Větrné elektrárny po rekordním růstu pokrývají už 11 % globální spotřeby elektřiny. Sektor přesto čelí řadě výzev

„WWEA v neposlední řadě upozornila i na stále přibývající fake news o větrné energetice, se kterými je podle ní třeba bojovat. A to například přímou podporou obyvatel, kterých se rozvoj větrné energetiky dotýká.„

Tak u nás se proti „fake news“ bojuje pomocí akceleračních oblastí stylem o nás bez nás, tím si větrníky podporu běžných lidí opravdu nezajistí. Tím, že bude lidem zamezeno pomocí akceleračních oblastí (AO) rozhodovat o svém okolí v místním referendu, tak nová vláda páchá velikou chybu. Babiš tady spadl do pasti AO nastražené předchozí vládou, tak jako neadrtálci byli schopni ulovit lstí velkého a silného mamuta. To je obrovská politická chyba a Babiš na ní skončí. Bude to mít stále na talíři, už se toho stigmatu nezbaví.

Ekonomicky jsou větrníky naprostý propadák. Pro jejich provoz jsou nutné investiční dotace až 65 % a provozní dotace 3200 Kč/MWh. Takový standardní 6 MW větrník přinese za 20 let ztrátu několika set miliónů Kč. Jelikož se v EU začíná mluvit o technologické neutralitě výroby elektřiny, pak by bylo vhodné srovnat investiční dotace do FVE, větrníků a BPS na přijatelných cca 25 -30%, pro JE na 50-60% (delší životnost). A dále zrušit u větrníků a BPS provozní dotace. A protože u nás máme nevhodné přírodní podmínky pro provoz větrníků, tak se tu již nepostaví ani vrtule.

ekonomickydenik.cz/cesi-kteri-koupili-dluhopisy-soleku-nedostanou-nic/

Velkým překvapením je pro mne krach FVE firmy Solek, který podnikal s FVE v Chile, zemi s asi nejlepšími podmínkami pro FVE. A to je FVE mnohem levnější technologie než větrníky. Nepochopitelné. Netuší tu někdo, proč zkrachovali ?

V jaké informační mizerii se asi nacházíme, když odborný server napíše tohe?:

„Již 12 zemí nyní vyrábí více než 20 % své elektřiny z větru, přičemž Dánsko, Německo, Spojené království, Nizozemsko, Irsko a Uruguay mají dokonce více než 30% podíl.“

Něco takového napíšou na serveru, který má data, na serveru, na kterém může i každý laik sledovat, jak hluboké propady má Dánsko ve výrobě oproti spotřebě! Server, který vykazuje hodiny za rok a jejich počet, kdy Dánové tu „svou“ elektřinu tlačí do okolí za ceny „nulové nebo záporné“.

Takže z toho „krásného“ dánského koláče uvedeného v tomto článku notně ukusují okolní státy. Určitě v dobách, kdy mají Dánové přebytky!

Kde se nachází v té „jejich“ elektřině (tedy v Dánské spotřebě) ty dovozy, které reprezentují klidně okolo 25% dánské spotřeby? Kde jsou ty jaderné a fosilní dovozy? Kde jsou ta vyvezená OZE procenta, která Dánové využívají jen jako virtuální baterii s okolím?

Skutečně fungující energetika, kde neustále (v každé vteřině) musí platit: má dáti / dal, zcela určitě nefunguje podle líbivého koláče a podle nedomyšlených tvrzeních z tohoto článku!

Funkční dánská procenta jsou úplně jinde!

Ten článek udává podíly výroby jednotlivých států, ne spotřeby. To jsou dvě různé věci. Vaše fascinace Dánskem je zbytečná, tak jak Dánsko dováží velké množství fosilní a JE EE, tak zas ČR dováží velké množství solární a větrné energie.

ČR tak v loňském roce dovezla např. 7 TWh solární a větrné elektřiny z Německa = 16% spotřeby ČR.

Souhlas, dánský energetický mix je příšerný, drahý a silně závislý na sousedech.

Tady je zajímavý odkaz na video od doktora Sedláčka „Kdo sklízí vítr, seje bouři.“ Zavádí i nový pojem develotři :

youtube.com/watch?v=P1FALAU0rLY

Přísloví "Kdo seje vítr, sklízí bouři" je varováním před důsledky vlastních činů, zejména negativních činů nebo rozhodnutí, které mohou vést k vážným a ničivým následkům. Naznačuje, že pokud se někdo dopustí neuváženého nebo škodlivého jednání, může očekávat, že v budoucnu bude čelit mnohem závažnějším a škodlivějším následkům.

Původ tohoto přísloví lze vystopovat v Bibli, konkrétně v knize Ozeáš ve Starém zákoně. Fráze se objevuje v Ozeáši 8,7 (King James Version):

"Neboť zasévají vítr a sklízejí vichřici; nemá stéblo, poupě nevydá mouku, a pokud se tak stane, cizinci ho pohltí." (Ozeáš 7:7).

V tomto biblickém kontextu je metafora použita k vyjádření myšlenky, že pokud se lidé dopouštějí hříšného nebo nerozumného jednání, zažijí na oplátku mnohem těžší a ničivější následky. V průběhu času bylo toto přísloví upraveno a používáno v různých kontextech, aby vyjadřovalo obecnou zásadu, že důsledky jednání člověka mohou být významnější a dalekosáhlejší, než původně předpokládal.

„Kdo sklízí vítr, seje bouři.“ oprava na "Kdo seje vítr, sklízí bouři".

Tento článok je skôr PR pre vietor než neutrálna analýza. Preberá čísla od WWEA, ktorá sama otvorene lobbuje za rozširovanie vetra, nerozlišuje gross vs. net prírastky a pri repoweringu podsúva cherry-picked násobky typu 3–4×, hoci realita je silne závislá od lokality, rozostupov, povoľovania a často aj od nových obmedzení. Navyše ako pozitívny príklad sa bežne podsúva Dánsko, hoci jeho vlastný TSO priznáva deficitnú výrobu voči spotrebe a silnú závislosť od importov a exportu prebytkov. Preto to treba čítať ako oslavný naratív, nie ako poctivú energetickú analýzu.

Jozef, Neviem, aké máte skúsenosti s Dánskom, ale ja tu žijem už takmer 19 rokov. Predtým som žil na Slovensku a jedným z hlavných dôvodov, prečo som odišiel, boli náklady na život – hlavne energie a pohonné hmoty. Vtedy mi výplata okolo 11 000 Sk často nestačila, pretože plyn, elektrina a benzín ju prakticky „zožrali“.

Dnes je situácia úplne iná. Napríklad tento mesiaci som zaplatil približne 400 DKK za elektrinu a 500 DKK za pôžičku na Fv .Pre porovnanie – na chlieb a pečivo dáme mesačne okolo 800 DKK. Inými slovami, elektrina ma stojí menej než základné potraviny.

Priemerná hodinová mzda v Dánsku sa pohybuje niekde medzi 150 až 300 DKK v hrubom. Keď si to porovnáte, energie tu tvoria relatívne malú časť príjmu.

Dôležitý faktor je aj to, že Dánsko je energeticky prepojené s viacerými krajinami. To je obrovská výhoda – krajina môže flexibilne nakupovať a predávať elektrinu podľa aktuálnych cien. Nie je odkázaná na jeden zdroj alebo jedno palivo.

A tu je podľa mňa kľúčová otázka: prečo by mala krajina alebo domácnosti kupovať drahý plyn, keď môžu využívať lacnejšiu elektrinu?

Ďalší dôležitý bod sú samotné ceny elektriny. V štatistikách sa často uvádza priemerná cena – napríklad dnes okolo 1,41 DKK/kWh. Lenže realita je iná, ak viete, kedy elektrinu nakupovať alebo spotrebúvať.

Ja bežne nakupujem elektrinu aj za 0,30 DKK/kWh. Naopak, večer okolo 18:00 môže cena vyskočiť napríklad na 1,77 DKK/kWh. Rozdiel je obrovský.

Otázka teda znie: kedy ste naposledy mali možnosť kúpiť elektrinu za 0,30?

A to nie je všetko – v marci boli dokonca niekoľkokrát záporné ceny elektriny. To v praxi znamená, že som si vedel „natankovať“ (napríklad do elektromobilu alebo batérie) prakticky zadarmo. Takéto situácie by boli pri nafte úplne nemysliteľné.

Peter, máte štěstí, že žijete mezi energeticky bohatým Švédskem a Norskem a Německem, které zase výrobu OZE silně dotuje a vyváží přebytky za hubičku, z čehož těží i ČR, viz výše. Je ovšem otázka, jak dlouho to ty severské země bude bavit a jestli nepřiskřípnou dráty, už se o tom začíná mluvit.

Slovensko je díky JE prakticky dekarbonizované a soběstačné, ale díky neschopným sousedům, kteří ho energeticky vysávají, má vysoké ceny elektřiny.

Práve naopak. Dánsko neobjavilo káble včera. Buduje ich už viac ako 60 rokov:

1965 – prvý kábel do Švédska (Sweden)➡️ 70.–90. roky – prepojenia s Norway (vodné elektrárne = „batéria“) a Germany➡️ 2010+ – modernizácia a posilnenie siete➡️ 2023 – spustený Viking Link 1,4 GW

👉 Čo príde:🏝️ Energetické ostrovy (2030+)– obrovské veterné parky v mori– nové káble do Nemecka, Holandska, Belgicka– export v gigawattoch

Staré káble (1970–1990) stále fungujú, ale nové sú úplne iná liga.Z MW sme sa posunuli na GW

to už stavia.

to už stavia.

⚡ Psy brešú, karavána ide ďalej.

⚡ Politici brešú… a káble pribúdajú.