Velký přehled Emberu za rok 2025: Více než třetina elektřiny z OZE, poprvé více než z uhlí

Britský think tank Ember zveřejnil přehled vývoje elektroenergetiky za minulý rok. Poprvé podle něj obnovitelné zdroje překonaly uhlí a zároveň byly schopné pokrýt veškerý nový růst poptávky. Z toho  by bylo možné pokrýt 75 % pouze solární energií.

Přes sto stránek dlouhý dokument obsahuje mnoho dat, kterým stojí za to věnovat pozornost. Jak už bylo zmíněno, podle autorů byly bezemisní zdroje (včetně jaderné energie) schopny pokrýt veškerý nový nárůst poptávky po elektřině. Co dalšího zpráva o nárůstech říká:

• Největším skokanem je solární energetika, která přidala za minulý rok 636 TWh. Zhruba polovina růstu se odehrála v Číně (+336 TWh). Růst zaznamenaly také  USA (+85 TWh) a EU (+60 TWh), které rovněž výrazně rozšířily svou produkci. Soláry se drží ve vedení čtvrtý rok po sobě. Za posledních deset let se produkce ze solárních elektráren více než zdesetinásobila. Dokument také poukazuje na adopci baterií, které dodávají stabilitu, která solární elektřině dříve chyběla.
• Druhý největší nárůst zaznamenala větrná energetika, ta přidala 205 TWh. Zde byl přírůstek opět tažen Čínou (+138 TWh) a také Indií (+22 TWh).
• Jaderná energetika přidala celkově 35 TWh, přičemž největší nárůst byl opět v Číně (+37 TWh), kde bylo spuštěno několik reaktorů, a také zvýšení produkce ve Francii (+12 TWh) a Japonsku (+9 TWh). Jinde naopak došlo ke snížení a také k vypnutí starších reaktorů, například v Belgii.
• Vodní elektrárny zaznamenaly růst o 3 TWh, přírůstek táhly Čína (+45 TWh) a Indie (+22 TWh), přičemž za nárůst je částečně zodpovědná monzunová sezóna minulého roku. Jsou zde i velké úbytky – v Brazílii výroba poklesla o 25 TWh, v Turecku kvůli suchům o 17 TWh. V EU také došlo k poklesu o 43 TWh, hlavně z důvodu nižších srážek v alpském regionu.
• Výroba elektřiny z fosilních zdrojů mírně poklesla o 38 TWh. Překvapivě velké úbytky byly v Číně (-56 TWh) a Indii (-52 TWh). Jediným fosilním zdrojem, který mírně rostl, byl plyn s 36 TWh.

Pokles uhlí

Uhlí, které bylo historicky hlavním zdrojem energie lidstva, je stále velkou součástí mnoha energetických mixů. Asie je ovšem jediným regionem, kde zatím nedošlo k jeho překonání obnovitelnými zdroji. Je to samozřejmě kvůli masivní poptávce po energii. Asie má podíl 82 % na celkové výrobě elektřiny z uhlí.

Největší růst ve výrobě z uhlí zaznamenaly Spojené státy (+85 TWh), podle zprávy došlo k růstu hlavně kvůli cenám plynu. I přesto jsou ovšem zdaleka největšími spotřebiteli uhlí na výrobu elektřiny Čína a Indie, které dohromady tvoří 69 % této výroby. Uhlí je také důležité pro mnoho rozvíjejících se států, jako jsou Mongolsko, Jižní Afrika (která je také jeho exportérem) či Japonsko, které bylo čtvrtým největším producentem elektřiny z uhlí po trojici Čína, Indie a USA.

I přes stále výraznou roli uhlí Ember očekává, že rostoucí poptávka bude čím dál více pokryta obnovitelnými zdroji. Jedním z argumentů je také to, že Indie, kde se růst poptávky odehraje, bude mít podle autorů lepší technologické možnosti než Čína a její růst je energeticky méně náročný. Indie například minulý rok přidala skoro 38 GW solární a 6,3 GW větrné kapacity a zhruba 101 GW solárů a 24 GW větrníků je ve výstavbě.

Zajímavosti a závěr

Celkový nárůst poptávky po elektřině činil 849 TWh, z toho 503 TWh tohoto nárůstu bylo v Číně a 131 TWh v USA.

Zpráva analyzuje výsledky za minulý rok v několika regionech a zemích. Ty se různí, můžeme tak vidět, že například poptávka po elektřině v EU byla minulý rok pod úrovní předpandemického roku 2019, že Rusko je pravděpodobně jedinou výraznou zemí, kde je nástup OZE minimální a celková poptávka klesla, částečně z důvodu teplé zimy, či že Brazílie si udržuje jeden z „nejčistších“ mixů na světě.

Podle autorů je ovšem vidět dlouhodobější trend, který ukazuje na uvolnění (decoupling) vztahu mezi růstem poptávky po elektřině a spotřebou fosilních paliv. Jak sami píší v závěru:

„Rok 2025 znamenal zlom v globálním energetickém sektoru. Poprvé mimo období velkého globálního ekonomického poklesu, jako byla finanční krize v roce 2009 nebo pandemie covidu-19 v roce 2020, došlo k zastavení růstu výroby elektřiny z fosilních paliv. Solární energie a další čisté zdroje, zejména větrná energie, se ukázaly jako klíčové technologie tohoto strukturálního posunu a rostly dostatečně rychle na to, aby pokryly veškerý globální růst poptávky po elektřině.“