Německá vláda schválila podporu hnědouhelným regionům
Berlín 28. srpna (zpravodaj ČTK) – Německé regiony, které v příštích letech zasáhne odklon od uhelné energie, mají v první fázi dostat podporu 14 miliard eur (skoro 362 miliard Kč). Počítá s tím návrh, který dnes schválila německá vláda a který by měl bez obtíží ještě do konce letošního roku projít parlamentem. Energii z uhlí chce spolková republika přestat využívat nejpozději v roce 2038.
„Chceme zachovat a dál rozvíjet pracovní místa a trvale zajistit kvalitu života pro lidi, kteří v těch regionech žijí, a zároveň odklonem od uhelné energetiky přispět k ochraně klimatu,“ řekl dnes ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU).
Podle něj mají miliardy dotyčným oblastem pomoci ve fázi přechodu, která se dotkne tisíců pracovních míst.
Týká se to největší spolkové země Severního Porýní-Vestfálska a trojice východoněmeckých zemí – Saska, Braniborska a Saska-Anhaltska. V prvních dvou se v neděli uskuteční zemské volby, a i proto kabinet složený z ministrů velké koalice CDU/CSU a SPD příslušný návrh schválil dnes.
Celková podpora těmto regionům by v příštích dvou desetiletích měla dosáhnout 40 miliard eur (1,03 bilionu Kč). Část financí půjde do výstavby infrastruktury – ať už dálnic nebo rychlého internetu – a na zajištění přesunu některých spolkových úřadů na východ Německa. Dnes vládou schválených 14 miliard eur budou moci země využít podle svého uvážení. Příslušné projekty budou ale muset z nejméně deseti procent spolufinancovat.
Mezi sebe si čtveřice spolkových zemí 14 miliard rozdělí následovně – Severní Porýní-Vestfálsko dostane 5,2 miliardy, Braniborsko 3,6 miliardy, Sasko 3,5 miliardy a Sasko-Anhaltsko 1,7 miliardy eur.
Odklon od uhlí, z něhož Německo teď čerpá asi třetinu energie, bude postupný. Do roku 2022 se mají uzavřít uhelné elektrárny o celkovém výkonu 12,5 gigawattu. Do roku 2030 se pak počítá s koncem dalších elektráren, takže v tu dobu by spolková republika z uhlí získávala maximálně 17 gigawattů ročně, zatímco dnes je to asi 45 gigawattů. Do konce roku 2038 se energie z uhlí přestane v Německu využívat zcela. V případě, že na tom bude shoda všech aktérů, bude možné termín uspíšit na rok 2035. Příslušný zákon má být připraven v příštích týdnech.
Mohlo by vás zajímat:
Pokud porovnáme těžbu hnědého uhlí v Německu (171 Mt v roce 2017) a v ČR (39 Mt v roce 2017) tak by si česká vláda měla dát k uhelné komisi stranou 235 miliard Kč :-).
Během 20 let, tj. 11.75 miliard Kč ročně. To celé požráno o inflaci. Návrh rozpočtu ČR je na příští rok 1 558 miliard Kč.
Oops, moc rychlý Enter, těch 1 558 miliard Kč jsou očekávané příjmy, plánované výdaje jsou 1 598 miliard Kč.
Promiňte, nejsou to vlastně náklady spojené s výrobou energie z uhlí? Stejně jako náklady na likvidaci jaderných elektráren, jaderného paliva nebo solárních panelů? Tyto náklady by byly ještě větší, pokud by se těžilo dále na větším území. To by měly platit těžební firmy, aby se to započítávalo do ceny elektřiny vyráběné z uhlí. Jen nevím, jestli by pak nebyla dražší než z jádra.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se