ABB vidí budoucnost palivových článků v námořní přepravě
Švédsko-švýcarská společnost ABB bude spolupracovat s francouzskou společností Hydrogene de France. Budou společně spolupracovat na megawattovém systému s palivovými články pro námořní aplikace. Cílem spolupráce je snížit emise skleníkových plynů o 50 % v tomto segmentu dopravy do roku 2050.
Dohoda mezi společností ABB a specialistou na vodikové technologie Hydrogene de France předpokládá úzkou spolupráci při montáži a výrobě palivových článků pro námořní aplikace. Spoolečnosti mají v úmyslu optimalizovat výrobní možnosti palivových článků a vyrábět palivové systémy pro námořní plavidla.
Dohoda vznikla v návaznosti na stávající spolupráci ABB a Ballard Power Systems. Ballard Power Systems je dodavatelem palivových článků s protonovou membránou PEM (Proton Exchange Membrane). Nový palivový systém bude založen na systému vyvinutém ABB a Ballard Power Systems. Bude vyráben v novém závodě Hydrogene de France ve francouzském Bordeaux.
Palivové články přeměňují chemickou energii z vodíku na elektrickou energii pomocí elektrochemické reakce. S využitím obnovitelných zdrojů k výrobě vodíku může být celý energetický řetězec ekologický, jak uvedly obě společnosti.
„Společnost Hydrogene de France je velmi nadšená, že spolupracuje s ABB. Budeme se podílet na vývoji a výrobě megawattových paliových systémů pro námořní trh založených na technologii od Ballard Power Systems,“ řekl Damien Havard, generální ředitel Hydrogene de France.
Lodní doprava odpovídá za přibližně 2,5 % celkových světových emisí skleníkových plynů . Námořní průmysl je vystaven zvýšenému tlaku na přechod k udržitelnějším zdrojům energie. International Maritime Organization, agentura OSN odpovědná za regulaci lodní dopravy, stanovila síl snížit emise o nejméně 50 % do roku 2050 oproti úrovni z roku 2008.
„Se stále rostoucí poptávkou po řešeních, která umožňují udržitelnou a odpovědnou námořní dopravu, jsme přesvědčeni, že palivové články budou hrát důležitou roli při snižování emisí skleníkových plynů. Podepsání memoranda o porozumnění s Hydrogene de France nám přináší krok blíže k zpřístupnění této technologie pro napájení oceánských plavidel,“ uvedl Juha Koskela, generální ředitel ABB Marine & Ports.
Zdroj úvodní fotografie: Diesel & Gas Turbine
Mohlo by vás zajímat:
Zajímavý počin. Docela by mě zajímalo proč není více lodí na atomový pohon, když se jedná o bezemisní řešení. Vím, že se používá jen pro letadlové lodě a pro ledoborce. Tak proč ne pro obří kontejnerové lodě nebo tankery?
Už se to zkoušelo a asi to moc dobře nedopadlo. Například mne napadá "syndrom studené války", který neumožnil větší nasazení mimo vojenskou sféru.
Odpověď je jednoduchá: bylo by to extrémně drahé.
Díky za objasnění. Náhodou nemáte nějaký přehled po kolika km by se něco takového vyplatilo. Jako např. instalace LPG do osobního vozu.
Můžeme to zkusit spočítat.
Ema Maersk při výkonu 81MW (špičkový) má při ekonomické rychlosti spotřebu 1660 galonů těžkého topného oleje, tedy asi 6142 l, tedy asi 6,08 t a tedy 234GJ. To odpovídá 65MWt. Cenu počítejme kolem 350$/t, takže mi to vychází nějakých 32$/MWt. To můžeme, loď by mohla mít účinnost kolem 50 %) převést na nějakých 62$MWh za užitečnou práci. NuScale chce mít SMR s cenou proudu kolem 65$/MWh, ale pokud započteme částečnou zátěž oproti dodávce do sítě, tak by se to asi dostalo na nějakých 80$/MWh při jaderném pohonu.
Mě z toho tedy vyplývá že by se to nezaplatilo nikdy. Ale možná jsem se sekl ve výpočtu.
energycentral. com/c/ec/ge-hitachi-offer-300-mw-smr
147. 33. 74. 135/knihy/uid_isbn-80-7080-619-2/pdf/197. pdf
cs. wikipedia. org/wiki/Emma_Mærsk
Děkuji za objasnění. Je to škoda, že se to nevyplatí. Vzduch by byl hned o dost čistější.
Dobrý den,
Najděte si něco např o lodi NS Savannah. Jednak cena, ale asi hlavně omezení přístavů a zemí. Ne každá země a přístav dovolí vstup jaderné lodi.
K té ceně. Američané tehdy udělali prestižní loď, ne v první řadě praktickou. Ekonomika by se asi dala vylepšit. Ale s rostoucím počtem jaderných lodí by rostlo i bezpečnostní riziko. Už jen jako cílů pro útok.
Bohužel je to tak. Jen samotný pohon vyšel daleko dráž, a všechny ty detaily navíc to ještě zdražovaly.
Když si člověk uvědomí kolik tisíc tun paliva spálí jediná větší loď tak je to docela šílené. Ale ekonomicky za celý životní cyklus lodě tvoří palivo cca 1/3 všech nákladů, což není nijak hrozné. A prachy jsou samozřejmě až na prvním místě.
Takže pokud bychom chtěli být opravdu eko, tak zdražíme palivo pro lodě, aby se vyplatili čistější druhy pohonu. Je fakt, proč pálit drahý plyn, když je možné veškerý odpad, který zbude z rafinérií. Tady jde vidět, jak je ta ekopolitika farizejská.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se