Německá koalice se dohodla na dodatečných aukcích pro větrné a solární elektrárny
Německá vládní koalice se dohodla na přijetí legislativy, která v následujících dvou letech navýší již schválený objem aukcí pro výstavbu velkých větrných a fotovoltaických elektráren dohromady o 8 GW. Podle serveru Platts by dlouho očekávaný zákon měl být přijat ještě do konce tohoto měsíce.
Navýšení objemu aukcí pro výstavbu onshore větrných a solárních elektráren, které budou probíhat v letech 2019 a 2020, bylo již součástí koaliční dohody, která umožnila vznik současné německé vlády. Podmínkou dodatečných aukcí však bylo, že německá síť musí být schopna absorbovat dodatečný výkon, což vedlo ke spekulacím, že tendry mohou být opožděny z důvodu pomalého rozšiřování tamní přenosové soustavy, za což země čelí kritice již i ze strany EU.
Podoba dodatečných aukcí nicméně byla dlouhodobě předmětem sporu mezi vládnoucími stranami. Konkrétní parametry aukcí měly být součástí již tzv. 100denní reformy, která měla být připravena na konci letošního června, tedy 100 dní po zformování současné německé vlády.
Dodatečné aukce mají Německo přiblížit k dosažení klimatických cílů
Během pondělního jednání se nicméně koaliční strany dohodly na urychleném přijetí potřebné legislativy, konkrétní podoba by měla být známa do konce tohoto měsíce. Navýšení standardních aukcí pro 5,5 GW instalovaného výkonu onshore větrných a fotovoltaických elektráren ročně, jež budou probíhat v následujících dvou letech, o další 4 GW pro větrné a 4 GW pro solární elektrárny má Německu přinést snížení emisí o 8 až 10 milionů tun CO2 ročně, a alespoň tak zemi přiblížit k dosažení klimatických cílů, které vláda na začátku roku označila za nedosažitelné.
Nová dohoda podle serveru Platts rovněž zmírnila striktní požadavek na německou soustavu, kdy má být nově „kladena větší pozornost na lepší synchronizaci rozvoje sítě a obnovitelných zdrojů“ a současně mají být přijata opatření na zlepšení přijímaní větrných elektráren veřejností.
Mohlo by vás zajímat:
To je logický krok když Němci chtějí urychlit vyřazování uhelných elektráren. Nyní se už dostanou většinu času pod současné (či budoucí) tržní ceny elektřiny takže aukcí zaručená cena nezatíží spotřebitele. To žádná jiná výroba elektřiny nedokáže.
To je jen přání otcem myšlenky. Když fouká a svítí, tak budou ceny na trhu nízké a bude se dále dotovat. Když nesvítí a nefouká, tak ceny vyletí, ale to zase nebudou mít OZE tržby.
A je horší občas trochu dotovat (když se pár hodin v roce sejde slunečno, větrno a nízká spotřeba) nebo dotovat HODNĚ a POŘÁD?
Pane Hájku, myslím že bude dost záležet na tom jak bude vypadat zbytek sítě a trhu, jaké tam budou elektrárny, jestli zruší ten nesmysl s tím že PVE platí poplatky za OZE a podobně, dost bude záležet i na tom jestli se dostane cena elektřiny dlouhodobě v průměru nad cenu ze samotných OZE, jak bude vypadat model financování do budoucna a pod. Také za kolik budu ochotní nakonec prodávat z čistě komerčních větrníků, kde bude ten limit než třeba raději polovinu odstaví aby vzrostla cena.
Napadá mne že by třeba mohli také využít plynové infrastruktury a část elektřiny umořit výrobou vodíku. Ale jaké jsou tam pak limity? Kolik toho může být bezpečně přimícháno do zemního plynu? Jaká je účinnost výroby vodíku? Viděl jsem kde co od 60 % do 90 %. Jaká je velkoobchodní cena plynu? Jaká po připočtení uhlíkových daní a emisenek? (Mimochodem, na kurzy cz je jak zemní plyn, tak zemní plyn PXE (což by měla být pražská burza), nevíte jaký je v nich rozdíl? Tedy krom viditelného v ceně) Budou ochotny některé PPE účetně spalovat čistý vodík?
Myslím že tu možnosti jsou, ale otázka je jak se k nim postavíme. V roce 2010-12 bych neměl takový strach že se nepodniknou kroky k tomu aby se s tím začalo, bohužel dnes ctím nebezpečí že OZE se nedostanou moc přes současné hodnoty a zbytek zůstane plynu a modernímu uhlí, které budou hrát prim místo doplňku/zálohy. Eventuálně si Německé a státy na západ od něj, rozloží tímto ekonomiku a pak to bude nepříjemné.
Pane Hájek u Vás je přání otcem myšlenky (Vaší předpovědi). Podívejte se ale na Agora-Eneriewende na souhrn cen za poslední měsíc. Tam uvidíte z 30x24 hodin=720 hodin jen 4 několikahodinové úseky kdy to skutečně bylo jak předpovídáte ale na zbylých cca 700 hodinách to skutečně bylo jak tvrdím já.
Tož tak.
Stejně jako pan Vaněček velice doporučuji se podívat na stránky Agory. Pak uvidíte, že data velmi přesně potvrzují to, co píše pan Hájek. V září téměř nefoukal a u fotovoltaiky už pomalu končí ideální doba. Je vidět, že v době poledního maxima i přes špičku ve spotřebě jsou v případě, že není zataženo) ceny nejnižší (okolo 40 EUR/MWh). Maxima jsou v době ranní a večerní vysoké spotřeby, kdy slunce dává minimum (mezi 60 - 80 EUR/MWh). Hodně podobné to bylo i v červenci a srpnu, kdy sice svítilo více, ale velká horka snižovala efektivitu fotovoltaiky. Jak jsem zmínil, v září téměř nefoukalo, jsou tam jen dvě místa, kdy byl větší vítr (chvíli i vichřice), a ceny v té době šly ceny k nule i do záporných hodnot i v době, kdy fotovoltaika dávala málo nebo nic.
Z toho plyne, že už současná instalovaná kapacita ve větru je taková, že v ideálních podmínkách srazí cenu k nule. Každý další větrník už situaci jen zhoršuje. Přesně jak píše pan Hájek , bez dotací se větrníky v Německu a okolí neobejdou ani v budoucnu. U slunce je ještě možnost navýšení, které ještě nevede v době, kdy nefouká k velmi nízké až nulové ceně. Pokud se však bude instalovat podle plánu, brzy už se Německo do tohoto stavu dostane. Ani nyní se fotovoltaika při aukčních cenách bez dotací neobejde a v budoucnu to bude horší.
Doporučuji zvláště si všimnout období od 2. do 4. října, kdy opravdu pěkně foukalo.
Pan Wagner je opravdu expert na "to nééjde", stejně tak už řadu let říká že větrníků a fotovoltaiky má Německo moc. Podle pár hodin usuzuje na celoměsíční (720 hodin) provoz i když po 95-97% času v měsíci byla realita někde jinde. "Ideální podmínky pro vítr" podle něj jsou nedávná vichřice, která v ČR vyřadila stožáry a dráty vysokého napětí od tepelných elektráren.
Taky neví že solární panely se nemusí orientovat jen na jih (to je důsledek silných dotací, které skončí) a že orientace na východ i západ rozprostře výrobu elektřiny z fotovoltaiky a odstraní polední maximum.
Ano, jak říká na závěr: "v budoucnu to bude horší". Ale měl by si uvědomit, že to mluví o jaderné energetice, ta to bude mít v EU horší a dražší, čím dál do budoucna tím víc.
V posledních aukcích jde zaručená cena ele pro VE nahoru (znovu nad 60 EUR/MWh). Zmíněným krokem dala německá vláda jednoznačně najevo, že je "krátká" na výkonu + kvůli ostudě na emisích potřebuje alespoň nějaký (i když nejhloupější) pokrok. Trh toho využije (zneužije) ... zoufalci dělají zoufalé kroky
To je zřejmě vydírání investorů větrných elektráren kteří vycítili že vláda potřebuje nové VtE na pevnině, blíže míst spotřeby. To by ale nemělo platit pro nové fotovoltaické elektrárny, kde ceny po podzimním odstranění importních překážek v EU a z nadvýroby v Číně musí klesat.
Německo se buď může nechat vydírat domácími výrobci větrníků, nebo platit tržně nejnižší cenu OZE za soláry do Číny.
Jak to vydím já nejlepší by bylo se na obojí už konečně vykašlat.
A raději daleko výhodněji dát když tak ty dotace do zateplování a centrálních kogeneračních tepláren schopných spalovat i odpad a biomasu.
Hoši trocha selského rozumu. Je-li k OZE potřeba postavit vyrovnávací elektrárny na krátko (hodiny))a na dlouho měsíce , bude cena elektriky 3x. Platí:
žádný zdroj není bez nákladů, jsou zhruba srovnatelné
i dotace jsou cena ale jen zakrytá za daně
veškerá energie v přírodě je zdarma, ale platí se za to, aby byla ve správné formě ve správný čas a na správném místě, tedy jen za investice
Fór je v tom, že se nebudou muset postavit, ony už totiž stojí. Třeba v ČR drtivou většinu výroby zajištují 4 GW JE a cca 3 GW uhelných elektráren. Celkový instalovaný výkon tepelných elektráren je ovšem 19 GW. Maximum spotřeby je okolo 10-11 GW.
Pane Winkler, souhlasím že veškerá energie je v přírodě "zdarma" a my ji chceme přeměnit na elektrickou a doručit na místo spotřeby. Ale Vy žijete v ilusi že rozhodují investiční náklady a že externality nikoho nezajímají.
1)Ale provozní náklady mohou být mnohem vyšší než náklady investiční. Například pan Wagner neustále píše jak jsou provozní náklady jaderných elektráren nízké. Ale opak je pravda. Když to spočítáte (je to veřejně dostupný report National Audit Office Velké Britanie „Hinkley point C, report by the Comptroller and Auditor General“ )
www. nao.org.uk/wp-content/uploads/2017/06/Hinkley Point C.pdf
tak zjistíte (Fig.2) že náklady na provoz převyšují náklady investiční o více než 50%.
Kdyby jste našel obdobné dokumenty o jiných typech tepelných elektráren, tak to asi bude obdobné.
2) U akumulace je důležité aby plnila i jiné funkce (jak to je například u vodních nádrží, nebo jak to bude u baterií v elektromobilu, …) takže výdaje jdou na jiný účet než na zdroj elektřiny.
3) V klasické Vaší energetice stavíte vše zhruba 2x, když vezmu Váš odhad že v OZE energetice to bude 3x (nebude, bude to tak 2,3x) tak si ale uvědomte, že životnost investic, které poběží třeba jen 3-4 zimní měsíce (kdy musíte u nás topit) bude v ročním vyjádření mnohem delší než když tyto běží neustále.
4) Uvědomte si že veškerá Energiewende byla motivovaná externalitami (znečištění ovzduší, CO2, jaderný odpad) a bezpečností (jaderné elektrárny). To Vám změní cenové poměry, když to oceníte....
Tož tak, selský rozum ano, ale promýšlet vše do důsledků a přání.
Tož i externality u OZE nejsou malé. Výroba fv panelů (obrázky jsem viděl), kobalt v Kongu,..., likvidace vrtulí, likvidace fv, likvidace ptáků jak vrtulemi tak slunečními elektrárnami (-zkuste to vygůglovat jak hoří)..... Tyto externality ale nejsou v Evropě vidět.
A kolik stojí povodně a sucho kvůli řepce a kukuřici?
Jediné chyby řepky jsou pěstování hned u měst, kde jsou kvanta alergiků (protože si v dětství nehráli v blátě se zvířátky) a stejně jiné menší až neviditelné pyli jsou daleko agresivnější, a pak velká dávka Roundupu na konci pro umělé okamžité uzrání.
Obě věci se dělat nemusí a výnosnost to sníží maximálně o 20%. Tu velkou dávku Roundupu, který se v USA používal daleko masivněji 30 let už ministerstvo zemědělství letos v ČR zakázalo.
Srovnáváte komára s velbloudem. Neviděl jste moderní továrny na výrobu FV panelů ze zelené energie. Co se týče kukuřice tu sem zavlek Chruščov, řepka ted už půjde jen dolů a dolů (opouštění biopaliv 1. generace.
Tož tak.)
Řepka teď půjde v EU nahoru při nejhorším bude stagnovat, protože se právě zakázal zahraniční dovoz palmového oleje do nafty.
Výroba FV panelů - Co je s ní za problém?
kobalt v Kongu - není problém OZE, je to problém baterií, do 5 let bude pryč, baterky budou bez kobaltu
likvidace vrtulí - to není ani nebezpečný odpad, plast a skelná/uhlíková vlákna
likvidace FV - tu si v EU předplácíte při nákupu
likvidace ptáků vrtulemi - ptáky zabíjí asi 10 jiných věcí 100x až 1 000 000x více.
likvidace ptáků solárními elektrárnami - již neexistující problém minulosti
Nabízí se otázka: Je to horší než třeba jen v ČR spálit 40 milionů tun uhlí se všemi emisemi a popelem = nebezpečným odpadem, vyprodukovat něco kolem stovky tun nebezpečného odpadu, pro který neexistuje řešení, nebo ty srandy, o kterých jste psal?
Pokud nějak nekvantifikujete rozdíl mezi jedním a druhým, je to jen hraní na city a dost často i falešná ekvivalence.
Já tvrdím, že oproti jiným zdrojům energie/elektřiny jsou tyhle externality úplné srandy, které se navíc budou s časem, dost rychle, zmenšovat.
"životnost investic, které poběží třeba jen 3-4 zimní měsíce (kdy musíte u nás topit) bude v ročním vyjádření mnohem delší než když tyto běží neustále."
Ne nutně, protože není pouze životnost z pohledu hodin provozu, ale i z pohledu počtu startů, popř. (ne)stálosti provozních podmínek (změna zatížení)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se