Německo v minulém týdnu po 3 letech dováželo elektřinu
Německo se minulý týden (20. týden letošního roku) stalo poprvé po třech letech čistým dovozcem elektřiny. I přes rekordní výrobu vodních elektráren bylo hodnota čistého dovozu elektřiny 0,1 TWh. Důležitými faktory byla nižší výroba solárních a větrných elektráren a silná výroba vodních elektráren v sousedních alpských zemí.
Ve dvacátém týdnu letošního roku (14.5.-20.5.) se v Německu stalo něco, co se již pár let nepamatuje. Stalo se čistým dovozcem elektřiny na týdenní bázi. Naposledy se Německo stalo čistým importérem elektřiny na týdenní bázi v roce 2015. Ačkoliv v minulém týdnu náš soused zaznamenal rekordní výrobu elektřiny z vodních zdrojů, na pokrytí vlastní spotřeby to nestačilo.
Voda nestačila
Od roku 2011, od kterého jsou k dispozici podrobnější data, dosáhly německé vodní zdroje minulý týden zatím nejlepší výroby vůbec. Díky tajícímu sněhu v Alpách a dešti vyprodukovaly za celý týden okolo 750 GWh elektřiny, a připsaly si tak nový rekord. Samozřejmě velmi vysokých hodnot vyrobené elektřiny elektřiny dosáhly i jiné alpské země jako je Švýcarsko a Rakousko.
Vysoká výroba v sousedních alpských zemích byla jedním z faktorů, proč Německo bylo za minulý týden čistým dovozcem elektřiny. Celková hodnota čistého dovozu elektřiny byla 0,1 TWh.
Dalším faktorem byla nižší výroba ze solárních a větrných zdrojů. Jejich kombinovaná výroba za minulý týden klesla poprvé za čtyři týdny pod hodnotu 3 TWh. Také díky tomu vyskočila výroba z uhelných zdrojů a elektráren na zemní plyn na nejvyšší hodnotu za poslední čtyři týdny. Dle dat německých provozovatelů přenosových soustav (TSO) dosáhla výroba ze zemního plynu 0,3 TWh, černouhelné zdroje vyrobily zhruba 1 TWh.
{„country“:“GER“,“type“:“PIE“,“from“:“2018-05-14″,“to“:“2018-05-20″,“caption“:“Podíly jednotlivých zdrojů na výrobě elektrické energie v Německu v minulém týdnu.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-05-14″,“end_date“:“2018-05-20″}
Minulý týden je další ukázkou, jak silná výroba elektřiny z vodních elektráren na letošním jaře drží výrobu uhlí a zemního plynu na nižších hodnotách i přes nižší kombinovanou výrobu solárních a větrných elektráren.
Exportní velmoc
Dle dat německých TSO reportovaných do systému ENTSO-E ohledně fyzických toku elektřiny se Německo stalo podruhé za sebou v roce 2017 největším čistým vývozcem elektřiny v Evropě s celkovou hodnotou přes 50 TWh. Z toho více než 30 TWh putovalo právě do Švýcarska a Rakouska, jejichž vodní elektrárny dosáhly v minulém týdnu velmi vysoké výroby.
Vodní elektrárny pokryjí zhruba dvě třetiny poptávky po elektřině v Rakousku a Švýcarsku. Oproti nim má Německo ve vodních zdrojích značně menší roční výrobu, okolo 20 TWh v minulém roce.
Mohlo by vás zajímat:
Spíš "Německo mělo po třech letech jeden týden se zápornou bilancí importu/exportu elektřiny". Dovážejí několikrát denně, přes 8 GW, stejně tak vyváží přes 10 GW, záleží dle produkce (a to beru střízlivé hodnoty vývoz/dovoz). Že mají veliké výkyvy v importu/exportu (výkyv 12 GW během pěti hodin není zase tak vzácné, třeba v pondělí výkyv 11 GW mezi třetí a sedmou hodinou odpolední) je IMO důležitější parametr. Pro porovnání ČR by měla v přepočtu na výrobu srovnatelné výkyvy někde kolem 1,8 GW, což nemá, a výkyvy v naší síti v současnosti způsobuje především právě ono Německo, kterému pomáháme se stabilizací jejich sítě.
Když byla levnější tak proč ne? A vy jste tu Německou exportovanou energii nespotřebovával a odpojil jste všechny spotřebiče? Neteče náhodou ta energie z místa výroby do místa spotřeby?
Samozřejmě, že teče. A ne, skutečně nevidím jako příznivce stabilní přenosové soustavy a stabilních zdrojů nutnost spotřebovávat podle toho, jak svítí slunce a fouká vítr, tuto čest přenechávám příznivcům nestabilních zdrojů.
A proč byla levnější? Protože jí byl "přebytek" způsobený nulovou regulovatelností a zálohovaností těchto zdrojů. Kdyby jakýkoliv jiný zdroj vyráběl, "jak se mu zlíbí", tak by jej odpojili od sítě. Firmy, které takové zdroje staví a vydělávají na nich by měly být povinny zajistit jejich zálohovanost alespoň na několik hodin, aby v případě potřeby jiné zdroje dokázaly naběhnout i z nuly, popř. aby kvůli jejich přebytkům nemusely jiné zdroje měnit svůj výkon o desítky procent během hodiny.
Problém je, že kvůli Německému politickému rozhodnutí musí zbytek evropy provádět technická řešení jejich průserů, zatímco u jiných zdrojů takový přístup neexistuje. Nedovedu si představit, jak by se tvářili Rakušané, kdybychom my do Slovinska přes ně posílali celý výkon Temelína nebo Dukovan, zatímco musíme zajišťovat nejen přenos z Němemecka do Rakouska, ale i z Německa do Německa, protože Němci nejsou schopni si udělat schopnou přenosovou soustavu.
Zálohovanost zdrojů řeší a vyřeší, kromě jiného, bateriová úložiště. Než stavět další zdroje, je mnohem efektivnější lépe hospodařit s těmi zdroji (byť nestabilními), které máme. Zatím dokážeme (fakticky ne, skoro se u nás nic nestaví) řešit jenom stabilizaci, případně zabránit blackoutu, ale jak bude narůstat kapacita bateriových úložišť, začnou fungovat i jako střednědobá úlpžiště. V ČR na pokrytí celého dne bychom potřebovali asi 200GWh. Čistě teoreticky, při odhadované ceně v r. 2020 100$/kWh by to přišlo na asi 450 mld. To je srovnatelné, s výstavbou několika bloků JE. I když životnost buse kratší (odhaduji cca 10-15 let), stále je to i ekonomicky zvládnutelný proces transformace energetiky.
Obávám se, že bateriová úložiště bez stabilních zdrojů energie jádro nenahradí. Teď bylo hodně vody, ale vzpomeňme na prosinec a leden, kdy v Německu nesvítilo, nefoukalo a vody také moc nebylo. Investice 450 mld. do úložiště s kapacitou 1 den... věřím, že za pár let to technologicky nebude problém, ale teď mi to jako zvládnuté ještě nepřijde.
No ona je otázka, zda ta jednodenní záloha bude stačit. Vydrží nabité úložiště na dva dny spotřeby? Nejspíše ano, neboť nějaká minimální výroba bude vždy. Vydrží 4 dny spotřeby? Vydrží 10 dní spotřeby? Téměř tak dlouhá byla letos zatím nejdelší doba s nízkou výrobou z VtE v Německu, kde ještě jsou off-shore elektrárny, které u nás z pochopitelných důvodů nemůžeme mít, a které mají nejvyšší koeficient ročního využití z tria on-shore, off-shore VtE a FVE. Stejně jako tyto zdroje bude proto potřeba úložiště předimenzovat, je to jako příprava na zimu ve středověku, v srpnu ještě netušíte, jak dlouhá bude. My sice odhadneme, zda zítra bude svítit slunce a foukat vítr, nicméně když nebude a budeme mít 40 GW v těchto zdrojích (minimum pro nulovou roční balanci výroby a spotřeby a to bych poté bych nerad viděl stavy českých a moravských kopců, natož při předimenzování s ohledem na minimální republikový výkon VtE a jejich úložiště) s minimem zdrojů ostatních (mimo to v podstatě jen ve vodě), tak už s tím těžko něco naděláme.
K ceně - stále jde jen o úložiště, ne o výrobnu. K tomu připočíst cenu VtE, FVE, náklady na přestavbu a regulaci přenosové soustavy, její údržbu (více drátu = více problémů) a dostáváme se ještě někam jinam.
Levnější je, proto že je dotovaná, srandaenergetiku.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se