Spolušéfka německých Zelených: Myslím, že prodloužení provozu jaderných elektráren je naprosto špatné
Zatímco se němečtí politici přou o možné prodloužení doby provozu jaderných elektráren, kancléř Olaf Scholz odložil rozhodnutí na výsledek druhého zátěžového testu, který provedli provozovatelé přenosové soustavy. Zátěžový test se zaměří i na případnou solidaritu v oblasti dodávek elektřiny se sousedy v rámci EU. Výsledek se očekává v nadcházejících týdnech.
Jádro představovalo po druhé světové válce společně s uhlím hlavní pilíř německé energetiky. Díky vládou podporovanému výzkumu Německo tak v 70. letech disponovalo 17 GW jaderného instalovaného výkonu. Tou dobou jaderné elektrárny platily za klíčový prvek energetické bezpečnosti a spolehlivý zdroj dodávek elektřiny pro rozvíjející se německou ekonomiku.
Koncem 60. let se zároveň začíná formovat protestní hnutí vůči jádru označované jako Mimoparlamentní opozice, která se angažovala v protestech proti výstavbě jaderné elektrárny ve městě Wyhl. K Mimoparlamentní opozici se přidali zemědělci a někteří vědci. Sílící tlak vedl k odvolání plánu na výstavbu elektrárny. Narušila se také shoda nad potřebností jaderných zdrojů. Rozkol dále prohloubila jaderná havárie Thee Miles Island a komplikované vyjednávání o úložišti jaderného odpadu v Gorlebenu.
Vliv Černobylu a Fukušimy
Nejzásadnější však byla jaderná havárie v Černobylu. Průzkumy veřejného mínění ukázaly výraznou podporu odstavení jaderných zdrojů (86 %), okamžité odstavení zdrojů pak žádalo 17 % respondentů. Ke změnám docházelo i v politickém spektru. V roce 1983 se dostaly do parlamentu protijaderní Zelení, jejich role byla však marginální ve srovnání s CDU/CSU, SPD a FDP.
Černobyl však znamenal zásadní změnu jaderného diskurzu uvnitř SPD. Strana se po katastrofě přiklonila k protijadernému táboru. Od 80. let tak lze datovat počátek rozkolu v pohledu na jadernou energetiku.
Pomyslným hřebíčkem do rakve však byla havárie japonské elektrárny Fukušima. Následně se Německo rozhodlo odstavit 7 nejstarších jaderných elektráren okamžitě, zbytek výkonu pak do roku 2022.
Diskuze o prodloužení provozu
S blížícím se odstavením německých jaderných reaktorů se ovšem znovu otevřela diskuze o prodloužení provozu jádra. A ačkoliv dřívější zkouška vyloučila prodloužení životnosti elektráren, nedávno německé ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu rozhodlo o provedení druhého komplexnějšího zátěžového testu, aby zjistilo, zda budou jaderné elektrárny potřeba.
K zachování jaderných elektráren v síti již dříve vyzvala Liberální FDP, která je součástí vládní koalice.
K dalším zkouškám se však kloní sociálně-demokratický kancléř Olaf Scholz, který v debatě o prodloužení doby provozu jaderných elektráren plánuje pokračovat až po výsledku druhého zátěžového testu bezpečnosti dodávek elektřiny. Píše ve svém textu EURACTIV.
Francouzský problém
Zátěžový test bude klást důraz na to, zda bude v nadcházející zimě zapotřebí solidarity v oblasti dodávek elektřiny se sousedy v rámci EU, zejména s Francií, jejíž jaderná flotila je v havarijním stavu. Výsledek se očekává v nadcházejících týdnech.
„Samozřejmě jsme solidární s našimi francouzskými sousedy. To však neznamená, že kvůli obtížné situaci francouzských jaderných elektráren prodlužujeme jadernou energetiku u nás doma," uvedla na Twitteru Franziska Brantnerová, zelená státní tajemnice na ministerstvu hospodářství odkazující právě na problémy s jadernými elektrárnami společnosti EDF a s tím související snížení výhledu produkce elektřiny.
Těžkou zkoušku nastalá situace představuje pro tradičně protijaderné Zelené, kteří byli částečně založeni na síle protijaderného hnutí a výrazně je formovaly právě protesty vůči stavbě jaderné elektrárny ve Wyhlu v 70. letech. Není tedy divu, že levé křídlo strany se obzvláště neústupně brání výzvám FDP.
„Myslím, že prodloužení doby provozu je naprosto špatné," řekla v neděli Ricarda Langová, spolušéfka Zelených.
Pro opoziční konzervativce se tato záležitost stala hlavní příležitostí, jak zasít neshody v rozvrácené vládě.
"Také předpovídám, že se na konci roku dočkáme prodloužení životnosti jaderných elektráren," řekl šéf CDU Friedrich Merz veřejnoprávní televizi ZDF.
Dilema Zelených
Zelení, kteří se hlásí k ochraně klimatu, zároveň čelí dilematu. Prodloužení využívání jaderné energie je v rozporu se základní zásadou strany, zatímco jejich odstavení by výrazně zvýšilo emise v Německu.
Poslední tři německé jaderné elektrárny vyrobily v roce 2021 přibližně 11 % elektřiny v zemi, tedy asi 69 TWh.
„Objemy elektřiny, které dříve vyráběly jaderné elektrárny, budou kompenzovány zejména větrnými, fotovoltaickými a dalšími konvenčními elektrárnami, jakož i sníženým vývozem," uvedlo ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu.
Tendry na výstavbu obnovitelných zdrojů jsou však dlouhodobě nedostatečně obsazené - poslední červnová aukce na solární elektrárny nebyla zaplněna a aukce pro větrné elektrárny nebyly zaplněny již několik let.
Po odstavení jaderných elektráren by tak mohla nastat situace, kdy bude většina jejich výroby krátkodobě nahrazena uhelnými a plynovými zdroji.
Mohlo by vás zajímat:
Musím jen souhlasit. Na Francouze nebrat ohledy, oni je také nemají, škodí a zamořují jadernými toxickými emisemi bez nějakých ohledů.
Je tu spousta vlivů a může zde do vývoje vstoupit ještě mnoho neočekávaného či náhod, které lidstvo při vývoji doprovází a nadále budou. Předpokládejme, že si lidstvo jako ty kapři rybník nevypustí, co nám nakonec zbývá. Už je to celosvětový problém nikoli jenom Evropy.
Nemá smysl komentovat bludy zeleně falešného znalce energetiky a německých zelených politiků, ale dnes jsem poprvé narazil na článek - rozhovor s autorem publikace o kořenech a základních příčinách vývoje "zelené ideologie" šířené masově prostřednictvím tzv. "neziskových organizací", které postupně ovládly propagandou mainstreamová média a v řadě zemí (typicky Německo, odvozeně pak EU/EK) vrcholnou politiku. O "tažení napříč institucemi" už se píše desítky let, ale nyní teprve vidíme, jaké tento proces nese ovoce. Energetickou krizi vyvolanou naprosto nekompetentními "zelenými" politickými zásahy do energetiky řady vyspělých zemí...
Politickým neziskovkám se můžeme bránit jen politicky (30.12.2021)
https://iuhli.cz/politickym-neziskovkam-se-muzeme-branit-jen-politicky/
Je jedna věc která by vyřešila současné problémy, což je vysoká cena plynu (a tedy vysoký zisk Ruska) a odvozená vysoká cena elektřiny. Tou by bylo spuštění plynovodu NS2.
Ten je technologicky zcela nezávislý na západních technologiích, které jsou pod sankcemi (viz současné problémy s 8 (3+3+ 2 rezervní) turbinami pro NS1).
A to jen na období po které je EU ochotno kupovat ruský zemní plyn (cca 3 roky??).
To je zdroj energie, který EU stále potřebuje (z toho hlediska jsou 3 jaderné reaktory v Německu, když jich cca 20 ve Francii stojí mimo provoz, bezvýznamné).
Na druhe strane by ale musel byt nekdo kdo by byl ochoten do NS2 ten plyn levne vtlacet.
Nebo myslis, ze se v te trubce zjevuje pomoci magie?
Samozřejmě, Gasprom byl a je ochotný. Jen nechce vtláčet plyn přes Ukrajinu, s kterou Rusko válčí, a platit jí za to.
To je jednoduchá logika, žádná magie, to je snad triviální k pochopení.
Postoj EU, především Německa, ale i ČR, k ruskému zemnímu plynu je schizofrenní - "trestáme" Rusko a chystáme se přestat od něj plyn nakupovat, ale teď se modlíme, aby zůstaly kohoutky ještě nějaký čas otevřené - výsledek principiálně špatné politiky, zvláště té energetické.
Nevím, kde se bere vaše přesvědčení, že přes NS2 by Rus plyn dodával bez těch stávajících obstrukcí. Nesprávnost vašeho tvrzení nelze dokázat (aspoň ne v pravém smyslu slova dokázat), nicméně vše nasvědčuje tomu, že Rusko využívá plyn k nátlaku na EU, aby přestala podporovat Ukrajinu v jejím vzdoru proti ruské agresi - proč by se, proboha, Putin takového nástroje vzdával? Notabene, když ho to nic nestojí, vždyť tržby jsou i při nízkých objemech dodaného plynu za současných cen více než uspokojivé.
Ale aspoň jedna dobrá zpráva pro vás - kolaborační medaile vás nemine.
"Jen nechce vtláčet plyn přes Ukrajinu", pak taky nechce vtláčet plyn přes Polsko, a zrovna v tu samou dobu jako z udělání provází neskutečnou smůlu turbíny Nord Streamu 1. Tomu vážně někdo věří?
Ty tři německé reaktory, kterých je ve skutečnosti provozuschopných šest, jsou schopné za rok vyrobit 65 TWh elektřiny, což je ekvivalent zhruba 12 miliard kubíků plynu spálených pro výrobu stejného množství elektřiny. Bezvýznamné tedy rozhodně nejsou.
Můžeme se dohadovat o slovu "bezvýznamné", ve skutečnosti by NS2 byl pětkrát více významný (60:12),
v případě prodloužení JE jen přez zimní období, což je více realistické, pak by byl NS2 desetkrát významnější.
Jen technický diletant může provozovat zařízení (plynovod, JE) bez pravidelných kontrol a údržby. To snad víte i z našich jaderných elektráren. A když to probíhá povinně mimo Evropu v Kanadě, tak je to pod sankcemi.
Kdežto NS2 má specielní turbiny již ruské. Takže předepsaná povinná údržba je domácí, bez sankcí......
12 ku 60 miliardám kubíků (NS2) je jedna pětina. A ješte u plynu lze využít zbytkové teplo (kogenerace) u JE ne.
1) Jedna pětina jedině za předpokladu, že by ten NS2 pracoval na plné obrátky, což je představa hodně naivní. Ve skutečnosti neexistuje vůbec žádná záruka, že by se s NS2 do Evropy dostalo víc plynu než bez něj. A možnosti jak dostat do Evropy ruský plyn jsou i bez NS2.
2) Případné omezení plynových elektráren kvůli nedostatku plynu se samozřejmě dotkne těch, které stejně teplo nedodávají, takže v tomto ohledu jsou na tom úplně stejně jako ty jaderné elektrárny.
NS1 a Jamal vedou pres Ukrajinu? Asi jsem nedaval pozor v zemepisu.
Hochu, musis si uz konecne priznat, ze na to aby nejaky plynovod mohl nejaky plyn prenaset tak se musi protnout zajmy dodavatele a odberatele. Zajem, byt by byl enormni, jen jedne strany opravdu nestaci :-)
O problémech NS1 jsem psal výše. Sankce rušit nechci ani nemohu.
Souhlasím, že zájmy dodavatele a odběratele se musí protnout. A skutečně se proťaly, protože společně, finančně půl na půl, vybudovali NS2.
Kdyby nyní EU prohlásila, že okamžitě přestane brát ruský plyn kvůli ruské agresi vůči Ukrajině, tak NS2 nepřichází v úvahu. V pořádku.
Ale EU chce brát ruský plyn ještě několik let.
Tutíž, NS2 je z hlediska racionálního uvažování nejlepší cesta.
(někdo to říci musí, znáte tu Andersenovu pohádku Císařovy nové šaty...)
Aj druhá stana by mala záujem, len strýčko SAM to nedovolí.
Spuštění NS2 by sice bylo ruské vítězství, ale je bláhové se domnívat, že by to vedlo k výraznému poklesu ceny plynu.
Spustenie NS2 z technického hľadiska je ideálne riešenie, ale politicky nepriechodné, aj keď cena akú za to platíme a ešte zaplatíme je veľmi vysoká. V EÚ hrozí recesia, rast nezamestnanosti a pokles životnej úrovne. Politika dáva na frak biznisu.
Německá Strana Zelených .. aneb kádry americké ambasády vychované v Američany placených NGO hájící ekonomické a geopolitické zájmy USA
Tedy Němci budou řešit otázku, buď nechají běžet jádro nebo povolí NS2 a pak se plazit za Rusi, že byt potřebovali posílat plyn. 3 neměcké JE jim mohou pomoct, ale fosilních paliv je nezbaví. Alespoň teď, kdy jim jedou všechny nezbourané uhelky.
Tipuji, že až válka skončí, tak Němci budou první, kteří se vrátí k ruskému plynu.
Německé uhelky jedou v roce 2022 na cca 60% své maximální možné výroby. Za červenec vyráběly uhelky pouze cca 40% svých možností, protože díky produkci EE ze Slunce a větru nebyla více jejich výroby potřeba (v červenci podíl dle zdrojů = OZE 51%, uhelky 32%, plyn 10%, JE 7%)
To je samozřejmě nesmysl, v červenci je průměrná cena elektřiny na denním trhu v Německu 315 €/MWh, takže logicky každá uhelka která může vyrábět vyrábí, protože má variabilní náklady mnohem nižší. Pokud nějaká uhelka nevyrábí, tak prostě z různých důvodů vyrábět nemůže a není to "díky produkci EE ze Slunce a větru".
Nevyrábí, protože o jejich energii není zájem, nemají potřebné certifikáty.
:-))))))))))))))))))))))))))
Tenhle se vám povedl, ale "potřebný certifikát" se dá snadno opatřit doslova za pár Euro na MWh a v ceně 315 €/MWh se snadno schová.
Ano, pro někoho snadné, pro jiného nemožné.
... a prodejci elektřiny z uhlí patří do té první skupiny, jak je popsáno např. zde: tydenikhrot. cz/clanek/dvakrat-prodana-megawatthodina
Tak to je komedie. Cena elektřiny stoupá do nebes. Možná přijdou výpadky, nebo odstavování průmyslu a možná i sociální nepokoje, ale nevyrábí se, protože je problém s certifikátem... Takhle to snad nevedli ani v RVHP.
Emile, tvoje názory hobíka energetika v důchodu jsou zcela mimo realitu. Uhelky neustále vykrývají výrobu OZE a nikdy nejedou na 100% svých možností. Jednoduchý důkazem je množství vyrobené energie z uhelek v jednotlivých dnech. Letos při bezvětří vyrobily uhelky až cca 650 GWh/den. A ty samé uhelky za pár dní, když začalo foukat vyrobily třeba jen 150 GWh/den = díky velké výrobě z VTE nebyly více potřeba, nebo si naivně myslíš, že se někam vypařily. Třeba včera vyrobily uhelky cca 420 GWh tzn. že včera jeli na cca 60% svých možností, kdyby bylo potřeba byly by schopny vyrobit o cca 230 GWh více. Díky za tvojí pozornost, zase jsi o něco chytřejší a nebudeš psát úplné bludy.
Bláho, zcela mimo realitu jsou jedině vaše dojmy, vycházející z toho, že jste stále vůbec nepochopil, jak trh s elektřinou funguje. Jediný důvod, proč uhelné elektrárny omezují svoji výrobu když jsou schopné vyrábět, je cena elektřiny pod jejich marginálními náklady, které jsou dané cenou emisní povolenky a cenou uhlí. To se v posledních měsících stává jen zcela výjimečně, na grafech jejich výroby a denního trhu je to jasně vidět.
Jestli si představujete, že má někdo uhelnou elektrárnu, může v ní se ziskem vyrábět elektřinu třeba za 150 €/MWh ale nevyrábí ji ani za 300 €/MWh, protože nebylo "více jejich výroby potřeba", tak si to klidně představujte dál, ale nechte si ty své naviní představy pro sebe.
Je docela poučné, jak si trh dělá svoje, bez ohledu na plány a PR-proklamace. Např. když dnes nastal tradiční víkendový + noční pokles spotřeby, bylo Rakousko celkově elektroenergeticky sice víceméně vyrovnané, ale počítáno po jednotlivých profilech jako by Česko přes ně vyváželo do Švýcarska (což je technicky téměř nemožné, vnitrorakouská vedení jsou v tom směru slabá. Velmi zhruba řečeno, přes Švýcarsko do Itálie šla výroba z Tyrol, protože se tam nekonal jindy běžný přebytkový tranzit z Německa. Rozdíl, jak je prozatím pravidlem nejen o víkendové noci, byl dorovnán českou elektřinou ve Vídni a okolí).
Mnoho možností nemáme....,když nebude dost plynu, tak zbývá oživit uhelné elektrárny a u jaderných se pokusit prodloužit životnost, případně stavět další.....
Bez levné elektřiny jsme vyřízení.....
Jedná se o zkoušku pevnosti zelené víry. Uvidíme, jestli zradí svého zeleného boha, nebo i za nepříznivých podmínek mu zůstanou věrní.
Jaderná víra nám taky nepomůže. Nic nepostavíze nového v této dekádě, spíš naopak. Podívejte se na Francii, Flamanville. Reaktory 1 a 2 stojí, kvůli známým problémům, reaktor 3 není dokončen ani po více než 15 letech.
Pomůže jen zdravý rozum: odstavovat staré výrobní kapacity jen když máme za ně novou OZE náhradu, ohleduplnější k životnímu prostředí.
Udržovat staré kapacity v dobrém stavu.
U jaderných elektráren víme, že jsou schopné zajistit dostatek elektřiny (a tepla). Víme to na příkladu Francie z doby, kdy jí ještě nechyběly kompetence v jaderné oblasti.
U OZE zdrojů nic takového nevíme a stávající zkušenosti ukazují, že jejich větší rozšíření vede k vysokým cenám.
V tom případě bych Německu neprodal ani 1 KW elektřiny
Svoje JE ruší, ale od nás elektřinu vyrobenou v JE kupovat budou a na trhu ji tak bude o to méně
Možná by bylo fajn si ty jejich JE poblíž našich hranic pronajmout a jen natáhnout dráty k nám, vyřešil by se tak problém se stavbou(dostavbou) JE u nás, aspoň do doby než ty naše opravdu postavíme, protože to je běh na dlouhou trať aspoň dalších 20-30 let s naší byrokracii.
V Česku prostě ještě aspoň jedna JE s 4 bloky bude chybět pořád a na úplnou soběstačnost by muselo být tak 8 bloku k těm současným, nemluvě o průběžně modernizaci a vyřazování těch nejstarších bloků které již máme teď,
z čehož tedy plyne že by bylo potřeba 8 dalších bloků k tomu co máme už teď a další 4 v průběžné výstavbě
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se