Domů
Obnovitelné zdroje
Australští miliardáři podpořili obří solární projekt s nejdelším podmořským vedením na světě
Solární park
Solární park. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/activsolar/

Australští miliardáři podpořili obří solární projekt s nejdelším podmořským vedením na světě

Dva australští miliardáři investovali desítky milionů dolarů do nastartování megaprojektu na dodávky solární energie ze severní Austrálie do Singapuru prostřednictvím nejdelšího podmořského vysokonapěťového kabelu na světě. Uvedla to singapurská firma Sun Cable, která vede celý projekt v hodnotě zhruba 22 miliard australských dolarů (346 miliard Kč).

Sun Cable plánuje postavit v Austrálii solární farmu na ploše 15.000 hektarů o instalovaném výkonu deset gigawattů, bateriové úložiště o kapacitě 22 gigawatthodin a 4500 kilometrů dlouhou přenosovou síť do Singapuru. Všechny tři části budou největší svého druhu na světě. Singapur by z Austrálie měl dostávat zhruba pětinu dodávek elektřiny, které potřebuje. To by pomohlo snížit závislost země na dovozu zkapalněného zemního plynu.

Sun Cable získal nejnovější peníze od soukromého rodinného fondu spoluzakladatele firmy Atlassian Mikea Cannona-Brookese a soukromé firmy těžařského magnáta Andrewa Forresta Squadron Energy. Generální ředitel Sun Cable David Griffin uvedl, že získaná částka je necelých 50 milionů AUD a pokryje náklady na projektování a získání regulačních a ekologických povolení předtím, než firma začne hledat peníze na financování celého projektu. Sun Cable doufá, že se podaří získat finance na celý projekt do konce roku 2023. Komerční provoz má být zahájen v roce 2027.

„Je to nesmírně vzrušující projekt s potenciálem změnit svět,“ uvedl podle agentury Bloomberg Cannon-Brookes, který je bojovníkem za čistou energii.

„Pokud se nám to podaří, můžeme pro Austrálii vybudovat nové vývozní odvětví, vytvořit pracovní místa a nastavit budoucnost pro naši ekonomiku.“

Cannon-Brookes v roce 2016 vyzval přes twitter šéfa Tesly Elona Muska, aby vytvořil za 100 dní v Austrálii největší baterii na světě, která by zabránila výpadkům proudu v zemi. Sázka byla v té době odmítnuta a označena za přemrštěnou, Tesla ale nakonec baterii ve stanovené lhůtě opravdu postavila, což pomohlo stabilizovat energetickou soustavu, napsala agentura Reuters.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
Milan Vaněček
20. listopad 2019, 12:56

To je úžasný. Je to možné realizovat pouze ve stabilních demokraciích nebo v Číně. K Desertecu jsem zatím skeptický.

Jo až budou soukromí investoři realizovat i nové JE, tak to bude taky významná změna.

Kamil Kubů
20. listopad 2019, 14:22

Ano, to je opravdu úžasné, kolik si mohou dovolit vyspělé ekonomiky vyhazovat peněz za nesmyslné řešení problému, který by se pravděpodobně dal vyřešit i jinak.

Jimi
20. listopad 2019, 14:35

Jsem same ucho jak jinak a hlavne levneji se da ten problem vyresit. A hlavne o jaky problem jde?

Kamil Kubů
20. listopad 2019, 14:44

Cituji článek: "To by pomohlo snížit závislost země na dovozu zkapalněného zemního plynu." To k tomu problému.

Co se týká řešení, co třeba offshore větrný park v blízkém mělkém moři? Minimálně ušetříte 4500 km podmořského vedení v zálohované verzi. Nebo jeden APR blok postavený od Číny stejně rychle jako tato megastavba bez rizik spojených s dopravou energie na tak dlouhou vzdálenost přes tektonickou zónu? Refurbishing současných elektráren na efektivnější turbíny?

Jimi
20. listopad 2019, 16:50

Dekuji. Asi si spocitali, ze tyto varianty umozni snizeni dovozu LNG o 80% a na zbytek bude potreba FVE v Australii.

Josef
20. listopad 2019, 15:04

Tento článek je fikce , žádný takový projekt nebude , Singapur je 3000km od Austrálie. Leží na rovníku a FV panely tam může mít každá střecha - střechy podle satelitních snímků pokryté FV panely nemají. Cena 1 KWh z Austrálie bude mnohem vyšší než cena z místních střešních instalací. Takový projekt prostě nemá smysl.

Jimi
20. listopad 2019, 15:21

Tam to asi narazi na prostorove omezeni. Singapur neco pres 700km2, z toho dejme tomu pulka strechy, z toho vyuzitelnych 50% a jsme na 175km2. To australske pole bude mit 150km2 a zasobovat pouze 20% elektriny.

Pavel K
20. listopad 2019, 15:23

Rekl bych (nejsem vsak odbornik), ze FVE mohou udelat i plovouci v okolnim mori. Ted jen zalezi, jak casto u Singapuru sviti a jak casto tomu je v Australske pousti. Mimochodem, pro poustni oblasti bych osobne nepouzival FVE, ale solarni tepelne elektrarny. Ale asi jsou mene ucinne, ze o nich neuvazuji.

energetik II
20. listopad 2019, 15:31

TO : Josef

Ono by to nějaký význam mohlo mít. Singapur je město se 6 miliony obyvatel a jeho rozloha je jen o něco více jak naše Praha. Praha = 510 km čtv. a Singapur = 700. 75 % obyvatel Singapuru jsou Číňané, takže se tam -"maká jako o závod." Z toho vyplývá i spotřeba na jednoho obyvatele = 9000 KWh/ob. Když to vynásobíme, tak máme roční spotřebu tohoto města = 54 mld. KWh , což by ročně dodaly čtyři naše Temelíny. Uvedená australská elektrárna dodá z plochy 150 km čtv. asi 15 mld. KWh , aby se tedy Singapur zásobil jen ze svého domácího soláru, tak by se musel pokrýt panely ze 100 % !, včetně silnic, křižovatek, parků, bazénů, domů, letišť, ... Asi jde o experiment ,miliardáří chtějí dokázat ,že to jde. A pokud by to vyšlo, tak je to vzor pro výrobu solární elektřiny na Sahaře a její přepravě do Evropy. A ani bychom nemuseli nic pokládat do moře ,vedl bych to vzduchem nad Gibraltarem do Španělska.

Josef
20. listopad 2019, 16:16

Dobře jenže podívejte se na satelitní snímky - žádné FV panely na střechách proč ? Protože se to nevyplatí ! Jinak by tam byly. Jak se tedy vyplatí to vedení z 3000km vzdálené Austrálie kdyby tam byl panel na panelu v moři VTE , pak řeknu dobře, ale toto je fraška.

energetik II
20. listopad 2019, 14:17

Výkon jedné solární farmy 10 GW, tak to je opravdu úctyhodné ! V podmínkách Austrálie by zřejmě bylo možné získat až 15 TWh elektřiny ročně, což je roční dodávka z Temelína. Snad se podaří dát dohromady ty potřebné finance. 346 mld. Kč je hodně , ale JE Flamanville - 3 už stojí stejně a stále nevyrábí nic.

Milan Vaněček
20. listopad 2019, 18:03

10 GW farma v Australii Vám může dát 20 TWh za rok, to Vám dva 1 GW reaktory v Temelíně nikdy nedají.

Bizon
20. listopad 2019, 15:52

Hm, ohledně těch baterek jsu trochu skeptický, ale jinak to nezní špatně. Na Australské poušti solár nikomu nepřekáží, slunce je tam dost, a je to tam politicky stabilní.

4500 km HVDC linka by byla technická libůstka nejvyšší kategorie. Číňani zvládli 2 000 km, sice nemají kabel pod vodou, ale kratší HVDC pod vodou fungují tak snad by to šlo.

Někdo tu psal o solárech na střechách které sice zní teoreticky skvěle, ale prakticky dodnes zůstávají utopií, pokud vím tak jsou 2x dražší než soláry na zemi. Uvidíme jaká část ceny bude to 4500km vedení, klidně to může pořád vycházet líp než střešní solár. Spíš si nedokážu představit to bateriové úložiště (možná mám jen malou představivost), ale i tam jsou alternativy, třeba spouštění závaží do šachet. Osobně myslím že to skladování energie bude nakonec mix více technologií, stejně jako dnes energetický mix výroby energie.

Ivan Novák
20. listopad 2019, 16:07

Ono jde možná taky o to, kdo bude vypadat jak hezky za měsíc v Madridu. Australané jsou velcí měrní emitenti CO2. Pro jistotu inzerují ještě i druhou partu, kde jsou Vestas (kromě FVE to má mít i VtE část) a Mcquarie, výrobna 15GW. Ti plánují vyvážet zelený vodík do Japonska a J. Koreje. Kdo vyhraje v závodu o dražší hračku, jasné není.

Bizon
20. listopad 2019, 16:59

Hm, bohužel máte asi pravdu=/ Zelený vodík je skvělý příklad PR sračky na kterou teď média slyší, ale reálně to je, přesně jak píšete, kandidát na nejdražší hračku(sračku=)...

energetik II
20. listopad 2019, 18:09

TO : Bizon

Čína 31.12.2018 zprovoznila stejnosměrné vedení o 1.110 KV a délce 3.293 km , které může přenášet výkon 12 GW. Přenáší tento výkon ze Západu na Východ. Pro Čínu není nic problém.

Bizon
20. listopad 2019, 19:06

Já jsu skeptický ohledně ukládání té energie, HVDC vedení naopak věřím a ocenil bych ho.

Odkud je ten údaj přes 3000km? Co jsem hledal na internetu tak hodnoty se trochu rozcházejí, ale nejdelší jedno vedení je podle mně "Xiangjiaba–Shanghai HVDC system" u kterého se píše kolem 2000 km. Ty 3000km asi bude součet i s navazujícíma linkama.

Rozdíl by byl že to čínské vedení není pod vodou, ale to nepovažuju za velký problém, HVDC se právě pod vodu hodí daleko víc než střídavý proud.

A souhlasím i v tom že Čína jede, kdybychom u nás uměli stavět jaderné elektrárny tak na čas a na rozpočet jako číňani, tak bychom nemuseli pořád spalovat tolik uhlí, které statisticky zabije zdaleka nejvíc lidí.

energetik II
20. listopad 2019, 20:05

TO : Bizon

Zkuste vyhledat pod názvem : Changji - Guoquan line 1100 kV 3293 km . K tomuto vedení dodaly firmy ABB/Siemens obrovitý transformátor o délce 37 m a hmotnosti 800 tun. Náklady na stavbu vedení = 5,9 mld. USD, doba stavby od ledna 2016 do prosince 2018 , tedy pod 3 roky. Skvělé tempo !

Bizon
20. listopad 2019, 21:25

Aha, záhada vyřešena, neznačí to už totiž HVDC ale UHVDC (Ultra High Voltage). Každopádně je to masakr, jak to napětí tak rychlost stavby. Díky za zajímavé info.

Když jsem o tom slyšel poprvé tak mi stejnosměrný přenos nedával moc smysl, na obou stranách velké drahé měniče, plus kompenzace jalového výkonu/účinníku, ale na dlouhé vzdálenosti se to prostě vyplatí víc než střídavý proud s normálnímy trafy. A pod vodou se to vyplatí ještě daleko víc.

energetik II
20. listopad 2019, 22:57

TO : Bizon

Speciálně pro Čínu má stejnosměrné vedení o vysokém napětí na velké dálky /přes 2000 km/ ohromný význam. 90 % obyvatel Číny je na východě a naopak obří zdroje elektřiny na Západě. Proto ta dlouhá vedení od řek , které tečou z Tibetu a jejich gigahydroelektráren /Xiluodu = 13,86 GW, Wudongde = 10,2 GW, Baihetan = 16 GW, Xiangjiaba = 6,5 GW, Longtan = 6,4 GW, Nuozhadu = 5,8 GW......../ ale také od větrných parků ve stepích na Západě. Zdroje jsou v Číně daleko na Západě, spotřeba na Východě. Četl jsem, že ztráty v těchto vedeních jsou na úrovni 2 % na 1000 km délky , tedy na 3000 km asi 6 %. To by ještě šlo.

Ivan Novák
21. listopad 2019, 11:28

Odhaduji, že pro daný projekt, při vyrovnání denního výkonu FVE pomocí akumulátoru, postačí přenosová kapacita cca 4 GW, to by neměl být technický problém. Na druhou stranu, ta nová čínská UHVDC vedení vypadají podle obrázků jako nadzemní a lanová, nikoli podzemní kabely, což dává (nejen nákladově) dobrý smysl, protože se případná porucha líp hledá a odstraňuje. K nápadu vést linku Austrálie-Singapur jako souvislý podmořský kabel jsem nadále spíše skeptický. Indonésie by mohla souhlasit s nějakými úsekovými zařízeními na svých ostrovech, ale sotva s jejich exteritorialitou, vznikla by obdoba rizik plynových tranzitů Rusko-Ukrajina-EU. Uvidíme.

energetik II
21. listopad 2019, 11:41

Ano, čínská vedení jsou klasická nadzemní na stožárech. Má to své klady i zápory. Přemýšlím, jak asi dosahují neuvěřitelného tempa stavby přes 1000 km ročně v silně hornatém terénu. Patrně to staví nějaké obří státní firmy, které na to můžou poslat tisíce zaměstnanců najednou a staví se současně stovky úseků po celé délce vedení, je to organizačně mnohem složitější, než to stavět postupně z jednoho konce, ale výsledek pak stojí za to. Délka vedení 1100 km postavená na stožárech za 12 měsíců , to je dálka z Prahy do Dubrovníku. V lednu začnu stavět a v prosinci pustím proud z Prahy do Dubrovníku. A to včetně překonání Alp.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se