Dánsko restartuje podporu pro mořské větrníky. Bude vyplácena i za nevyrobenou elektřinu

Jan Budín
Jan Budín
17. duben 2026, 08:44
10 komentářů
dansko-prichazi-s-novou-podporou-pro-morske-vetrniky-ta-bude-vyplacena-za-teoretickou-vyrobu

Evropská komise schválila dánské schéma provozní podpory pro mořské větrné parky. Podpořené projekty by měly mít celkový instalovaný výkon minimálně 1,8 GW a roční výrobu elektřiny minimálně 7,8 TWh, což odpovídá zhruba čtvrtině loňské výroby elektřiny v Dánsku. Evropská komise o tom informovala v tiskové zprávě.

Restart aukcí na provozní podporu v Dánsku přichází po fiasku v roce 2024, kdy nebyla do aukce podána jediná nabídka. V reakci na to byla kvůli obavám z dalšího obdobného výsledku zrušena aukce v roce 2025.

V uvedených neúspěšných aukcích nicméně investoři nesoutěžili o provozní podporu, ale o to, kdo státu nabídne více za možnost svůj projekt realizovat. Rostoucí náklady na realizaci těchto zdrojů napříč celým dodavatelským řetězcem ale vedly k tomu, že investoři začali své projekty přehodnocovat a naopak požadovat platby od státu.

Vzhledem k tomu, že Dánsko, které v loňském roce vyrobilo z větrných elektráren téměř 60 % elektřiny, s rozvojem větrné energetiky nadále počítá, rozhodla tamní vláda o vyčlenění až 55,2 miliardy dánských korun (zhruba 180 mld. Kč) na podporu nových projektů. Uvedené schéma provozní podpory, která bude mít formu oboustranného rozdílového kontraktu (tzv. Contract for Difference - CfD), nyní schválila Evropská komise.

Zajímavostí schváleného schématu je, že provozní podpora nebude vyplácena za skutečnou výrobu elektřiny, ale za potenciální výrobu elektřiny, kterou by daná výrobna byla na základě povětrnostních podmínek schopna realizovat. To má podle Evropské komise zajistit, že výrobci nebudou motivováni k výrobě elektřiny v období záporných cen elektřiny, které se vyskytují právě v době vysoké výroby solárních či větrných elektráren.

Podle dat zveřejňovaných na Energostatu patřilo loni Dánsko k zemím s nejvyšším počtem hodin se zápornou cenou elektřiny na denním trhu v EU. Vyšší výskyt hodin se zápornou cenou elektřiny měly pouze Španělsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Francie, Finsko a Rakousko. Hned za Dánskem se přitom nacházela Česká republika s 322 hodinami se zápornou cenou.

Jan Budín

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (10)

Bob17. duben 2026, 10:14

Nechápu, jak se tohle bude dělat:

" provozní podpora nebude vyplácena za skutečnou výrobu elektřiny, ale za potenciální výrobu elektřiny, kterou by daná výrobna byla na základě povětrnostních podmínek schopna realizovat."

V článku to mělo být rozvedeno podrobněji.

Podle aktuálních povětrnostních podmínek (síly větru) asi ne. Protože to by nezabránilo výrobě při záporné ceně.

Takže podle nějakého výpočtu výkonu a výroby daného typu VtE a průměrných větrných podmínek lokality?

No to je ale pak široké pole pro korupci a "ohýbání" výpočtů". Typu "chybička se vloudila" a nikdo a nic nemůže.

Něco jako u nás s umístěním VtE: seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-cez-predlozil-chybnou-mapu-pro-obri-vetrny-park-byl-to-omyl-tvrdi-303996

Přece pro zamezení výroby v době záporných cen existuje jednoduchá, transparentní a osvědčená metoda: neplatit za výrobu v době záporné ceny.

Jenže to by se pak ukázalo, že ta využitelná elektřina z VtE vůbec není levná dokonce i ve větrném Dánsku a výroba není rentabilní.

Takhle se zase bude platit i za nevyrobenou elektřinu a zaplatí to samozřejmě koncový zákazník.

Emil17. duben 2026, 12:31

Je to podobné jako u notifikace pro Dukovany. Stanoví se nějaký referenční generátor s očekávanou výrobou elektřiny, na které se shodnou obě strany, že takto by měl zdroj vyrábět. Následně se dotace vyplácí ne podle toho co elektrárna skutečně vyrobí, ale podle toho kolik a za jakou cenu by vyrobil ten referenční generátor, tak aby investice do něj byla návratná. A pokud bude skutečná elektrárna lepší než ten referenční generátor, vydělá víc, pokud bude horší, vydělá méně (nebo dokonce prodělá). Jde o tzv. model fCfD - financial contract for difference.

Bob18. duben 2026, 12:29

Stejné, ani podobné jako u JE a oboustranného CfD to asi nebude.

U CfD se sice pro stanovení té cenu použije nějaká předpokládaná výroba, ale pak se platí podle skutečně vyrobeného množství. To je běžný postup a ne jak se v článku píše: "Zajímavostí schváleného schématu"

Navíc je tam doslova napsáno: "provozní podpora nebude vyplácena za skutečnou výrobu elektřiny"

Emil18. duben 2026, 13:05

Případná podpora se u nových JE taky bude vyplácet podle předpokládané výroby a ne podle skutečně vyrobeného množství. Zajímavostí schváleného schématu to je, protože dosud žádné elektrárny podle tohoto schématu nefungovaly, je to relativně nové schéma.

Josef Sedlák17. duben 2026, 11:10

Podle všeho asi chtějí mít Dánové ještě více dní se „zápornými“ cenami. Utratit 180mld za zdroje s životností 30let a s roční výrobou těsně pod výrobou jednoho bloku Temelína ukazuje jasně tu „levnost“ VTE.

Navíc ty jejich vysoutěžené offshore budou k sobě muset mít nejméně ještě vždy půl roku jiné záložní zdroje. Jejich předpokládaný roční faktor totiž dosahuje 49,5%.

To je faktor, o kterém se nám může v Česku jen zdát. V porovnání s náklady na VTE v takových větrných místech se bude v Česku muset budovat (pro stejnou roční produkci) nových vrtulí nejméně 2x tolik. V čem tedy spočívá ta výhodnost a levnost budovat v české kotlině hafo nových vrtulí, které bude navíc nutné každých 30let měnit?

Jan Máca17. duben 2026, 12:16

Tento komentář napsat na seznam nebo médium tak Vás tam lidi nejdřív rozcupují argumenty typu že chcete raději pálit pneumatiky a ničemu nerozumíte, pak by Vám příspěvek označili za "sporný" a až byste se bránil tak by Vám dali ban..

Ale vážně tlak na VTE a FVE je naprosto mimo ekonomickou realitu, evropské firmy mají globálně nejvyšší ceny energií a zde se vymýšlejí tyto projekty, které tento ekonomický stav jen dále prohlubují. Aktuálně se opět otevírá téma PPA kontraktů které bych přirovnal k metodě ekonomického obohacení pod názvem najdi svého Hejla...

Jarda17. duben 2026, 13:43

Pěkný příběh, taková ta klasika, sice to není pravda, ale mohla by být.

Josef Sedlák17. duben 2026, 16:23

Článek jen ukazuje, jak manipulativní dojmy lze vygenerovat dokonce i na základě pravdivých dat. Výrobní koláč s krásnými OZE procenty je ale právě u Dánska ohlupující polopravda. Stačí se jen podívat na Energy-Charts na 16. týden roku 2025, kde Dánské výrobní přehledy ukazují jen 493,5 GWh (výroba) z 652,3 GWh (spotřeba). Energy-Charts tedy (na rozdíl od Energostatu) alespoň u toho líbivého koláče sumarizuje saldo výrobních mank.

V těch ohlupujících výrobních koláčích Energostatu nebo Energy-Charts se tak vykazují i ty výrobní přebytky, které Dánsko vyvezlo (byly mu k ničemu – jen k fikci záporných cen)!

Naopak Energostat i Energy-Charts zcela ignorují, že to Dánsko muselo v onom týdnu (a nejen v něm – a asi ne z Marsu) odněkud dovézt 158,8GWh, tedy 24% spotřeby. Stačí se jen podívat na průběh dánské výroby / spotřeby se sumou salda mank vyšší, než byl souhrn výroby z offshore VTE!

Takové líbivé koláče tedy vytvářejí jen fikci, jaký je Dánsko premiant v OZE a jak si pomůže a ještě ty OZE podíly zvýší pomocí dalších offshore vrtulí.

Ale kde budou brát energii na hrazení těch mank? Stačí si prolistovat ty průběhy loňské výroby a spotřeby Dánska, které jasně ukazují jak zavádějící a nesmyslný (pro reálnou představu o skutečných dánských potřebách) je ten výrobní koláč Dánska (i z tohoto článku).

Karel Valenta17. duben 2026, 16:30

Tak je to ještě dražší, program je jen na 20 let :

"Dánsko oznámilo Komisi v rámci CISAF program v hodnotě 5 miliard eur na podporu rozvoje větrné energie na moři a na posílení dekarbonizace v EU v souladu s cíli Dohody o čistém průmyslu. Program bude probíhat 20 let.

Program podpoří výstavbu a provoz dvou větrných elektráren na moři: Hesselø a North Sea I Mid. Očekává se, že větrná farma Hesselø bude mít kapacitu nejméně 0,8 GW a bude vyrábět přibližně 3,2 TWh ročně. Větrná farma North Sea I Mid bude mít minimální kapacitu 1 GW a bude vyrábět přibližně 4,6 TWh ročně."

Plus k tomu posílení sítí a kapacitní platby pro záložní zdroje + jejich provoz. Větrníky jsou jen pro bohaté státy jako je Dánsko s vhodnými přírodními podmínkami. Rozhodně ne pro nás s velkou dírou v rozpočtu, kde na jeden dánský větrník musíme postavit minimálně dva. A ještě to násilím nutit lidem na venkově prostřednictvím akceleračních oblastí.

Richard Vacek17. duben 2026, 19:50

Dánům se díky historii líbí větrné mlýny a proto jsou ochotni si platit za to, že jich budou mít hodně.

Loading