Solární a větrné elektrárny vyrobily loni v EU poprvé více elektřiny než fosilní zdroje

Já jsem chytrák, co má FV panely na ohřev vody. A od půlky listopadu vyrobily 0 0 nic. Takže na tyhle zelené fantasmagorie jsem velmi alergický.

Panely nejspíše nemáte a jen trolíte. Nebo jste si koupil něco co využívá fotovoltaický jev a vy jako "chytrák" nechápete, že výroba elektřiny je tedy závslá na délce a intenzitě světla to jak ví i žák ZŠ v listopadu není.......

Já jsem alergický na lidi popírající existenci 369 TWh elektřiny vyrobenými fotovoltaikou v EU v roce 2025. Tedy, byl to loni větší zdroj elektřiny než vodní elektrárny, větší zdroj elektřiny než uhlí.

Já jsem alergický na lidi, co si neumí dát data do kontextu a nemají ponětí o tom, jak funguje energetická soustava.

To není pravda voda dává to jen méně.

To jste si ale nepořídil vakuové.

Dovolím si tvrdit, že většina lidí a firem potřebuje elektřinu celý rok.

Topení také nefunguje celý rok a nikdo netvrdí, že kvůli tomu nemá význam a je k ničemu.

Naprostý souhlas, že elektřina je potřeba celý rok. Ta FV ji nedává to je ten problém a v létě je zatížení o desítky % menší než v létě. Což ještě ten problém umocňuje.

FVE ji dává velice slušně 3/4 roku.

Tak to blahopřeju že vám to dává v noci i v zimě a na podzim, když nesvít jste jeden z mála.

Asi úplně nerozumíte psanému textu.

Nepsal jsem, že elektřinu dává nepřetržitě.

Já vám na oplátku blahopřeji k převratnému objevu, že FVE v noci nevyrábí.

Ale jinak na podzim i v zimě mi vyrábí.

Podle ERU (údaj z roku 2017) je koeficient ročního využití (dále jen KRV) fotovoltaické elektrárny je v ČR cca 11,19 %. Podle "Fakta" o klimatu je KRV 12,5 %. Jiné zdroje uvádějí počty hodin, kdy je FVE v provozu. a to od 1000 - 1300 hodin ročně. To je při 8 760 hodinách ročně 1000/87,6= 11,4 [%] až 1300/87,6=14.8 [%]. Kde jste nabral tech 3/4 roku (6570 hodin), když slunce je nad horizontem (v ČR) cca 4380 hodin ročně (44 %). A to by nesměly být mlhy, mraky ....

Píše "FVE" ale myslí FVE s baterií, která na té levé straně stránky ani není, protože její vliv na celkovou bilanci je prakticky nulový.

Když jsem psal o 3/4 roku, tak jsem měl na mysli počet dnů a ne počet hodin.

Bohužel se ukazuje, nejste totiž první, že na tom serveru musím explicitně prohlásit, že opravdu netvrdím a nepočítám s tím, že FVE vyrábí i v noci.

FVE nevyrábí v noci, dokonce přiznávám, že se mění výroba i v průběhu dne.

A měl jsem na mysli FVE ve spojení s akumulací.

Takže řešením je využití fosilu i v létě?

Nevím jestli něco užíváte, ale kde jsem psal o nějakém fosilu v létě ?? V létě primárně JE a částečně ostatní zdroje Biomasa, voda, FV ZEVO. V zimě JE a plyn, biomasa, trocha vody. Jinak se podívejte kolik dává ta vaše FV teď na této stránce vlevo pokud ani toto nechápete, pak už nevím asi návrat na první stupeň základní školy.

Myslíte tu výrobu Německých FVE 0,001% ze zatížení sítě 23.1. 17:00 hodin?

Myslím ten suverénně největší zdroj elektřiny v Německu v lednu 2026.

No, vzhledem k tomu, že něco mezi 3/4 a 5/6 té energie v ropě se prostě vyhodí, dovolil bych si tvrdit, že už jsou ony zdroje se svými 7% významem pro ekonomiku dnes stejně důležité jako ta ropa.

Tato otázka byla zde v diskuzích už tolikrát přetřásána, že je těžko pochopitelné si představit inteligenci čtenáře, který to stále ještě nechápe.

Jsem si našel energy flow chart pro ČR vypracovaný americkou LLNL pro rok 2017.

Doprava sežere 290 PJ, z toho je 270 PJ ropy, zbytek jsou biopaliva a elektřina. A z těch 290 PJ skončí 230 PJ jako "Rejected energy", neboli energie vyhozena pánu Bohu do oken. A ano, může za to hlavně ubohá účinnost motorů s vnitřním spalováním.

Krásně to hraje s tím výpočtem, kde po nahrazení veškeré ropy v dopravě elektrickým pohonem by spotřeba elektřiny v ČR stoupla o nějakých 15 TWh/rok.

Bohužel jinak to nejde. V době, kdy potřebujete topit (i v autě), má OZE obvykle pauzu. Tedy dalším navyšováním OZE dosáhnete jedině toho, že v létě budete mít větší problém jak likvidovat přebytky - to jsou ty "oblíbené" mařiče.

Proto v energetickém mixu Evropy máme 33% ropy, 24% zemního plynu, 12% uhlí, 11% jádra, 11% biopaliva a spalovny a 7% FV+vítr.

Je divné, že vzhledem k nákladům někdo těch 7% prezentuje jako úspěch.

Aha, další jouda, co popírá existenci 4 milionů (čtvrtina trhu) EV+PHEV prodaných v EU v roce 2025. Vypadá to, že jinak, bez ropných paliv, to jde celkem jednoduše.

Další jouda, co "divné" chování na trhu způsobené historickým nastavením obchodních smluv, považuje za fyzikální nutnost.

Další jouda odmítající pochopit rozdíl mezi množstvím spáleného (a většinově promrhaného) paliva a reálně poskytnutými energetickými službami.

Další jouda, co odmítá pochopit, že ta ropa (a zemní plyn) jsou komodity, jejichž využívání ve velkém vycucává z ekonomiky EU stovky miliard Euro ročně a činí ji geopoliticky slabší. Jinými slovy, náklady na FVE, VtE, baterie, EV, tepelná čerpadla, ... jsou fakticky záporné, cokoliv jiného by bylo finančně a geopoliticky výrazně horší.

Bohužel ta elektrovozidla potřebují elektřinu i v zimě - dokonce o cca 60% víc kvůli ohřevu baterií a řidiče, tedy s jejich rozšířením se požadavky na výrobu elektřiny v zimě zvýší, zatímco OZE mají v zimě minimum.

Tato zapeklitá situace má řešení jedině u nadšenců, kteří do problému nevidí. Je samozřejmě lepší, kdybychom tady měli ropné vrty, ale to nemáme. Řešením ale není dát si fosilní dietu a v zimě být bez tepla a elektřiny.

Výborně, takže už nepopíráte existenci EV, super.

Teď se ještě musíte doučit, že je spousta jiných OZE než fotovoltaika.

Ono se to málo ví, ale slunce svítí 24 hodin denně už několik miliard let a bez jediného výpadku. Takže samozřejmě že FV může zcela nahradit všechny ostatní zdroje, jenom je otázka, zda je to ekonomicky nejlepší řešení. Je dost možné, že jednou bude.

Ember v té zprávě citované v tomhle článku rozebírá i bateriovou akumulaci. Tam je ten růst instalací a pokles cen vskutku fascinující.

Honzo,

před 15 lety se všichni chytrolíni tady smáli, když jsem psal že fotovoltaika bude celosvětově nejrozšířenějším zdrojem výroby elektřiny (a teď mohu říci, že to bude platit i pro energii obecně).

Teď už vidí, že je to možné, ale mají 1000 důvodů proč to (podle nich) nééjde (nakonec to totiž zlikviduje jejich byznys).

No a teď už chytří a úspěšní lidé, jako Elon Musk, mluví o mnohem výhodnější výrobě elektřiny v kosmu, pro výpočetní AI centra umístěná v kosmu,....

A tam budete mít z jednoho FV panelu cca 4-5 krát více elektřiny než když je umístěn na zemi (protože 24hodin/365 dní v roce na něj slunce svítí, silněji než na Zemi, současně přes "radiative cooling" do chladného vesmíru je vyšší účinnost) a to radiative coling ušetří i spoustu energie na chlazení výpočetních center.

Elon to vidí jako realitu do 5 let, já do 10 let.

Jen se musí usilovat o technický pokrok a ne mu házet klacky pod nohy (třeba likvidací starých fungujících zdrojů výroby elektřiny, bojem s CO2, nesmyslnými regulacemi a "výrobou" ideologických keců a přání)

Před 15 lety se "tady" nikdo smát nemohl, protože tento server vznikl v roce 2015, takže si opět vymýšlíte.

"tady" znamená zemi kde žiju, ČR

dřív jsem o fotovoltaice diskutoval na jiných webech

je to tak těžké pochopit, Emile?

Ne, Vaněčku, není tak těžké pochopit že si neustále vymýšlíte.

To co si Emile (podle Vás) neustále "vymýšlím", to se, jak ukazuje vývoj v 21. století, neustále ve světě realizuje.

To, že jako insider vidím, kam jde vývoj ve fotovoltaice, je pozitivní, na rozdíl od Vaší propagandistické činnosti....

Ne, Vaněčku, že "před 15 lety se všichni se všichni chytrolíni tady smáli" vývoj neukazuje, to jste si evidentně vymyslel. Tvrdil jste že již okolo roku 2020 bude fotovoltaika bez dotací výkupní ceny. Tolik k tomu jak vidíte kam jde vývoj ve fotovoltaice a kdo tu ve skutečnosti provádí "propagandistickou činnost", vy "propagandisto".

Ne, Vaněčku, že se vám údajně před 15 lety tady všichni smáli neukazuje "vývoj v 21. století", to je jen váš výmysl, a jak údajně vidíte kam jde vývoj ve fotovoltaice je nejlépe vidět na vašem dřívějším tvrzení, že kolem roku 2020 se obejde bez dotací výkupní ceny. Dotuje se ve velkém dodnes. "Propagandistickou činnost" tu neustále předvádíte jen vy sám.

Pane Vaněčku: To si říkáte vědec? FV panely jsou sice dobře chlazeny sáláním zezadu, ale ještě lépe ohřívány Sluncem zepředu. Na družicích mají panely běžně teplotu 80-120°C, více, než na zemi.

Co se týká výpočetního centra blízko panel, tedy ozářené sluncem, to vůbec nepřichází v úvahu.

I kdyby bylo ve vesmíru ve stínu, musely by být chladiče podstatně větší, než na Zemi a orientované jinam než na Slunce, ale i Zemi. Není tam žádná konvekce a chlazení radiací je závislé na teplotě, ale elektronika nesnese takové teploty, aby byla radiace vyšší, než radiace + konvekce na Zemi. Na Zemi by se to výpočetní centrum chladilo lépe, než ve vesmíru a to i kdyby bylo ve Slunečním stínu.

Jo a chladiče výpočetního centra by ani nemohly být stíněny polem solárních článků. To by se navzájem ohřívaly (špatně chladily) jak panely, tak chladiče výpočetního centra.

Bobe, vy jste "energetik-praktik", co to je "radiative cooling in space" tomu nerozumíte,

prostudujte si to

Pane Vaněčku, já mimo jiné 18 let pracoval (měřil) se světlem, experimentálně vyhodnocoval zahřívání různých povrchů solárním zářením.

Kromě toho se něco podobného dávno řešilo při konstrukci skafandrů pro výstup do vesmíru. Nebudu unavovat zdůvodňováním, ale výsledkem je velký problém s přehříváním povrchu ozářeného Sluncem a naopak ochlazováním odvrácené strany, ale celková bilance je, že je potřeba chladit a ve vesmíru je to problém.

Jestli se považujete za vědce a ještě v oboru solárního záření, tak se styďte! I středoškolák by měl mít lepší znalosti.

P.s. I při pro chlazení při velmi nevhodně vysoké venkovní teplotě 30°C na Zemi stačí zhruba poloviční plocha chladiče, než pro chladič ve vesmíru umístěný ve stínu (namířený mimo Slunce, ale třeba i Zemi).

Bobe, nastudujte si to a nepleťte si spektrální obory různých fyzikálních jevů....

tady máte zajímavý rozbor diskutovaného "radiative cooling ve vesmíru", ještě tomu přidejte studium spektrání závislosti emisivity různých povrchů..

x.com/seti_park/status/2015114363531866448

Pane Vaněčku: Radiační chlazení ve vesmíru je oproti konvekci na Zemi minoritní. Konvekce chladí lépe, než radiace ve vesmíru. Na Zemi k majoritní konvekci ještě nějaká radiace, i když je ta radiace menší, než ve vesmíru.

Číselně vychází potřebná plocha chladiče o teplotě 60°C a ztrátový výkon 1 kW:

Země, intenzivní ofuk (k=50) a teplota okolí 10°C cca 0,4 m čtv.

Země, intenzivní ofuk (k=50) a teplota okolí 30°C cca 0,7 m čtv.

Vesmír sálání do dalekého prostoru cca 1,6 m čtv.

Země teplota okolí 10°C, pasivní chlazení cca 2 m čtv.

Přičemž k=50 je střední hodnota koeficientu přestupu tepla.

Zdroj:

Holman, J.P.: Heat Transfer, 10th ed.

– Tabulka „Typical convection coefficients“ uvádí:

Forced convection in air: 10–200 W/m²K, běžné aplikace 30–80 W/m²K.

ASHRAE Handbook – Fundamentals

– Kapitola „Thermal Radiation“: emisivita černě eloxovaného Al ≈ 0,85–0,9

– Kombinovaný přestup tepla u chladičů: 8–12 W/m²K (konvekce + radiace)

Měl byste p. Vaněčku "začít chodit kanálem".

Bobe, vidím, že jste zakuklen jen do starých řešení, nové výsledky a patenty a realizace jdou mimo Váš obzor.

Já Vás nezměním a ani to nechci....

Pane Vaněčku "stará" fyzika už neplatí, včetně hodnoty Stefan–Boltzmanovy konstanty ?

Poučte nás a spočtěte to sálání ve vesmíru pro zadání výše. Je to jen několik řádků.

Bobe, nechte toho a bavte se raději o něčem, čemu rozumíte....

Takže p Vaněček:

a) Neumí spočítat sálání

b) Nebo neumí přiznat svou chybu.

Mimochodem, ten článek o Muskovi, na který jste dával odkaz se zabývá konstrukcí chladičů ve vesmíru a zlepšení podílu jejich hmotnosti/vyzářeném výkonu a tam jsme se ještě vůbec nedostali. I ty zlepšené typy pro případné chlazení datového centra by byly tak hmotné, že je zatím nereálné vyslat je do vesmíru.

V ČR toto dnes neplatí a nebude to platit ani za 50 let. V zimě je u nás málo slunečních hodin a to se nezmění.

Samozřejmě, co jsem psal o fotovoltaice v kosmu se týká pouze USA a Číny, v našem skansenu to nebude...

Když vás to tak strašně zajímá, rozklidněte si v článku odkaz na tu citovanou studii. Mají tam velice detailně popsanou metodologii. Jen ta má cca 20 stran + cca 75 stran příloh.

Přeji příjemné počtení.