Růst cen plynu znovu otevírá debatu o tempu odklonu Německa od uhlí

Rostoucí ceny plynu v důsledku geopolitického napětí na Blízkém východě znovu rozvířily debatu o harmonogramu odklonu Německa od výroby elektřiny z uhlí. Zástupci průmyslu i energetiky volají po odložení uzavření uhelných elektráren a dočasném návratu části uhelných zdrojů z rezervy na trh. Vláda však zatím váhá a upozorňuje na právní i ekonomické překážky.

Nárůst cen energetických komodit, zejména ropy a plynu, spojený s konfliktem kolem Íránu, zvyšuje tlak na přehodnocení německé strategie odklonu od výroby elektřiny z uhlí. Podle zástupců průmyslu by země měla v současné situaci více využít domácí výrobní kapacity, zejména uhelné elektrárny, které jsou nyní zařazeny pouze v rezervě a nemohou být běžně využívány na trhu.

Šéf energetické společnosti Andreas Reichel ze Steag Iqony uvedl, že elektrárny držené v rezervě by měly být dočasně vráceny na trh, aby pomohly tlumit růst cen elektřiny. Podle něj by takový krok mohl zmírnit dopad drahého zemního plynu, který je v současnosti hlavním faktorem růstu cen elektřiny na evropských trzích.

Podobně se vyjádřil i svaz energeticky náročného průmyslu VIK. Jeho zástupci upozorňují, že při vysokých cenách plynu a relativně nízkých zásobách je stále méně ekonomicky smysluplné využívat plyn pro výrobu elektřiny, pokud existují alternativy. Dočasné opětovné zapojení uhelných zdrojů by podle nich mohlo alespoň částečně omezit cenové výkyvy.

Kancléř Friedrich Merz připustil, že některé uhelné elektrárny by mohly zůstat v provozu déle, než se původně plánovalo. Podle něj musí Německo urychleně zahájit výstavbu nových plynových elektráren, ale pokud by energetická krize pokračovala a hrozil nedostatek elektřiny, mohlo by být nutné ponechat část uhelných bloků v provozu i po plánovaných termínech odstavení. Merz zároveň zdůraznil, že nechce ohrozit průmyslovou základnu země kvůli „nerealistickým“ plánům odklonu od uhlí.

Návrat části uhelných elektráren na trh by podle ministerstva hospodářství vyžadoval detailní posouzení ekonomických dopadů i souladu s evropskými pravidly.

Sporný návrat uhelných elektráren

Názory na návrat uhelných elektráren však nejsou jednotné. Šéf energetické společnosti Uniper Michael Lewis varoval, že podobný krok by mohl oslabit tržní signály a podkopat investiční jistotu pro nové zdroje.

Německo má v současnosti přibližně 10 GW uhelných elektráren zařazených v tzv. kapacitní rezervě, která slouží k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. Kapacitní rezerva umožňuje navýšení dostupného výkonu v případě, že nabídka na německých trzích s elektřinou nemůže plně pokrýt spotřebu elektřiny. Tyto zdroje nejsou běžně využívány na trhu, ale mohou být aktivovány v případě nouze.

Plánem vlády je nahradit část uhelných elektráren novými plynovými zdroji, které by v budoucnu mohly spalovat vodík. Realizace těchto elektráren však naráží na zpoždění, především kvůli odkladům aukcí a nejasnostem v nastavení podpůrného mechanismu. Podle aktuálních odhadů proto nebudou nové zdroje k dispozici dříve než na začátku příští dekády.

Hrozba pro německý odklon od uhlí

Německý zákon o odchodu od uhlí z roku 2020 stanovuje konec výroby elektřiny z uhlí nejpozději do roku 2038. V západní části země se přitom počítalo s dřívějším termínem kolem roku 2030. Nedostatek záložních zdrojů a pomalý rozvoj plynových elektráren však tento plán činí stále méně realistickým.

Friedrich Merz sice zatím nezpochybňuje konečný termín roku 2038, připouští ale, že tempo uzavírání jednotlivých elektráren může být pomalejší, pokud nebude zajištěna dostatečná náhrada v podobě nových řiditelných zdrojů.

O konečném odstavení jednotlivých bloků přitom rozhoduje německý síťový regulátor Bundesnetzagentur, který může v případě potřeby nařídit, aby elektrárny zůstaly v provozu, nebo byly převedeny do kapacitní rezervy kvůli zajištění bezpečnosti dodávek, nebo do rezervy sítě, pro zajištění stability sítě.

Další směřování německé uhelné politiky by měl objasnit pravidelný monitorovací report o postupu odklonu od uhlí, který má vláda zveřejnit do poloviny srpna 2026. Ten posoudí nejen dopady na bezpečnost dodávek, ale i na vývoj cen elektřiny.