České solární elektrárny v roce 2025 vyrobily o 20 % více. Tempo růstu ovšem zpomalilo

Solární elektrárny v Česku vyrobily v roce 2025 celkem 4,7 TWh elektřiny - meziročně o 20,5 % více. Jejich podíl na celkové výrobě elektřiny dosáhl 6,6 % a celkový instalovaný výkon se přiblížil 5 GW. Přestože solární energetika je nejrychleji rostoucím druhem zdroje, tempo výstavby zpomaluje - nový instalovaný výkon byl meziročně nižší téměř o 20 %.

Solární energetika se v posledních letech opět zařadila mezi klíčové pilíře transformace české energetiky. Po více než desetileté přestávce způsobené solárním boomem z let 2010 a 2011 se tak fotovoltaické zdroje znovu dostaly mezi nejrychleji rostoucí zdroje elektřiny v České republice.

Růst sektoru však postupně zpomaluje a solární energetika začíná čelit novým výzvám, zejména ekonomického charakteru. Přesto si fotovoltaika nadále upevňuje svou roli v pokrytí domácí spotřeby elektřiny a zůstává nejdynamičtěji se rozvíjejícím zdrojem v českém energetickém mixu.

Výroba elektřiny: meziročně o pětinu vyšší

Výroba elektřiny ze solárních elektráren v roce 2025 meziročně vzrostla o 20,5 %, konkrétně z 3,9 TWh na 4,7 TWh. Celkové množství vyrobené elektřiny tak odpovídá přibližně roční spotřebě 1,3 milionu českých domácností.

Výroba elektřiny solárních elektráren v ČR v roce 2025. Zdroj: Report Elektroenergetika v ČR v roce 2025

Solární elektrárny jsou v současnosti prakticky jediným zdrojem elektřiny v České republice, jehož výroba v posledních letech soustavně roste. Tento trend však začíná zpomalovat. Segment rezidenčních fotovoltaických instalací, který byl hlavním tahounem růstu výroby i instalovaného výkonu v letech 2023 a 2024, se postupně vyčerpává. Část útlumu je sice kompenzována rozvojem fotovoltaiky na střechách firemních objektů a bytových domů, tento segment však zatím nedokáže plně nahradit pokles výstavby v rezidenčním sektoru.

Detailnější pohled na průběh roku ukazuje, že vyšší výroba byla patrná především v první polovině roku 2025. Zatímco v prvním pololetí vzrostla výroba solárních elektráren o 31,5 %, ve druhé polovině roku činil meziroční nárůst již pouze 9 %. Ve druhém pololetí se tak výroba prakticky přiblížila úrovni předchozího roku, což naznačuje postupné zpomalování přírůstku nových zdrojů.

Kumulativní výroba elektřiny solárních elektráren v ČR v roce 2025. Zdroj: Report Elektroenergetika v ČR v roce 2025

Podíl solárních elektráren na výrobě elektřiny

Podíl výroby elektřiny ze solárních elektráren na celkové výrobě v České republice dosáhl v roce 2025 hodnoty 6,6 %. Po jaderných a uhelných elektrárnách se tak jedná o třetí nejvýznamnější zdroj elektřiny v zemi. Oproti uhelným elektrárnám, které se na výrobě elektřiny stále podílejí přibližně z jedné třetiny, však solární zdroje zaostávají o více než 25 procentních bodů.

Podíl výroby elektřiny solárních elektráren v ČR v roce 2025. Zdroj: Report Elektroenergetika v ČR v roce 2025

Výroba solárních elektráren je zároveň výrazně sezónní. Významnější podíl na výrobě elektřiny začínají solární zdroje vykazovat ve druhé polovině dubna, přičemž jejich výkon postupně slábne již v průběhu srpna s horšími podmínkami pro využití slunečního záření.

Měsíční podíl výroby elektřiny solárních elektráren v ČR v roce 2025. Zdroj: Report Elektroenergetika v ČR v roce 2025

Nejsilnějším měsícem roku 2025 byl červen, kdy se solární elektrárny podílely na celkové výrobě elektřiny přibližně 14,5 % a vyrobily celkem 654 GWh elektřiny. Šlo o historicky nejvyšší měsíční výrobu solárních elektráren i o nejvyšší měsíční podíl solární výroby na celkové produkci elektřiny. Naopak v lednu a prosinci činil podíl solárních zdrojů pouze okolo 1 %.

Měsíční výroba elektřiny solárních elektráren v ČR v roce 2025. Zdroj: Report Elektroenergetika v ČR v roce 2025

Z hlediska denních dat byl nejsilnějším dnem roku 2025 pro solární energetiku 14. červen, kdy solární elektrárny pokryly 20,55 % celkové výroby elektřiny v České republice a vyrobily celkem 27 GWh elektřiny.

Nový instalovaný výkon postupně klesá

Instalovaný výkon solárních elektráren v České republice nadále roste a trend, který začal v roce 2022, pokračoval i v roce 2025. Data z poloviny roku však ukazují, že tempo instalací postupně klesá. Podle údajů Solární asociace přibylo v první polovině roku 2025 pouze 356 MWp nového instalovaného výkonu, zatímco ve stejném období roku 2024 to bylo 484 MWp.

Za celý rok bylo podle dat distributorů elektřiny uvedeno do provozu celkem 696,8 MW instalovaného výkonu. Největší část nových instalací připadla na distribuční území společnosti ČEZ Distribuce, kde bylo připojeno 491,6 MW. V distribuční soustavě společnosti EG.D činil nově připojený výkon 184 MW a na území PRE Distribuce 21,2 MW. Meziročně tak byl nově připojený výkon nižší o necelých 20 %. Celkový instalovaný výkon solárních elektráren se v roce 2025 pohyboval kolem hranice 5 000 MW.

Roční přírůstek instalovaného výkonu solárních elektráren v ČR. Zdroj: Report Elektroenergetika v ČR v roce 2025

Pouze menší část nového instalovaného výkonu tvořily velké solární parky, které se v České republice dlouhou dobu téměř nestavěly. Hlavním důvodem byla absence provozní podpory a s tím spojená nejistá návratnost investic. Rok 2025 však může znamenat zlom. Do provozu bylo uvedeno dvacet velkých fotovoltaických elektráren s výkonem 1 MW a vyšším, přičemž dvě z nich – FVE Nové Sedlo a FVE Dolní Litvínov – překročily hranici 10 MW instalovaného výkonu.

Seznam největších solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2025. Zdroj: Report Elektroenergetika v ČR v roce 2025

Ekonomika solárních elektráren pod tlakem

Ekonomika solárních elektráren se v České republice v posledních letech výrazně změnila. Zatímco energetická krize a vysoké ceny elektřiny vedly k rychlé návratnosti investic a boomu výstavby, návrat cen elektřiny k dlouhodobějšímu normálu znamenal zhoršení návratnosti a vyšší investiční riziko.

Klíčovým problémem zůstává nesoulad mezi profilem výroby solárních elektráren a vývojem cen elektřiny během dne. Nejvyšší výroba probíhá v poledních hodinách, kdy jsou ceny na denním trhu často nejnižší. To vede k nízkým realizačním cenám elektřiny a ke kanibalizačnímu efektu, který snižuje skutečné příjmy provozovatelů solárních elektráren.

Poměr průměrné realizační ceny solárních elektráren a průměrné ceny na denním trhu. Zdroj: Report Elektroenergetika v ČR v roce 2025

Zhoršené tržní podmínky se promítají také do dostupnosti bankovního financování. Banky přistupují k financování solárních projektů velmi konzervativně, zejména pokud projekty nemají zajištěné dlouhodobé fixní příjmy, například prostřednictvím PPA smluv.

Ekonomické problémy solární energetiky úzce souvisejí s fenoménem tzv. kachní křivky, která odráží nedostatek flexibility elektrizační soustavy. Bez výraznějšího rozvoje akumulace, řízení spotřeby a chytrých sítí bude tento efekt nadále tlumit ekonomickou atraktivitu nových solárních projektů.