Společnost Mitsubishi vysílá první loď se systémem zachycování a ukládání uhlíku (CCS) na moře. Technologie bude dva roky testována, aby bylo ověřeno její možné širší využití v námořní dopravě.
Námořní doprava je silným znečišťovatelem, vypouští zhruba 2,5 % celosvětových skleníkových plynů. Díky závislosti na mezinárodním obchodu se očekává další zvětšení tohoto sektoru a tím i jeho uhlíkové stopy.
Z toho důvodu v roce 2018 členové Mezinárodní námořní organizace odsouhlasily společným úsilím snížit emise o 50 % oproti hodnotám z přelomu tisíciletí. V průběhu se mluvilo o mnoha možných technologiích, jako je vodík, amoniak či baterie, jakožto o možných řešeních. K průlomu v redukci emisí v námořní dopravě prozatím nedošlo.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/shipping/news/worlds-first-carbon-capture-at-sea-set-for-shipping-trials/">EURACTIV</a>, nyní přišla Japonská společnost Mitsubishi Shipbuilding s plánem testování technologie <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/technologie-zachytavani-co2-by-u-nekterych-elektraren-znacne-zhorsila-problemy-nedostatkem-vody">CCS (carbon-capture and storage)</a> v lodní dopravě. Společnost chystá umístit na palubu lodi technologii CCS využívanou pro elektrárny a dva roky testovat chování na moři. Dle firmy společnosti se bude jednat o světově první loď s CCS technologií.
<h2>CCS by se mohlo osvědčit i na moři</h2>
Na základě dat by se CCS systém modifikoval a vylepšil specificky pro lodní dopravu. Výhodou je, že se jedná již i existující technologii, ačkoliv v současné době ne příliš využívanou.
V případě úspěchu by tento způsob snížení emisí měl jednu významnou výhodu oproti ostatním možným řešením – technologii by šlo v rámci modernizace nainstalovat na již existují lodě. To by provozovatelům ušetřilo mnoho financí oproti koupi nové lodě. Dle předchozí Japonské studie by se lodní emise mohly omezit o 85 % – 90 %.
Bohužel použití CCS technologii na moři přináší i své stinné stránky. Zejména se jedná o samotné skladování zachyceného uhlíku, který je dle <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/aigcc-japonsko-musi-zmenit-svuj-elektroenergeticky-mix-aby-se-vyhnulo-klimaticke-katastrofe/">japonské</a> studie asi 4krát těžší než samotná ropa. Tím pádem by bylo potřeba více paliva a energie na samotnou cestu.
Jako další problém by mohlo být samotné palivo, které by nejspíše muselo projít před použitím úpravou – snížením obsahu síry a dusičnanů.
Nicméně snižování emisí v námořní dopravě získá brzy nový rozměr, jelikož EU v blízké době rozšíří svůj systém obchodování s emisemi <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/lodni-preprava-system-eu-ets-by-mohly-pomoci-eu-zaplatit-zotaveni-pandemii">EU ETS</a> právě i na lodní dopravu.
Autor úvodní fotografie: Astilleros Gondán/Østensjø Rederi

Emise CO2

Celosvětově první loď s carbon capture and storage technologií je připravena k vyplutí

Výstavba plynovodu IGB, který je podporován Evropskou unií, se dostává do potíží kvůli mzdám. Dělníci z plynovodu tvrdí, že již tři měsíce nedostali žádné peníze a hrozí výpovědí. To by mohlo významně pozdržet projekt, který by mohl dopravovat do Evropy ázerbájdžánský plyn již příští rok.
<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/strategic-gas-interconnector-greece-bulgaria-on-bumpy-road/?fbclid=IwAR1mL66W13O4iQXn227a9hlqhjGkJ9c-uCz6HNNqlCpRCPkQ7zHjHzXiwEI" target="_blank" rel="noopener">Dle informací zpravodajského portálu EU</a>RACTIV protestovaly ve čtvrtek desítky bulharských dělníků pracujících na propojujícím plynovodu Řecko-Bulharsko (IGB, také známý jako Stara Zagora-Komotini). Pracovníci tvrdí, že jim nebyla proplacena mzda za poslední tři měsíce a hrozí, že dají výpověď, pokud okamžitě peníze nedostanou.
<h2>Diverzifikace zdrojů zemního plynu</h2>
Propojovací plynovod IGB (Interconnector Greece – Bulgaria) je v souladu se strategií EU ohledně bezpečné dodávky zemního plynu. IGB je napojen na Jižní plynový koridor (Southern Gas Corridor), což je iniciativa podporována Evropskou komisí za účelem diverzifikace zdrojů a snížení závislosti na ruském plynu.
Plynovod by měl přinést zemní plyn z Ázerbájdžánu a zároveň sloužit pro řecký LNG terminál. Od Bulharska se očekává přeprava až 1 miliardy krychlových metrů ázerbajdžánského plynu, což je téměř třetina tamní roční spotřeby. Plyn by měl začít proudit již příští rok a tím by se zlomil dlouhodobý ruský monopol v této zemi.
<blockquote>„Každý měsíc pracujeme 300 hodin namísto standardních 160 pracovních hodin. Pracujeme přesčasy. Pracujeme každou sobotu a občas i neděle,“ sdělil tamnímu národnímu rádiu dělník z plynovodu IGB.</blockquote>
Že nebyla vyplacena mzda za poslední tři měsíce sdělilo více protestujících. Později po včerejším protestu bylo oznámeno, že ještě tento týden a příští týden budou dlužné částky vyplaceny.
Nicméně celou situaci označili protestanti za ponižující, protože jejich řečtí kolegové pracující na plynovodu IGB jsou řádně placeni.
Autor úvodní fotografie: NPCA online

Plynárenství

Dělníci z plynovodu IGB hrozí výpovědí kvůli neplacení mzdy

Členka německé strany Zelených oživuje diskuze a kritiku návrhu taxonomie EU. Kritizuje výběr „neobjektivní“ instituce pro zpracování otázky jádra a označuje jadernou energetiku za absolutně neudržitelnou technologii, která by neměla být dle taxonomie financována.
<h2>Otázka jádra a plynu</h2>
Členové Evropské unie se dlouho nemohli shodnout na jednotné taxonomii – pravidla pro udržitelné (ekologické) investice od roku 2021 – pro celou EU. Nakonec se podařilo dosáhnout dohody v prosinci minulého roku, ovšem ne všechny otázky byly zodpovězeny a vyřešeny. Problém se týkal především zemního plynu a <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vlada-schvalila-model-financovani-noveho-jaderneho-bloku/">jaderné energetiky,</a> která má prozatím status „přechodové technologie“.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-commission-criticised-for-its-reporting-on-nuclear-energys-sustainability/">EURACTIV</a>, diskuze se opět rozebíhají. Členka německé politické strany Zelených Sylvia Kotting-Uhlová poslala kritický dopis jak předsedkyni <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/report-evropske-komise-zduraznuje-turbulentni-podminky-behem-q1-rekordni-podil-oze-energetickem-mixu-eu/">Evropské komise</a> Ursule von der Leyenové, tak ministrům německé vlády.
Kotting-Uhlová mimo jiné kritizuje rozhodnutí Komise o výběru svého <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/jrc-posoudi-zda-by-jadro-melo-byt-povazovano-za-zelenou-technologii-ramci-udrzitelneho-financovani-eu">Společného výzkumného střediska</a> (JRC) pro vytvoření studie ohledně problematického jádra. Vědecká subdivize JRC vznikla z programu Euratom a jeho výzkum je údajně doteď spolufinancován touto institucí.
Fakt, že studie je delegována JRC, je dle Kotting-Uhlové „absurdní“, protože její členové jsou předpojatí a „nejsou v pozici udělat objektivní rozhodnutí“.
<h2>Verdikt se odsunul</h2>
Vědecká studie problematiky jádra je podmínkou těžce vydobytého prosincového kompromisu. Na setkání se zvláště Francie a Spojené království přimlouvaly, aby se jaderná energetika klasifikovala jako environmentálně přívětivá, aby si zajistily stálý přísun financí do tohoto sektoru.
I odborná skupina expertů, která vytvořila návrh evropské taxonomie, se k tématu nevyhranila. Ale ve svém výsledném reportu sdělila, že není pochybností, že by jaderná energetika přinesla podstatný přínos pro snížení skleníkových emisí.
<blockquote>„Nikdo nemůže ignorovat fakt, že spalování paliva, ale i jeho přepracování, vytváří desítky tisíc tun radioaktivního odpadu po celé Evropě, které musí být následně uloženo na nezvládnutelně dlouhou dobu,“ napsala ve svém kritickém dopisu paní Kotting-Uhlová.</blockquote>
V dopise se dále vyjadřuje, že je nepředstavitelné klasifikovat jadernou energetiku jako udržitelnou investici v rámci taxonomie. Pokud by dle členky německé strany Zelených jaderná energetika prošla nejvyšším pravidlem známým jako princip „nedělá významné poškození“ pro ochranu klimatu, pak je tento princip očividně nevhodným kritériem.
Autor úvodní fotografie: Markus Distelrath

Jaderné elektrárny

Evropská komise je kritizována za možné označení jaderné energetiky jako udržitelné technologie

Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Větrné elektrárny

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

Šestimístné letadlo poháněné bateriovým systémem v pondělí poprvé letělo nad Spojeným královstvím. Jedná se o největší evropské elektroletadlo právě v době, kdy letecký průmysl odhalil, že chce po Evropské unii vysoké investice  do inovací v letectví.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/aviation/news/largest-electric-plane-in-europe-takes-to-the-skies-over-the-uk/">EURACTIV</a> informoval o novém evropském rekordu. Americky startup ZeroAvia pokořil v pondělí nový milník ve vývoji komerčního elektroletadla do roku 2040, které by bylo schopno uletět až 5500 km s 200 pasažéry.
<h2>Jde to i bez emisí</h2>
Společnost tvrdí, že žádné „fundamentální vědecké objevy“ nejsou potřeba k dosažení ambiciózního cíle v roce 2040. Společnost má v další fázi v plánu dát na trh <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/rolls-royce-predstavil-sve-letadlo-pohanene-elektrinou-jare-ma-pokorit-rychlostni-rekord/">elektroletadla</a> v kapacitou 20 osob do tří let. Letadla s možností přepravy až stovky cestujících poté do konce současné dekády.
<blockquote>„Všichni chceme, aby se letecký průmysl vrátil po pandemii pevnýma nohama na cestu k bezemisní budoucnosti,“ sdělil k úspěchu zakladatel a předseda ZeroAvia pan Val Miftakhov. „Tento cíl není možný bez reálných, komerčních možností pro bezemisní lety, něco, co přineseme na trh již v roce 2023.“</blockquote>
<h2>Budoucnost je vodík</h2>
Testovací let, který se uskutečnil v pondělí, využil baterie k pohánění motoru. Nicméně ZeroAvia prohlásila, že <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura/">vodík</a> „má mnohem lepší poměr energie vůči hmotnosti, čímž je dobrou možností pro komerční sektor ve větším měřítku a v kratším časovém úseku“.
Nedávno letecká společnost Airbus opustila své plány na vývoj regionálního letadla poháněného hybridním elektrosystémem. Nicméně letecký gigant by plány mohl obnovit poté, co francouzská vláda ohlásila patnáctimiliardovou injekci celému sektoru včetně fondu speciálně zaměřeného na nízkoemisní a bezemisní letadla.
ZeroAvia má v plánu ještě toto léto testovat letadlo s vodíkovo-elektrickým pohonem, který by měl být i finančně výhodnějším za dobu fungování letadla díky nižším provozním nákladům.
V pondělí studie podpořená Evropskou unií konstatovala, že vodík má ohromný potenciál v letectví, ale značný výzkum a vývoj, investice a speciální regulační nařízení jsou potřeba, aby se potenciál využil.
Autor úvodní fotografie: ZeroAvia

Čistá mobilita

Největší evropské elektroletadlo vzlétlo, má být odrazovým můstkem pro vývoj komerčního elektroletadla

Velká Británie ve středu dosáhla dalšího milníku – dva měsíce bez uhelných elektráren. Nejenom díky pandemii si mohla ostrovní země dovolit mít uhelné elektrárny vypnuté. 
Ještě před deseti lety byly uhelné elektrárny odpovědny za 40 % vyrobené elektřiny ve Velké Británii. Ovšem jak informovala <a href="https://www.bbc.com/news/science-environment-52973089">zpravodajská stanice BBC</a>, za poslední dvě měsíce nevyrobily britské uhelné elektrárny žádnou elektřinu a nevypadá to, že by se to v brzké době mělo změnit.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591983333.json“}
&nbsp;
Předchozí rekord výroby elektřiny bez uhelných elektráren byl ve Velké Británii 18 dní a 6 hodin, nastal loni v červnu. Tento i nynější rekord se přitom netýká celého Spojeného království, ale pouze Velké Británie.
<h2>Ostrovní energetická revoluce</h2>
Energetika Británie se za posledních deset let velice změnila. Spojené království má největší offshore větrný průmysl na světě a zároveň i největší offshore větrnou farmu, která byla zprovozněna minulý rok. Zároveň největší elektrárna v zemi, Drax, <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-britska-elektrarna-drax-planuje-ukoncit-spalovani-uhli-jiz-pristim-roce">je transformována na dřevěné pelety</a>. Drax se naprosto odkloní od uhlí jakožto paliva v březnu příštího roku.
Jako další důkaz transformace země je fakt, že zatím letos obnovitelné zdroje vyrobily více elektřiny než všechny fosilní zdroje dohromady.
Ve Velké Británii jsou nyní v provozu už pouze 4 uhelné elektrárny, z čehož jednu vlastní i český EPH. Některé, podobně jako Drax, by mohly změnit palivo na biomasu.
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul

Uhlí

Velká Británie už dva měsíce nevyrábí elektřinu z uhlí

Vattenfall učinil konečné investiční rozhodnutí ohledně stavby největší offshore větrné elektrárny. Ta bude mít instalovaný výkon 1 500 MW a bude v provozu v roce 2023.
Společnost <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/newsroom/2020/vattenfall-gives-green-light-to-worlds-largest-offshore-wind-project">Vattenfall</a> potvrdila svůj záměr o vybudování největší offshore větrné farmy na světě u pobřeží Nizozemska. Projekt byl původně rozdělen do dvou tendrů, které oba Vattenfall vyhrál v letech 2018 a 2019 jakožto projekty bez státní podpory. Ve výsledku společnost oba projekty sloučila do jednoho, aby se optimalizovaly procesy.
Offshore větrný park nesoucí název Hollandse Kust Zuid 1-4 bude mít celkový instalovaný výkon 1 500 MW. S pracemi na moři se má začít příští rok a zcela v provozu má elektrárna být v roce 2023. Tím se stane Hollandse Kust Zuid 1-4 největší <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">offshore větrnou farmou</a> na světě.
<blockquote>„Hollandse Kust Zuid projekt zdůrazňuje náš závazek dodávat do Nizozemska a Evropy bezuhlíkovou elektřinu. Investiční rozhodnutí navíc ukazuje, že naše odhodlání naplnit náš cíl ohledně umožnění života bez fosilních paliv během jedné generace je pevný i tváří  v tvář pandemii COVID-19,“ sdělil generální ředitel společnosti Vattenfall Magnus Hall.</blockquote>
<h2>Benefit pro vládu i kraj</h2>
Výstavba gigantické větrné elektrárny bude reprezentovat třetinu celkového instalovaného offshore větrného výkonu Nizozemska, což velice pomůže vládě k naplnění environmentálních cílů.
Kromě environmentálních cílů by stavba a provoz elektrárny dle Vattenfallu měly pomoci místnímu podnikání a zajistit dlouhodobá pracovní místa.
Turbíny pro větrnou farmu zajistí Siemens Gamesa. Větrný park bude mít 140 turbín o výkonu 11 MW. Park se bude skládat ze čtyř oblastí a mezi turbínami by se mělo dát proplout.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Největší offshore větrná elektrárna na světě dostala zelenou. V provozu má být do 3 let

Zotavovací balíček Evropské komise o hodnotě 750 miliard eur by mohl být částečně financován novým zdrojem – systémem obchodování s emisemi. Tento systém by mohl projít změnou, kdy část financí půjde přímo do Bruselu a navíc by pod tento systém mohla nově spadat i lodní doprava.
Finanční příjem ze systému EU ETS (EU Emission Trading System – systém pro obchodování s emisemi) skrze prodej povolenek na emise CO2 v určitých sektorech je v současné době předáván zpět do státních financí členů EU. To by se ale mohlo změnit, pokud by nové plány Komise získaly dostatečnou podporu, jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/transport/news/ships-planes-could-help-eu-pay-for-virus-recovery/">EURACTIV</a>.
<h2>Brusel potřebuje peníze</h2>
V rámci financování zotavovacího plánu „Další generace EU“ zástupci Evropské komise navrhli rozšíření systému EU ETS i na <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecky-kabinet-se-dohodl-vysi-poplatku-za-emise-co2-sektoru-vytapeni-dopravy">další průmyslové oblasti</a>, které mají za stávajících pravidel výjimku. Případný výdělek by v tomto případě šel přímo do Bruselu a ne přímo do státních pokladen.
<blockquote>„Možnosti by mohly zahrnovat vlastní zdroje založené na systému obchodování s emisemi, včetně jeho možného rozšíření na námořní a letecká odvětví, a mechanismus pro úpravu uhlíkové daně na hranicích (carbon border adjustment mechanism),“ uvádí zpráva Komise.</blockquote>
Myšlenka, že příjmy z uhlíkových daních a povolenek půjdou přímo do rozočtu EU, není ničím novým a Brusel to v minulosti zvažoval jako náhradu za odcházející Spojené království.
S cílem podpořit nový návrh Komise říká, aby byly současné příjmy účelové vázány a stále vypláceny do pokladen členských zemí. EU by si pak ponechala další dodatečné peníze. Tyto vlastní zdroje by dle zotavovacího plánu mohly přinést do kasy EU zhruba 10 miliard eur v závislosti na ceně <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">povolenek</a> a případného rozšíření mechanismu obchodování s emisemi do dalších sektorů.
<h2>Nově i lodní doprava</h2>
V současné době nejsou emise z lodní dopravy zahrnuty do žádného ETS systému, ale probíhají přípravy na její začlenění. Plán je zahrnut ve speciálním reportu Komise, ke kterému se také váže hlasování, které bude příští měsíc.
Dle německé zákonodárkyně Jutty Paulusové (strana Zelených) se předpokládá většinová podpora návrhu, podle kterého budou všechny lodě kotvící v přístavech EU muset platit za emis CO2e.
Zdroj úvodní fotografie: PixaBay.com

Lodní přeprava a systém EU ETS by mohly pomoci EU zaplatit zotavení po pandemii

V Německu bylo dosaženo kompromisu ohledně kontroverzního pravidla jednokilometrové vzdálenosti mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. O pravidlu na svém území si nyní rozhodnou jednotlivé spolkové země. Zároveň se zruší dotovaná hranice 52 GW pro solární elektrárny.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/breakthrough-in-the-ongoing-german-dispute-over-wind-and-solar-energy/">EURACTIV</a> informoval o klíčovém zlomu v diskuzích ohledně pravidel pro obnovitelné zdroje. Dlouhé měsíce velká německá koalice vyjednávala, ale s mizivým výsledkem. V pondělí se však konečně dohodla na kompromisu.
<h2>Na mrtvém bodě</h2>
Bodem, na kterém vyjednávání zamrzla, bylo kontroverzní rozhodnutí o <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel">povinné minimální vzdálenosti 1 kilometr</a> mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. Nyní se koalice dohodla, že o platnosti tohoto pravidla na svém území si rozhodne každá spolková země sama.
Tamní ministr hospodářství Peter Altmaier ze strany CDU kompromis uvítal slovy: „dobrý den pro ochranu klimatu v Německu“. Podobně kompromis viděla i ministryně pro životní prostředí Svenja Schulzová z koaliční strany Sociální demokraté.
Kontroverzní pravidlo jednoho kilometru, které blokovalo další debatu ohledně podpory <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spolecnym-aukcim-nemecku-stale-dominuji-vyhradne-solarni-elektrarny-vyjimkou-nebylo-dubnove-kolo">obnovitelných zdrojů v Německu</a>, nejvíce podporoval kruh konzervativních podnikatelů blízkých straně CDU/CSU.
<h2>Omezení potenciálu větrníků o 20 až 50 %</h2>
V souvislosti s pravidlem různé studie ukázaly, že zmíněné pravidlo jednoho kilometru pro větrné turbíny bez dalších regionálních specifikací by snížilo potenciál pro výstavbu nových větrných elektráren o 20-50 %. To by víceméně znemožnilo Německu dosáhnout ambiciózního cíle mít 65 % obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu do roku 2030, kterého bude už tak velice složité dosáhnout.
Některé spolkové země již naznačily, že by chtěly pro sebe menší vzdálenost než jeden kilometr. Ale například Bavorsko chce zůstat u svého ještě striktnějšího omezení, které zadává povinnou minimální vzdálenost mezi větrnou turbínou a nejbližší obydlenou zónou jako desetinásobek výšky větrné elektrárny. To by například pro dvousetmetrovou elektrárnu znamenalo vzdálenost 2 km.
<h2>Velká úleva pro solární průmysl</h2>
Díky vyřešení problému s větrnými elektrárnami se mohla zrušit i <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-kolabuji-limit-podporu-by-mohl-byt-vycerpan-jiz-lete">dotovaná hranice 52 GW</a> instalovaného výkonu pro solární průmysl, které by se mohlo dosáhnout již do konce května.
Nová legislativa také zjednoduší a urychlí plánování a schvalovací proces. Navíc se zavedou pravidelné revize plánu rozvoje obnovitelných zdrojů spolkových zemí a celého státu.
Autor úvodní fotografie: Daxis

Německo

Německo pokročilo v diskuzi ohledně pravidel pro solární a větrné elektrárny

Angela Merkelová opět vyjádřila podporu navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030. Německo nicméně stále nedodalo svůj národní klimatický plán, který má k dosažení klimatických cílů EU pro rok 2030 přispět, a jeho prezentování je v nedohlednu.
<h2>Snížení emisí CO2 o 50-55 % do roku 2030</h2>
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/merkel-reaffirms-support-for-raising-eus-2030-climate-target-by-50-55/">EURACTIV</a> informoval o úterním proslovu kancléřky Angely Merkelové. Na něm německá kancléřka opět vyjádřila svoji podporu přísnějším cílům pro Evropskou unii. EU má za cíl snížit množství emisí CO2 do roku 2030 o 40 %, ale dle nových návrhů, které podporuje Merkelová, by se mělo jednat o hodnotu 50-55 %.
Kancléřka se dále vyjádřila, že nyní je čas „prokázat naši vytrvalost“, protože klima nesmí být vyloučeno z připravovaných ekonomických stimulačních balíčků.
Dle Merkelové je finanční ohodnocení vypouštění emisí CO2 hlavním nástrojem pro dosažení klimatických cílů EU. Kancléřka zároveň žádá rozšíření emisního systému EU ETS na nové sektory. Německo například plánuje rozšířit zpoplatnění emisí CO2 na <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/iea-nemecko-ma-problem-snizovat-emise-doprave-vytapeni">malé zdroje tepla a dopravní sektor</a>.
<h2>Zelená dohoda pro Evropu jako kompas</h2>
V podobném duchu měla proslov jenom pár hodin předem i prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která označila <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">Green Deal</a> za kompas, ke kterému se můžeme otočit v současné krizové situaci. Dle Leyenové se nesmíme „vrátit k starým zvykům degradace životního prostředí“, ale z pandemie se poučit.
Komisařka také ve svém proslovu vyzvala k investicím do obnovitelných zdrojů energie, čisté mobility a domů šetrných k přírodě, aby se Green Deal stal „motorem oživení hospodářství“.
<h2>Německo bez klimatického plánu</h2>
Ačkoliv Angela Merkelová opětovně podporuje navýšení klimatických cílů pro celou Evropskou unii, samotné Německo stále nedodalo <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/pet-clenskych-statu-eu-doposud-neodevzdalo-narodni-klimaticko-energeticke-plany-komisi">svůj národní klimatický plán</a>. Původní termín odevzdání byl konec minulého roku a v únoru dostalo Německo varování od Evropské komise. Na to německý kabinet reagoval, že plán dodá co nejdříve to bude možné.
Dle studie strategické konzultační firmy Vivid Economics and Financing for Biodiversity Německo postrádá jasná opatření, která by zajistila, že bude podporován impuls pro udržitelnost a odolnost.
Zdroj úvodní fotografie: commons.wikimedia.org