Zdař bůh, OKD!

Podnik, který doplatil na covid, na špatný prodej a na pokles ceny uhlí končí. OKD postupně zahajuje likvidaci a na konci února uzavřelo dva velké doly ČSA a Darkov. Ačkoliv ekologičtí aktivisté dnes považují uhlí za slovo minulosti, byly i časy, kdy se jednalo o důležitou surovinu. Pojďme si OKD představit jinak než v politických svárech.

Historie dolu ČSA a Darkov

Důl ČSA – Důl Československé armády se skládal ze dvou závodů: Jan Karel a Doubrava, jejichž historie sahá až do roku 1860. Roku 1995 se pak připojil do té doby samostatný důl Doubrava. Jednotlivá důlní pole zasahují od Karviné až po Dětmarovice. zabírají plochu až od 26 km. Důl pak vytěžil cca 3 miliony tun za rok.

Důl Darkov – počátek sahá k až do roku 1852, kdy bylo zahájeno hloubění jámy Gabriela. Samotná výstavba však započala až v roce 1972, samotná těžba začala o deset let poté, 1982. K Darkovu byl přidán i důl Barbora, který skončil v roce 2002. Celkem měl Darkov tři závody: Gabriela, Barbora a důl 9. květen. Všechny tři pak vyprodukovali cca ročně kolem 4000 tun uhlí, bylo v nich zaměstnáno zhruba 3 800 zaměstnanců a tvořili rozlohu 25,9 km2.

Jak ČSA tak i Darkov byly bohužel epicentrem několika velkých tragédií. V dole Barbora vybuchl metan v 90. letech a usmrtil 30 horníků. V Doubravě (ČSA) zase došlo k velkým otřesům, při kterých tři horníci zahynuli a několik dalších bylo zraněno. V minulém roce pak propukla epidemie covidu právě v dole Darkov.

OKD v pár číslech

OKD má za sebou mnoho úspěchů, přešlapů i katastrof. Pomalu, ale jistě se stává minulostí sestávají se z několika zajímavých čísel.

Ostravsko-karvinské doly vznikly na základě znárodnění šesti těžařských společností (1946),  nejstarší z nich byla založená už v roce 1836 ( Severní dráha císaře Ferdninanda). Prvního ledna 1950 byl změněn název na Ostravsko karvinské doly, tedy  jak ho známe dodnes. V dole Dukla roku 1961 pak došlo k jedné z největších tragédií, kdy zahynulo až 108 havířů. 70. léta pak představují jedny z nejúspěšnějších z hlediska rozsahu těžby, za rok se vytěžilo až 28,8 milionů tun.

Po revoluci se stává z OKD akciová společnost, stát byl jediný akcionář. Právě začátkem 90. let zaměstnává podnik až 100 000  horníků. Poté, i díky jednotlivým útlumům dolů, začínají čísla pracovníků klesat až na 10 000. Rekordní těžba za den činila 27 tisíc vytěžených tun uhlí.

Během let 1991 – 2001 došlo k poklesu objemu těžby až o 37%. Přesto rok 2008 znamenal uvedení  OKD na pražskou a londýnskou burzu pod holdingem NWR. Osm let poté začíná postupný pád, i díky klesajícím cenám uhlí. Propad pokračuje i v objemu těžby, od roku 2010 do 2019 se snížil o 67%.

ZDAŘ BŮH UHLÍ!

Propad černého uhlí v České republice je způsoben nejenom cenou, ale velkými náklady na jeho těžbu. Mnoho dolů bylo vytěženo a ty, které zbyly, se nachází hluboko pod zemským povrchem. Samotná těžba se tak celkově stává nerentabilní. Ceny uhlí sice mohou mírně stoupnout, avšak své nejlepší hodnoty mají za sebou. OKD se postupně dostávalo do ztrát dlouhou dobu, bohužel ani za pomoci státu je nebylo schopno vykompenzovat. Černé uhlí bude na ústupu i celosvětově. Zásoby se tenčí a ceny nejsou atraktivní. Připočteme-li k tomu covidovou pandemii, ekonomickou krizi jí způsobenou: OKD i černé uhlí spěje ke konci. Poslední vozík OKD bude možná vyvezen v roce 2022. Už teď je jasné, že se s těžbou černého uhlí u nás brzy rozloučíme.