Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Větrné elektrárny

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

Šestimístné letadlo poháněné bateriovým systémem v pondělí poprvé letělo nad Spojeným královstvím. Jedná se o největší evropské elektroletadlo právě v době, kdy letecký průmysl odhalil, že chce po Evropské unii vysoké investice  do inovací v letectví.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/aviation/news/largest-electric-plane-in-europe-takes-to-the-skies-over-the-uk/">EURACTIV</a> informoval o novém evropském rekordu. Americky startup ZeroAvia pokořil v pondělí nový milník ve vývoji komerčního elektroletadla do roku 2040, které by bylo schopno uletět až 5500 km s 200 pasažéry.
<h2>Jde to i bez emisí</h2>
Společnost tvrdí, že žádné „fundamentální vědecké objevy“ nejsou potřeba k dosažení ambiciózního cíle v roce 2040. Společnost má v další fázi v plánu dát na trh <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/rolls-royce-predstavil-sve-letadlo-pohanene-elektrinou-jare-ma-pokorit-rychlostni-rekord/">elektroletadla</a> v kapacitou 20 osob do tří let. Letadla s možností přepravy až stovky cestujících poté do konce současné dekády.
<blockquote>„Všichni chceme, aby se letecký průmysl vrátil po pandemii pevnýma nohama na cestu k bezemisní budoucnosti,“ sdělil k úspěchu zakladatel a předseda ZeroAvia pan Val Miftakhov. „Tento cíl není možný bez reálných, komerčních možností pro bezemisní lety, něco, co přineseme na trh již v roce 2023.“</blockquote>
<h2>Budoucnost je vodík</h2>
Testovací let, který se uskutečnil v pondělí, využil baterie k pohánění motoru. Nicméně ZeroAvia prohlásila, že <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura/">vodík</a> „má mnohem lepší poměr energie vůči hmotnosti, čímž je dobrou možností pro komerční sektor ve větším měřítku a v kratším časovém úseku“.
Nedávno letecká společnost Airbus opustila své plány na vývoj regionálního letadla poháněného hybridním elektrosystémem. Nicméně letecký gigant by plány mohl obnovit poté, co francouzská vláda ohlásila patnáctimiliardovou injekci celému sektoru včetně fondu speciálně zaměřeného na nízkoemisní a bezemisní letadla.
ZeroAvia má v plánu ještě toto léto testovat letadlo s vodíkovo-elektrickým pohonem, který by měl být i finančně výhodnějším za dobu fungování letadla díky nižším provozním nákladům.
V pondělí studie podpořená Evropskou unií konstatovala, že vodík má ohromný potenciál v letectví, ale značný výzkum a vývoj, investice a speciální regulační nařízení jsou potřeba, aby se potenciál využil.
Autor úvodní fotografie: ZeroAvia

Čistá mobilita

Největší evropské elektroletadlo vzlétlo, má být odrazovým můstkem pro vývoj komerčního elektroletadla

Velká Británie ve středu dosáhla dalšího milníku – dva měsíce bez uhelných elektráren. Nejenom díky pandemii si mohla ostrovní země dovolit mít uhelné elektrárny vypnuté. 
Ještě před deseti lety byly uhelné elektrárny odpovědny za 40 % vyrobené elektřiny ve Velké Británii. Ovšem jak informovala <a href="https://www.bbc.com/news/science-environment-52973089">zpravodajská stanice BBC</a>, za poslední dvě měsíce nevyrobily britské uhelné elektrárny žádnou elektřinu a nevypadá to, že by se to v brzké době mělo změnit.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591983333.json“}
&nbsp;
Předchozí rekord výroby elektřiny bez uhelných elektráren byl ve Velké Británii 18 dní a 6 hodin, nastal loni v červnu. Tento i nynější rekord se přitom netýká celého Spojeného království, ale pouze Velké Británie.
<h2>Ostrovní energetická revoluce</h2>
Energetika Británie se za posledních deset let velice změnila. Spojené království má největší offshore větrný průmysl na světě a zároveň i největší offshore větrnou farmu, která byla zprovozněna minulý rok. Zároveň největší elektrárna v zemi, Drax, <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-britska-elektrarna-drax-planuje-ukoncit-spalovani-uhli-jiz-pristim-roce">je transformována na dřevěné pelety</a>. Drax se naprosto odkloní od uhlí jakožto paliva v březnu příštího roku.
Jako další důkaz transformace země je fakt, že zatím letos obnovitelné zdroje vyrobily více elektřiny než všechny fosilní zdroje dohromady.
Ve Velké Británii jsou nyní v provozu už pouze 4 uhelné elektrárny, z čehož jednu vlastní i český EPH. Některé, podobně jako Drax, by mohly změnit palivo na biomasu.
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul

Uhlí

Velká Británie už dva měsíce nevyrábí elektřinu z uhlí

Vattenfall učinil konečné investiční rozhodnutí ohledně stavby největší offshore větrné elektrárny. Ta bude mít instalovaný výkon 1 500 MW a bude v provozu v roce 2023.
Společnost <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/newsroom/2020/vattenfall-gives-green-light-to-worlds-largest-offshore-wind-project">Vattenfall</a> potvrdila svůj záměr o vybudování největší offshore větrné farmy na světě u pobřeží Nizozemska. Projekt byl původně rozdělen do dvou tendrů, které oba Vattenfall vyhrál v letech 2018 a 2019 jakožto projekty bez státní podpory. Ve výsledku společnost oba projekty sloučila do jednoho, aby se optimalizovaly procesy.
Offshore větrný park nesoucí název Hollandse Kust Zuid 1-4 bude mít celkový instalovaný výkon 1 500 MW. S pracemi na moři se má začít příští rok a zcela v provozu má elektrárna být v roce 2023. Tím se stane Hollandse Kust Zuid 1-4 největší <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">offshore větrnou farmou</a> na světě.
<blockquote>„Hollandse Kust Zuid projekt zdůrazňuje náš závazek dodávat do Nizozemska a Evropy bezuhlíkovou elektřinu. Investiční rozhodnutí navíc ukazuje, že naše odhodlání naplnit náš cíl ohledně umožnění života bez fosilních paliv během jedné generace je pevný i tváří  v tvář pandemii COVID-19,“ sdělil generální ředitel společnosti Vattenfall Magnus Hall.</blockquote>
<h2>Benefit pro vládu i kraj</h2>
Výstavba gigantické větrné elektrárny bude reprezentovat třetinu celkového instalovaného offshore větrného výkonu Nizozemska, což velice pomůže vládě k naplnění environmentálních cílů.
Kromě environmentálních cílů by stavba a provoz elektrárny dle Vattenfallu měly pomoci místnímu podnikání a zajistit dlouhodobá pracovní místa.
Turbíny pro větrnou farmu zajistí Siemens Gamesa. Větrný park bude mít 140 turbín o výkonu 11 MW. Park se bude skládat ze čtyř oblastí a mezi turbínami by se mělo dát proplout.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Největší offshore větrná elektrárna na světě dostala zelenou. V provozu má být do 3 let

Zotavovací balíček Evropské komise o hodnotě 750 miliard eur by mohl být částečně financován novým zdrojem – systémem obchodování s emisemi. Tento systém by mohl projít změnou, kdy část financí půjde přímo do Bruselu a navíc by pod tento systém mohla nově spadat i lodní doprava.
Finanční příjem ze systému EU ETS (EU Emission Trading System – systém pro obchodování s emisemi) skrze prodej povolenek na emise CO2 v určitých sektorech je v současné době předáván zpět do státních financí členů EU. To by se ale mohlo změnit, pokud by nové plány Komise získaly dostatečnou podporu, jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/transport/news/ships-planes-could-help-eu-pay-for-virus-recovery/">EURACTIV</a>.
<h2>Brusel potřebuje peníze</h2>
V rámci financování zotavovacího plánu „Další generace EU“ zástupci Evropské komise navrhli rozšíření systému EU ETS i na <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecky-kabinet-se-dohodl-vysi-poplatku-za-emise-co2-sektoru-vytapeni-dopravy">další průmyslové oblasti</a>, které mají za stávajících pravidel výjimku. Případný výdělek by v tomto případě šel přímo do Bruselu a ne přímo do státních pokladen.
<blockquote>„Možnosti by mohly zahrnovat vlastní zdroje založené na systému obchodování s emisemi, včetně jeho možného rozšíření na námořní a letecká odvětví, a mechanismus pro úpravu uhlíkové daně na hranicích (carbon border adjustment mechanism),“ uvádí zpráva Komise.</blockquote>
Myšlenka, že příjmy z uhlíkových daních a povolenek půjdou přímo do rozočtu EU, není ničím novým a Brusel to v minulosti zvažoval jako náhradu za odcházející Spojené království.
S cílem podpořit nový návrh Komise říká, aby byly současné příjmy účelové vázány a stále vypláceny do pokladen členských zemí. EU by si pak ponechala další dodatečné peníze. Tyto vlastní zdroje by dle zotavovacího plánu mohly přinést do kasy EU zhruba 10 miliard eur v závislosti na ceně <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">povolenek</a> a případného rozšíření mechanismu obchodování s emisemi do dalších sektorů.
<h2>Nově i lodní doprava</h2>
V současné době nejsou emise z lodní dopravy zahrnuty do žádného ETS systému, ale probíhají přípravy na její začlenění. Plán je zahrnut ve speciálním reportu Komise, ke kterému se také váže hlasování, které bude příští měsíc.
Dle německé zákonodárkyně Jutty Paulusové (strana Zelených) se předpokládá většinová podpora návrhu, podle kterého budou všechny lodě kotvící v přístavech EU muset platit za emis CO2e.
Zdroj úvodní fotografie: PixaBay.com

Emise CO2

Lodní přeprava a systém EU ETS by mohly pomoci EU zaplatit zotavení po pandemii

V Německu bylo dosaženo kompromisu ohledně kontroverzního pravidla jednokilometrové vzdálenosti mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. O pravidlu na svém území si nyní rozhodnou jednotlivé spolkové země. Zároveň se zruší dotovaná hranice 52 GW pro solární elektrárny.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/breakthrough-in-the-ongoing-german-dispute-over-wind-and-solar-energy/">EURACTIV</a> informoval o klíčovém zlomu v diskuzích ohledně pravidel pro obnovitelné zdroje. Dlouhé měsíce velká německá koalice vyjednávala, ale s mizivým výsledkem. V pondělí se však konečně dohodla na kompromisu.
<h2>Na mrtvém bodě</h2>
Bodem, na kterém vyjednávání zamrzla, bylo kontroverzní rozhodnutí o <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel">povinné minimální vzdálenosti 1 kilometr</a> mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. Nyní se koalice dohodla, že o platnosti tohoto pravidla na svém území si rozhodne každá spolková země sama.
Tamní ministr hospodářství Peter Altmaier ze strany CDU kompromis uvítal slovy: „dobrý den pro ochranu klimatu v Německu“. Podobně kompromis viděla i ministryně pro životní prostředí Svenja Schulzová z koaliční strany Sociální demokraté.
Kontroverzní pravidlo jednoho kilometru, které blokovalo další debatu ohledně podpory <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spolecnym-aukcim-nemecku-stale-dominuji-vyhradne-solarni-elektrarny-vyjimkou-nebylo-dubnove-kolo">obnovitelných zdrojů v Německu</a>, nejvíce podporoval kruh konzervativních podnikatelů blízkých straně CDU/CSU.
<h2>Omezení potenciálu větrníků o 20 až 50 %</h2>
V souvislosti s pravidlem různé studie ukázaly, že zmíněné pravidlo jednoho kilometru pro větrné turbíny bez dalších regionálních specifikací by snížilo potenciál pro výstavbu nových větrných elektráren o 20-50 %. To by víceméně znemožnilo Německu dosáhnout ambiciózního cíle mít 65 % obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu do roku 2030, kterého bude už tak velice složité dosáhnout.
Některé spolkové země již naznačily, že by chtěly pro sebe menší vzdálenost než jeden kilometr. Ale například Bavorsko chce zůstat u svého ještě striktnějšího omezení, které zadává povinnou minimální vzdálenost mezi větrnou turbínou a nejbližší obydlenou zónou jako desetinásobek výšky větrné elektrárny. To by například pro dvousetmetrovou elektrárnu znamenalo vzdálenost 2 km.
<h2>Velká úleva pro solární průmysl</h2>
Díky vyřešení problému s větrnými elektrárnami se mohla zrušit i <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-kolabuji-limit-podporu-by-mohl-byt-vycerpan-jiz-lete">dotovaná hranice 52 GW</a> instalovaného výkonu pro solární průmysl, které by se mohlo dosáhnout již do konce května.
Nová legislativa také zjednoduší a urychlí plánování a schvalovací proces. Navíc se zavedou pravidelné revize plánu rozvoje obnovitelných zdrojů spolkových zemí a celého státu.
Autor úvodní fotografie: Daxis

Německo

Německo pokročilo v diskuzi ohledně pravidel pro solární a větrné elektrárny

Angela Merkelová opět vyjádřila podporu navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030. Německo nicméně stále nedodalo svůj národní klimatický plán, který má k dosažení klimatických cílů EU pro rok 2030 přispět, a jeho prezentování je v nedohlednu.
<h2>Snížení emisí CO2 o 50-55 % do roku 2030</h2>
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/merkel-reaffirms-support-for-raising-eus-2030-climate-target-by-50-55/">EURACTIV</a> informoval o úterním proslovu kancléřky Angely Merkelové. Na něm německá kancléřka opět vyjádřila svoji podporu přísnějším cílům pro Evropskou unii. EU má za cíl snížit množství emisí CO2 do roku 2030 o 40 %, ale dle nových návrhů, které podporuje Merkelová, by se mělo jednat o hodnotu 50-55 %.
Kancléřka se dále vyjádřila, že nyní je čas „prokázat naši vytrvalost“, protože klima nesmí být vyloučeno z připravovaných ekonomických stimulačních balíčků.
Dle Merkelové je finanční ohodnocení vypouštění emisí CO2 hlavním nástrojem pro dosažení klimatických cílů EU. Kancléřka zároveň žádá rozšíření emisního systému EU ETS na nové sektory. Německo například plánuje rozšířit zpoplatnění emisí CO2 na <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/iea-nemecko-ma-problem-snizovat-emise-doprave-vytapeni">malé zdroje tepla a dopravní sektor</a>.
<h2>Zelená dohoda pro Evropu jako kompas</h2>
V podobném duchu měla proslov jenom pár hodin předem i prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která označila <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">Green Deal</a> za kompas, ke kterému se můžeme otočit v současné krizové situaci. Dle Leyenové se nesmíme „vrátit k starým zvykům degradace životního prostředí“, ale z pandemie se poučit.
Komisařka také ve svém proslovu vyzvala k investicím do obnovitelných zdrojů energie, čisté mobility a domů šetrných k přírodě, aby se Green Deal stal „motorem oživení hospodářství“.
<h2>Německo bez klimatického plánu</h2>
Ačkoliv Angela Merkelová opětovně podporuje navýšení klimatických cílů pro celou Evropskou unii, samotné Německo stále nedodalo <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/pet-clenskych-statu-eu-doposud-neodevzdalo-narodni-klimaticko-energeticke-plany-komisi">svůj národní klimatický plán</a>. Původní termín odevzdání byl konec minulého roku a v únoru dostalo Německo varování od Evropské komise. Na to německý kabinet reagoval, že plán dodá co nejdříve to bude možné.
Dle studie strategické konzultační firmy Vivid Economics and Financing for Biodiversity Německo postrádá jasná opatření, která by zajistila, že bude podporován impuls pro udržitelnost a odolnost.
Zdroj úvodní fotografie: commons.wikimedia.org

Merkelová potvrdila podporu cíle EU pro vyšší snížení emisí CO2 do roku 2030

Současná pandemie onemocnění COVID-19 vyvolaného koronavirem má nečekané dopady v elektromobilitě. Podstatně více obyvatel Spojeného království je nyní nakloněno vlastnění elektromobilu. Důvodem je především viditelné zlepšení ovzduší při současné krizi.
Karanténa a další opatření přijatá ve spojitosti s pandemií onemocnění <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/diky-covid-19-ziskavame-obrovsky-hodnotna-data-provozu-elektrizacnich-soustav-tvrdi-spolecnost-wartsila">COVID-19</a> mají velký pozitivní důsledek na lidské chápání enviromentálních problémů. Tento fakt vychází z průzkumu společnosti Venson Automotive Solutions, o kterém informoval zpravodajský portál <a href="https://www.dailyrecord.co.uk/lifestyle/motoring/coronavirus-crisis-makes-motorists-think-21840100">Daily Record</a>. Kvůli koronaviru se dramaticky snížila obecně dopravní vytíženost všeho druhu – silniční, železniční, námořní i letecká – a tím se i znatelně zlepšila kvalita ovzduší na celé planetě.
Podle nejnovějšího průzkumu společnosti Venson Automotive Solutions na otázku „změnil dopad současné COVID-19 situace Váš přístup ke koupi elektromobilu?“ 45 % dotázaných odpovědělo, že nyní znova zvažuje koupi elektromobilu. U dalších 17 % dotázaných se pouze potvrdilo přesvědčení o zakoupení elektromobilu.
<h2>Čistší ovzduší</h2>
Z výše zmíněných 45 %, 19 % dotázaných sdělilo, že příští pořizované auto bude elektromobil. Zbylých 26 % potvrdilo, že chtějí koupit elektromobil v příštích pěti letech. Podobný průzkum provedla společnost v loňském červnu, kdy 41 % dotázaných mělo zájem o elektromobil, ale 31 % z nich neplánovalo koupi v příštích 10-15 letech. Z porovnání studií jasně vyplývá, že spotřebitelé jsou nyní mnohem více naklonění k dřívějšímu zakoupení elektromobilu.
<blockquote>„Snižování emisí bylo žhavým tématem a jasným politickým, podnikatelským a osobním cílem již mnoho let. Ale i přesto nárůst majitelů elektromobilů byl pomalý,“ sdělil k výsledkům průzkumu ředitel marketingu společnosti Venson Alison Bell.</blockquote>
<h2>Více od vlády a podniků</h2>
V průzkumu se také společnost Venson ptala na jiné aspekty elektromobility. Dle výsledků by veřejnost chtěla vidět větší aktivitu od vlády a soukromého sektoru v oblasti elektromobility, až se <a href="https://oenergetice.cz/uhli/spojene-kralovstvi-zavrelo-dve-poslednich-sesti-uhelnych-elektraren">Spojené království</a> zotaví z epidemie COVID-19.
Z toho 62 % dotázaných by uvítalo další investice do<a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/stat-da-na-stavbu-dobijecich-stanic-pro-elektromobily-60-mil-kc"> sítě nabíjecích stanic</a> či 38 % by chtělo novou legislativu, která bude podporovat společnosti ke stoprocentnímu přechodu na elektromobily.
Autor úvodní fotografie: Kārlis Dambrāns

Elektromobilita

Obyvatelé Spojeného království se kvůli koronaviru více zajímají o elektromobily

V úterý byly uzavřeny dvě z šesti zbylých uhelných elektráren ve Spojeném království. Elektrárny o celkovém instalovaném výkonu přesahujícím 3 GW byly v provozu téměř 50 let. Jednu ze zbylých čtyrech uhelných elektráren vlastní i česká skupina Energetický a průmyslový holding (EPH).
<a href="https://www.cnbc.com/2020/04/01/two-large-coal-fired-power-stations-in-the-uk-close-down-on-same-day.htmlhttps://www.cnbc.com/2020/04/01/two-large-coal-fired-power-stations-in-the-uk-close-down-on-same-day.html" target="_blank" rel="noopener">Na konci března byly oficiálně uzavřeny dvě uhelné elektrárny</a> Fiddler’s Ferry a Aberthaw o celkovém instalovaném výkonu 3 070 MW. Uhelnou elektrárnu Aberthaw o výkonu 1 560 MW, která se nachází ve Walesu, provozovala společnost RWE. Druhou uhelnou elektrárnu Fiddler’s Ferry, která se nachází v oblasti Cheshire, o výkonu 1 510 MW provozovala společnost SSE.
Fiddler’s Ferry měla původní instalovaný výkon 1 995 MW, ale jeden blok byl již uzavřen v minulém roce. Společnost v listopadu oznámila, že finanční ztráta elektrárny Fiddler’s Ferry v minulém roce činila zhruba 45,6 milionů eur (1,26 miliardy Kč).
<blockquote>„Elektrárna udělala obrovský přínos pro místní oblast, ale je to (uzavření elektrárny) správná věc, protože Spojené království pokračuje na cestě k čistším způsobům výroby energie a podniká kroky v oblasti změny klimatu,“ uvedl k uzavření uhelné elektrárny Fiddler’s Ferry Stephen Wheeler, generální ředitel sektoru fosilního paliva společnosti SSE.</blockquote>
<h2>Uhlí je ve Spojeném království na ústupu</h2>
Uzavření dvou uhelných elektráren znamená, že v současné době zbývají na území <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/spojene-kralovstvi-i-nadale-zachova-uhlikovou-dan-ve-vysi-18-liber-za-tunu-co2">Spojeného království</a> v provozu pouze čtyři uhelné elektrárny. Z toho jedna již oznámila konec výroby elektřiny za dva roky.
Minulý rok se na území Spojeného království vyrobilo pouze 6,9 TWh z uhlí, což představuje nový rekord a meziroční pokles o téměř 60 %. Vláda Spojeného království zároveň plánuje ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2025.
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul

Spojené království zavřelo dvě z posledních šesti uhelných elektráren

Průmysl, elektrárny, letecké společnosti a další ostatní účastníci systému <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi" target="_blank" rel="noopener">Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS)</a> musí do konce měsíce reportovat celkové množství vypuštěných emisí CO2. Odpovídající množství emisních povolenek pak musí dle pravidel EU do 30. dubna odevzdat.
<h2>Současná legislativa umožňuje flexibilitu</h2>
Evropská komise ve čtvrtek prohlásila, že si je vědoma krize spojené se šířením koronaviru a že to může způsobit problémy pro společnosti naplnit termín 31. března, informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/emissions-trading-scheme/news/eu-sticks-to-carbon-reporting-deadlines-rejects-industry-calls-for-coronavirus-delay/">EURACTIV</a>. Nicméně dle Komise současná pravidla umožňují určitou míru flexibility v rámci tohoto termínu a proto termín nehodlá oficiálně posunout.
Evropská komise vysvětlila, že státy mohou udělat „konzervativní odhad“ vypuštěných emisí CO2 pro firmy, které nenaplní termín 31. března, pokud to společnosti sami stihnou do konce dubna, kdy se musí povolenky odevzdat.
<blockquote>„Evropská komise zdůrazňuje význam včasného odevzdání povolenek do povinné lhůty dne 30. dubna 2020,“ dodala k prohlášení Komise.</blockquote>
<h2>Průmyslu se to nelíbí</h2>
Reakce Evropské komise přišla po žádosti několika lobistů z řad průmyslu, aby se letošní termíny pro povolenky posunuly. Argumentují epidemií koronaviru, která znemožňuje nebo výrazně komplikuje oficiální ověření vypuštěných emisí. Toto je problém pro společnosti, které nechaly celou záležitost na poslední chvíli a nyní jsou kvůli koronaviru zavřené.
<blockquote>„Naši členové označili potřebu flexibility pro dodržování lhůt v rámci ETS,“ sdělila Evropská asociace výrobců cementu. „My podporujeme odložení termínu 31. března,“ dodala Evropská ocelářská asociace Eurofer.</blockquote>
Ocelářská asociace Spojeného království sdělila, že požádala britskou vládu, aby naléhala na Evropskou komisi ohledně odložení termínu a odvolává se na narušení prací kvůli koronaviru.
<h2>Komise neustupuje</h2>
Nicméně Komise zatím všechny naléhání a prosby odmítla s tím, že současná pravidla za určitých podmínek dovolují oficiální ověření vypuštěných emisí bez fyzické návštěvy. Za dodržení současných termínů se přimlouvají i „zelené“ skupiny. Dle nich by odložení termínů narušilo celý trh s povolenkami.
Evropská unie používá reportování vypuštěných emisí pro výpočet celkového množství emisních povolenek v oběhu. Toto číslo je pak kriticky důležité pro tzv. rezervu tržní stability, do které je stahováno odpovídající množství přebytku povolenek v oběhu. Narušení systému by mohlo dle nevládní organizace Carbon Market Watch narušit bilanci systému.