Německo předčasně ukončí regulaci cen energií, podle Scholze už to není třeba

Berlín 28. listopadu (zpravodaj ČTK) – Německo kvůli rozpočtové krizi předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024. Kancléř Olaf Scholz dnes ve Spolkovém sněmu prohlásil, že takzvaná brzda na ceny energií už není potřeba. Zároveň ale slíbil, že v případě prudkého růstu cen vláda zasáhne. Kancléř také veřejnost ujistil, že rozpočtová krize nebude mít žádný vliv na každodenní výdaje státu. To mimo jiné znamená, že senioři budou nadále dostávat penze a že stát bude vyplácet příspěvky na bydlení.

Šéf opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz v parlamentu vládu kritizoval za to, že se do současné krize dostala vlastní vinou, protože se snažila obcházet rozpočtová pravidla. „Domeček z karet se zhroutil,“ řekl. Dodal, že s obcházením pravidel začal Scholz ještě jako ministr financí ve vládě kancléřky Angely Merkelové (CDU).

O ukončení dotací cen energií v závěru letošního roku před týdnem hovořil spolkový ministr financí Christian Lindner. Scholz dnes takový plán potvrdil. Řekl, že regulace už nebude od nového roku potřeba, protože ceny plynu a elektřiny jsou opět dostupné.

„Naše zásobníky jsou plné, takže se nemusíme obávat skokového zdražení. Je ale samozřejmé, že pokud se ceny energií nečekaně a dramaticky zvýší, jsme připraveni ihned zasáhnout,“ řekl Scholz.

Díky všeobecnému poklesu tržních cen energií nemá teď limit pro většinu domácností podle médií význam, byl ale pojistkou pro případné další výkyvy.

Německo se dostalo do rozpočtové krize v polovině listopadu, kdy ústavní soud rozhodl, že 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) převedených do Klimatického a transformačního fondu (KTF) vláda nemůže používat. Rovněž konstatoval, že už schválené závazky z této sumy je nutné kompenzovat jiným způsobem. Verdikt navíc vyvolal nejasnosti ve financování dalších mimorozpočtových fondů, například Hospodářského stabilizačního fondu (WSF), do kterého Německo vložilo 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč) mimo jiné k regulaci cen energií.

Kvůli verdiktu ústavního soudu musí vláda přepracovat rozpočet na příští rok. Zda se ho podaří schválit ještě v letošním roce, není jisté, podle Scholze ale kabinet i parlament na úpravě usilovně pracují. Scholz upozornil, že v připravovaném rozpočtu na rok 2024 budou škrty. Letošní rozpočet se vláda rozhodla pozměnit dodatkem. V něm chce právně zajistit úvěry v objemu 43,2 miliardy eur (jeden bilion Kč) na regulaci cen energií a 1,6 miliardy eur (39 miliard Kč) na pomoc s rekonstrukcí po záplavách v údolí řeky Ahr (Ahrtal) v roce 2021.

Scholz na úvod projevu poslancům vysvětlil, že jeho vláda nastoupila v prosinci 2021 za dramatické pandemické situace a že krátce poté, v únoru 2022, vpadla ruská vojska na Ukrajinu. „Německo čelí v posledních letech těžkým krizím. Takovou četnost a tvrdost krizí spolková republika dosud nezažila,“ řekl kancléř. Podle něj bylo správné, když se vláda rozhodla reagovat zřízením mimorozpočtových fondů.

Rozhodnutí soudu, které Scholz uznává, ale znamená novou finanční realitu a komplikace. „Nejen pro současnou vládu, ale i pro ty minulé a budoucí na spolkové a zemské úrovni,“ řekl Scholz o dopadech rozsudku.

Ústavní soud podle Scholze vyjasnil zacházení s dluhovou brzdou. „To dosud nebylo jasné,“ řekl. Za tato slova si od konzervativní opoziční unie CDU/CSU vysloužil posměch. Opoziční poslanci rovněž propukli ve smích, když Scholz řekl, že kdyby jeho vláda toto v zimě 2021 věděla, vydala by se jinou cestou. Smíchu čelil kancléř také za anglickou větu ‚You will never walk alone‘, kterou v minulosti opakovaně používal k vyjádření slibu, že vláda nikoho nenechá na holičkách. Na posměch kancléř odpověděl tím, že nechápe, co je zde legračního. „Možná myslíte ‚you will never walk with the Christian democratic union‘ (nikdy nepůjdete s CDU),“ řekl v narážce na opoziční Křesťanskodemokratickou unii.

Navzdory současné krizi Scholz prohlásil, že Německo bude nadále podporovat Ukrajinu včetně dodávek zbraní, dokud to bude potřeba. „Je to podpora existenčního významu. Pro Ukrajinu, což je jasné, ale nakonec i pro nás a pro Evropu, kdyby (ruský prezident Vladimir) Putin vyhrál,“ řekl. Vláda bude podle Scholze rovněž pokračovat v modernizaci země a v transformaci hospodářství na uhlíkově bezemisní.