma přes noc. Zejména v zimě tak vzroste spotřeba. Topit dřevem/biomasou způsobuje obrovské emise prachových částic, v aglomeracích je těžko použitelné z důvodu logistiky a taky asi ČR nemá dostatečnou plochu aby za rok narostlo tolik materiálu, kolik je ho potřeba spálit.
Pane Wagner, jak dosáhli v Rakousku přes 3000 MW instalovaného výkonu ve větru a jak zlomili veřejnost? Nebyla tam totiž silná jaderná propaganda, která by šířila paniku proti OZE. V Dolních Rakousích a hlavně v Burgenlandu je větrných elektráren relativně dost a funguje to.
Vy by jste chtel za barakem mít větrník? Já teda rozhodně ne. V rakousku to bude podobné jako v celé západní Evropě. Obyvatelstvo zmasírované zelenou propagandou.
Odpověď Milanovi. Kdo je zmasírovaný zelenou propagandou? Jste schopen to prokázat?
Pane Zapletal,
Přes 3000 MW instalovaného výkonu on-shore větrných elektráren - kolik procent rakouské elektrické energie vyrobí a jak vypadá křivka skutečného výkonu v čase?
Výraz "funguje to" je jen takové konstatování - ano, funguje to, podle sílz větru. Někdy lépe, někdy hůře, někdy vůbec.
Zvláště u on-shore věttrných elektráren je pojem "instalovaný výkon" hodnota málokdy dosahovaná ...
Těch přes 3000 MW větru udělá v Rakousku 10 procent spotřeby EE a energeticko ekonomický potenciál je trojnásobný(zatím). V tom jsou jen lokality, kde je možné stavět a není tam žádná ochrana území. Jinak pokud se podíváme na mapu, tak překvapivě zjistíme ,že Rakousko nemá mořské pobřeží a přesto tam fouká. Ty podmínky jsou stejné jako v ČR a tady z větru nevyrábíme ani procento. Podle studie univerzity v Barkley u nás z větru dáme v pohodě třetinu EE.
Ač nevyvolán, zkusím reagovat: v Rakousku získaly VTE podporu protože
tamní velká i lokální politika slyší na protijadernou a protifosilní propagandu;
EU má ráda OZE a hodlá jim umetat cestičky, Rakousko díky přírodním podmínkám má hodně vodních elektráren ale jejich potenciál už je prakticky vyčerpán, budou-li pokračovat v rozvoji OZE, nepoškodí si v Bruselu pověst premianta, s nímž si každý rád seriózně promluví nebo stráví dovolenou;
stalo se zřejmé, že Německo, na němž je rakouská elektroenergetika v okamžitém provozu závislá, jednak přestane být schopné proud řízeně vyvážet a už vůbec ne za svou jižní hranici, jednak dostrkalo větrníky do jakési technologické zralosti;
a taky měli potřebu ukázat východoevropským opicím a svému egu, že jsou bohatší, chytřejší, na přírodu hodnější, a i celkově lepší lidi.
Ještě pro přesnost, těch elektráren je tam hodně, ale ne dost, a pro zajištění rakouské energetické bezpečnosti jich dost nikdy nebude, APG to ve svých predikcích nezamlčuje, i když na to extra neupozorňuje.
A nebylo by pane Novák lepří říci, že se v Rakousku pragmaticky rozhodli pro OZE a nedělat z toho propagandu. A k té vodní energii. Ještě je v plánu stavět vodní elektrárny a taky se to dělá, které navýší podíl na celkové spotřebě EE o pět až sedm procent. V roce 2019 byl čistý rakouský dovoz EE dvě procenta a vodní elektrárny vyrobily padesát devět procent. Brzy už zřejmě nebude žádný.
Pan Vaněček neustále nechápe, kam směřuje stávající vývoj EU.
Viz např. dva články níže. Zemní plyn pro výrobu el. energie opravdu nemá dlouhodobější perspektivu, pokud si to Německo a ostatní vlivné státy EU neprolobují. Mimochodem i v Německu ovšem probíhá vnitropolitický boj o zemní plyn a dostavbu NS II.
Pane Studnička, zemní plyn je přechodné, finančně nejvýhodnější řešení (naprosto rozdílné investiční náklady plynové a jaderné elektrárny, naprosto rozdílná rychlost realizace, naprosto rozdílná efektivní pružnost výroby,...) na překlenutí období 2020-2050. Co bude proudit v plynovodech a plynových zásobnících po roce 2050 je v současnosti v centru obrovského vědeckého a technického úsilí, uvidíme tak za 20 let.
Pane Vaněčku, doba výstavby nového paroplynu je tak 3 - 5 let. Jaká bude rentabilita provozu ukážou ceny emisních povolenek. Dle mého kolem roku 2040 bude zemní plyn pro výrobu el. energie mrtvá technologie. Budovat nový paroplyn na 15 let provozu není zrovna zajímavý ekonomický model (pokud nebude dotovaný).
Sám ČEPS upozorňuje na to, že to v mnoha případech bude nutné uvažovat jako zmařenou investici.
OZE jsou v našich podmínkách vyhozené peníze na něco se to dá použít, ale ne jako hlavní zdroj to může být jádro, uhlí nebo plyn.
Kdyz ono jde hlavne o to ze jeden reaktor nic neresi. Ani dva. Mozna od peti by se dalo uvazovat o tom ze jsme neco vyresili.
Takze bud OZE+plyn, nebo OZE+plyn+EDU5. Druha varianta je o 265 miliard drazsi (cena Paks2 vcetne uroku)
Druhá varianta není o 265 miliard dražší, nějak jste totiž zapomněl započítat cca 18 TWh ročně v plynu v dnešní ceně cca 9 miliard Kč a nákup cca 4 miliony emisních povolenek ročně v dnešní ceně cca 5 miliard Kč. V budoucnu ta cena bude pravděpodobně výrazně vyšší. Sečteno za 20 let provozu jsme na částce vyšší než 265 miliard Kč.
Emil zase zkresluje realitu, paroplynové elekrárny, kogenerace, plynové elektrárny nepoběží neustále jako je tomu u našeho jádra. Tam je potřeba počítat s neustálou spotřebou palivových souborů. A kogenerace vyrábí i požadované teplo, především v zimě, to naše jádro ani po skoro 40 letech provozu nedokázalo, to vypoušťí GW tepla do vzduchu a vody.
Kogenerace a "nepoběží neustále" dohromady nejde. O kogeneraci navíc řeč vůbec nebyla. Otázka není jestli jádro nebo kogenerace, ale jestli jádro nebo paroplynová elektrárna. Ty také vypouštějí GW tepla do vzduchu a vody. Dnes se u nás vyrobí kogenerací pouze lehce přes 10 % elektřiny a rozhodně se nedá čekat, že by tento podíl nějak dramaticky rostl. Dále je zajímavé, že věčný kritik "dlouhých" odstávek jaderných elektráren, které jdou naplánovat na nejvhodnější období v roce, najednou tvrdí, že jádro běží neustále.
Vidím, že ve významu kogenerace se dramaticky lišíme. pro Vás je to něco, co u nás nefunguje, "nééjde", stejně tak využití odpadního tepla z JE u nás "nééjde".
Pro EU a ekology a životní prostředí je kogenerace výroby tepla a elektřiny z plynu VELMI VÝZNAMNÁ,
přemýšlejte.
Vidíte špatně, nic takového jsem netvrdil, jde opět jen o vaše tradiční stavění slaměných panáků. Naopak kogeneraci podporuji. Problém bude ale vůbec udržet ji v současném rozsahu, žádné významné rozšiřování CZT se čekat nedá.
Dobrý den,
Souhlasím s Vámi ohledně toho, že jeden reaktor nic neřeší. Když budu počítat 1 reaktor = 1GW ať se to lépe počítá:
EDU odpadne do roku 2040, pravděpodobněji 2035 (tedy cca -2GW). Déle nám to provozovat nedovolí i když uděláme technicky i legislativně vše pro to aby povolili. ETE pravděpodobně udržíme přes rok 2050, ale bude to boj s politiky a zelenými šílenci.
Takže do roku 2040 potřebujeme jen pro prostou obnovu jaderné části mixu 2GW a za dalších 10-15 let další 2GW. Odpadnutím uhlí do roku 2033 přijdeme o řiditelných cca 12GW. Postavit místo nich pouhých dalších 3GW řiditelných je stále málo, ale alespoň něco.
Takže varianta EDU5 + ETE 34 + 2x Severní Čechy dává energeticky smysl a stále je to málo, stále v té modelaci bude v zimě chybět energie a budou řízené blackouty. Jen se jim tak nebude říkat, ale bude se tomu říkat nějak jako "chytré řízení", nebo "adaptivní řízení", nebo "moderní management sítě", "operativní management sítě" a podobně. Hail Greta!
Problém je, že při stávající deformaci energetického trhu se ekonomicky nevyplatí budovat zdroje pro obnovu. Ono se čistě ekonomicky nevyplatí budovat nic co není masivně dotované, jádro už vůbec ne. Nemluvě o cíleném a odporu melounových teroristů na národní i nadnárodní úrovni.
Plně souhlasím s p. Wagnerem. To co politici napříč západním světem předvádí je politikaření, ne politika jakožto správa věcí veřejných. Prostě krátkodobé politické zisky totálně přebíjí dlouhodobou strategii pro zemi.
Ono kdyby stát řekl, že opravdu chce během 15 let 5 reaktorů a pak pokračovat dál, tak se tu průmysl na to vrhne a ta jaderničina a související průmyslově-energetické obory se znova v celé republice postaví na nohy. Znovu vybudovat velkou kovárnu po té co tu původní jsme si nechali vytunelovat od toho Rusa - jeden velký lis nám ještě v republice zbyl protože zrovna byl na generálce a tím byl zachráněn, snad ho pak do šrotu neposlali. Hutě ještě máme a ostatní by se také postavilo na nohy. Lidi by se znova postupně naučili dělat strojařinu a techniku včetně té legislativy. Ale je to o tom vidět tu perspektivu dlouhodobých zakázek velkého objemu pro které se vyplatí pár let investovat a budovat.
Ale není důvěra v politiku, že i kdyby to vyhlásili že to pak dodrží, nebo že pod rukou neudělají šméčko a politicky to nepřihrají nějakému kamarádovi s naditou peněženkou co to vytuneluje a nic neudělá.
Nějak mi v tom prosincovém grafu chybí vodík z přebytků z OZE v létě. Přeci jen za patnáct let ta technologie určitě půjde rentabilně využít.
v tom grafu chybí těch věcí jako obvykle u pana Wagnera víc, jemu už ujel technologický vlak dávno a žije v letech 1990-2000. Proto mu to nemůže nikdy vyjít. S vodíkem počítá celý svět, ale pan Wagner možná neví, že něco podobného vůbec existuje. Dále nechápe jednu věc kolem roku 2030 budu v období listopad - únor v Evropě obrovské přebytky EE z větrníků v Polsku, Německu, Dánsku a dalších zemí. Pro vnitrozemské země jako je ČR, Maďarsko, Rakousko, Slovensko bude vždy levnější a chytřejší, nakupovat tyto přebytky. Nechápu, že se někdo děsí představy, že budeme 20% (20 TWh/rok) EE v budoucnu dovážet, Rakousko to dělá desítky let a nic se nestalo, naopak, při porovnání ekonomiky, jde vidět, že naše energetická soběstačnost dokonce přebytek energie, nám rozhodně nijak nepomáhá se ekonomice Rakouska přiblížit
"...... naše energetická soběstačnost dokonce přebytek energie, nám rozhodně nijak nepomáhá se ekonomice Rakouska přiblížit"
To bude tím, že jsme se po plyšáku vetknuli do pozice kolonie. A elektřina kterou vyvážíme se svou podstatou zcela vyrovná vývozu kobaltu z Konga. Tedy pouze to naši pozici v roli kolonie posiluje. A mnozí dělají vše pro to aby tomu bylo tak i nadále. Pojďme se hecnout a vycouvat z této pozice. Potom budeme světu šumák fuk. A toto já vidím jako zlomový bod v dějinách kdy se opravdu ukáže jestli jsme světu ku prospěchu či na obtíž. Bojíme se takového poznání?
Ono to je s povahou českého národa a jeho historickým údělem o dost složitější. Hlavní problém je asi v tom že to někomu hodně vyhovuje. Hlavně protože tu na to ta infrastruktura je a jde to beze snahy, případně to stát ještě zadotuje protože energetická ču-čche, nemusí se nic vymýšlet. Dát dohromady výrobek je složitější a už úplně nejvíc složité je dát dohromady výrobek s vysokou přidanou hodnotou. Bohužel vzhledem k procesu vzniku soukromého kapitálu tu má v sobě víc firem byrokratickou povahu než cokoliv jiného. Když firma o necelé padesátce lidí má vyšší úroveň otravné byrokracie než mezinárodní korporace, něco je špatně. (Nehledě na to že ani tak dobře nefunguje)
Hloupá byrokracie, zbytečná formálnost na špatných místech... hromada dalších věcí jsou problémy.
Ne, vývoz elektřiny je daleko horší než vývoz kobaltu a dalších kovů z Konga, minerály jsou vázané na místo, export elektřiny na blbost. Kdyby tu byly alespoň podmínky jako v Norsku, tak by ten export smysl měl, pokud je to ale z pálení uhlí, tak je to blbost.
Kdysi jsem si udělal z dat ČEPS podobný model, jen pro vlastní potěšení. Bylo to asi před rekem, když Deloitte vydal studii, podle které je v ČR kapacita pro 9 GW solárních elektráren. Abych byl co nejpřesnější, vzal jsem hodinová data za celý rok.
Model byl vcelku jednoduchý a studoval úvahu, jak by to vypadalo s vypnutím uhelných elektráren a jejich náhradou oněmi 9 GW FVE. Bylo jasné, že v zimě to fungovat nebude, takže jsem do modelu přidal i "backup" plynových elektráren a samozřejmě akumulaci, aby v dobrých dnech bylo kam ukládat přebytky z FVE. Model fungoval vcelku jednoduše: pokud v danou hodinu "očekávaná" výroba z FVE nebo papacita akumulace nenahradila produkci uhelných elektráren, spustil se backup o potřebném výkonu. Pokud byl přebytek, uložil se do akumulace. Očekávaná výroba FVE se počítala jako instalovaný výkon 9 GW vynásobený reálným kapacitním faktorem pro danou hodinu současné instalace existujících 2 GW FVE v roce 2019.
Závěry, které z toho vypadly byly opravdu zajímavé. Například zavřené uhelné elektrárny které ten rok dodaly maximální výkon 7100 MW bylo nutné nahradit "backup" plynovkami o stejném výkonu. Za celý rok se nevyskytl ani jediný den, kdy by nebylo nutné backup spustit. Podíl backup plynovek na roční výrobě představoval skoro 42% roční výroby oproti 54% uhelných elektráren, takže jsme si prakticky nijak nepomohli a navíc jsme tu energii vyrobili mnohem dráž. Podíl FVE+AKU na celkové produkci byl pouhých 15%. Celá ta sranda vyšla na nějakých 570 mld. Kč v referenčních cenách podle Lazardů z roku 2019.
Model měl tu výhodu, že stačilo změnit instalovaný výkon FVE a hned jsem dostal výhled, jak by to vypadalo s potřebnou akumulací a backupem. Tak jsem zkusil mix, který by zajistil alespoň to, že backup nepoběží od začátku jara do konce léta. Bylo na to potřeba 20GW instalovaného výkonu FVE, více jak 12 GW akumulace ovšem neuvěřitelných 1,2 TWH akumulační kapacity. Takový výsledek je samozřejmě nesmysl, protože než budovat takovou kapacitu baterek za biliony dolarů, bylo by lepší zvolit P2G technologie čistě už jenom kvůli té neuvěřitelné sumě investic. Ale i tak bylo nutné mít stále k dispozici backup o výkonu skoro 7 GW, který v ročním souhrnu vyrobil skoro 25% roční produkce a FVE+AKU se vyšplhaly na pouhých 43%.
Závěr jsem si udělal celkem jednoduchý. Kompletní náhrada "klasických" zdrojů pouze OZE zdroji je v našich podmínkách realizovatelná pouze za neuvěřitelně vysoké investice do nadbytečných kapacit, které dokáží vyrovnat jejich nespolehlivou výrobu s poptávkou po energii na našem trhu.
Umíte v Pythonu?
Taky jsem pár takových modelů napsal, hezky objektových, a ty závěry jsou podobné, jenom je problém jedné drobnosti. Pokud jsou až příliš jednoduché, například se nedá měnit pořadí elektráren v průběhu roku, tak dělají blbosti. Typicky třeba mají problémy u akumulačních vodních elektráren kdy je to přehodí do průtočného režimu.
Hodně v tom ale také dělají hypotetické PVE, které umožňují omezení výkonu parních elektráren přes den protože si poradí s odpolední špičkou. Hodně se do toho pak také umí promítnout PVE L-A.
Souhlasím s Vámi, že model je značně triviální. Nezahrnul jsem do něj například schopnost reakce řiditelných zdrojů na změny požadovaného výkonu nebo jejich nutnost provozu v horké záloze a podobné věci. Po různých úvahách a pokusech s různými úpravami jsem došel k závěru, že výsledná variabilita se dotkne v podstatě jen poměru celkové produkce mezi FVE a "backup" a objemem potřebné kapacity akumulace. Což samozřejmě může ovlivnit výslednou celkovou cenu investic, ale zase se to může nemile vrátit na ceně provozu. Pro mne to nemění celkový výsledek té úvahy: jde to, ale za neuvěřitelné peníze.
Pokud umíte v pythonu, tak bych, pokud jsem to neztratil, ten poslední model (3 iterace) hodil někam na github, pokud jsem tedy neztratilo login nebo kód, a mohl byste se na to podívat a případně se na tom podílet. I když on ten projekt je dva roky u ledu už. Kód potřebuje dost otestovat a pak zpětnou vazbu. UX je asi mizerné a nemá to GUI
Nedávno jsem si prošel základy pythonu na Pluralsightu, takže bych se za odborníka zrovna nepovažoval. Ale myslím, že jsem schopen porozumět psanému kódu. Možná bych se tím dokázal prokousat :-)
Také nejsem velký krotitel hadů, zkusím to nějak rozchodit, nebo spíš zjistit jak jsem to nastavil tehdy. A pak Vám dám vědět.
je fajn, že si hrajete s modely, ale musíte mít správná data, aby ty modely nebyly jen vaše hra. Jak vy tak pan Wagner, jste totálně podstřelili potenciál FVE, ten je aktuálně někde na úrovni 30 TWh/rok (30 GW) (na přijatém objemu projektů do modernizačního fondu = 24 GW, jde vidět, že i ten potenciál 30 GW je pesimistické číslo). Jen na střechách je potenciál cca 12 GW (Praha počítá na svých střechách s cca 600 MW) (pro informaci Polsko zvládlo nainstalovat za pouhý jeden rok 300.000 střešních FVE o výkonu cca 2 GW). Samozřejmě vzhledem k každoročnímu vylepšování solárních panelů, rychle poroste i potenciál výroby, někdy kolem roku 2030 bude mít ČR potenciál výroby z FVE cca 40 TWh.
Pane Bláho, s Vámi je těžké diskutovat, když trvale hrajete hru na "neporozumění". V horším případě skutečně nejste schopen porozumět psanému textu.
Ten model není o tom, jaký je nebo není potenciál FVE v ČR. Když do toho někdo narve prachy, tak tu klidně můžeme postavit třeba 100 GW FVE. Ten model byl o tom, jak pro konkrétní velikost instalovaného výkonu doporučeného respektovanou poradenskou firmou by mohl vypadat energetický mix pro zajištění zátěže v ČR. A doufám že uznáte, že jsou dvě naprosto odlišné otázky na které se hledá odpověď.
pane Kubů, do modernizačního fondu přišly reálné projekty o celkovém výkonu 24 GW (FVE 23 GW), a to jsou aktuální projekty, ne veškerý potenciál. Z pohledu předložených reálných projektů je vámi udávané číslo zcela bezcenné a až úsměvně nízké.
Z jakých zdrojů vyplývá Váš finanční odhad? A proč by měl pocházet z dotací?
Pane Bláho, budu asi šílený optimista, když se pokusím Vám odpovědět a budu doufat že to konečně pochopíte.
To číslo 9 GW jsem si já nevycucal z prstu. Je to číslo, které je výsledkem odborné studie poradenské firmy Deloitte&Touche, které jej dělala na zakázku sdružení obnovitelné energie, pravděpodobně. Já s tím číslem nijak nepolemizuji, ani neříkám že je špatné nebo malé nebo velké. Ani neříkám, jestli je možná kapacita v ČR větší nebo menší. Jen jsem to číslo vzal a zasadil jej do modelu, který jsem popsal výše. Výsledky tohoto modelu jsou dosažené jednoduchou matematikou základní školy. Čísla v modelu jsou naprosto reálná z dat ČEPS, kromě odhadu výroby FVE.
Kolik je přihlášených projektů do Fondu obnovy je pro danou analýzu úplně irelevantní. Ale jestli na tom mermomocí trváte, vrazím tam to číslo 24GW o kterém pořád dokola mluvíte. Už dopředu vám mohu klidně říct jak to asi tak vyjde. FVE se dostanou tak na 50% roční výroby a stejně budeme potřebovat cca 6 GW plynovek abychom v zimě neumřeli zimou a nevypnuli ekonomiku. Kromě toho budeme muset přidat obrovské kapacity akumulace, které zachytí stovky GWh přebytečné produkce v letních měsících. A to bude něco stát.
Opět zdůrazňuji, že netvrdím, že to není možné postavit a provozovat. Možné to je. Je to jen otázka kolik to bude stát a jaký nám to přinese užitek.
A předpoklad realizace těch "reálných projektů" o celkovém výkonu 24 GW je jen taková drobnost, tři čtvrtě bilionu Kč z dotací...
pro Kamil Kubů: Váš model byl přímým důkazem toho, že jednoduché modely
nepřinášejí řešení, zvláště když je snaha dokázat že něco "néééjde".
(když vynecháte to co se Vám nehodí: větrné a vodní elektrárny a kogeneraci, neboť výroba tepla v zimě běží ať to chcete nebo ne).
Ještě jedna poznámka: těch 20 GW instalovaného výkonu fotovoltaiky se stejně v ČR nakonec dočkáte (to je trochu pozadu za německými plány na 157 GW, když to vydělíte sedmi). Ještě si prosím uvědomte, že ten instalovaný výkon musíte násobit "performance ratio" a nastudujte si co to je.
Pane Vaněčku,
trochu Vás přibrzdím, nemyslím si že model pana Kub měl dokázat že to nejde. Jde o to jak jej chcete propracovat, k tomu abyste dal dohromady něco slušného potřebujete minimálně struktury, mnohem lépe objektový přístup. To ne každý umí.
Pane Vaněčku, můj model neměl přinést řešení. Byla to jen jednoduchá what-if analýza základní úrovně pro zcela konkrétní scénář. Kdybyste to přečetl celé včetně posledního odstavce, tak byste snad pochopil, že se nesnažím dokázat, že to nejde. Jen se snažím odhadnout jak by to mohlo vypadat a kolik by to asi tak mohlo stát.
Místo násobení instalovaného výkonu násobeného jakýmsi teoretickým parametrem jsem raději použil reálné hodnoty pro každou hodinu, kdy jsem dodanou energii za danou hodinu vydělil instalovaným výkonem. Troufám si tvrdit, že je to velice dobrý odhad na základě zákona velkých čísel pro reálnou performance celé soustavy FVE. Uznávám, že pro naprosto přesný model by bylo nutné do modelu zahrnout všechny jednotlivé instalace a počítat očekávaný výkon podle nic. Jenže ten je ovlivněn lokálními podmínkami například zastíněním mraky, mlhou a podobně, pro něž údaje nejsou dostupné. Navíc není možné tyto údaje definovat pro instalace, které nestojí na konkrétním místě. Takže výše uvedené použití odhadu kapacitního faktoru mi přijde pro tento účel víc než adekvátní,
Pane Vaněčku,
jistě jste si všiml, že německé dlouhodobé plány po loňském zveřejnění některých výstupů obdobného modelu Fraunhoferů již nejsou tak jásavé a často doma manifestované, jako předtím. Zdá se, že ty, kteří předtím neuvažovali o důsledně provázaných číslech ale jen o principech, ty tabulky a obrázky zaskočily. A k plynu nebo biomase místo uhlí: jednotkou přechodnosti (dříve se říkalo dočasnosti) je jeden furt, to pamatujeme oba.
Ve furtech se pracuje dodnes.
Pozoruji, že pan Vaněček a spol. dělá závěry ne podle výpočtů a modelů ale jen podle autora.
Pane Vinkler, modelováním slunečních článků jsem se jistou dobu živil, platily mě i soukromé švýcarské firmy, ne jako programátor ale návrhem modelů, fyzikálních limitací, přesným měřením vstupních dat nových materiálů.
Zájem byl vždy o následující: kam až lze dojít, jaké parametry musí mít nové materiály, co je realistické v časové škále 1-2 let. A ověření vždy praxí. Když Vám model funguje, získáte reputaci.
Nikdy jsem nevytvářel modely ve stylu dokázat "to nééjde".
Vždycky jsem se snažil ukázat co jde, než to narazí na fyzikální hranice.
A co kdybyste postavil model, co nemá nedostatky v pokrytí spotřeby EE a "JDEEEE"
Zatím je stabilních zdrojů dost na to aby se dělaly predikce výroby. Pokud nebude poptávka po Vámi zmíněném modelu, nevznikne. Nebudeme-li plánovat v souladu s okolními zeměmi, zbudou plány pouze na minulé války. Jak dopadli Francouzi v začátcích 2WW jistě víte. Jen hlupák se učí na svých vlastních chybách.
Model nemodel,kdyz nebude kde brat/JE stat nebude/zdrazi se EE a bude se vypinat a hned bude EE dostatek. Dukaz -ceny v texasu ,britanii, ve svedsku .Nase vlada k tomu nema daleko.
ceny vyřešily nedostatek? To se uvidí do budoucna. A to že se vypínali ti, kteří si neplatili službu nadstandardní kvality dodávky je jenom správně. U nás jsou parametry regulačních stupňů veřejné. Takže podnikavci si nemaj na co stěžovat. Jojo, trh cenami řeší leccos. A Váš tah na city je mimo jako hrnce ceptr.
Dekarbonizační politika Německa a spol. je velice extrémní a pramálo vědecká. Je známo, že 3/4 skleníkového efektu jsou výsledkem působení vodní páry v ovzduší. Další 1/4 skleníkového efektu je výsledkem společného působení všech ostatních plynů v atmosféře Země.
Dekarbonizační politika Německa a spol. není nic víc než jistý druh technokratického zájmu o dominanci Německa ve všem. Ekolo-gický přínos této politiky pro environmet je a bude nepatrný. Ovšem dopad na vyváženost mixu energií je a bude dramaticky vážný zejména i proto, že z dostupných údajů plyne, že nastává v dohledné době návrat teplot odpovídajících malé době ledové.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se