Tempo výstavby větrných elektráren v Německu vzrostlo o 62 %, asociace ale požadují násobně více
V Německu v letošním prvním pololetí přibyly větrné elektrárny na pevnině o instalovaném výkonu 971 MW. Přestože se jedná o meziroční nárůst o 62 %, německé zájmové asociace varují, že roční tempo růstu by mělo být až trojnásobné.
Německé zájmové skupiny BWE a VDMA u příležitosti zveřejnění statistik o přírůstcích nově instalovaných větrných elektráren v Německu varují, že pokud má Německo dosáhnout svého cíle do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 65 % oproti roku 1990, musí významně zlepšit podmínky pro výstavbu větrných elektráren. Aby bylo cíle dosaženo, mělo by v Německu vyrůst každý rok alespoň 4000 MW výkonu pouze ve větrných elektrárnách na pevnině, což odpovídá cca 1000 novým větrným turbínám.
V tiskové zprávě obě skupiny navíc upozorňují, že nárůst spotřeby elektřiny v zemi bude zřejmě větší, než se předpokládalo - proto bude pro dosažení cílů nutné, aby se stavělo ročně až 5000 MW. Ani to údajně nemusí být dostatečné s ohledem na nedávné ambiciózní cíle prezentované ze strany Evropské unie. Aby byly tyto cíle naplněny, mělo by být instalováno až 6000 MW ročně, aby byl nahrazen pokles výstavby, který započal v roce 2018.
Cíle obou skupin jsou ovšem více než ambiciózní. Podle statistik veřejně dostupných na stránkách energy-charts.info byl z pohledu výstavby nejlepší rok 2017, kdy bylo uvedeno do provozu téměř 4900 MW instalovaného výkonu. V roce 2019 a 2020 pak byly přírůstky nejnižší - přibylo pouze 750 MW, resp. 1470 MW.
Větrné elektrárny na poli, ilustrační foto.
Hlavní překážku na cestě k dosažení těchto cílů vidí obě skupiny ve zdlouhavém povolovacím procesu. Především si stěžují na nedostatečnou digitalizaci procesů a také nesjednocený povolovací postup napříč spolkovými zeměmi. Jenom při zrychlení povolovacích procesů je možné, aby se roční přírůstky větrných elektráren dostaly opět na potřebnou úroveň kolem 5 GW, jako tomu bylo naposledy v roce 2017.
Obě zájmové skupiny se shodují, že celý obor v posledních letech prošel pozitivním vývojem a tempo schvalování nových projektů se zvyšuje. O tom ostatně svědčí i 62% meziroční nárůst větrných elektráren uvedených do provozu za první pololetí tohoto roku . I přesto BWE a VDMA odhaduje, že budou letos uvedeny do provozu elektrárny o výkonu cca 2200-2400 MW, což odpovídá přibližně polovině vytyčeného cíle.
Mohlo by vás zajímat:
Většina dobrých lokalit pro stavbu VTE je v Německu už obsazena zbývají ty horší, ty v blízkosti měst nebo chráněných lokalitách. Lidé nechtějí žít v krajině zničené větrnou energetikou takže protestují a mnoho projektů je díky tomu zastaveno. Dostat se na 5 nebo 6 GW ročně je utopie a to dnes ještě funguje repowering, ale větší stroje než 5MW na souši kvůli logistice patrně nebudu, takže i tento "zdroj" odpadne.... VTE se musí přesunout na moře.
Až si lidstvo uvědomí ještě větší potřebu bezemisní ekonomicky nejdostupnější a nejbezpečnější elektřiny, nakonec dokáže postupně slevit i z přehnaných požadavků. Jde o zvyk jako u rušivých železnic, silnic a podobně, bez kterých si život nikdo nedokáže představit. Nic není zadarmo a málokdo bude mít zájem slevit s životní úrovně spíše naopak. S přibývající větrností nutně spojenou se změnou klimatu se účinnost větrných zdrojů bude navíc zvyšovat, což vytvoří další vhodné podmínky i v dalších lokalitách. V krajním případě navíc může dojít i k většímu daňovému zatížení lokalit bez větrníků čí zdražení energie, aby bylo na podpory pro ty, kteří dokáží slevit s těchto přemrštěných požadavků. Nelze tolerovat neplatící pasažéry. Všechno vyřeší společenská poptávka, která se časem dokáže změnit.
Česká republika a Slovwnsko zaujímají 2 poslední místa v nasazení solárních a větrných elektráren v EU (měřeno jako jejich podíl na výrobě elektřiny).
Je to neblahé dědictví RVHP (kdy po selhání československé jaderné cesty-viz havarie A1 v Jaslovských Bohunicích) jsme plně přešly na výrobu a montování jaderných elektráren podle sovětské dokumentace a dozoru.
A v 21. století, po "solárním tunelu" a nenávistné propagandě proti VtE jsme tam, kde jsme: uhelné elektrárny nám likvidují drahé CO2 povolenky, takže nám z lokálních energetických zdrojů zbývá jen slunce, vítr a voda,
plyn a jaderné palivo musíme dovážet a dovážíme ho z Ruska.
A proti těm našim lokálním zdrojům (lokální "palivo" zdarma) bojuje co se dá místní lobby energetiky 20. století. Zůstali jsme v EU jako ten kůl v plotě. nepřipomíná Vám to něco?
Zapomněl jste na biomasu, pane Vaněčku. Naše miniaturní republika s relativně skromným podílem lesů na své ploše patří k předním světovým vývozcům kulatiny, kterou často odběratelé proženou kotlem někde na druhém konci světa. Nemám tím na mysli, abychom ty kmeny strkali do kotle celé, ale alespoň bychom je mohli zpracovat na řezivo nebo dokonce hotové produkty a spálit alespoň ten odpad z výroby. A za vydělaný peníz z vývozu těch produktů pak třeba financovat něco užitečnějšího.
Na vodu zapomeňte, kde to šlo, tak už významný zdroj máme. Kde by to ještě šlo, tak to jako náhrada fosilu rozhodně nevytrhne.
Slunce a vítr u nás mají tak bídný koeficient využití, že se uživí jen díky obludným dotacím. Díky členitosti terénu a kolísání počasí je to tak nestabilní zdroj, že by dokázal hrát významnou roli v náhradě klasické energetiky pouze při mnohonásobném převýšení instalovaného výkonu nad výkonem potřebným a k tomu nezbytně nutnou akumulaci včetně sezónní, která není aktuálně technologicky vyřešena. Nejsme tak bohatí, abychom si dnes tohle mohli dovolit. Možná jednou budeme, nebo ty technologie dospějí do stavu, kdy si to budeme moci dovolit i když tak bohatí nebudeme. Ale za současné situace je masivní přechod na VtE a FvE v ČR čistá utopie.
Tak to se budete pane Kubů v následujících letech dost divit, s výstavbou FVE se počítá ve velkém. Jen ČEZ chce do roku 2030 postavit cca 5 GW = 5 TWh/rok. V roce 2030 bude Slunce u nás vyrábět cca 12-14 TWh/rok, aktuálně je to cca 2,5 TWh.
FVE chtějí budovat města, obce, bytové domy, RD, firmy a všechny energetické firmy chtějí stavět obří FVE, ČEZ už je v poslední fázi schvalování na největší FVE u nás. Dále se připravují první obří projekty na plovoucí FVE a samozřejmě se rozjíždí agrofotovoltaika. V ČR je potenciál z FVE na střechách a brownfieldech cca 30 TWh/rok při současné technologii.
Nu, snad se toho ve zdraví dožiju, abych si to mohl vychutnat. Tou dobou se budu blížit do důchodu a doufám, že si na čtení oblíbených knížek nebudu muset svítit loučí.
Existuje mene narocny system karavanu na 12V,takze louce muzete vynechat.Ve spojeni s ledkami ,zimu prezijete bez vetsich problemu,jen chtit...
Pane Bláho, mohl by jste mě prozradit, jaké si představujete využití tak obrovských investic v zimě, nebo v noci a v případě, kdy bude například 14 dní zataženo?
Bude v té době dostatečná kapacita baterií, aby se překlenula aspoň ta noc?
Aby jste se nedivil vy. Ono to není pouze o množství vyrobené energie. Taky jí může v poledne za slunečného dne být desetkrát více než bude potřeba a v noci nepokryje ani desetinu potřeby. Potom by to byla opravdu bláhová investice zkrátka vyhazování peněz takový solární tunel II.
Vy nemáte ani základní znalosti o klimatu, vítr se tvoří zejména kvůli teplotnímu rozdílu mezi rovníkem a póly a otáčení země. Když je země teplejší snižuje se rozdíl teplot mezi póly a rovníkem a klesá rychlost větru. Za posledních 40 let poklesla rychlost větru u nás asi o 2%. Jinak to co píšete je čirá zelená demagogie
Raději se budu koukat na větrníky, než Babišovu řepku.
To mnohem raději tu řepku i za cenu nepříjemností zhruba 2 týdny v roce (pyl, smrad, prach při sklizni). Proti neustále se otáčejícímu tělesu s blikátkem.
Zapoměl jste na chemizaci. Do řepky vjedou až 7x. To jsem sice ještě nazažil, ale minimálně 4x vždy. Míval jsem řepku za chalupou každý druhý rok (ano, každý druhý) na ploše necelých 400ha (4km2), teď se místní těžař zemědělských dotací zlepšil, řepka je pouze každý třetí rok, pole rozdělil na dvě části a mezi poli je poměrně široký pás ladem.
Přesto raději řepku než obludnou vrtuli.
Proč do toho pletete Babiše?
Repowering zní moc hezky, ale také to nevytrhne trn z paty. Bylo by hezké do parku místo deseti starých turbín o výkonu 1 MW přivézt deset nových o výkonu třeba 5 MW, postavit na původní základy a zapnout knoflík.
Jenže kvůli fyzikálním limitům to nepůjde. Jednoduché praxí ověřené pravidlo o rozmístění turbín podle velikosti rotoru dává poměr repoweringu asi tak 5:3, neboli jedna 5 MW za tři 1 MW. To pravidlo se dá samozřejmě porušit, ale vede to ke znatelným ztrátám vygenerované energie jednotlivými turbínami, což v konečném důsledku vede jak k nižší produkci, tak horší ekonomičnosti takové instalace.
Pokrok nezastavíš, ale fyziku nepřekročíš.
Fascinuje mě, jak místní "odborníci" vědí lépe než Němci, že už v Německu nejsou lokality na nové VTE. Sice německá vláda, němečtí odborníci i němečtí energetici si myslí přesný opak, tak Češi už mají u počítače zcela jasno. Na těchto příspěvcích jde vidět, že člověk je jediný druh, u kterého přestala fungovat darwinova teorie...
Víte oni lokality jsou technicky vždycky. Můžete postavit VTE třeba na hřbitovech, které jsou na vyvýšených místech. Nebo na přímo ve městech, která jsou v otevřené krajině, když budou mít stožáry 200 metrů vysoké tak to není problém. Je to jen otázka politická a ekonomická. ČR může vyrábět prakticky většinu el. energie z větru - teoreticky je to možné.
Teoreticky je ovšem možné cokoliv. Teoreticky se můžeme přesunout na Mars, když na to přijde.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se