Solární elektrárny v květnu zatím prodělávají. Denní trh ukazuje průměrnou realizační cenu -8,5 EUR/MWh

Dosavadní květnová data ukazují na novou realitu pro solární elektrárny, a to nejméně do doby rozmachu akumulace elektřiny. Průměrná realizační cena jejich výroby se totiž zatím pohybuje v záporných hodnotách, konkrétně kolem -8,5 EUR/MWh. Jde o důsledek rychlého růstu instalovaného výkonu fotovoltaik, nedostatečné flexibility soustavy a častých propadů cen do záporu v poledních hodinách.

Solární elektrárny v Česku sice zahájily květen vysokou výrobou, ale zároveň s mimořádně nízkou tržní hodnotou vyrobené elektřiny. Podle dosavadních dat za květen dosahuje realizační cena solárních elektráren -8,56 EUR/MWh. Pokud by solární elektrárny prodávaly svou výrobu čistě na denním trhu a bez podpory, byly by zatím provozně ve ztrátě. Důvodem je, že výroba fotovoltaik je v průměru soustředěna do hodin, kdy jsou ceny na denním trhu velmi nízké nebo dokonce záporné. Květen byl v tomto ohledu mimořádný.

Tak nízká hodnota realizační ceny je v českých podmínkách poprvé. V květnu 2024 dosahovala realizační cena solárních elektráren ještě přibližně 34 EUR/MWh, v květnu 2025 kolem 28 EUR/MWh.

Dobře patrné to bylo zejména během prvních květnových dnů. V poledních hodinách výroba solárních elektráren opakovaně přesahovala 3 GW, zatímco zatížení soustavy zůstávalo kvůli svátku a víkendu relativně nízké. Cena elektřiny se proto 1. května propadla až na -500 EUR/MWh, další dny se v poledních hodinách objevovaly rovněž záporné ceny.

Oproti předchozím měsícům jde o výrazný posun. V lednu se (poměrně logicky) realizační cena solárních elektráren pohybovala kolem 134 EUR/MWh, v březnu zhruba na 63 EUR/MWh a v dubnu již pouze kolem 20 EUR/MWh. Květnový pokles do záporu tak ukazuje, že problém kanibalizace výnosů fotovoltaiky se v českých podmínkách dále prohlubuje.

Co vlastně znamená realizační cena

Realizační cena solárních elektráren vyjadřuje průměrnou cenu elektřiny váženou aktuálním množstvím výroby fotovoltaik. Nejde tedy o prostý průměr cen na denním trhu, ale o cenu, které by solární zdroj dosahoval vzhledem k tomu, kdy skutečně vyrábí.

Tento ukazatel je pro investory důležitější než samotná průměrná spotová cena. Pokud solární elektrárny vyrábějí nejvíce v hodinách s nejnižší cenou, jejich skutečné tržní příjmy jsou nižší než průměr trhu.

V extrémním případě, který zatím ukazuje letošní květen, může být realizační cena dokonce záporná, i když ceny v ranních a večerních hodinách zůstávají vysoké. To ovlivňuje nejen výrobny, které aktuálně prodávají určitou část své výroby na spotovém trhu, ale může ovlivňovat také výrobny, které usilují o uzavření PPA, jelikož protistrany budou ochotné nabízet spíše nižší výkupní cenu. Současně je podle české legislativy omezováno právo na podporu v době, kdy jsou na trhu ceny v záporu.

Rychlý růst výkonu naráží na tržní podmínky

Současný vývoj je přímým důsledkem rychlého nárůstu instalovaného výkonu. Výroba solárních elektráren v Česku loni vzrostla meziročně o 20,5 %, z 3,9 TWh na 4,7 TWh. Podíl solárních zdrojů na celkové výrobě elektřiny dosáhl 6,6 %.

Tempo výstavby však začíná zpomalovat. Podle dat distributorů bylo v roce 2025 uvedeno do provozu 696,8 MW nového výkonu solárních elektráren, tedy meziročně zhruba o pětinu méně. Nejvíce nových zdrojů přibylo v distribučním území ČEZ Distribuce, konkrétně 491,6 MW. V síti EG.D šlo o 184 MW a v Praze o 21,2 MW.

Celkový instalovaný výkon solárních elektráren se tak loni přiblížil hranici 5 GW. Česko je ale stále zhruba v polovině cesty k cíli ve Vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, který počítá s 10,1 GW solárního výkonu do roku 2030. Bez akumulace, řízení spotřeby a nových obchodních modelů však každý další gigawatt instalovaného výkonu zvyšuje tlak na polední ceny.