Konec uhlí v západním Německu v roce 2030 v ohrožení, zpoždění plynových elektráren komplikuje plány

Plánované ukončení výroby elektřiny z uhlí v západním Německu do roku 2030 je podle energetických expertů a vládních zdrojů stále méně pravděpodobné. Důvodem je značné zpoždění výstavby nových plynových elektráren, které mají nahradit uhelné elektrárny jako záložní zdroj v dobách nízké výroby z obnovitelných zdrojů. Bez jejich včasné dostupnosti může být přesunutí části uhelných elektráren do rezervy nevyhnutelné.

Západoněmecký region Severní Porýní-Vestfálsko se již v roce 2022 dohodl s německou vládou a energetickou společností RWE, že ukončí výrobu elektřiny z uhlí do roku 2030, tedy o osm let dříve, než stanovuje celoněmecký zákon o odklonu od uhlí.

Tato dohoda však počítá s tím, že vhodné záložní zdroje, tedy primárně nové plynové elektrárny, budou připraveny poskytovat výkon v obdobích, kdy větrné a solární elektrárny nevyrábějí dostatek elektřiny. Podle této dohody by záložní elektrárny měly být již dnes ve výstavbě. Plánované aukce a následná výstavba těchto plynových zdrojů však výrazně zaostávají za harmonogramem.

Po předchozích zpožděních ministryně hospodářství Katherina Reicheová v listopadu uvedla, že první výběrová řízení na elektrárny by mohla být zahájena v březnu, ale zdroje blízké ministerstvu sdělily Tagesspiegel Background, že budou zahájena až v létě. Právní experti v oblasti energetiky již dlouho tvrdí, že vzhledem k zdlouhavému procesu je nepravděpodobné, že první aukce začnou před koncem roku 2026.

Vláda nyní usiluje o dokončení nových elektráren o instalovaném výkonu 12 GW nejpozději do roku 2031 prostřednictvím výběrových řízení, pro které Evropská komise udělila předběžný souhlas se státní podporou. Finální souhlas Evropské komise v podobě notifikace státní podpory však Německo stále nemá.

Plán B: Uvedení elektráren do rezervy

Zpoždění zvyšuje pravděpodobnost, že vstoupí v platnost záložní varianta dohody mezi vládou a energetickou společností RWE, která v regionu provozuje uhelné elektrárny a povrchové doly. Ta počítá s převedením hnědouhelných elektráren společnosti o instalovaném výkonu 3,6 GW do rezervy. RWE ve svém newsletteru uvedla, že dohoda znamená, že činnost RWE v oblasti výroby energie z uhlí skončí 31. března 2030, a dodala, že rozhodnutí o převodu do rezervy je na vládě.

Podle dohody musí ministerstvo hospodářství nejpozději do letošního léta rozhodnout, zda budou elektrárny k 1. dubnu 2030 do rezervy převedeny. Ministerstvo má své rozhodnutí založit na zprávě o důsledcích odklonu od uhlí, která má být zveřejněna letos v létě.

Bývalý státní tajemník pro hospodářství za Stranu zelených Michael Kellner varoval na začátku tohoto měsíce, že pokračující provoz uhelných elektráren nebo jejich ponechání v rezervě nejen poškozuje klima, ale je také velmi nákladné.