V Ústí nad Labem budou vyrábět bionaftu z odpadního kuchyňského oleje

Společnost Chemoprojekt plánuje již na konci září či počátku října letošního roku zahájit výrobu bionafty z odpadního kuchyňského oleje v areálu bývalé chemičky Setuza v Ústí nad Labem. Jde o první projekt v Česku, který se zaměřuje na výrobu tzv. biopaliva druhé generace.

Výrobní linka bude zpracovávat odpadní olej na smažení a bude schopna zpracovat až osm tisíc tun suroviny měsíčně. Společnost Chemoprojekt byla první v České republice, která započala s výrobou biopaliva z řepkového oleje. Nyní přeorientovává svou činnost na výrobu z oleje kuchyňského a do projektu investovala již několik desítek milionů korun, jak pro Hospodářské noviny uvedl ředitel odboru biodiesel společnosti Chemoprojekt Radomír Kučera.

„Jednotku v současné době předěláváme na použitý fritovací olej, protože se domníváme, že biopaliva druhé generace mají větší budoucnost. … Počítáme s tím, že výrobu z použitého fritovacího oleje rozjedeme na přelomu září a října. … Nebudeme používat živočišné tuky.“ – Radomír Kučera

Ač je efektivita biopaliva z environmentálního pohledu často zpochybňována (především kvůli tomu, z jakých zdrojů suroviny pochází), jejich přínosy v podobě nižší emisní náročnosti jsou značné. Pálení bionafty z řepkového oleje (tedy biopaliva první generace) vyprodukuje o 35 % méně emisí skleníkových plynů než ekvivalentní paliva ze zdrojů fosilních. U bionafty druhé generace, která bude vznikat v Ústí nad Labem, jde o snížení emisí až o 85 %.

První versus druhá generace biopaliv

Energetické plodiny tzv. druhé generace mají mnohem vyšší transformační potenciál na biopaliva než plodiny generace první. Proces výroby je ale mnohem složitější a náročnější. Mezi biopaliva první generace řadíme bioethanol (vyrobený například z cukrové řepy či kukuřice), metylester či modifikovaný etylester řepkového oleje, metylester mastných kyselin (kontroverzní, jelikož je vyráběný z palmového či slunečnicového oleje) či biobutanol.

Biopaliva druhé generace (tedy například opět bioethanol či methanol) jsou vyráběna z nepotravinářské biomasy, jako jsou lesní těžební zbytky, zemědělský odpad (sláma či řepkové zbytky) nebo z biologického odpadu z domácností. Z pěti tun biomasy lze většinou vyrobit 0,5 až jednu tunu biopaliva.

Úvodní obrázek: List dávivce černého, z jehož oleje může být bionafta vyráběna. Zdroj: Commons