Domů
Obnovitelné zdroje
Duke Energy zprovoznil svou největší solární elektrárnu v Texasu

Duke Energy zprovoznil svou největší solární elektrárnu v Texasu

Americká společnost Duke Energy Renewables  ve čtvrtek oznámila dokončení své doposud největší solární elektrárny v americkém státě Texas. Projekt Lapetus, který je teprve druhým solárním projektem této společnosti v Texasu, má instalovaný výkon střídačů 100 MWac a začal s komerčním provozem již prosinci 2019.

Projekt Lapetus zakoupila Duke Energy od společnosti 7X Energy v únoru minulého roku. Projekt se skládá z více jak 340 tisíc solárních panelů na ploše přibližně 800 akrů. Během jeho realizace na něm pracovalo až 240 lidí. Vyrobená elektřina bude prodávána na základě tří víceletých smluv o nákupu energie společností Brazos Electric Power Cooperative Inc.

„Texas je z hlediska solární energie na čtvrtém místě v USA. Jsme nadšeni, že projekt Lapetus je nyní v provozu a že bude přispívat k růstu čistých zdrojů elektrické energie v komunitě,“ uvedl Rob Caldwell, prezident společnosti Duke Energy Renewables.

Projekt Lapetus byl vytvořen původním vlastníkem, společností 7X Energy. Návrh konstrukce projektu, návrh zařízení, FV modulů, střídačů a samotná výstavba byla provedena společností Swinerton Renewable Energy. Duke Energy pouze dokončil vývoj projektu, řídil jeho výstavbu a nyní je jeho provozovatelem.

Další projekty solárních elektráren

Kromě projektu Lapetus minulý rok Duke Energy Renewables oznámila také akvizici dvou projektů o celkovém instalovaném výkonu 400 MWac. Oba projekty, Holstein Solar a Rambler Solar, mají vstoupit do komerčního provozu někdy v polovině letošního roku.

Činí se také sesterská společnost Duke Energy Florida, která minulé pondělí oznámila dokončení dvou solárních parků o instalovaných výkonech 45 a 74,9 MW. Společnost zároveň oznámila dva nové projekty solárních elektráren o výkonu 74,9 MW.

Zdroj úvodního ozbrázku: Duke Energy Renewables

Komentáře

(46)

Richard Vacek

2. únor 2020, 10:37

Mít tak nadbytek půdy (4x nižší hustota zalidnění než my), nepotřebnou polopoušť a sluneční svit jak v Texasu. To by se to elektricky zelenalo.

Filip Kondapaneni

2. únor 2020, 16:27

V našich podmínkách, aby to nahradilo 1 blok Temelína, tak by jste potřeboval 70ks těchto PV parků tj. Cca 220km2, 23 milionů panelů a 1700-7000 centrálních střídačů.

Milan Vaněček

2. únor 2020, 17:01

Miliony fv panelů jsou spolehivější než miliony centimetrů nerezových trubiček ve výměníku jaderné elektrárny. Odejde 1 panel a FVE jede bezpečně dál. Netěsnost v jedné trubičce (to se stává občas, viz Dukovany) znamená zastavení jaderného reaktoru.

Následkem obrovský rozdíl jak ve výrobě elektřiny, tak i v nebezpečnosti. Atd, atd.

Plocha 22x10 km je mnohem menší než plocha našich vojenských výcvikovich prostorů či brownfieldů po těžbě uhlí či ploše oblastí poškozených tězbou a zpracováním uranu v ČR. Atd, atd.....

Filipe, nechte se zaměstnat v Temelíně, nabírají ... Pak třeba prohlédnete....

Filip Kondapaneni

2. únor 2020, 17:22

Nechal jsem se zaměstnat u třetího největšího výrobce PV střídačů, v SMA. Zažil jsem toho dost, abych jen pokrčil rameny a řekl kdo chce kam, pomozme mu tam.

Panely jsou v pohodě, ale střídače nikoliv.

energetik

2. únor 2020, 18:51

Jestli měla SMA v české pobočce takové zaměstnance, tak se jim nedivím že to tu zavřeli. Přitom daleko menší výrobci např. Fronius má v ČR technickou podporu.

Jan Veselý

3. únor 2020, 16:00

Energetiku, jaké vy máte zkušenosti se střídači?

energetik

5. únor 2020, 11:38

Jan Veselý. Velmi různé. Nelze to jednoduše napsat.

Třeba značkový servis jednoho výrobce si za výměnu varistoru (součástka za cca 20Kč) naúčtoval více jak za nový střídač, prý to nešlo opravit, záruku neuznal a poslal nový střídač, což byla lež.

Jinému výrobci stačilo napsat email že něco není v pořádku a hned posílal kurýra s novým střídačem a ten původní si výměnou vzal a nic víc se neřešilo a ani neplatilo.

Některé střídače jsem opravil sám, je to levnější a rychlejší než je posílat do servisu. Například výměnu všech výkonových MOSFET a IGBT jsem udělal za cca 2,5 tisíce Kč ve střídači Solarmax 6000s.

Výměna IGBT modulu ve střídači Kostal v servisu stála cca 15 tisíc Kč.

Většina střídačů co se pokazila byla způsobena vnějšími vlivy. Např, majitel si v domě odpojil nulák, nedotažená svorka, nebo se v tom někdo vrtal. Potom na hlouposti a blbosti výrobců, jako třeba smršťovací bužírka na tyristoru pod zbytečným krytem z plexiskla na řídící desce. Ventilátor se sekl, tyristor v bužírce přehřál a bužirka s plexisklem chytla plamenem a 30kW střídač vyhořel. Ze všech střídačů jsem ty plexiskla potom odstranil. V nových verzích už je tam ani výrobce nedává.

Ale já těmi opravami neživím, opravil jsem to čistě ze zájmu a že mne na to někdo přemluvil a měl jsem zrovna čas.

Lubomír Vrána

2. únor 2020, 19:06

1) Jak s tím souvisejí vojenské výcvikové prostory?

2) Oblasti poškozené těžbou uhlí existuji už 200 let. To se o solárech nic nevědělo. Uhlí se také netěžilo pouze na výrobu elektřiny. Třeba koks, svítiplyn, výroba tepla atd. Obdobně i těžba uranu.

3) A plocha kde se vyrábějí solární články a navazující průmysl této výroby

+ externality z těchto výrob máme zřejmě někde na Měsíci, takže to aktivisté nepočítají?

4) Plocha, náklady atd. pro akumulaci elektřiny taky nic. Hlavně nepovídejte o tom, že už máme provozuschopné, osvědčené, bezpečné a cenově přijatelné baterky s 500 kWh/kg.

5) Teroristický útok na lithiovou nebo sodíkovou baterii? To se nikdy nestane? A vojenské zplanýrování fotovoltacké elektrárny?

Tom

2. únor 2020, 20:57

500 kWh/kg. Hm, to by bol koniec fosílnych palív.

Carlos

4. únor 2020, 22:05

1) Prostor ČR, který je mimo dosah "civilů"? (Dostáváme se tím ale k nepříjemné filosofické otázce o vztahu státu, občana a represivních složek)

2) Je rozdíl těžit hlubinně, v malém (první doly, počátek průmyslu), ve velkém (cca 1850-1990) a povrchově.

3) Lze dělat prasácky (Čína), nebo nějak slušně (EU, USA?), nicméně si dovolím hádat že k dostání se ke křemennému písku či křemeni bude na jednotu panelu potřeba menší zábor.

4) A jaký typ akumulace chcete použít? PVE? Jaký spád. Baterie? kde jsou umístěny? Tepelná akumulace? Jaké máte rozměry zásobníku?

5) Tak baterka nebude nikdy tak nápadná a takový symbol jako JE. Jestli někdo rozmlátí FVE, zbudou více čí méně recyklovatelné střepy, ale dopad na okolí bude malý. Na rozdíl od rozbombardované JE.

Jan Veselý

2. únor 2020, 17:14

A pořád by to dělalo levnější elektřinu než nový blok v Temelíně a levněji a dřív.

Filip Kondapaneni

2. únor 2020, 17:26

I kdyby to dělalo elektřinu zcela zadarmo, tj. Velkoobchodní složka by byla za nula, tak vám stoupnou drasticky síťové náklady, Němci by vám o tom mohli vyprávět. Platí za kWh cca 7kc, ale velkoobchodní složka je jen cca 20% z té ceny.

Milan Vaněček

2. únor 2020, 18:01

Filipe, netrollujte nám tu a nechte se zaměstnat v Temelíně. Měl jsem jednoho vynikajícího doktoranda, ten za studií MFF byl na praxi v Temelíně, když ho dostavovali,

a to mělo na něj tak odstrašující vliv, že i když jeho otec měl FJFI a on chtěl studovat jaderno fyziku, tak skončil u mě a u fotovoltaiky a teď dělá v Německu u jedné světové polovodičářské firmy.

Filip Kondapaneni

2. únor 2020, 18:20

Já netrolim, říkám jenom že se mýlíte. Opravdu to není bezudrzbove a bezporuchove. Klidně vám může v krátké době "zemřít" třeba polovina střídačů, jen proto, že během výroby se nainstaloval něco, co bylo skrytě defektni a žádný výstupní test to neodhalil. Prošel jsem si také polovodicovym průmyslem, u Polovodiče a. S. Dnes ABS Semiconductor jako technolog. Ale nejhlubší stopu zklamání z potencionalně skvělé technologie, zanechala zkušenost se servisovanim velkých PV parků.

Cítím jako povinnost a poslání se o to podělit a co nejvíce lidí informovat aby to nebrali jako spásu která jim dá elektřinu zadarmo nebo alespoň velmi levně. Prostě to tak není.

Je také zajímavé, že třeba racionální Čína, žádné takové obavy nesdílí a kromě OZE mocně staví JE a stejně tak Indie. Asi jsou tam strašně hloupí když si nevzali ponaučení z Černobylu a Fukusimi ( shodou okolností varný typ reaktoru) a nechtějí to vše nahradit OZE a plynovými elektrárnami. Asi nechtějí platit raketu za elektřinu.

Milka

3. únor 2020, 13:34

Je tahle devastace přírody započítæna v té nízké ceně o které tady mluvíte?

Jan Veselý

3. únor 2020, 15:55

Uvažujte, žijou tam pod vládou Trumpa. Jakákoliv prasárna proti přírodě se toleruje. Těžbě uranu dokonce v USA obětovali národní park a frakování nepodléhá posuzování vlivu na životní prostředí, to asi mluví za vše.

Filip Kondapaneni

2. únor 2020, 19:11

Nekdo mě tu napadá v souvislosti se zavrenim české pobočky SMA. Pobočka byla zavřená z důvodu neudrzitelnosti rozvoje velkých PV parků v ČR které jsou v současnosti těžištěm výroby SMA střídačů . Malé instalace, tj. střechy obstarává partner v Českých Budějovicích. Jako servisak jsem pro své zákazníky vždy udělal první a poslední ale každý sen jednou skončí. O mé práci a práci mých kolegů nevíte nic, ale stále opakuji, FVE vyžaduje údržbu, panely odcházejí, ale nějak ne markantne, ale střídače prostě ve velkých parcích odcházejí značně. Začínají si toho všímat i organizace, které v minulosti sledovali panely, ale teď se začínají soustředit na střídače které díky své komplexnosti, prostě nedosahují životností delší než je běžnë u jiné elektroniky, zejména u velkých PV parků. Vím, jaká je to řehole obstarávat 10MW park, natož pak stovky takových parků rozesetych po celé republice.

Jan Veselý

3. únor 2020, 15:58

Uměl byste být konkrétnější? Zajímají mě čísla, ne pocity. Konkrétně by mě zajímala:

- Střední době životnosti a střední doba poruchy u střídačů.

- Kolik stojí takový nový střídač (EUR/MW nebo tak něco) + náklady na instalaci.

- Máte nějaké srovnání mezi výrobci?

Filip Kondapaneni

3. únor 2020, 21:14

Nevím, jak sem vložit odkazy na příslušnou problematiku aniž by byla redakci smazana.

Zkusím to později znovu, odkaz po odkaze.

Velké střídače stojí cca 40-100tis EUR / MWac. Podle toho, zda se jedná o celou stanici s MV trafem nebo jen o samotný střídač a v závislosti na výbavě, komunikaci.

Porovnání s ostatními výrobci z hlediska životností neexistuje, zkusím pak poslat ty odkazy. Mám zkušenost s SMA pro které jsem dělal, SMA se řadí mezi velmi seriózní výrobce a Poruchovost u malých stringovych síťových střídačů (10-20kW) se interně udavala v ideálním případě cca 1-5% z instalované báze ročně v prvních 1-2 letech provozu. V ideálním případě. V případě mass issue se měnilo během roku postupně všechno, velká část preventivně, na účet výrobce. Pokud střídače nepostihla mass issue tak po 10i letech pravděpodobnost selhání stoupá k 30- 50%. Přesný TBF se neudával protože dodnes je to pouze odhadovaná veličina, obecně 5-10 let provozu.

U velkých střídačů je odhadovaná životnost elektroniky a výkonových komponent ca 5-10 let. V případě mass issue se mění celé komponenty preventivně hromadně.

Eduard Majling

3. únor 2020, 21:53

Dobrý den,

komentáře s odkazy je nutné s ohledem na kontrolu spamu schvalovat, o což se snažíme v co možná nejkratší době. Bohužel to někdy může s ohledem na naše kapacity chvíli trvat. Žádné relevantní komentáře určitě nemažeme, diskutujícím se snažíme poskytovat maximální prostor pro diskuzi.

Váš komentář obsahoval mimořádný počet odkazů, tudíž nám bohužel rovnou spadl do spamu, takže maličko zapadl. Nyní už je na webu, za toto omezení se omlouváme.

Přeji příjemný večer,

EM

Filip Kondapaneni

3. únor 2020, 21:34

Když mi pošlete nějaký email tak na něj ty odkazy klidně pošlu

Filip Kondapaneni

4. únor 2020, 00:31

Tak, výše jsou už uvedeny ty odkazy. Omlouvám se že jsou v angličtině, ale v ČR se tím nikdo asi seriózně nezabývá, proto si připadám v této problematice zcela osamocen, buď se setkávám s naprostým "zeleným poblouzněním" a nebo se zcela opačným uhelnou lobby zpracovanym pohledem na problematiku FVE(zejména u některých politiků)

Chybí mi věcnost diskuze. Výkřiky o laciné energii u FVE jsou mimo, stejně jako u jaderné energetiky. Z hlediska počtu mrtvých lidí na vyprodukovanou energii vychází JE jako nejbezpečnější technologie, ale je to jako s leteckou dopravou. Něco někde spadne, je z toho naráz hodně mrtvých a hned jsou toho plné noviny ale mrtvý z důvodu automobilových nehod nechávají skoro každého chladným. Je to jen o formě publicity.

Omlouvám se všem, kterým jsem rozšlapal nějaké vysněné představy založené na PR materiálech výrobců, distributorů a instalačních firem v PV industry a děkuji všem, kteří jsou ochotni si něco o tom přečíst a zaujmout více objektivní(informovaný) pohled

Milan Vaněček

4. únor 2020, 03:38

Jen pár poznámek pro objektivní pohled:

1) rešerši přes Google jsem si taky udělal, zjistíte napřiklad záruční doby různých typů střídačů (2-20 let), běžnou záruku 20 let spojenou se smlouvou o pravidelném servisu - to není vůbec špatné, je to mnohem lepší než situace s vlastním autem, tam taky musíte servisovat, technická každé dva roky atd, záruky mnohem kratší

2) obecně Němci (SMA) v polovodičové elektronice nejsou světová špička, jako je tomu ve strojírenství či chemii. Špička v polovodičích jsou USA, Čína a další 3 asijci (Japonsko, Tajwan a Korea), mám obavy že SMA může skončit jak německý SolarWorld....

3) nedávno tu byl článek o "servisováni Dukovan" za 2 miliardy ročně v desetiletém průměru ... Ale to vše jsou věci které se projeví v ceně LCOE, různé pro různé druhy elektráren, to je parametr hodný sledování.

Tož tak.

Emil

4. únor 2020, 07:31

Máte docela svérázné představy o objektivním pohledu - přirovnávat záruční servis střídačů k investicím do prodloužení životnosti jaderné elektrárny po uplynutí původně projektované 30leté životnosti, zahrnujícím mj. třeba i zvýšení účinnosti elektrárny a snížení vlastní spotřeby. Mimochodem ty dvě miliardy ročně se v tom LCOE projeví asi 14 haléři na kWh. Tím jste chtěl říct co?

Filip Kondapaneni

4. únor 2020, 07:31

To je pravda, co se týká Němců a elektroniky a SW, viz. Automobilový průmysl. Ale zde je nutné podotknout, že SMA má filialku i v USA, a její nejúspěšnější outdoorové SMA řady SC stroje, vyvinuli tam. Němci vymysleli bezúdržbové chlazení (střídač musí přežít písečnou bouři po několik týdnů). Elektroniku na zakázku Japonsko a jižní Korea. A celý komplet USA, které udělalo základní koncept včetně SW (SMA Američan).

Záruka je věc irelevantní. V základu dostanete 5let, ale klidně si prodloužite záruku na 20 let. Dále si můžete koupit dostupnost střídače na 97, 98, 99%. Jak budete chtít, za peníze v Praze dům. Ale to o životnosti komponent a množství servisních zásahů to nic neříká.

Pavel K

4. únor 2020, 08:15

TO: Filip Kondapaneni

DFiky za postrehy z praxe.

Pouci se vyrobce ze zavad a postupne zvysuje zivotnost, nebo to v tomto oboru neni realizovatelne? Jaka je zivotnost mikrostridacu?

Vladimir Wagner

4. únor 2020, 08:56

2 miliardy korun za rok je vysoká částka. Ovšem je to za 2000 MWe stabilního výkonu. Na stejnou výrobu elektřiny potřebujete 16 000 MW fotovoltaiky. Pokud vezmeme v úvahu fakta o střídačích, které prezentoval pan Kondapaneni, tak je třeba je během deset let vyměnit a velkou část i vícekrát. Pokud pak vezmeme cenu, kterou pan Kondapaneni uvedl za MW střídačů a přepočteme na zmíněný výkon fotovoltaiky, koruny a jeden rok, tak se dostaneme na řády jednotek miliard korun za rok. A to jsou jen střídače. Ono i z podrobnějších analýz vychází (shrnul jsem to v článku, který jsem tu už několikrát odkazoval), že údržba a vylepšování vychází u jaderných bloků, fotovoltaiky i u větrníků srovnatelně. U žádného z těchto zdrojů to není zadarmo.

Prostě využití každého ze zdrojů má své opodstatnění, konkurenční výhody i nevýhody v závislosti na podmínkách v dané oblasti a podílu a roli na energetickém mixu, který využijeme.

Filip Kondapaneni

4. únor 2020, 09:11

To Pavel K:

Samozřejmě že se z toho museli poučit, protože by už nebyli. Tragédie se subdodavatelem IGBT můstků vedla v roce 2012-2015 ke kompletní výměně všech 17kW střídačů 17000TL-10 (celkem 60 000 ks). Tahle zkušenost vedla ke stavbě robotizovaneho repair centra, změně řetězce dodavatelů a logistiky. Jedná reklamační výměna stroje stojí firmu cca 1000-1500EUR, když se do toho zapocita celý proces. Z hlediska centrálních střídačů se to posunulo ke konstrukci s větším výkonem (až na cca 5MWac) ale přineslo to komplikace z hlediska servisu (příliš objemné komponenty). Pamatuji se, jak se celkem zkusili 4 výrobci napájecích zdrojů (ABB, Schneider E, Phoenix Solar, Wago) s výsledkem, že Poruchovost neklesá pod 5%.

Celkova Poruchovost je plus mínus stále stejná (rostoucí komplexita) ale klesá množství excesu (mass issue)

Výroba střídačů je jako automotive, tj výrobce skládá finální výrobek z komponent známých výrobců ale za celek samozřejmě ručí vždy on.

Milan Vaněček

4. únor 2020, 11:06

Teď už je třetí generace IGBT, připravuje se čtvrtá, stále robusnější a spolehlivější, každý si ji může vyzkoušet třeba v el. lokomotovách či brzy i v elektromobilech,

vlahé sny pana W. cituji: ..."tak je třeba je během deset let vyměnit a velkou část (obvyklý lživý útok pana W.) i vícektrát." se nerealizují.

Je to obvyklá cesta v technice polovodičů- neustále více spolehlivosti a výkonu za nižší cenu, rychlé zdokonalování.

V době kdy se už postavilo pár stovek jaderných reaktorů IGBT ještě neexistovaly, a kde jsou reaktory a IGBT dnes a kde budou zítra.

Tož tak

Filip Kondapaneni

4. únor 2020, 11:51

Opět zavádějící a nepřesné. Kdyby jste se prosím namahal přečíst obsah odkazů výše, tak by jste zjistil, že to není jen o IGBT mustcich. Máte tam AC switche, DC switche, měřiče unikajiciho proudu, kapacitoru, řídící elektroniku, zdroje napájení, a podobně. Vše z toho může s nějakou pravděpodobností selhat. A při vysokých počtech zařízení to také prostě někde selže. A během let třeba i několikrát. Viz poslední odkaz co jsem posílal je nádherným příkladem, kdy někde máte vcelku bezporuchovy provoz a někde se z toho zblaznite. Je vidět, že jste nikdy nedělal servis, (nebo alespoň pro takovou firmu nepracoval) komplexnejsich zařízení jako jsou UPS zdroje, DC zdroje, bateriové systémy, chladící technologie a žijete jen v naivnich představách postavených na zprostredkovanych informacíc od lidí kteří z toho mají profit. Když už se o to zajímáte, přečtěte si prosím ty odkazy co jsem poslal, jsou zajímavé pro kohokoliv kdo se zajímá o technologie a je to pěkný příklad toho proč dnešní technologie nemají životnost ani ne poloviční proti technologiím 10-20 let starých. Je to o rostoucích nárocích a komplexnosti technologií.

Krásný příklad z mé praxe v polovodicovem průmyslu:

Pro čištění Si desek, MO elektrod a AlSi pajek před vysokoteplotnimi operacemi se používala lázeň s DI vodou v UZV pračce. Staré pračky z 80 let měly měniče na dně nádoby a signál byl pomocí jednoduchého obvodu s tranzistorem a kladnou zpětnou vazbou přenášen do měničů. Za 30 let, každodenní práce v agresivním prostředí to bylo celé ohnile, zelené ale fungovalo to. Nové UZV pračky používali jako budič signál zPLC který prostě v tom prostředí neměl nárok. Po tejdnu byl vždy nutný servisní zásah. Po půl roce šly nové pračky pryč. Pak se zkoušelo spousty jiných výrobků, až se našel jeden, který to dal alespoň 4 roky. Konstrukce byla složitá, opravy nemožné.

Střídače před 10-20.i lety musely umět hlavně co nejefektivněji převést el. Energii a vše ostatní bylo podruzne, takže se spolehlivost zvyšovala. S rostoucím počtem malých zdrojů stoupal počet krytickych momentu přenosové sítě, takže v roce 2011 dostali vyrobci a dodavatele pro DE trh befelem, že střídače museji od roku 2013 umět mnohem více, zejmena pomocí dálkových příkazů pomáhat se stabilizaci sítě s využitím ovládání reaktivní složky (jaloviny). Najednou se jednoduchá a konečně vyňuňaná spolehlivá konstrukce ohromně zeslozitila, objevilo se ve velkém používání procesorů, spolehlivost šla prudce z kopce, IGBT můstky odcházely nejen kvůli problémům s kvalitou na straně dodavatelů ale i vlivu provozu (Thermal stress) kvůli novým provozním požadavkům. Střídač, co musí najednou kompenzovat jalovinu, třeba i 10% výroby, se značně zahřeje. Takže nároky na chlazení a údržbu také stouply a to žádný pokrok nezachrání. Je to jako vytloukani klínu, klínem.

Milan Vaněček

4. únor 2020, 13:50

Opět zavádějící. Když je nějaké zařízení důležité (třeba z hlediska bezpečnosti), tak spolehlivost roste. Nikdo si neriskne dát tam "kazítka".

To se týká třeba automobilů, jezdím už 50 let a až nyní mé poslední auto (VW Golf) jezdí už 11 let bez opravy, jen pravidelný servis jednou za dva roky. To bylo kdysi nevídané. A přitom je současné auto nacpáno elektronikou a stará vůbec nebyla.

Tož tak.

xoor

4. únor 2020, 15:17

Typický pan Vaněček,

úkrok stranou, když mu někdo pořádně rožlapal bábovičky.

Očividně jste nikdy nestavěl systémy a elektronika a komunikace vám nic neříkají.

"..... tak spolehlivost roste. ..."

ano a cena roste často několikanásobně, protože takové systémy se jistí 2 a více krát. Nikdo soudný se nespoléha na jednu součást, protože ta vždy může selhat. čím je věc komplexnější, tím se pravděpodobnost zvyšuje.

Filip Kondapaneni

4. únor 2020, 15:29

Váš příměr je na nic, protože to není o kazitkach. Každá reklamace stojí peníze, hodně peněz. Ale vidím to všude kolem sebe. Věci odcházejí a to brzy. Ať dělají výrobci co chtějí, zařízení jsou kvůli různým vlivům složitější a složitější a pravděpodobnost selhání celku, kvuli velkému počtu jinak spolehlivých diskrétních a integrovaných součástek roste. Můžete si koupit střídač za 20 000 EUR s 5i letou zárukou, nebo ten samý za 40 000 EUR s 25i letou zarukou. Oba jsou stejný, ale u toho druhého případu jste si zaplatil servisní zásahy a ND dopředu. Není kvůli delší záruce kvalitnější. Můžete si předplatit dostupnost toho střídače 99% za 1000EUR ročně a v případě výpadku delšího než 3,65 dne za rok dostanete kompenzaci podle ročního období kdy se vám to stalo (nízká v zimě, vysoká v létě). Opět to nedělá střídač spolehlivější, jen jste si předplatil rychlejší servis. Já se nad Vaším pohledem na servis FVE a spolehlivost střídačů, musím stále usmívat. Takovýto názor, jako máte vy, jsem měl naposledy v r. 2008. Vše se pohnulo dopředu, ale díky množství zařízení a nárokům, nikoliv tím správným směrem.

Vladimir Wagner

4. únor 2020, 16:05

Pan Vaněček je čistě troll. Když se podíváte na jeho příspěvky, třeba zde, tak jsou to buď jízlivé poznámky, moudrosti ve stylu "vývoj jde stále dopředu a moje auto vystačí s dvouletý servisováním", ale žádná fakta. A to už trvá hodně dlouho. Prostě primitivní trollování. Nemá cenu na něj reagovat.

Jedině něčím konkrétním, takže moc díky panu Kondapanenimu za zajímavé poznatky z praxe a odkazy. Fotovoltaika má velký potenciál. Její využívání se bude v budoucnu využívat. Takže je dobré vědět o možných problémech. Určitě se budou hledat řešení. Rozumím, že vyšší podíl fotovoltaiky vede k vyšší úrovni komplikovanosti elektroniky a tedy i vyšší pravděpodobnosti poruch i při zvyšování výdrže a spolehlivosti jednotlivých komponent. To je určitě výzva.

Filip Kondapaneni

4. únor 2020, 16:41

Děkuji, přesně tak, u velkého počtu FVE to bude náročné na množství lidí kteří budou potřeba na servis a údržbu , budeme svědky velkých mezioborových přesunů z hlediska (ošklivě řečeno) lidských zdrojů. Nebude to zadarmo, a elektřina určitě díky tomu nebude levnější ale naopak, jako v Německu, budou stoupat položky za síťové a kapacitní služby.

Milan Vaněček

4. únor 2020, 17:31

pro "kolegu trolla" Wagnera a Filipa:

V levelized cost of electricity LCOE jsou zahrnuty investice, provoz i servis, decommisioning. LCOE je klíčový ekonomický parametr, kde ve většině světa fotovoltaika porazila jadernou energetiku. Můžete se vztekat jak chcete, ale realitu nezměníte.

Proč se tak stalo, o tom můžeme odborně diskutovat, ale důvod jsem se Vám snažil naznačit. Víc už udělat nemohu, filosofii "to néééjde" nevyznávám.

Ve srovnání s JE je FVE velmi, velmi jednoduchá. Dále je modulární, velkoseriová a je podpořena kvalitními vědeckými poznatky a obrovským úsilím desetitisíců inženýrů a vědců z celého světa. Každý rok je nově zbudovaná FV elektrárna kvalitnější, vývoj neustrnul, dosažitelné fyzikální meze umožní ještě mnohonásobný pokles ceny.

Tož tak, končím, Vás přesvědčit nechci, píši to pro ostatní čtenáře.

Milan Vaněček

4. únor 2020, 17:34

ještě citace pana Wagnera:

"Fotovoltaika má velký potenciál. Její využívání se bude v budoucnu využívat. Takže je dobré vědět o možných problémech. Určitě se budou hledat řešení. Rozumím, že vyšší podíl fotovoltaiky vede k vyšší úrovni komplikovanosti elektroniky a tedy i vyšší pravděpodobnosti poruch i při zvyšování výdrže a spolehlivosti jednotlivých komponent. To je určitě výzva."

To jsou věty jak od Milouše Jakeše, to snad nemohl napsat vědecký pracovník.

Martin Pácalt

5. únor 2020, 08:28

Jestli servisujete co dva roky, tak to je ten Golf borák. Ono se sice od výrobce předepisuje jen např. dvouletý servisní interval (použité long life oleje), ale každý mechanik vám řekne, že co rok je pro motor jednoznačně šetrnější.

Filip Kondapaneni

4. únor 2020, 18:00

To: p. Vaněček

Vy Vo voze, já o koze. Vy mluvíte o ceně kterou platíte na velkoobchodní úrovni majitelům FVE, já mluvím o tomto: https://www.cleanenergywire.org/factsheets/what-german-households-pay-power

Filip Kondapaneni

4. únor 2020, 18:08

Pro p. Vaněčka. Poslal jsem vám odpověď s odkazem, až ho schválí administrátor, tak bude k dispozici všem

Carlos

4. únor 2020, 21:57

Pokud chceme řešit velké FV parky v řádu stovek, ne-li tisíců MW, bude myslím směrodatnější najít řešení se sběrnicí 3kV a údaje podle drážních měníren, ty by mohly být robustnější a vycházet z mírně jiné filosofie, než současné měniče. Každopádně jsem zadal dotaz a doufám že do jednoho dvou dní, budu mít potřebné odpovědi od lidí, kteří s tím pracují.

Filip Kondapaneni

5. únor 2020, 09:07

Používají se řešení 1500V. Blbé je to, že pak potřebujete velké množství lidí s 50 nad 1000 V při procházení stringů a nemůžou být vybaveni obyčejnými meraky. Stačí, že někdo přehodil polaritu u jednoho stringu a rázem tam máte 3kV. Při budování, potřebujete takových lidí na pole PV cca 50 na 1MW. Při údržbě pak stačí asi 5/ 1MW na pole PV. Bez traf a střídačů. Střídač není jen prostým měničem, ale stará se o jalovinu dle pokynů dispečera, o co nejlepší impedancni přizpůsobení PV stringu, Zprostředkovává komunikaci se string monitory, měří izolační odpor na strinzich (kromě thin film). S menirnou lze srovnávat jen tu základní funkci, ale za posledních pár let se to posunulo. Intefrovani příliš velkého počtu panelů se neplatí kvůli neefektivite na úrovni MPP a vedení kabeláže AC, DC

Filip Kondapaneni

5. únor 2020, 09:23

:), Poslední věta měla být, že integrovani příliš velkého pole na jeden střídač se neoplati...

Ach ta predikce textu....

Jan Veselý

5. únor 2020, 10:56

ad Filip Kondapaneni) Děkuji za všechny údaje a zkušenosti, které jste nám poskytnul. Donutilo mě to trochu se nad problematikou měničů zamyslet. Vycházejí mi z toho, že je před nimi dvojí možná cesta. Buď z nich časem bude robustní, spolehlivá součástka, něco jako jsou FV panely nebo turbíny a budou se měnit co ~20 let. V tom případě bych očekával vývoj k vetším centrálním jednotkám. Nebo zůstanou poruchovou, ale relativně levnou součástkou, něco jako jsou HDD u serverů nebo čerpadla a kompresory. V tom případě předpokládám, že se zůstane u relativně malých jednotek a konstrukce FVE se přizpůsobí, tj. bude tam redundance, připravené, snadno přepojitelné záložní měniče a stálá poruchová služba. Obojí je realizovatelné, záleží na výrobcích měničů.

U těch by bylo zdrávo, aby přeběhla nějaká vlna konsolidací a bankrotů, protože trh s měniči je neuvěřitelně roztříštěný. Chtělo by to zbavit se slabých kusů.

Filip Kondapaneni

5. únor 2020, 13:25

To: Jan Veselý

Ono už to tak probíhá :

Pro malé instalace o jednotkách kWp se používají mikroinvertory, které jsou jednoduché, robustní, s dlouhou životností, ale nedají se opravovat a pro větší výkony jsou nepraktické, neopravitelne a drahé

Pro větší instalace jsou střídače od jednotek kW po desítky kW, které se dají škálovat až do 1MWac (pak jich jsou řádově až několik desítek) Zkoušely se modulární zdroje, ale spolehlivost modulů nebyla bůhví jaká.

O jednu soucastku se nikdy jednat nebude, vždy to bude komplement mnoha diskretnich i vysoce integrovaných součástek s elektromech. Prvky.

A u těch největších výkonů to má limity ve velikosti výkonových dílů, které když odejdou, tak obvykle potřebujete manipulační techniku, a Jeřáb.

Dále to má limity v distribuci DC kabeláže a VN linky. U velkých elektráren se jedná o rozsáhlé plochy a střídače jsou umístěny vždy tak, aby se co nejvíce eliminovaly ztráty přenosem ať už na DC straně nebo na AC lince (22kV, 30kV).Čili i koncentrovani má své limity, dokud se nepodaří dramaticky zlepšit účinnost panelů (dnes ve standardu cca 15-18%, chtělo by to 60-80%), v laboratořích je kde co, ale vyrobená kW je příliš drahá. Zatím největší pokrok z hlediska ceny jsou polykristalicke panely a thin-film, ale zde účinnost nepřekračujte 10% u masově instalovanych panelů.

V měřítku malé střechy jde kde co, ale jakmile se jde do velkých výkonů, jsme stále s technologií v plenkách. Příliš mnoho elektroniky, která nemá problém s malými výkony v jakýchkoliv podmínkách (mikroinvertory, malé invertory) ale jakmile se jde do velkých proudů a napětí a musíte oddělit vykonovou část od ovládací, tak se to prudce láme.

To spíše věřím že lidstvo zvládne jadernou fúzi a všechny ty vetrniky a fve se stanou přes noc nepotrebnymi (kromě nějakých specifických instalaci) ale toho se asi nedoziju a ani mé děti ne.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
info@oenergetice.cz
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.