7. duben 2025
Aktuální výroba v ČR
Německo čelí tlaku na posílení systémové stability. BNetzA vyzývá vládu k akci

Nedostatek řiditelných zdrojů i slabé právní ukotvení podpory nových elektráren jsou hlavními hrozbami pro bezpečný provoz německé přenosové soustavy. Provozovatelé přenosové sítě a německý regulační úřad BNetzA upozorňují, že bez rychlých politických rozhodnutí se v příštím desetiletí riziko krizových situací v síti výrazně zvyšuje.
V aktuální zprávě hodnotící stabilitu německé elektrizační soustavy identifikovali němečtí provozovatelé přenosové soustavy řadu rizik spojených s probíhající transformací energetiky. V návaznosti na 37 konkrétních doporučení provozovatelů vydal německý síťový regulátor (BNetzA) stanovisko, ve kterém návrhy rozdělil do osmi tematických oblastí.
Tři z těchto oblastí označil BNetzA za prioritní, protože v nich podle úřadu existuje největší tlak na rychlé řešení. Jedná se o zajištění krátkodobé flexibility v systému, rychlé zajištění nových řiditelných výrobních kapacit a úpravy právního rámce pro výstavbu záložních zdrojů.
Zpráva zároveň upozorňuje, že bez těchto kroků bude stále obtížnější udržet stabilní provoz sítě zejména v obdobích nízké výroby z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a při špičkové spotřebě.
BNetzA: Bez nového právního rámce hrozí problémy
BNetzA vyzývá vládu, aby urychleně vytvořila právní rámec pro výstavbu záložních elektráren, které by mohly pomoci překlenout období nízké výroby OZE a výpadků řiditelných zdrojů. Dnes totiž pro tyto investice neexistuje dostatečná právní jistota, což odrazuje investory i provozovatele.
Zatímco německá vláda plánuje vybudování 20 GW nových plynových elektráren, jejich realizace vázne právě kvůli chybějícímu rámci. Zároveň stále není rozhodnuto, jak bude provoz těchto elektráren financován, zda formou kapacitního trhu, aukcí nebo jiným nástrojem. BNetzA varuje, že bez právního rámce pro výstavbu elektráren hrozí od poloviny 30. let výrazný deficit zajištěného výkonu.
"Pokud nejsou k dispozici dostatečné regulovatelné výrobní kapacity, nelze v evropské propojené síti udržet stabilní síťovou frekvenci, což vede k ohrožení bezpečnosti systému," uvádí BNetzA ve zprávě.
Nároky na nové plynové elektrárny
Zpráva rovněž zdůrazňuje, že nové záložní plynové elektrárny budou muset splňovat specifické požadavky, aby mohly efektivně podporovat síť. Těmi jsou vysoká flexibilita (rychlý náběh i regulace výkonu), schopnost provozu v ostrovním režimu a možnost přechodu na vodík nebo jiná klimaticky neutrální paliva v budoucnu.
Mohlo by vás zajímat
15. květen 2025
25. květen 2025
2. červenec 2025
17. červenec 2025
28. červenec 2025
3. září 2025
19. září 2025
Komentáře (9)
Tak jsem zvědav, kdo se přihlásí. Vysoká flexibilita v překladu znamená plynovou turbínu s otevřeným cyklem a tedy dost nízkou účinností. No a přechod na vodík je nesmysl, protože to znamená výměnu turbíny (která navíc ani není vyvinutá a nejsou vyřešené emise NOx) a nebude ani ten vodík. Čili zelené sny dál pokračují a skončí to pro Německo i střední Evropu tragicky.
Jednak nízká účinnost, ale také více CO2 a stále stoupající platba za povolenky. Z toho vyplývá drahá elektřina. Ten příplatek za nutnou akumulaci a tyto záložní zdroje se nejvíce týká FVE.
Dále citát: "Pokud nejsou k dispozici dostatečné regulovatelné výrobní kapacity, nelze v evropské propojené síti udržet stabilní síťovou frekvenci, což vede k ohrožení bezpečnosti systému,"
Ty řiditelné zdroje musí být v celé propojené Evropě, nejlépe v každém státě dle potřeby.
Nelze předpokládat, že (kromě výjimek, kteří vyvážejí) všichni budou moci v období zimy a hlavně dunkelflaute dovážet.
No, pokud by se přešlo na vodík, tak by emise CO2 problém nebyly. Problém je, že turbína na čistý vodík zatím neexistuje ani technicky a už vůbec není vyřešený problém s obrovskými emisemi NOx, které by taková turbína měla. Když už tedy vodík, tak spíše palivové články. Jenomže i tak je problém, že spotřeba vodíku pak bude velmi nárazovitá a tedy by muselo být zajištěno jeho skladování v průmyslovém měřítku srovnatelném s dnešními podzemními zásobníky zemního plynu. Tady ovšem narážíme na fakt, že energetická kapacita těchto zásobníků bude při stejných parametrech zhruba třetinová proti zemnímu plynu, navíc některé vůbec nebude možné na skladování vodíku předělat. A to vůbec neřeším, kde ten vodík vzít. Německo bude mít velký problém zabezpečit vodík pro chemický a další průmysl, natož aby mělo přebytky využitelné pro energetiku. Ostatně skladování energie ve formě vodíku má zoufale nízkou účinnost. Pokud zahrneme řetězec přeměn z elektřiny za vodík, dopravu, skladování a přeměnu zpět na elektřinu, tak jsme někde na úrovni 30 %, což je dost velké zoufalství.
Pokud by se přešlo na čistý zelený vodík, tak by emise (a platby za povolenky) sice nebyly, prototyp turbíny prý snad už existuje, ale finančně by to vyšlo ještě hůře, než zemní plyn s povolenkami.
Kvůli ceně zeleného vodíku. Přinejmenším v příští desetiletce.
A o účinnosti sám píšete. Při započtení nějakých ztrát na vedení elektřiny a při skladování vodíku to vidím na 25% účinnost s dostupnou technikou.
Navíc při výrobě toho všeho od FV panelů přes elektrolyzéry, kompresory, zásobníky až k vodíkové turbíně se mi nějak vytrácí i ta ekologičnost.
Přechod na vodík je jen ideologická GD úlitba, aby se zdůvodnilo provozování klimaticky horšího zdroje, než je domácí uhlí. Vodík-nikdo to neumí, nikde na světě to nejede a teoretický vodíkový cyklus je energetická a ekonomická katastrofa. Maximálně se bude do NG přimíchávat nějaký vodík. Ohledně CCGT vs otevřený cyklus, není to až tak jednoznačné. Záleží kolik hodin by to bylo v provozu. Pro stabilní regulaci by asi muselo jet CCGT, pro dorovnání nějakých období bez možnosti rychlého náběhu by mohlo stačit OCGT s lepší ekonomikou díky nižším CAPEXům.
Provozovat (plynovou) elektrárnu, která většinu času čeká musí být pěkně nákladné. Kdo něco takového nakonec zaplatí?
To je asi jen řečnická otázka. Zaplatí to samozřejmě zákazníci, protože se ty náklady nakonec dostanou do regulovaných plateb. Ale pan Vaněček vám vysvětlí, že pokrok nezastavíte a že je to výhodné. :-) Rád totiž zapomíná, že fotovoltaické i větrné elektrárny musí být pro případ Dunkelflaute zálohované na 100 % tím ošklivým fosilním plynem.
proč si Německo tedy způsobilo nestabilitu?
Protože Merkel, chtěla být po Fukušimě znovu zvolená a nic lepšího jí nenapadlo, navíc měla Putina stejně ráda jako Trump.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.