Velký přehled Emberu za rok 2025: Více než třetina elektřiny z OZE, poprvé více než z uhlí

Vojtěch Kříž
25. duben 2026, 13:49
23 komentářů
velky-prehled-emberu-za-rok-2025-vice-nez-tretina-elektriny-z-oze-poprve-vice-nez-z-uhli

Britský think tank Ember zveřejnil přehled vývoje elektroenergetiky za minulý rok. Poprvé podle něj obnovitelné zdroje překonaly uhlí a zároveň byly schopné pokrýt veškerý nový růst poptávky. Z toho  by bylo možné pokrýt 75 % pouze solární energií.

Přes sto stránek dlouhý dokument obsahuje mnoho dat, kterým stojí za to věnovat pozornost. Jak už bylo zmíněno, podle autorů byly bezemisní zdroje (včetně jaderné energie) schopny pokrýt veškerý nový nárůst poptávky po elektřině. Co dalšího zpráva o nárůstech říká:

  • Největším skokanem je solární energetika, která přidala za minulý rok 636 TWh. Zhruba polovina růstu se odehrála v Číně (+336 TWh). Růst zaznamenaly také  USA (+85 TWh) a EU (+60 TWh), které rovněž výrazně rozšířily svou produkci. Soláry se drží ve vedení čtvrtý rok po sobě. Za posledních deset let se produkce ze solárních elektráren více než zdesetinásobila. Dokument také poukazuje na adopci baterií, které dodávají stabilitu, která solární elektřině dříve chyběla.
  • Druhý největší nárůst zaznamenala větrná energetika, ta přidala 205 TWh. Zde byl přírůstek opět tažen Čínou (+138 TWh) a také Indií (+22 TWh).
  • Jaderná energetika přidala celkově 35 TWh, přičemž největší nárůst byl opět v Číně (+37 TWh), kde bylo spuštěno několik reaktorů, a také zvýšení produkce ve Francii (+12 TWh) a Japonsku (+9 TWh). Jinde naopak došlo ke snížení a také k vypnutí starších reaktorů, například v Belgii.
  • Vodní elektrárny zaznamenaly růst o 3 TWh, přírůstek táhly Čína (+45 TWh) a Indie (+22 TWh), přičemž za nárůst je částečně zodpovědná monzunová sezóna minulého roku. Jsou zde i velké úbytky – v Brazílii výroba poklesla o 25 TWh, v Turecku kvůli suchům o 17 TWh. V EU také došlo k poklesu o 43 TWh, hlavně z důvodu nižších srážek v alpském regionu.
  • Výroba elektřiny z fosilních zdrojů mírně poklesla o 38 TWh. Překvapivě velké úbytky byly v Číně (-56 TWh) a Indii (-52 TWh). Jediným fosilním zdrojem, který mírně rostl, byl plyn s 36 TWh.

Pokles uhlí

Uhlí, které bylo historicky hlavním zdrojem energie lidstva, je stále velkou součástí mnoha energetických mixů. Asie je ovšem jediným regionem, kde zatím nedošlo k jeho překonání obnovitelnými zdroji. Je to samozřejmě kvůli masivní poptávce po energii. Asie má podíl 82 % na celkové výrobě elektřiny z uhlí.

Největší růst ve výrobě z uhlí zaznamenaly Spojené státy (+85 TWh), podle zprávy došlo k růstu hlavně kvůli cenám plynu. I přesto jsou ovšem zdaleka největšími spotřebiteli uhlí na výrobu elektřiny Čína a Indie, které dohromady tvoří 69 % této výroby. Uhlí je také důležité pro mnoho rozvíjejících se států, jako jsou Mongolsko, Jižní Afrika (která je také jeho exportérem) či Japonsko, které bylo čtvrtým největším producentem elektřiny z uhlí po trojici Čína, Indie a USA.

Největší změny v produkci elektřiny z uhlí za rok 2025, Global Electricity Review 2026 - Ember Strana 77

I přes stále výraznou roli uhlí Ember očekává, že rostoucí poptávka bude čím dál více pokryta obnovitelnými zdroji. Jedním z argumentů je také to, že Indie, kde se růst poptávky odehraje, bude mít podle autorů lepší technologické možnosti než Čína a její růst je energeticky méně náročný. Indie například minulý rok přidala skoro 38 GW solární a 6,3 GW větrné kapacity a zhruba 101 GW solárů a 24 GW větrníků je ve výstavbě.

Výroba, podíl uhlí v energetickém mixu a spotřeba na obyvatele. Global Electricity Review 2026 - Ember Strana 77

Zajímavosti a závěr

Celkový nárůst poptávky po elektřině činil 849 TWh, z toho 503 TWh tohoto nárůstu bylo v Číně a 131 TWh v USA.

Zpráva analyzuje výsledky za minulý rok v několika regionech a zemích. Ty se různí, můžeme tak vidět, že například poptávka po elektřině v EU byla minulý rok pod úrovní předpandemického roku 2019, že Rusko je pravděpodobně jedinou výraznou zemí, kde je nástup OZE minimální a celková poptávka klesla, částečně z důvodu teplé zimy, či že Brazílie si udržuje jeden z „nejčistších“ mixů na světě.

Růst podílu OZE na pokrytí růstu poptávky, Global Electricity Review 2026 - Ember Strana 28

Podle autorů je ovšem vidět dlouhodobější trend, který ukazuje na uvolnění (decoupling) vztahu mezi růstem poptávky po elektřině a spotřebou fosilních paliv. Jak sami píší v závěru:

„Rok 2025 znamenal zlom v globálním energetickém sektoru. Poprvé mimo období velkého globálního ekonomického poklesu, jako byla finanční krize v roce 2009 nebo pandemie covidu-19 v roce 2020, došlo k zastavení růstu výroby elektřiny z fosilních paliv. Solární energie a další čisté zdroje, zejména větrná energie, se ukázaly jako klíčové technologie tohoto strukturálního posunu a rostly dostatečně rychle na to, aby pokryly veškerý globální růst poptávky po elektřině.“

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (23)

Richard Vacek25. duben 2026, 15:12

To znám. My jsme dosáhli už 50% soběstačnosti v rajčatech. Ale snažit se procenta zvýšit, je už nesmysl, protože v zimě dostatek rajčat mít stejně nebudeme, i když si je nasadíme na celý pozemek. Ale v létě bychom se v nich mohli koupat a museli bychom někomu platit, aby nás nadbytku zbavil.

Úplně stejně je to s OZE.

Petr Hariprasad Hajič27. duben 2026, 12:41

Před asi deseti lety jsem četl podobný názor. Tam pisatel uváděl, že OZE nad 15% povedou ke blackoutům a k nepředvídatelnému kolísání výroby a spotřeby. Netvrdím, že se to nemusí řešit, ale předimenzovanost sítě je nutná k udržení cen elektřiny. Potřebujeme vyrábět levně vodík a skladovat ho buď jako směs se zemním plynem (pokud se zásobníky hodí), nebo v podobbě derivátů, amoniak, metan ap. K tomu potřebujeme dostatečně energie, abychom mohli pokračovat v transformaci. Děje se tak celosvětově, nejen v EU a data zcela jasně ukazují, že takzvané rozvojové země přecházejí na OZE mnohem razantněji než Evropa.

Jan Veselý25. duben 2026, 15:22

Stejně to je akorát v představách lidí, pro které OZE = FVE na 50° s.š.

Bob25. duben 2026, 16:27

A můžete nám napsat, co jiného se u nás z OZE připojuje v množství větším, než malém?

Jan Veselý25. duben 2026, 17:11

U vás doma? To netuším. Globálně, což je téma článku, se staví fotovoltaika, větrné elektrárny, vodní elektrárny, ...

Co se staví u Bobků doma, ba i v České kotlině, je z globálního hlediska prakticky irelevantní, Ferdo číslo dva.

Bob25. duben 2026, 18:08

V ČR, ale i globálně, dle článku: "Největším skokanem je solární energetika". Bohužel akumulace k ní stále velmi pokulhává a to i ta velmi krátkodobá.

Já bych zase řekl, že pro ČR je nejdůležitější, co se nejvíce připojuje v ČR.

P.s. Ember dělá přehledy i pro ČR a v tom článku hodnotí i jednotlivě i státy, ne jen globálně svět.

Pavel Svoboda25. duben 2026, 19:17

Pro ČR je rozhodně aktuálně důležitější, co se připojuje v zahraničí než u nás. Protože v blízké budoucnosti velkou část spotřeby bude pokrývat právě dovoz elektřiny z okolních zemí. Ze statistik za loňský rok například zjistíte, že v roce 2025 ČR z Německa importovala 7 TWh (tj. 16% své spotřeby EE), není potřeba dodávat, že se jednalo o energii z FVE a VTE, a to znamená jediné, že naše bilance CO2 spotřeby díky Německu, byla mnohem lepší než naše bilance CO2 výroby (jinými slovy ČR výrazně parazituje na německé výrobě z OZE.

Petr prochaska25. duben 2026, 19:48

ČR na německé výrobě OZE neparazituje, naopak pomáhá Německu s přebytky, které by muselo nějak mařit. Naopak v době, kdy v Německu nefouká a nesvítí, jedou u nás uhelky a dodávají elektřinu do Německa.

Milan Vaněček25. duben 2026, 21:24

Samozřejmě čím víc bude v Německu větrníků, tím častěji budeme mít v ČR v zimním období z nich levnou elektřinu.

A když nebude v Německu v zimě zrovna dost foukat, tak se silně zvýší náš export z našich uhelných elektráren, které v té době budou výdělečné.

Je to win-win situace, záleží jen na přeshraničním propojení.

Bob25. duben 2026, 22:09

Uhelné elektrárny nemohou ekonomicky fungovat tak, že budou vyrábět jen v zimě a jen desítky, nebo nízké stovky hodin za rok. Stejně tak nemůže fungovat hnědouhelný velkolom. Zavřou lom, končí i elektrárna.

Tím spíše, že jsme si nevyjednali možnost kapacitních plateb pro uhelné elektrárny.

Takže, i kdyby bylo dostatečné přeshraniční propojení, tak to fungovat nebude.

Když budou Němci stavět stále více větrníků, tak ta už tak drahá elektřina bude ještě dražší. Už nyní mají instalován tak velký výkon ve VtE, že ony samy pokryjí max, příkon Německa.

To znamená, že už nyní jich mají moc (mají a musejí mít taky jiné elektrárny) a když fouká nemají pro tu elektřinu využití a musejí VtE omezovat ve výrobě. Dané náklady se rozpočtou na méně prodané elektřiny a to navíc prodané za nízkou cenu = musí se zvýšit celková (průměrná) cenová hladina.

Ledaže se najdou "hejlové", kteří tu nadbytečnou elektřinu při přebytku nakoupí a tím ekonomicky udrží "nad vodou" Německé VtE a když bude foukat málo, tak na ně elektřina "nezbyde". To znamená, že budou dělat Německu zálohu těmi nejdražšími a "fuj" zdroji, jako plynovými, kterým se ale také budou muset platit kapacitní platby z našeho rozpočtu.

Milan Vaněček26. duben 2026, 09:27

Dosaďte si za Vaše "uhelné elektrárny" naše nové JE a skutečně vidíte ten velký problém. Velký pro drahé nové JE, malý pro staré, zaplacené, zálohovací uhelné elektrárnz.

Je to tak, že ano?

Bob26. duben 2026, 09:34

FVE vytlačují na trhu přes léto ostatní zdroje svou nízkou cenou (nepočítají se plné náklady, včetně akumulace). Ale u VtE v zimě to tak nefunguje. Elektřina z nich je dražší, než z jádra. Zvláště, když nebudou dostávat provozní dotace. A na tu brzo (se stoupajícím počtem VtE) nebudou mít ani bohatí Němci.

Emil26. duben 2026, 09:52

Za uhelné elektrárny jaderné elektrárny dosazovat nelze, uhelné elektrárny mají vysoké marginální náklady, takže se provozují jen v době vysokých cen, zatímco jaderné elektrárny mají nízké marginální náklady, a mohou prodávat na dlouhodobých trzích, takže mohou vyrábět prakticky nepřetržitě.

Takže ne, není to tak.

Milan Vaněček26. duben 2026, 12:47

Emile, mýlíte se. Když hodně v zimě fouká, tak VtE dají přebytek elektřiny, marginální náklady nula. Nikdo nechce mnohonásobně dražší elektřinu z jádra. A když je flauta, tak to krátké období kdy jsou potřeba JE i fosil, tak to může uživit jen odepsané staré elektrárny které sedí na svém uhlí a novým JE to nepokryje ani úroky z investičních půjček.

Nepřetržitá výroba v budoucím (2040) přebytku elektřiny po většinu roku (na tento výkon musí být stavěny FVE a VtE) je špatný koncept. Mrtvý koncept.

Emil26. duben 2026, 12:59

Přesně tak, Vaněčku, konečně s vámi mohu v něčem souhlasit. "VtE dají přebytek elektřiny, marginální náklady nula" a elektřina z jádra je "mnohonásobně dražší" (než nula), tedy také nula. Dál už to sice jsou obvyklé nesmysly, ale tohle je taková první vlaštovka. Nemusí pršet, jen když kape...

Milan Vaněček26. duben 2026, 15:25

před tu "nulu" si dejte realitu=skoro nula (nějaké musí být) a pak už to pochopíte...

Bob26. duben 2026, 18:18

Pane Vaněčku, marginální náklady jsou sice hezká věc, ale když si odmyslíme provozní dotace (které také někdo musí zaplatit), tak na burze jednotlivé zdroje nabízejí elektřinu za nabídkovou cenu. A to není cena marginální. Žádný zdroj nemůže dlouhodobě nabízet jen za marginální cenu. Vždy to nakonec musí být cena nákladová (všechny náklady) + nějaký zisk. Respektive, když někdy nabídne za méně, musí jindy za více, aby nakonec dostal všechny náklady + zisk.

A ty celkové náklady jsou zhruba:

Stávající Temelín 33 €/MWh

Stávající Dukovany 38 €/MWh

Nové Dukovany 90 €/MWh

Celá jaderná divize 2 staré Temelín + 4 staré Dukovany + 2 nové Dukovany 57 €/MWh

Velké FVE (utility scale) dle aukcí Německo a bez akumulace 50 €/MWh

VtE aukce ČR 140 €/MWh, aukce Německo 55,4 €/MWh.*

* Aukce VtE v Německu (jednostranné CfD + bonusy za oblast) se ale nedají srovnávat s jednostrannými CfD na jádro a naše aukce na VtE.

Z toho vidíte, že jádru ze starých reaktorů, ani za celou jadernou flotilu nemohou cenově konkurovat naše, ani Německé VtE v zimě a dokonce ani střešní FVE prodávající do sítě a stěží i velké pozemní FVE.

Bob25. duben 2026, 21:45

Vy chcete spoléhat na dovoz i v době Dunkelflaute, když bude chtít masivně dovážet i Německo? Od koho? Zvláště, když se všude (kde ještě jsou) budou odstavovat uhelné elektrárny a výstavba plynových, co je mají nahradit je ve skluzu.

Dovoz je limitován přeshraniční kapacitou. K tomu dovozu musíte taky přidat vývoz.

To je otázka, kdo na kom parazituje:

Německu parazituje na našich stabilních zdrojích.

Pokud bychom "zelenou" elektřinu z Německa nedováželi, nic moc by se nestalo.

Pokud by Německo nedováželo naši (a ještě více Francouzskou) elektřinu, tak by se dlouhodobě stávalo, že by se musela v Německu krátit dodávka do průmyslu a hrozil by pád jejich sítě.

Josef Sedlák26. duben 2026, 09:02

Na to nebezpečí pádu sítě nepotřebují Němci někdy ani okolí. Nedávno popisoval Petr Dušek hraniční situaci, kdy si Němci způsobili náhlý výpadek velkého výkonu z VTE úderem 22 hodiny, když VTE hromadně snížily výkon, aby splnily noční hlukové limity.

Karel Valenta25. duben 2026, 23:04

Z toho je vidět, že současné větrníkově - akcelereční šílení v ČR je nesmyslné, protože když v Německu u moře fouká, tak tam vyrobí tu elektřinu levněji a ve větším množství.

Karel Valenta25. duben 2026, 22:45

Dobrá zpráva, celkový růst emisí CO2 se zastavil, ovšem jen u výroby elektřiny.

Petr Hariprasad Hajič26. duben 2026, 18:48

To je dost podstatné. Svět jde do elektrifikace. To znamená, že tento sekttor je klíčový a je jediný, který má smysl sledovat. Všechno ostaní půjde za ním. Doprava se po elektrifikaci smrskne asi tak na třetinu spotřeby energie a totéž platí pro vytápění. Po zateplení a použití tepelných čerpadel opět odpadne velká část (taky asi 2/3) spotřeby energie.

Richard Vacek26. duben 2026, 20:04

Nejde snad o to čím budeme topit a svítit v létě kdy je nadbytek z fotovoltaiky. Ani v zimě když bude foukat. Ale co to bude, když nebude foukat a ani svítit slunce. Pokud se máme zbavit fosilních zdrojů, tak by to měla být jaderná energetika. Ale v tom případě jsme zase na začátku, protože pokud to budou jaderné elektrárny (a dokonce i EU uznala svou chybu když je upozaďovala), tak je nesmysl je vypínat když fouká nebo když svítí slunce, protože u nich jsou náklady na palivo nízké a optimální pro ně je aby běžely stále s koef. využití cca 95%. Pak ale musí EU přiznat další chybu - utopení peněz v OZE, které nebudou potřeba.

Loading