Ceny v německé aukci pro větrné elektrárny klesly na nejnižší úroveň za 8 let

Cena 78 €/MWh je při porovnání ceny z nového bloku Dukovan je stále jednoznačně lepší. Vysoutěžená cena z nového bloku byla cca 90 €/MWh. Tato cena se vztahuje k roku 2024 a každý následující rok se navyšuje o inflaci, tzn. že aktuální cena díky inflaci již poskočila na cca 95 €/MWh. A každý další rok poroste dle inflace. Při plánovaném zpuštění nového bloku pak cena bude přesahovat 115 €/MWh.

Zajímalo by mě, jaký smysl má porovnávat cenu elektřiny z nestabilního zdroje, kde "zapomenu" započítat do ceny elektřiny například náklady na záložní zdroj a náklady na posílení přenosové soustavy s cenou elektřiny ze stabilního zdroje, kde tyto náklady nemám.

Částečný souhlas. Nicméně je nutné si neustále připomínat a porovnávat nejen ty výchozí ceny za produkci, ale také dopočítávat i to doprovodné zatížení externalitami. Senkrovní sumární cena by neukazovala, na které oblasti je zapotřebí se zaměřit.

Totálním úletem je ten Kocourkov s fikcí záporných cen, které zpravidla platíme v rostoucích cenách za distribuci. A všichni, co „zařídili“ tu nehoráznost tzv. záporných cen nebo o tom blábolí do médií, by snad za to měli být trestně zodpovědní.

A k nových blokům Dukovan se nebude posilovat přenosová soustava?

A jak se ten zvýšený výkon nakonec dostane k OM?

A posilování sítí neprobíhá kvůli dekarbonizaci, elektromobilitě nebo přechodu na vytápění elekřinou?

Je dost podstatný rozdíl v nákladech stavět jedno vedení k jednomu zdroji s koeficientem využití 90 %, nebo stavět množství vedení k různým zdrojům s koeficientem využití 20 %.

A dokážete ty "podstatné rozdílné náklady" blíže specifikovat?

Můžete sem prosím rozepsat ty jednotlivé investiční náklady, nemusíte úplně přesně.

1) Cena 78 €/MWh se porovnávat s cenou z nového bloku Dukovan porovnávat nedá, protože to je plovoucí tržní prémie a nikoliv pevná výkupní cena nebo rozdílový kontrakt jako v případě Dukovan, takže skutečná cena je vyšší, Bláho. Dále z toho důvodu že nelze srovnávat cenu z občasného a disponibilního zdroje.

2) Cena elektřiny se u Dukovan nenavyšuje o inflaci, takže ten váš výpočet je opět úplně nesmyslný.

90 EUR/MWh v dnešních cenách (přesněji roku 2024?, nechce se mi to hledat) je vlhký sen. V euroatlantické civilizaci nelze takové ceny dosáhnout.

Ten váš "vlhký sen" vychází z podepsaného EPC kontraktu. Vaše dojmy o tom, co lze a co nelze dosáhnout, zvášť když prokazatelně neznáte ani základní fakta, jsou úplně irelevantní.

Euroatlantik civil asi neumí, ale má stavět asiat... A ty bych nepodceňoval. Sice srážka s EU předpisy je kapitola sama o sobě, ale něco už předvedli a pokud udrží těch pár místních subdodavatelů na uzdě, tak asi moc nepřestřelí.

Ono to fakt vypadá na tu armádu přivezených otroků ve stanovém městečku. Jsem si původně říkal, ře si postavím magingotku u kraje staveniště a budu nabízet jako specialitu podniku cold cat (protože hot dog nabízí každý ňouma), ale jako lepší plán se začíná jevit koupit bývalý kostelík u ex Heřmanic, přestavět na mešitu a jen dosáhnout, ať spojovací tunel od stanové noclehárny k staveništi vede kolem.

No tak můžeme jen doufat, že německý stelarátor Wendelstein 7-X přinese ovoce už zítra, aby Německo už za 30 let mělo první fúzní elektrárnu na světě. Jinak si budou trhat vlasy všechny okolní země s JE (a zejména Skandinávie), z kterých si Německo (a Dánsko) dělá strýčka nejen pro hubená období, ale bohužel také i pro své špičky, aby k nim šířili nákazu vyšších cen, jakmile se OZE jen trochu zakuckají.

Stále nemají ani tak významnou akumulaci, kterou by překlenuli alespoň večerní špičku.

Osobně spíše věřím tomu dánskému záměru na thoriové reaktory. Má totiž už definovaný jasný milník v roce 2030, kdy by měla být ta technologie schopné nasazení. Celosvětově by pak bylo thoria pro energetiku na tisíce let. Je to zcela logickým důsledkem faktu, že hlavní izotop 232Th má poločas rozpadu 14mld let.

Bez doplnění ENTSO-E o páteřní dálkové přenosy se ale EU jen těžko dočká v relativním zdraví těch německých vidin.

Ještě jsou ve hře gyrotronové vrty k dosažení větších hloubek, které by vyřešily problém s energií na dobro. Je v tom skrytá akumulace s výrobou zároveň.

No jo, ale co když pak narazíme na skrytou zemi dinosaurů?

Nu, tak je zapřáhneme do žentouru a budou běhat dokola a roztáčet dynama. A pokud budou zelení, tak green deal cíl bude naplněn... :-)

Ale realistycky, abych dostal brontosaura a spol na povrch, tak to chce vrt jak Sokolovská uhelná pánev... To asi neprojde, když je v EU odpor i k maloprůměrovým vrtům, jen tak akorát pro plyn... :-(

Taky jste četl knihu Potomci Skytů? To byla skvělá sci-fi.

To už někde mají a nebo 1. duben ?

U 20 let starých větráků je to jako u 20 let starých aut, první vážná závada je pošle do šrotu.

Ve srovnání s JE, tak ty se začínají blížit splacení po 30 letech a pak mohou dále velmi levně vyrábět elektřinu dalších 50 let. Kdežto větráky 4 x otočíme, ale vždy s novou – vyšší cenou za nové stroje a tím i vysokou cenou občasné elekřiny.

20 let staré auto hodíte do šrotu.

Koupíte si hezké, nové, modernější, výrazně bezpečnější, s menší spotřebou, třeba i jinou velikost při změně situace v rodině atd.

Podobně u VtE se navyšuje výkon, účinnost atd.

U JE jste možná na 80-100 let odkázán na stále stejnou technologii, bez možnosti její změny.

Můžete věřit tomu, že při dnešní rychlosti výzkumu a vývoje bude někdo za 80 let nadšený, že musí udržovat zastaralou technologii, tak já tomu naopak nevěřím.

To samozřejmě není pravda, nejde o "stále stejnou technologii, bez možnosti její změny", elektrárna se průběžně modernizuje, kromě samotné hrubé stavby a tlakové nádoby lze vyměnit a modernizovat úplně všechno.

Tou stále stejnou technologií byl myšlen vlastní typ reaktoru a ten je bez možnosti změny.

Psal jste o "zastaralé technologii", což je naprostý nesmysl. Jsou tedy větrníky podle vás taky "zastaralá technologie", když jde ještě o mnohem starší typ technologie?

Využití větru pro pohon strojů není vůbec zastaralá technologie.

Zastaralá technologie jsou např. větrné mlýny z hlíny a dřeva.

Využití větru pro výrobu elektřiny sahá až do 19. století. Oproti tomu je jakákoliv jaderná technologie, i ta "nejstarší", výstřelek moderní techniky. Všechny jsou záležitostí až druhé poloviny 20. let.

Děkuji za historickou vsuvku a pointa?

Pointa je že není pravda to co jste tvrdil. A ne, nebudu to opakovat, každý si to může přečíst.

O tom, co je a co není pravda, vy nerozhodujete.

Nikdo netvrdil že ano.

Předvádíte jen selektivně ideologický přístup. Vaší logikou:

Ty Vaše nové vrtule používají zastaralou několik stovek let starou technologii z větrných mlýnů. Fouká vítr a točí se náboj s lopatkami.

To Vaše nové a modernější auto má stále motor a stále kola. Stejná technologie jako dědeček automobil.

-----

Jestli „trvale udržitelný“ rozvoj spočívá v neustále novém a novém vyrábění věcí s krátkodobou životností, ve spotřebovávání zdrojů, tak ty vrtule jsou jasným principem tohoto charakteru.

Osobně jsem spíše příznivcem dlouhodobě fungujících a pořádně udělaných věcí. Tak, jako truhlář udělal pořádný stůl a ten vydržel několik generací. Ty současné stoly musíte vyměnit několikrát za život.

V normálně fungující energetice se musí používat dlouhodobě spolehlivé a trvanlivé komponenty s životností klidně několik desítek let. VE se z toho vymykají.

Provádět inovace u VE tak, že se všechno zahodí, v zemi zůstane jako betonový pomník základ staré vrtule a vedle se udělá větší a „lepší“ betonový blok pro novější vyšší VE, je rozhodně tím šrádacím principem. Principem, kde se musí do veřejnosti valit kampaň o „betonové jaderné lobby“, aby se neprosákla smutná skutečnost o betonově-ocelové laminátové lobby větrné. Jsem z Chrudimi, takže z blízka neustále sleduji ten koloběh (a šuplerou jsem si kdysi měřil), ty další a další sloupy z tlustých ocelových plátů, ze kterých se zde zkružují a svařují Vestas sloupy VE.

Naproti tomu u JE dlouhodobě zůstává (jak už zmínil Emil) to nejnákladnější a to základní, ale ostatní se může modernizovat. A to s daleko většími přínosy, než malinká procentíčka, o která může mít nová vrtule po tom, co se všechno zahodí se starou vrtulí!

U dosavadních JE zůstává základní princip shodný (shodně jako vítr roztáčí vrtuli). Na rozdíl od těch vrtulí, kde se všechno musí zahodit, tak u JE lze tu inovaci provést bez nové stavby a bez nového reaktoru. U dukovanských bloků VVER 440 se bez nové výstavby dosáhlo zvýšení výkonu z 440MW na 510MW s produkční faktorem okolo 84%.

Která nová a moderní vrtule může mít takový přínos?

Děkuji za obsáhlou analýzu a osobní pohled na věc.

U našich starých JE máme jistou výroby velmi levné a spolehlivé elektřiny, to není o technice ale ekonomice.

U nových stále větších větrných monster máme jistotu stále nových vysokých dotací, občasné elektřiny, zničené krajiny a zdravotních problémů lidí okolo nich.

To se to mluví o levné ekonomice, když se u starých JE "zapomíná" na cenu pořízení.

Je to tak výhodné, že ani ČEZ nové bloky nemohl stavět kvůli riziku sám.

Až na to že ono se u starých JE na cenu pořízení nezapomíná, ono to bylo výhodné i s ní. Dnes není výhodné stavět kvůli riziku sám žádné zdroje, takže není divu, že ani nové jaderné bloky nejsou výjimkou.

Ne, to není lež.

Tak proč se ČEZ nestydí "dojit" stát 25% dotacemi na nové FVE parky?

A proč se na to ptáte mně, zeptejte se ČEZu.

Realita je, že se staví některé nové FVE i bez dotací.

Že se staví neznamená, že je to výhodné:

ekonomickydenik.cz/nove-fotovoltaiky-bez-provoznich-dotaci-jsou-ztratove/

Takže si někdo staví za svoje peníze a bez dotací dobrovolně nevýhodnou FVE?

Napadá vás nějaký důvod?

Celá řada, např. že špatně odhadnul situaci na trhu, nebo že ho k tomu tlačí akcionáři, kteří chtějí být zelení ať to stojí co to stojí, nebo protože potřebuje mít vysoké ESG skóre apod.

Nesrovnatelně vyšší dotace na větrníky vám nevadí ?

Jak to "mají spočítáno" popisuje celkem názorně ten článek, doporučuji přečíst.

Děkuji za doporučení.

Doufám, že i vy jste ho dočetl počlivě až do konce.