Dovezená dřevní hmota nahrazuje uhlí nejen v Dánsku – schyluje se k dalšímu zelenému průšvihu?
Dánsko, Velká Británie a řada dalších evropských zemí začíná přestavovat uhelné elektrárny na spalování biomasy. Má to být důležitý krok na cestě ke snížení emisí a ekologické elektroenergetice. Zmíněné státy nemají dostatek lesů, takže potřebnou štěpku a pelety dovážejí ze zahraničí. Je tak velké riziko, že masivní přechod od uhlí k biomase bude mít velice podobné ekologické dopady, jako využívaní a intenzivní dotace do biopaliv vyrobených z palmového oleje.
V nedávných článcích (zde, zde i zde) bylo popsáno, jak současný přelom roku ukázal, že nebude možné pomocí na počasí závislých větrných a fotovoltaických zdrojů nahradit fosilní a jaderné zdroje nejen v Německu. Německo i Dánsko tak zaostávají za svými proklamovanými cíli ve snižování emisí a nahrazování uhelných elektráren. Úplný přechod od uhlí k plynu je ekonomicky náročný a zároveň sníží emise oxidu uhličitého pouze na polovinu. Alespoň papírově přechod na spalování biomasy stáhne produkci oxidu uhličitého na nulu. Ve skutečnosti je situace jiná. Emise škodlivin i oxidu uhličitého při spalování biomasy existují. Předpokládá se však, že biomasa znovu naroste a stejné množství oxidu uhličitého, které se při spálení vyprodukovalo, se pohltí. Formálně tak získáme bezemisní zdroj. Jistým problémem je, že růst stromů, ze kterých se produkují peletky může trvat řadu desítek let a to je i délka uzavření cyklu oxidu uhličitého v tomto případě.
Velká Británie si uzákonila zákon na velmi rychlé snížení emisí oxidu uhličitého. Jeho požadavky nelze splnit bez úplného zastavení produkce elektřiny v uhelných blocích. Velká Británie předpokládá další využívání jaderné energie a výstavbu nových jaderných bloků. Ovšem obnova energetických kapacit, a to nejen jaderných, je zde velice silně zpožděná, takže se přistoupilo k přebudování uhelných elektráren na spalování biomasy. Velká uhelná elektrárna společnosti Drax tak začala po roce 2012 postupně přecházet na spalování dřeva a společnost se tak stala z jednoho z největších emitentů oxidu uhličitého jedním z největších výrobců obnovitelné elektřiny. Celkový výkon elektrárny Drax je 4000 MWe. Velká Británie však nemá potřebné dřevo na výrobu pelet pro tuto produkci elektřiny. Většina lesů zde zmizela už během první fáze průmyslové revoluce.
A potřeby nejsou malé, zhruba rozsah lesa o rozloze přesahující území středních Čech a Prahy ročně. Pro produkci půl milionu tun pelet je totiž potřeba milión tun dřeva, k čemuž je potřeba zhruba 800 km2. Drax bude potřebovat ročně zhruba 7,5 milionu tun biomasy v podobě pelet, což znamená spotřebu dřeva z území o rozloze zhruba 12 000 km2.
Vybudovaly se tak obří zásobníky pelet a dováží se milióny tun dřeva z celého světa. Z počátku byla biomasa pouze k uhlí přidávána, takže v roce 2015 byl podíl využití biomasy 35 %, v roce 2016 se pak přechází na 70 % výroby z pelet a dostává se postupně až na 100 % využití dřeva. Většina dřeva se dováží loděmi z Ameriky.
Stejným směrem se vydala i dánská firma Dong Energy, ta také přechází postupně ve svých elektrárnách od uhlí k dřevní hmotě. Od roku 2003 používá pelety a dřevní štěpku v elektrárnách Herning a Avedøre. Postupně se na dřevo převádí například i její elektrárna Asnæs se třemi bloky o výkonu 147 MW, 270 MW a 640 MW. Firma tak postupně nahrazuje uhlí dřevem a od roku 2003 snížila spotřebu uhlí z 6,2 milionů tun ročně na pouhých 1,7 milionů tun v loňském roce ve zbývajících dvou elektrárnách na uhlí. Do roku 2023 chce již spalovat pouze biomasu. Pokud bude spotřebovávat okolo 7 milionů tun dřevní hmoty, bude potřeba ročně vytěžit přes 10 000 km2 lesa. Dánsko má sice jistý podíl biomasy ze zemědělského odpadu a produkce potravin, ovšem ta už se nyní plně spotřebuje hlavně pro účel vytápění. I Dánsko tak dováží potřebnou dřevní hmotu ze zahraničí. Většinou to zatím bylo z Estonska, Litvy, Lotyšska a Ruska. Postupně se však také stále více obrací na Ameriku.
Přechod uhelných bloků na spalování dřevěných pelet i štěpky realizuje i německá společnost RWE. Ta začala spalovat pelety z USA ve své elektrárně v nizozemském Ameru. Po možnosti využití přeměny uhelných elektráren na spalování biomasy pro splnění svých cílů ve snižování emisí oxidu uhličitého pokukuje i Německo. Vidí v ní možnost pokrýt německou potřebu stabilních energetických zdrojů a dosažení snížení emisí za přijatelnou cenu. Zatímco ve Velké Británii a Dánsku je počet uhelných bloků přece jen omezený, Německo má v současné době 50 GWe uhelných zdrojů. Pokud tyto začnou masivně přecházet na biomasu, bude to znamenat radikální zvýšení dovozu dřevní hmoty do Evropy.
Němečtí politici začínají nyní jasně vidět, že Energiewende není schopna splnit své proklamace v oblasti snížení emisí a těžby i dovozu uhlí. Existuje tak velké riziko, že budou i v oblasti přechodu od uhlí k biomase následovat svůj energetický vzor Dánsko. Už z toho důvodu, že i většina zelených organizací proklamuje ve svých programech a plánech velký potenciál biomasy. Ostatně i energetické koncepce nejen českých Greenpeace a Hnutí Duha předpokládají velmi velký podíl produkce elektřiny z biomasy. Dosažené snížení emisí bude sice jen formální a na papíře a reálné ekologické dopady budou naopak extrémně negativní. Ovšem nejen zelení proponenti Energiewende v Německu, Dánsku i jinde budou moci vyhlásit její plný úspěch.
Mám velké obavy, že to skončí ještě mnohem dramatičtější katastrofou, než jakou pozorujeme v souvislosti s dotovanými biopalivy v Evropě, palmovým olejem a devastací pralesů v Indonésii. Devastace lesů, pokud opravdu bude Německo a další státy následovat dánskou energetickou koncepci, bude nesrovnatelně větší a bude se týkat daleko širších oblastí ve světě. A je pak možné, že stejně jako v případě bionafty zelené organizace zase zapomenou, že na počátku byla jejich kampaň. A stejně jako nyní demonstrují proti využití palmového oleje v potravinách, budou v budoucnu organizovat kampaně proti dovozu dřeva na nábytek, i když dominantní podíl na nárůstu spotřeby dřeva bude mít zelená výroba elektřiny v evropských elektrárnách, které přešly od uhlí k biomase. Doufám, že i mé varování přispěje k tomu, aby se tato chmurná vize, na rozdíl od té s dotovanou bionaftou a jejím povinným přidáváním do paliv pro auta, nenaplnila.
Zdroj úvodní fotografie: www.ksb.com
Mohlo by vás zajímat:
Opět obvyklá porce demagogie od kolegy Wagnera. Což takhle si dát do titulku:Dovezená dřevní hmota nahrazuje DOVEZENÉ uhlí či DOVEZENÉ jaderné palivo či dovezený plyn atd???
Pak by si možná uvědomil a ostatní též, že jen slunce, vítr a vodu (a geotermální energii) nemusíme (a nemůžeme) dovážet. Pouze pomocí energie ze slunce, větru a vody (a geotermální energie) lze dosáhnout energetickou nezávislost (někde na 100%, jinde jen třeba na 70%)a čistotu vody a ovzduší pro nás a příští generace.
A abych odpověděl na další jeho demagogii z jeho příspěvku: jsou země kde to jde na 100%. Takovou zemí má být například Kalifornie do roku 2045 (viz nejnovější akce Kalifornských zákonodárců, mohu Vám o tom napsat více. A samozřejmě špičková intelektuální a průmyslová síla Silicon valley to realizuje).
Ale Němci nechtějí (či nemohou zatím jít na 100%, ano kolega Wagner OBJEVIL že vítr vždy nefouká a že je občas zamračeno). To mohou třeba Norové se svými vodními elektrárnami. Teď Němci OZE (cca přes 30%) či Dánove (OZE přes 50%) doplní fosilními palivy, které budou (až se Němci zbaví JE) dále omezovat, nejprve hnědé uhlí, pak i černé uhlí. Plyn si ponechají. Podíl biopaliv zůstává v Německu zhruba konstantní.
Kolega Wagner píše:Mám velké obavy, že to skončí (pelety) ještě mnohem dramatičtější katastrofou ..... Tím myslí ještě větší katastrofou než Fukušima?? To snad ani není možné.....
Místo aktivismu by se měl kolega Wagner spíše věnovat reálnému pohledu na věc, věci kritizovat ale bez demagogie.
Pane Vaněčku, tak si ten článek ještě tak pětkrát přečtěte, když jste pomalejší, a třeba pomalu zjistíte, že se jen hloupě vlamujete do otevřených dveří. Článek velmi správně poukazuje na zásadní problém, kdy tlak na nerealisticky rychlou dekarbonizaci, kterou přinejmenším dnes slunce, voda a vítr ve valné většině průmyslových zemí EU prostě objektivně nedokážou zajistit, vede k nesmyslné snaze nahradit uhlí v kondenzačních elektrárnách biomasou, což je skutečně ekologické zvěrstvo srovnatelné snad jedině s energetickým využíváním palmového oleje.
Pan Wágner vůbec netvrdil, že nejsou země, kde to jde, třeba Norsko. Ale prostě ani v Dánsku to zatím zdaleka nejde a dohánět to v této zemi biomasou je prostě objektivně prasárna, to jinak nelze pojmenovat. A samozřejmě pokud by se touto cestou vydalo Německo, což reálně hrozí, tak budou důsledky katastrofální a to i přímo pro ČR, v tom má pan Wágner také jednoznačně pravdu.
Snad jediné zrnko naděje spočívá v tom, že Evropská komise ve směrnici o obnovitelných zdrojích počítá s tím, že kondenzační výroba elektřiny z biomasy nemá být napříště započitatelná do cíle obnovitelných zdrojů a nebude ji možné podporovat z veřejných zdrojů. Bohužel však počítá s příliš dlouhým přechodným obdobím pro tento kruciální krok, který měl přijít tak před 5 lety. Dnes již je řada škod napáchána a pokud se to rychle nestopne, tak skutečně se dobereme nepěkných konců.
Asi jste vůbec nepochopil o čem to je.
Jde o to, že pak spalování biomasy nemusí být už vůbec nijak "ekologické" ani v CO2 (v jiných škodlivinách v místě výstupu kouře je to podobné jako dobře pálené uhlí už teď), protože při vzdáleném dovozu se velmi rychle může stát, že se tam nekontrolovatelně těží víc než dorůstá, a to by za dvacet let mohlo klidně mnoho lesů přeměnit na poušť nebo minimálně chudé stepní oblasti.
Ale pochopil a psal jsem už dříve na tomto serveru že spalování biomasy ve VELKÝCH elektrárnách (co podporujeme i v ČR dotacemi) je naprostá zhovadilost (na rozdíl od pálení dřeva v krbu či kamnech na pelety či lokálního využití biomasy v malých jednotkách). A nemám rád ani zelené aktivisty ani jaderné a propaguji využití lokálního paliva - slunce, vody a větru.
Pěkný článek pana Wágnera korunoval komentářem pan Vaněček, jehož blábol je typickým produktem zelených organizací. Pane Vaněček chybí Vám selský rozum. U nás je třeba využití štěpky a dřeva zejména v domácích kotelnách a teplárnách. Pro masovou výrobu elektřiny ji nemáme !! Také hromadné stavění větrníků nehrozí natož bioplynek nebo spaloven na odpad. Vždy to zablokují Ti stejní ekologové jako Vy.
Nemám nic společného se Zelenými, M. Stropnický je pro mě naprosto nevolitelný. A asi nečtete pozorně text: já souhlasím s panem Wagnerem, že masové spalování biomasy ve VELKÝCH elektrárnách je špatné, nemám rád jen demagogii kterou navíc a zbytečně dodal do svého příspěvku.
A s Vaší třetí a čtvrtou větou naprosto souhlasím, vždyť píši totéž.
Ale od většiny diskutujících se liším tím, že podporuji (jako konservativec a hospodář, který bezodpadové hospodaření okoukal v dětství na statku mého strýce=selský rozum) lokální decentralizované čisté zdroje energie (slunce, voda, vítr, geotermální).
Pane Vaněčku, asi byste si měl udělat v hlavě trošku pořádek. Když už obviňujete ostatní z demagogie, tak byste si měl sám zamíst před vlastním prahem. Jedinej, kdo se tady uchyluje k demagogii, jste bohužel Vy. Viz - "Kolega Wagner píše:Mám velké obavy, že to skončí (pelety) ještě mnohem dramatičtější katastrofou ….. Tím myslí ještě větší katastrofou než Fukušima?? To snad ani není možné…" - opět předvádíte ukázkový vytrhávání citací z kontextu, sám dobře víte, co tím pan Wagner myslel (je to napsaný hned v další větě za tím, co jste citoval).
Problém je v tom, že vy nechápete to základní, že každý zdroj má své výhody a nevýhody. Proto se zdroje nasazují v mixu aby byly potlačeny nevýhody jednotlivých zdrojů energie o tom to celé je a dále nelze přenášet energetiku Kalifornie nebo podobných států do ČR. Kalifornie je polopoušť se zemětřesením - což je vůbec nehorší co může být pro využití jaderné energie, ale jsou tam stálé větry a slunečno.
Zkuste občas trochu myslet vlastní hlavou a ne podle zelené ideologie. Je na Vás vidět že Vám chybí základní fyzikální přehled. Zkuste třeba přemýšlet nad tím ,že příštích 15 let přibyde nejméně 1,5 miliardy s přístupem k el. energii a 1 miliarda lidí k s vlastnictvím automobilu. - to chcete řešit pomocí OZE ?
Jestli vařite tak víte že něco smíchat dává harmonii a něco se nesnáší. A tak je tomu i s energetickým mixem, už jsem o tom psal. Jinak svojí hlavou jsem se úspěšně živil 50 let. A jediný velký zdroj energie na Zemi je Slunce, ostatní jsou drobečky.
Hm, nebejt těch drobečků, tak ještě sedíme v jeskyni u ohně ...
Pane Josefe,
musíte se podívat na to kde bude tento růst probíhat, v Evropě těžko, naopak, bude k němu docházet v zemích Afriky blízkého a středního Východu, dále Indie a mírný růst se snad dá čekat v jižní Americe. To jsou oblasti, které mají tolik slunečního svitu a eventuálně vody (Slyšel jste o projektu Grand Inga? 44GW hydroelektrárna, další plánuje Čína, tentokrát s 38GW), že by tyto zdroje byly sto pokrýt jejich spotřebu elektřiny.
V těchto oblastech je pak poněkud zbytečné a i riskantní stavět jaderné elektrárny,. Tam má mnohem větší smysl investovat do elektráren slunečních a vodních, případně i větrných.
No to je pravda. Slunci se jako bohu klaněli už staří Egypťané a přinášeli mu oběti, takže se dnes vlastně vracíme ke kořenům civilizace :-). Tenkrát si ty oběti cpali do kapes kněží a stavěli za ně fantastické chrámy a měli se dobře. Dnes je to podobné, jenom to v krajině nevypadá tak pěkně a turisti asi na to hned tak nepřijedou. :-)
Třeba budou, panely jsou pěkně modravé, i za tisíc let možná nějaké napětí bude (sice to bude měkký zdroj, ale nějaký ten volt by se naměřit mohl), tak třeba se toho chytí nějaký Dänikenův (pra)*vnuk. A víte co to umí, že? :)
Ale třeba taková sluneční věž by mohla být něco jako maják v Alexandrii.
Pane C, pokud se podívám na srovnání počtu havárií velkých přehrad a jejich obětí s tímtéž u jaderných elektráren, tak je jasné, že Vaše řeči o bezpečných vodních zdrojích a riskantním jádru jsou totálně mimo realitu.
Pane Wagnere,
ano, přehrady selhávají, ale musíte brát v úvahu dvě věci, úroveň těch zemí a jejich stabilitu. Promiňte, ale pokud není vláda sto kontrolovat vlastní zemi, pokud je region zamořený extremistickými skupinami, tam se podle mne nedá s klidným svědomím postavit jaderná elektrárna.
Vzpomeňte si jenom na události posledních let, jedno kdo za to může, přítomnost jaderných elektráren v oblasti severní Afriky blízkého a středního Východu by myslím s vysokou pravděpodobností znamenala bezpečnostní problémy. Zmizení izotopů s delší životností by bylo zásadním problémem.
Milan Vaněček: slunce, voda a vítr nejsou palivo - to jen pro upřesnění...
Tak jak je na tom obrázku ta štěpka nasáklá vodou, tak jsem viděl i v jedné uhelné elektrárně v obrovské kaluži peletky kterými "cukrovali" na pásu uhlí. Ptal jsem se na to a bylo mi řečeno že za ty dotace se vyplatí lít do uhelného kotle i vodu. Je to zrůdnost co si tady dokázala velká energetika prolobovat. Skupují s trhu biomasu a za dotace i znehodnocují v elektrárnách aby lidé neměli čím topit a prodali jim více elektřiny.
To by mne zajímalo, jak se to pocukrovávání vlastně započítává. Jestli na váhu biomasy, tak se tomu mokření asi ani nelze divit...
Zeptejte se v ČEZu, ten v tom u nás jede. Možná někdo z diskutujících zaměstnanců ČEZ o tom ví více.
Milý pane energetiku, vyjadřujete s k době tak před 5 lety. Dnes už je vzhledem ke změně pravidel spoluspalování biomasy s uhlím v ČR zcela marginální. Přešlo se na spalování tzv. čisté biomasy, tedy samostatně, což je sice na jednotku zelené energie několikanásobně dražší, ale za to naprosto transparentní. Biomasou využívanou v elektrárnách a teplárnách zpravidla doma topit nelze, jelikož by tam nehořela a pokud, tak by dotyčný byl rychle svými sousedy nenáviděn a vystavil by se i pokutování za používání nevhodného paliva. Takže tato poznámka je z Vaší strany zcela demagogická.
Máte pravdu, že některou "biomasou" používanou v elektrárnách topit doma nelze. A opravdu se tak stalo a byli stížnosti od sousedů. Proto jeden občan který těmito peletami doma topil a byli na něj stížnosti že topí plastovými odpady to začal řešit. A proto tady mám vzorek takových pelet z Polska kterými se za dotace "cukrovalo" uhlí v Dětmarovicích a kterými topil doma i tento občan. Jednak ty pelety jsou trochu větší než standardní velikost do domácích automatických kotlů, ale hlavně jsou tam spolu s biomasou zalisované odpadní plasty. Dodavatel tvrdil že jde o protispékavé přísady (vápno), ale na chemickém rozboru bylo pravdu potvrzeno že v peletách je velký podíl různých plastů.
Takže do peletek se přidával odpadní plast v takovém poměru aby i peleta nasáklá vodou měla přibližně stejnou výhřevnost jako suchá pletka a aby nebyla ovlivněna celková výhřevnost a vše pasovalo do tabulek pro získání dotace a nebylo to nijak nápadné ani v bilancích spotřeby paliva atd...
Jednu dobu byl záměr tyto plastové pelety nahradit i "peletami" nasáklými odpadními toxickými odpady s Ostravských lagun a podvodně českými úřady legalizovanými a certifikováními jako "palivo" Geobal.
V mém předchozím příspěvku jsem ale psal o skutečných peletách používáních v domácnostech a které byly za dotace znehodnocovány v elektrárně.
Vaše komentáře nějakou dobu sleduji a vychází mi z toho, že by bylo dobré začít energeticky využívat i konopí a marihuanu, aby jeho tržní cena stoupla a dosáhl na něj méně naivních ekologů.
Děláte si sice legraci, ale energetické využití technického konopí není vůbec nová věc. Z pazdeří se již nyní dělají brikety a pelety, ze semen se lisuje olej, který má vlastnosti v podstatě stejné, jako topné oleje z ropy atd. atp.
A to se nebavím o využití v potravinářství a oděvnictví. Konopí je naprosto super rostlina!
Mám strach o to, aby západní bohatší země nevykupovali štěpku, pelety i rostlé kmeny od nás, aby si tak splnili procenta nebo je dokonce na náš úkor ještě zvýšili (děje se to už teď, relativně vysoká tržní cena pelet je dána vysokou poptávkou z Rakouska).
Jak dopadne využití biomasy v průmyslové výrobě (hutnictví železa, sklářství , energetika) známe už z historie. Pohraniční horské lesy byly v 18.století vyrabovány (a to se vše řešilo ruční prací a koňskou silou) , aby se mohlo vyrobit sklo , a nahradily je monokultury, které dopadly jak dopadly. Dnešní nároky jsou mnohem vyšší a činnost člověka si potřebuje najít zdroje, které jsou mimo koloběh , na kterém jedou rostliny . Člověk vyniká ve spotřebě, proto nemůže běžný koloběh energie v biosféře stačit na to, že se např. v Česku vyrábí 1000 000 aut za rok. Tahle úvaha mě vede k tomu, že gró energetické potřeby musí krýt zdroje, který běžně příroda nevyužívá, a to je jaderná energie ze štěpení a z fúze. Fosílie - již každý hlupák ví, že to není řešení a že jedinou fosilní surovinou pro PŘECHOD k něčemu sofistikovanějšímu je zemní plyn - ale jen dočasně. Možná že nastane doba, kdy elektrárny budou CO2 rozkládat a uhlík "balit", aby znovu zmizel z atmosféry. Při téhle činnosti pořád spoléhat na zemní plyn z fosilií je sypáním písku do motoru.
Článek se mi líbí. Jakmile by se na misky vah připočetly i energie na dopravu + dopady na země, kde si západní Evropa může dovolit skoupit všechnu biomasu co tam narostla a průběžně dorůstá, dostaneme se do úplně jiného úhlu pohledu, co je prospěšné životnímu prostředí a co ne.
Vaše obava v prvním odstavci je zcela na místě. Už dnes například odjíždí za hranice (většinou kamionem a často až do Itálie) tři čtvrtiny dřevních pelet vyrobených v ČR. Staví se nové peletovací linky, ale všechno na export. Zákazníci v zemích, kam se dováží, jsou uváděni v omyl, že šetří životní prostředí. Opak je samozřejmě pravdou, pokud započteme energie na výrobu a zejména spotřebu nafty při dopravě těch pelet často na vzdálenost 400+ kilometrů.
Souhlas, i dole s panem Hájkem. Jen mám jednu faktickou poznámku k Vašim úvahám: jediný velký zdroj energie na Zemi je Slunce, ostatní jsou "drobečky".
A teprve nyní se před lidstvem otevřela možnost jak přímo ze sluneční energie vyrábět energii elektrickou - levně (pro některé země je to už nejlevnější zdroj, pro ostatní to bude později, následkem stále klesající ceny) a stále levněji, zařízením které prakticky nepotřebuje údržbu, nemá žádné mechanické součásti, nezůstane po něm nebezpečný odpad, je z více než 90% recyklovatelné a má výbornou energetickou návratnost.
Ano, ten zdroj energie má spoustu výhod, ale také dvě zásadní nevýhody. Občas také svítí na jiné části zeměkoule nebo je za mraky (výjimečně ho zastíní také Měsíc) a v zimě je nízko nad obzorem a dává poměrně málo energie právě když jí zrovna v našich šírkách potřebujeme nejvíc. Fyzik jako vy by měl vnímat výhody i nevýhody, jinak se mění v hloupého aktivistu.
Fyzik i chemik vědí jak skladovat elektrickou energii na škále hodin az roků. vše už bylo realizováno, od superkapacitorů přes baterie až po převod na energii chemickou ( vodík, synthetický plyn, kapalná paliva). A samozřejmě tradiční přístup, přeměna na potenciální energii napřiklad v přečerpávacich elektrárnách.
Opět jako ve fotovoltaice, jde o cenu, která se snižuje technickým pokrokem a hromadnou výrobou.
Nic nového pod sluncem.
No bohužel realita je taková, že žádná z těch Vámi uváděných možností se zatím po sezónní skladování elektřiny příliš neosvědčila, respektive je to stále drahé jako prase. Neříkám, že se to hromadnou výrobou nemůže zlevnit, jenom bych byl rád, kdyby se tentokrát našel někdo jiný, kdo jí svojí peněženkou pomůže nastartovat. My v Česku už jsme nastartovali soláry, to by mohlo pro tuto generaci stačit... Ostatně i musí, protože prachy došly.
A ještě jedna zajímavá informace na doplnění: Podle ČSÚ je ČR největším vývozcem surového dřeva v EU. V roce 2014 jsme ho vyvezli 5,2 miliónu m3.
Copak se s ním asi stalo?
Mám k tomu několik poznámek:
1) Nikdo rozumný netvrdí, že bez problémů nahradí 100% energetické spotřeby energií ze Slunce a větru, určitě ne severně od Alp. Fakticky jen opakujete pozorování, že v noci je tma.
2) Spalování importní biomasy ve velkých elektrárnách je samozřejmě nesmysl. Nechápu ovšem proč do toho montujete Německo, kde se nic takového neděje ani neplánuje. V realitě Dánska a Británie se nejedná o nic jiného než úniková cesta pro majitele uhelných elektráren, umožnění jim dožít. V Británii je to motivováno (hypotetickým) nedostatkem pružných výrobník kapacit, v Dánsku chtějí udržet naživu kogenerační zdroje než pořádně rozjedou biopaliva druhé generace a syntetická paliva, do kterých v současnosti intenzivně investují.
3) Pokud byste se v případě Německa soustředil na fakta a ne na svoje proklamace, tak byste si všiml, že v elektroenergetice jsou Němci oproti vlastním plánům v předstihu. A výroba elektřiny z uhlí od roku 2013 každý rok klesá. Problém mají s energetickou spotřebou pro vytápění a s automobilovou dopravou. Obojí zanedbali a určitě to budou chtít v dalších letech napravit.
4) Kvůli Vám se si sehnal výtah z dánské energetické koncepce. Fakticky se tam rozvíjí 3 možné scénáře, energetika postavená na větru + místních biopalivech (104% soběstačnost), energetika postavená na větru a syntetických palivech z větrné elektřiny (116% soběstačnost) a energetika s vyšším zastoupením biopaliv (79% soběstačnost). Osobně považuji za realistické ty první dva. Vzhledem k tomu, jak trvale klesá cena větrné elektřiny by byli Dánové hloupí, kdyby se pinožili s biomasou více než bude nutné.
Jsou tam ještě pro srovnání dva
5) Ten konec už není nic víc než matlání pátého přes deváté.
Pane Veselý, nemáte vůbec pravdu. V realitě Dánska a Británie nejde o žádnou únikovou strategii, protože ta přestavba na biomasu není úplně levná a její nákup také ne, vše je samozřejmě masivně dotované z veřejných prostředků! Navíc ty elektrárny po přestavbě (a často i výstavbě nových bloků) budou fungovat dalších minimálně 20 let. To za prvé.
Za druhé máte pravdu, že Německo zatím na tuto slepou kolej nenajelo - a pan Wágner to ostatně ani netvrdil, tak nevím, proč mu to podsouváte, on pouze varuje, že by to Německo mohlo udělat, a pak bude zle. Když zhloupli Britové a Dánové, (a mimochodem i Švédové a Finové), tak proč by nezblbli Němci? Jediní opravdu rozumní jsou v Evropě zatím Francouzi, tam když vezete biomasu dál než 100 km, tak už vezete pevné palivo, nikoliv biomasu a nemáte nárok na žádnou veřejnou podporu.
Že Německo nic neplánuje bych netvrdil. V Německu je silný proud volající po omezení uhlí, no a co by asi to uhlí nahradilo? Rychle a v masivním měřítku. Takže ta obava je naprosto legitimní a oprávněná.
Autor clanku zabudol napisat kolko Mwh elektriny v Dansku vyrobia pomocou vetra. Dnes 22.2.2017 16.44 vietor - 4193 MW
slnko - 30 MW
spotreba 4298 MW.
Kolko uhlia ( dreva)spalia ?
Zdroj: http://www.energinet.dk/DA/El/Sider/Elsystemet-lige-nu.aspx
Pane Peter, nevím proč tady zmiňujete tato data ze dneška. Před dvěma dny poprvé po řadě týdnů začalo foukat. A velmi stabilní počasí s velmi slabým větrem trvalo v Evropě téměř čtyři měsíce. A vzhledem k tomu, že právě o tom, že letošní přelom roku má takový charakter jsem psal já v úvodu článku (a podrobně je to v tam odkazovaných článcích) a spousta informací se objevila nejen na tomto serveru ale i v běžném tisku, je jasné, že reálnou situaci znáte i Vy. Hodně mě mrzí, že místo seriozní diskuze, učiníte poznámku, o které sám dobře víte, že je mimo. Ano, když hodně fouká, tak má Dánsko i více větrného výkonu než potřebuje (to nikdo nerozporuje), ale takový dnů je poměrně omezený počet a existují i velmi dlouhá období, kdy nefouká (jak jsme se právě v předchozích měsících přesvědčili). Abychom se bavily o reálných číslech. Dánsko vyrobí z větru okolo 40 % své potřeby elektřiny (stav z posledních let). Zbytek musí buď vyrobit jinak nebo dovézt. Takže je vidět, že ty bloky na pelety opravdu nemusí zahálet.
To Němci teď vyrábí 37 GW z větru on shore, off shore tam ješte data neuvedli.
Když fouká v Dánsku pane Vaněčku, tak fouká i v Německu :-) Na tom není nic divného. A když nefoukalo v Dánsku, tak nefoukalo ani v Německu. Prostě v rozsáhlém regionu se větrné turbíny chovají jako jedna velká elektrárna. Hodně dlouho teď produkovaly minimum a teď přichází období, kdy bude přebytek.
Ano máte pravdu. V těchto dnech dávají OZE v Německu přes 50% výroby elektrické energie, celoroční průměr je přes 30%, takže někdy musejí dávat i málo. Holt přírodě neporučíš, někdy je úroda pšenice nižší, tak se sáhne do zásob, někdy vyšsí. Někdy se urodí hodně brambor, jindy pšenice. Holt využití slunce, vody a větru v zemědělství je takové a díky chemické akumulaci energie nám to nevadí.
Dovolil bych si reagovat na diskuzi, která se rozvinula pod mým článkem. Hlavním jeho cílem bylo upozornit, že už dochází k tomu, že se v Evropě spaluje ve velkých blocích v masivním měřítku biomasa dovezená na velké vzdálenosti a deklaruje se to jako ekologická nízkoemisní náhrada fosilních zdrojů. Zdá se mi, že všichni jsme se shodli, že toto je nejen nevhodné, ale dokonce zvěrstvo.
A snažil jsem se také ukázat na ty faktory, které k takové produkci elektřiny vedou. Ten první velice pěkně popsal pan Hájek. Je jim tlak na nerealisticky rychlou dekarbonizaci energetiky. To velice pěkně ukazuje právě příklad Velké Británie, jejíž antifosilní zákon je dáván zelenými organizacemi za vzor. Je nastaven tak, že pro jeho splnění nestačí hodně rychlé uzavření uhelných elektráren, ale musí se omezit i ty plynové. Není zároveň dost času na výstavbu bloků, které by nebyly na počasí závislé a nahradily je. Takže jedinou cestou, jak tento zákon alespoň formálně splnit je právě postup popsaný v článku.
Velice podobný je i příklad Dánska. Ovšem tam se ukazuje i druhý faktor, který k takovému spalování dováženého dřeva vede. Velice pěkně je dokumentují příspěvky pana Vaněčka. Dovolím si jej citovat: „Podporuji (jako konservativec a hospodář, který bezodpadové hospodaření okoukal v dětství na statku mého strýce=selský rozum) lokální decentralizované čisté zdroje energie. Neznám zeleného, který by slovně podporoval výstavbu velkých větrných parků, velkých solárních elektráren na rozsáhlých územích, velkých vodních přehrad a elektráren či velkých jednotek pro spalování biomasy. Všichni jsou jen pro lokální decentralizované zdroje, stejně jako konservativec a hospodář pan Vaněček. I já jsem pochopitelně plně pro to, aby se stavěly lokální decentralizované zdroje přizpůsobené a využívající místní podmínky.
Problém ovšem je, že takové využití může dobře vyřešit ve vhodných podmínkách statek či usedlost, pozitivních příkladů v tomto směru je celá řada. Nevyřeší však městské aglomerace a hlavně průmysl a dopravu, které mimo jiné musí zajistit výrobu a dodávku těch potřebných fotovoltaických panelů, větrných i vodních turbín a kotlů na biomasu.
Ano část potřeb lze uspokojit z decentralizovaných malých zdrojů, ale na většinu potřebujeme zdroje velké a centralizované. Většina vodní elektřiny v Norsku, Rakousku a Švýcarsku je z velkých přehrad. Většina větrné energie v Německu je z velkých větrných parků na severu. Nedávný článek ukazuje, že většina nárůstu fotovoltaiky v USA je v podobě velkých fotovoltaických elektráren. A ani v Německu to s tou decentralizací fotovoltaiky není příliš žhavé.
No a v této situaci zelení prohlásí, že vše se postupně zajistí čistě z OZE a odvolají se na velký potenciál slunce větru a biomasy. Bez ohledu na to, že jejich odhad potenciálu je značně nerealistický, prosadí zákon směřující k rychlé dekarbonizaci a rychlému růstu podílu OZE na výrobě elektřiny. A když se musí ten zákon realizovat a splnit, tak se najednou zjistí, že to vede na totální ekologické průšvihy. Obrovské větrné parky a vedení přes půl kontinentu, velká fotovoltaické pole, useknuté kopce a zatopená údolí při výstavbě velkých přehrad a spalování obrovského množství biomasy převážené na obrovské vzdálenosti.
A že jsou v tomto asi nepoučitelní, dokládá například pan Veselý svým rozborem energetické koncepce Dánska. Podle něj sice nyní spalují dovážené dřevo, ale to jen do té doby než přejdou k biopalivům druhé generace a syntetickým palivům. Dovolil bych nejdříve zopakovat jednu definici.
Podle definice je pro biopaliva druhé generace surovinou tzv. nepotravinářská biomasa, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (křídlatka, čirok, šťovík apod) či biologický odpad z domácností.
A teď mám dotaz. Je známo, že už nyní veškerý odpad ze zemědělské výroby spotřebuje Dánsko na topení. Pelety a štěpku dováží ze zahraničí právě proto, že lesní biomasu nemá. Volných ploch pro pěstování křídlatka, čirok, šťovík apod. zde opravdu není nazbyt. Kde tedy Dánsko ta biopaliva druhé generace pořídí? A tipnu si, že je doveze, a budeme ve stejné situaci, které se bojím a kritizuji ji v článku. Pokud se týká syntetických paliv, tak jejich hromadná efektivní produkce je opravdu hodně daleko. Do té doby ti Dánové stihnou spálit značně rozsáhlé plochy lesů.
Na závěr bych měl ještě jeden komentář k poznámce pana Veselého. Dovolím si uvést data z Německa o produkci elektřiny z uhlí. Produkce elektřiny z uhelných bloků byla podle dat z Fraunhofera v letech 2010 až 2016: 239 TWh, 231 TWh, 248 TWh, 256 TWh, 239 TWh, 246 TWh a 235 TWh. V roce 2013 byla opravdu nejvyšší. Ale nechám na každém, co v těchto číslech uvidí, jestli pokles nebo stagnaci. Jen pro zajímavost, na začátku Energiewende v roce 2002 byla produkce elektřiny z uhlí 252 TWh. Takže se situace nijak moc od té doby v tomto ohledu nezměnila. Nejsem si jistý, jestli toto mohou Němci považovat za předstih. Pravě proto se obávám, zda Němci nesáhnou, stejně jako Dánové, po biomase. A podle mě by to byl průšvih, i kdyby šlo o biopaliva druhé generace.
Pane kolego, neobávejte se. Jste fyzik, znáte sílu vědeckého poznání a techniky. Samozřejmě souhlasím, že politici toho mohou hodně zkazit a taky kazí. Ale s Energiewende Němci nic nezkazili, ta ve většině světa funguje. Jen můžeme považovat za arogantní, že ji Němci vnutili bez diskuse i těm, kteří jsou proti (jako uhelná, jaderná a teplárenská lobby).
" .. nic nezkazili .." :-) Byl by to vtip měsíci, kdybyste podobné bláboly neprodukoval dnes a denně. Ta tzv. energiewende je ta nejhorší ekonomická katastrofa od doby co se soudruzi přesvědčili, že nejsou sto naplánovat ani výrobu toaletního papíru. Nemluvě o škodlivých dopadech na životní prostředí, a o tom, že Německo úchylnou představu, že jaderné elektrárny jsou nahraditelné oze parodiemi na elektrárny, a to za pomocí lití bilionů do kanálu prosazuje i ve zbytku Evropy. Na což třeba ČR, Bulharsko nebo Španělsko šeredně doplatily. Ad uhlená lobby. Proti té tzv. energiewende uhelná lobby určitě není a nebyla. Naopak, ta na tom velmi vydělala a bude ještě léta vydělávat.
"Produkce elektřiny z uhelných bloků byla podle dat z Fraunhofera v letech 2010 až 2016: 239 TWh, 231 TWh, 248 TWh, 256 TWh, 239 TWh, 246 TWh a 235 TWh. V roce 2013 byla opravdu nejvyšší. Ale nechám na každém, co v těchto číslech uvidí, jestli pokles nebo stagnaci. Jen pro zajímavost, na začátku Energiewende v roce 2002 byla produkce elektřiny z uhlí 252 TWh."
Ale tyto hodnoty vůbec nevypovídají o tom jestli podíl uhlí v energetickém mixu roste nebo klesá. To musíte porovnat s celkovou spotřebou nebo v poměru se všemi zdroji.
Možná Dánko bude bude pěstovat řasu v moři.
Mohl jste se Energetiku podívat na Fraunhofera také sám, ale dobře, tady máte dané podíly uhelné elektřiny v celkové německé výrobě od roku 2010 do roku 2016: 44,3 %, 44,7 %, 46,3 %, 47,4 %, 46,0 %, 45,1 % a 43,3 %. A nechám každému na posouzení, zda jde o stagnaci či něco jiného.
To už je lepší a méně manipulační. Děkuji.
Takže je to víceméně stejné, není divu. Německo se rozhodlo že první zatočí z nebezpečnější a škodlivější jadernou energetikou a potom přijde na řadu ta fosilní. To nejde hned, to musíte postupně, ty rušené elektrárny se také stavěli postupně nějakou dobu. A to se jim daří a tedy souhlasím s názorem Milana Vaněčeka že nic nezkazili.
Sám jsem se podívat mohl, ale dal jsem vám šanci aby jste se opravil a pro příště si to pamatoval.
Ja si myslím, že pseudoekologické rozhodnutia začali odklonom od jadrovej energetiky v Nemecku, pokračujú bio palivami a najväčší prúser nás čaká s trendom elektromobilov kde potom potreba výroby elektriny porastie násobne. A teraz povedzte čím sa bude potom "kúriť" v elektrárňach? Jadro fuj, plyn fuj, biomasa fuj, tak čím? ROPPOU!!!
ROPA je tiež FUJ ale tej jedine bude dostatok, lebo sa nespáli v autách, bude lacná. Preto. A nakoniec vyhrá ekonomika. Pre ekológiu plus mínus dnešný stav, či sa to spáli v autách alebo v elektrárňach pre autá. Ale vďaka mega investíciám do zmeny bude energia jednoducho drahšia.
Výsledok mega investíciám do energetiky a rozvodnej sústavy bude teda nenásledne zdraženie elektriny aj pre autá aj pre domácností. Bežnému človeku bude horšie žiť ako teraz a skutočné dopady na ekológiu vlastne tiež. Neteším sa
PS: Niekto zrátal, že ak by všetky autá boli na elektrinu, tak svet potrebuje postaviť cca 3500 nových jadrových, alebo iných podobne výkonných elektrární (pre priemernú vyspelú krajinu niekoľko desiatok!!). K tomu násobne rozšíriť prenosovú sústavu a okrem toho vyrobiť mega, mega veľa batérií do aut. TOTO SAMO OSEBE JE EKOLOGICKÁ ZÁŤAŽ navyše jak hovado ak by sa to malo zrealizovať za trebárs 20 rokov. Hovorím život bude kurva drahší.....
Poprosil by som nejaké vecné argumenty prečo je jadrová energetika škodlivejšia ako spaľovanie fosílnych a bio palív. Ja ich nepoznám. Poznám len "ideologické" a "iracionálne".
Myslím, že podlé této série příspěvků si každý utvoří perfektní představu o Vašem přístupu k diskuzi :-) .
Pane Maňka, Vy asi žijete někde na vesnici. Kdyby jste žil v Praze a čekal na refíži na tramvaj tak kolem Vás projede cca 100 dieslů a Vy čicháte jejich emise (mikročástice, oxidy dusíku) ze vzdálenosti cca 2m. Jestli máte diesel, nejlépe starší, ojetý, spusťte si motor v garáži a schválně jak dlouho tam vydržíte.
Takže už asi chápete že v San Franciscu a Los Angelos chtějí a budou mít elektromobily (a Kalifornie bude 100% na OZE do roku 2045-viz nový zákon), zatímco na středozápadě US si budou jezdit s pick-upama na benzin i dalších 100 let. A podobně jinde ve světě.
Ekologie, neekologie, když jde o zdraví a o život, lidi se rozhoupají k jednání....
Co se týče potenciální škodlivosti JE, zeptejte se v Černobylu či Fukušimě. Myslím, že kdyby nebylo těchto havarií tak vztah veřejnosti k jádru by byl určitě positivnější. Opět zkušenost rozhoduje....
Pane Maňka,
ten výkon tak jako tak propálíme, dokonce i méně hospodárně, v autech. Z pohledu dovozu paliv by tak bylo i celkem jedno jestli budou auta v Balvě mít výfuk na ulici, nebo jim postavíte krásný nový tak třísetmetrový někde u Slovnaftu. Rozdíl to ale bude z pohledu ovzduší na ulici, kdy jednak odeberete několik set MWt tepelného výkonu a odeberete i značné množství škodlivin.
Vlastně nebude to z pohledu dovozu paliv stejné, auta mají mizernou účinnost, něco kolem 30%. Spálit ji v elektrárně klasické konstrukce dosáhneme i s nabíjením zhruba stejné účinnosti, ale při spálení v elektrárně paro"plynové," kdy kapalná paliva ropného původu jdou do spalovací turbíny, jsme s účinností asi o 20% výše a tedy jsme docílili příslušného snížení spotřeby paliv.
Napřed poznámka k příspěvku, který se vklínil do této řady a díky tomu, jak se příspěvky řadí, není jasné, že komentuje ty příspěvky Energetika.
A teď jen pár poznámek k diskuzi, která se rozvinula potom:
1) Pro města a velké aglomerace mají elektromobily nebo hybridy význam vždy, protože tam jsou problémem emise oxidů dusíku a dalších škodlivin přímo ve městě, které se zde stávají postupně dominantním zdrojem znečištění. V tom souhlasím s panem Vaněčkem.
3) Význam dopadů elektromobility na ekologii klesá v případě států, které jdou fosilní cestou (například zmiňované Německo či Polsko), protože u nich to znamená poměrně velké zvýšení produkce elektřiny ve fosilních blocích.
4) Pokud se třeba podíváme na poslední čtyři měsíce (ne poslední čtyři dny :-)), tak v té době by elektromobily (kdyby už teď mělo Německo plnou elektromobilitu) nefungovaly nikdy v režimu ukládání energie, al pouze by odebíraly fosilní elektřinu pro svůj provoz. Čili o tolik více by muselo mít Německo fosilních elektráren.
5) V Daném případě je rozumným přístupem postupný přechod k elektromobilitě s využitím stále se zlepšujících se vlastností elektrických vozidel. Hlavní důraz právě na využití těchto vozidel v městském provozu. Tam nevadí jejich zatím ještě někdy nižší dojezd a efektivněji i rychleji se dá rozvíjet síť dobíjecích stanic.
6) Tím, že by se rozvíjel rozmanitý a efektivní energetický mix a při přechodu k elektromobilitě by se nedělali hurá nátlakové akce, tak by vše mohlo probíhat co nejefektivněji a poměrně rychle.
Reagujem na p. "C":
Konštruktívny príspevok, v podstate súhlasím, ale dovolím si doplniť argumenty. Dnešné autá vďaka všetkým možným predpisom sú a 120 rokom vývoja na vrchole účinnosti, ekologičnosti, efektívnosti a ekonomičnosti, včítane celého celosvetového distribučného systému tekutých palív. ide o distribuovanú výrobu energie priamo v mieste spotreby (auto). Dnešné autá už nepredstavujú až taký eko problém z ovzduším (tie nové) a o 5-10 rokov budú väčšina také a lepšie. Podľa mňa by bolo ekonomické tento globálny systém nechať fungovať a vylepšovať aspoň 50 rokov a za ten čas riešiť nové a podstatne vylepšiť existujúce zdroje elektriny (fúzia, slnko, vietor). Biomasa omyl. Biomasa ešte viac vydrancuje 3 svet. pralesy Južnej Ameriky traste sa :-)
Lebo k tomu čo ste napísali (súhlasím) keď prirátate potrebu vybudovať, postaviť (len v Európe a Amerike trebárs 1500 elektrární a novú 2-3x silnejšiu rozvodnú sústavu aa milióny, milióny najdrahšej veci na elektromobile, BATÉRIÍ, tak také zdroje (vyjadrené v miliardách €, ale aj v surovinách, výrobných kapacitách atd.) je asi za hranicou možností našej civilizácie zrealizovať v horizonte nie 20, ale možno aj 50 rokov). Ak to niekto zaplatí tak to budú vždy nakoniec spotrebitelia .....
ešte k jadru: Barbarský svet Ruska, Černobyli včítane ich vzťahu k ekológií ani nespomínajme (napr. ako hádžu do mora použité reaktory aj z palivom z ponoriek a lodí...). Ale západný svet okrem Fukušimi nemal prúser a s vývojom technológií je to len lepšie. V každom prípade zamorenie ovzdušia izotopmi, teda rádioaktivitou celosvetovo spaľovaním je rádovo vyššie ako z jadra (okrem tých dvoch havárií a jadrových pokusov teda....)
Podľa mňa pre západný svet je jadro rozumné riešenie na ďalších 100 rokov. Nie je riešenie pre elektromobily, lebo by vyžadovalo celosvetovo zvvýšenie ťažby a spracovania úránu a riešenie jadrového odpadu rádovo 300x čo by bol reálne prúser pre životné prostredie (300x je pre predstavu o 30 000% :-) viac)
Problém je že už není s klasickými spalovacími motory kam jít, přeplňování přináší nové problémy, to není už moc kam zlepšovat. Ano dala by se možná i tam nasadit mikroturbíny nebo palivové články na benzín (jestli takové jsou), ale asi každé z těchto řešení, kde nutně bude muset být malá baterie pro vyrovnávání a elektrodynamický přenos, bude složitější a nákladnější než čisté EV. EV se dostávají do hledáčku zejména jako následek toho emisního podvodu, nikdo už nechce do budoucna riskovat podobné věci. Elektrárnu uhlídáte snáze.
Nutnost posílit síť je otázka, již dnes tam jsou rezervy a bude záležet na tom, kde budete ten nový výfuk chtít postavit. Bez zásahů se to obejde asi místo V1, možná s menším někde u toho Slovnaftu, kompletně by se to muselo překopat, kdyby se postavila někde na zelené louce.
Z nových technologií mají asi největší naději na vyřešení problémů FVE, fúze by byla dobrá, ale je podfinancovaná a nikdo do ní víc dát nechce. Přitom na pořádné zařízení se bavíme o nějakých směšných 10 mld €, cena dvou bloků JE. Takovou investici si může dovolit každá země. Pak by byla asi fúze hotová do roku 2035, ale jen pokud by každý z velkých států postavit jeden fúzní reaktor výkonu požadovaného pro fúzní elektrárnu, je jedno jakého typu, ne hračku jako je ITER. Mimochodem se mi zdá že byW7X mohl být i úspěšnější než celý ITER.
U FVE existuje naděje že se podaří během necelého desetiletí dosáhnout i s akumulací na 10h relativně nízké ceny, takže její kombinace s ostatními zdroji bude mnohem jednodušší. Takže bude třeba možné vytvořit období roku kdy velká část energie bude právě z FVE. Co se týče jiných regionů, čím jižněji půjdeme, tím jsou většinou podmínky pro takovouto energetiku lepší.
Jen co se týče nutnosti instalovat další kapacity, nevím jak na Slovensku, ale u nás by nebylo při přechodu na EV zřejmě nutné postavit více GW výkonu než kolik bude třeba na postupnou obnovu elektráren. Při vhodné kombinaci s nastupujícími FVE s akumulací by se to nemuselo podepsat nijak zásadně na emisích.
Ja by som z elektromobilmi (masovo) počkal do vyriešenia fúzie (alebo iného prevratného zdroja), čo bude asi 50 - 100 rokov trvať.... :-)
Nelze jinak, než s autorem článku souhlasit.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se