Domů
Obnovitelné zdroje
Itálie podpoří rozvoj agrivoltaiky, na projekty čekají téměř 2 miliardy eur
Agrivoltaická elektrárna v blízkosti německého Aasenu
Zdroj: Tobi Kellner / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0 (licence)

Itálie podpoří rozvoj agrivoltaiky, na projekty čekají téměř 2 miliardy eur

Italská vláda v tomto týdnu představila nový dekret, který otevírá cestu k další podpoře rozvoje fotovoltaiky. Na nové projekty o instalovaném výkonu přes 1 GW, které mají rovněž zahrnovat i agrivoltaiku, vláda vyčlenila 1,7 miliard eur. Podporu Itálii již dříve schválila Evropská komise.

Italská vláda spouští další podporu pro rozvoj obnovitelných zdrojů, tentokrát zaměřenou i na agrivoltaiku. Konkrétní pravidla pro schvalování podpory a následné přidělování financí má italské Ministerstvo energetiky a životního prostředí představit do 14 dní. Následně by do 30 dní měla proběhnout aukce pro podporu skrz rozdílové kontrakty.

K dispozici bude investiční podpora, pokrývající až 40 % způsobilých výdajů, a dále provozní podpora v podobě rozdílových kontraktů. Podle serveru Renewables Now má výše provozní podpory záviset na podílu přebytků posílaných do sítě. Výše rozdílových kontraktů, které budou v platnosti 20 let, a obecně získání podpory budou záviset na výsledku budoucích aukcí.

Celkově z nabízeného 1 GW připadá přibližně 300 MW na malé projekty do instalovaného výkonu 1 MW. Tyto projekty rovněž musí přihlašovat zemědělci. Zbylých přibližně 740 MW je vyčleněno pro zdroje o libovolné velikosti, které budou instalovat buď přímo zemědělské společnosti, či dočasná obchodní sdružení, ve kterých musí být aspoň jeden zemědělec.

Nová forma podpory dostala zelenou od Evropské komise v loňském roce. Část finančních prostředků bude putovat z fondu pro obnovu a odolnost, který EU zřídila po koronavirové pandemii. Všechny solární zdroje podpořené v rámci tohoto systému by měly podle pravidel zahájit provoz do konce června 2026.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(40)
Zdeněk
15. únor 2024, 13:52

To jsou ty super OZE, které vyrábějí už deset let zcela zdarma a je nutné je podpořit tak zcela zanedbatelnou částkou 1,7 mld.€ ?!

Tohle už není ani vtipné.

Roman Kosařík
15. únor 2024, 15:17

Pořád lepší, než to neustále cpát za fosilní paliva do chřtánu zemím a režimům, které nejsou Evropě přátelsky nakloněny, ať už otevřeně či skrytě. Ty panely už Talošům nikdo neveme a nevypne, narozdíl od možnosti stopnutí dodávek ropy/plynu/uhlí. A zrovna oni mají na soláry velmi dobré podmínky.

Zdeněk
16. únor 2024, 05:53

V tomto s Vámi souhlasím.

Ale právě proto mi přijde podivné, že v zemi s ideálními podmínka se FVE stejně musí dotovat takto ohromným balíkem.

Milan Vaněček
16. únor 2024, 09:12

Agrivoltaika je teprve ve svých počátcích, když jádro začínalo, tak ne že by ho stát podporoval z 10 či 50%, stát vše postavil ze 100% sám, ať již v USA či v Československu. To jen na okraj k té podpoře...

Emil
16. únor 2024, 09:29

Takže touhle "logikou" jistě nemáte vůbec nic proti tomu, aby stát "ohromným balíkem" podporoval např. pokročilé nebo malé modulární reaktory, protože ty jsou taky "teprve ve svých počátcích"...

Milan Vaněček
16. únor 2024, 11:16

Ano, vždyť malé modulární reaktory taky tak podporuje, ze 100%, když je pak podpoří méně, jako nedávno v USA, tak investoři nakonec odešli a projekt zastavili.

Aůle stále podporovat ty velké jaderné dinosaury s výkonem nad 1 GW, to už by se nemělo, to je neschopnost stavit je levně a rychle. A i přesto trvá jejich výstavba extrémně dlouho a cena extrémně roste nahoru.

Emil
16. únor 2024, 11:29

1) Nikde nikdo nepodporuje malé modulární reaktory ze 100 %, Vaněčku, už si zase vymýšlíte. Nepodporuje je ani zdaleka tolik jako agrivoltaiku "teprve ve svých počátcích", ač je to ve skutečnosti pořád stejná fotovoltaika, jen postavená na jiném místě, přestože inovace u malých a pokročilých reaktorů jsou na mnohem vyšší úrovni než že se stejná technologie umístí někam jinam a prohlásí se, že je to "teprve ve svých počátcích", takže to potřebuje dalších 20 let dotací.

2) Nejde o žádné "jaderné dinosaury", to je jen další váš výmysl. Délka výstavby je úměrná tomu jaké množství elektřiny, na jak dlouho a s jakou spolehlivostí se tou výstavbou získává.

Petr Zelený
16. únor 2024, 09:29

Jestli dobře počítám - tak investiční dotace ve výši 40 pct je výši 1,7 mld eur, takže celková cena je 4,25 mld EUR + dostane provozní dotaci nyní neřeším, tedy 108 mld Kč. Instalovaný výkon je 1GW, koeficient využití nevím - v Itálii je více slunce, ale zase ty panely jsou nakolmo z obou stran, takže využití bude menší - když budu počítat 1500 hodin v plném výkonu, tak to je 5x méně než koeficient využití Temelína. Přepočteno tedy na koeficient využití a instalovaný výkon nového bloku 1,2 GW vychází overnight cena agrivoltaiky která vyrobí stejně elektřiny jako nový blok JE 648 mld + ještě provozní podpora. Tedy overnight investiční cena agrovoltaiky je trojnásobná vůči jadernému bloku a ještě dostane CfD neznámé výše a ještě vyrábí jak chce. Mne to jak ekonomické terno tedy nepřijde.

Milan Vaněček
16. únor 2024, 11:23

Srovnáváte něco, co teprve před pár lety začalo (agrovoltaika) a je v experimentálním stádiu, se starými jadernými dinosaury, jejichž čas již skončil...

Takže si můžete počítat s ciframi, které se Vám líbí, stejně to žádný smysl nedává.

Stále tady platí, že v Itálii bude mnohem levnější proud z italské velké FVE než bude částečně dotovaný, dovezený proud z francouzské JE Flamanville 3.

Milan Vaněček
16. únor 2024, 11:23

Srovnáváte něco, co teprve před pár lety začalo (agrovoltaika) a je v experimentálním stádiu, se starými jadernými dinosaury, jejichž čas již skončil...

Takže si můžete počítat s ciframi, které se Vám líbí, stejně to žádný smysl nedává.

Stále tady platí, že v Itálii bude mnohem levnější proud z italské velké FVE než bude částečně dotovaný, dovezený proud z francouzské JE Flamanville 3.

Jaroslav Studnička
16. únor 2024, 12:15

Pane Vaněčku, co nám to tady nalháváte?

Co je potřeba na agrovoltaice jako experimentální stádium?

Petr Zelený
16. únor 2024, 15:12

Srovnávám agrovoltaiku z tohoto článku, která by se měla stavět s cenou JEDU5, který by se měl stavět. Investičně je na stejné množství vyrobené elektřiny agrovoltaika 3x dražší a k tomu provozně potřebuje navíc dotace a vyrábí podle počasí. Nevím co je na tom nefér. Flamanville není argument to bych zase mohl argumentovat JE Báraka a že i EDF umí v Číně projekty včas a za domluvenou cenu. Největší zdražení u staveb JE jsou úroky a ty ani u agrovoltaiky ani u JE nepočítám v tomto srovnání. Pokud je ale AV investičně dražší i úroky budou dražší

Miloslav Černý
15. únor 2024, 14:00

A co u nás, zase budeme tahat za kratší konec? Takové elektro traktory, využití nosných prvku pro upevnění umělého zavlažování, kde to jde, bude jenom bonus. A ten výkon by byl KO pro velké jádro zcela určitě.

Honza Nedvěd
15. únor 2024, 14:05

Uz dlouho tvrdim, ze toto je budoucnost energetiky. Roboticky instalovane panely na pole, ktere je roboticky obdelavane malymi stroji co neutlacuji pudu a nepotrebuji velke plochy pro megaobrovske zemedelske stroje. Zastineni je v dobe sucha diky globalnimu otepleni benefit, ne prekazka. Plus zamezeni vetrne a vodni eroze. Severojizni instalace pro maxima rano a vecer s minimem v poledne krasne kopiruje denni krivku spotreby, narozdil od nejakeho baseloadu. Kroupy to nerozbijou. Genialne jednoduche. Panel v cene dvou korun za watt. Za rok se zaplati. 40 let zivotnost. Minimalni naroky na prenosove site, tj. maximum energie spotrebovane bez nutnosti platit prenosove poplatky - a ze jsou vetsi nez cena silove elektriny. Na poli to uvidim radeji nez hrabisovu repku. Cenove se tomu neda konkurovat. Toto je sach mat jadru i fosilum.

Michal K.
15. únor 2024, 17:01

jj, je to super vyhodne (a preto to potrebuje dotacie ...) a naseka to kvanta lacnej elektriny. kde som to ja len pocul ...

jiri sekerac
15. únor 2024, 23:30

Vite, problem italskych zemedelcu neni slunce, ale sucho. A na klimatu se samozrejme projevuje vic nez jine teren a jeho schopnost pohlcovat /nejlepe lesy/ slunecni zareni. Beton akumuluje, panely odrazi. Ani jedno nepotrebujeme nikde jinde, nez nezbytne nutne. Coz jsou strechy, mozna voda. Toto je dulezitejsi nez exhalace, takze agrovoltaika bez primeho spotrebitele je politicke pokrytectvi

Pepa Kalivoda
16. únor 2024, 11:06

Fyzika je proti vam. Trapped heat diky sklenikovemu efektu je dnes cca 2.5W/m^2.

Solarni irrradiance v Italii je rekneme 1kW. Tj. z panelu s ucinnosti 20% se odrazi 800W. Z toho projde zpet do vesmiru prakticky vsechno, a na jeden m^2 na zemi zustane cca 0.16W/m^2. Tj. sklenikovy efekt, je 2.5 / 0.16 krat vetsi problem, nez odrazivost panelu (uznavam, ze jsem to hodne zjednodusil). To je samorejme globalni pohled. JInak je treba strmy a spol vysazovat. Pro lokalni klima velmi dulezite.

Mex
16. únor 2024, 18:23

Z čeho jste prosím usoudil/spočítal, že z ozářeného panelu zůstane na zemi jen 0.16W/m2?

Nevím, jakou máte zkušenost Vy. Ale já v okolí panelů registruji celkem značné lokální zvýšení okolní teploty. Určitě větší, než by odpovídalo tomu 0.16W/m2.

feliz navidad
17. únor 2024, 09:10

Pepa Kalivoda to nezjednodušil, Pepa Kalivoda to hodně zmatlal...

FV skutečně nemá 100% účinnost přeměny absorbovaného záření a odrazivost 80%. Tento jeho "výklad" by znamenal, že FV panel má nižší teplotu než okolí. Ke zjištění, že to tak opravdu není stačí si na něj sáhnout.

Ve skutečnosti z dopadajícího záření o výkonu 1kw panel s účinností 20% přemění 200W na elektřinu, albedo je cca 5% tj. 50W se odrazí zpět a zbylých 750W je přeměněno na teplo.

Milan Vaněček
17. únor 2024, 09:41

Tohle jsou výpočty o ničem, lokální oteplení v určitém místě Vám především udělají velká města, ta ovlivnila albedo plus navíc spotřebují hodně energie (která se přemění nakonec v teplo), obdobně velké JE jsou obrovský zdroj především tepla (2x více energie než je vyrobená elektřina, je puštěno do vzduchu spolu s vodní párou (=nejsilnější "skleníkový plyn"), ....

Chce to víc zeleně místo betonu a asfaltu, čistou výrobu elektřiny v fotovoltaických, větrných a vodních elektrárnách

a skončit s ničením životního prostředí v nesmyslných válkách...

Richard Vacek
15. únor 2024, 14:53

Za darovaných 1,7 miliard eur se dá realizovat spousta ekonomických nesmyslů.

Roman Kosařík
15. únor 2024, 15:20

Souhlasím, například za ně nakoupit ropu a plyn od režimů, které by nám s chutí zakroutili krkem.

Honza Nedvěd
15. únor 2024, 15:28

vsak ono spousta lidi a podporovatelu dnes radoby sovetskeho svazu s timto postupem krouceni krku take pocita, ani pan vacek neni hloupy a vi dobre, o co se tady hraje. A mozna ma osobni zkusenost s tim, jak okupanti v sedesatem osmem vynesli na vrchol novou vladnouci elitu kolabrantu. Energetika a geopolitika sla vzdycky ruku v ruce. V pripade oze ovsem toto propojeni pada - proto je oze trnem v oku spouste lidi

Richard Vacek
15. únor 2024, 15:36

Snad snížit daně a nechat na každém, jak se svými penězi naloží. Obvykle politici nepatří mezi ty, kteří by s penězi zacházeli nejlépe.

Bob
15. únor 2024, 16:26

Samozřejmě nemělo být horké, ale horské regiony. Jeden překlep a úplně jiný smysl.

Bob
15. únor 2024, 16:24

No ale zrovna k FVE se toho plynu (případně ropy) bude muset nakoupit hodně. Pro plynové elektrárny, které budou je vyrovnávat. I když Itálie má pro FVE lepší podmínky, tak i tak třeba takové horké regiony na severu budou potřebovat hodně elektřiny (z plynu) na topení v zimě.

Ty peníze by se daly utratit i za zdroje, které fosilní doplněk nepotřebují. Když už ne JE, tak v Itálii třeba VE. I VtE mají výrobu vyrovnanější.

Jak už tu psali jiní, to mají být ty levné zdroje, co už nepotřebují podporu.

A zde vidíme úplnou šílenost. Ne jen 40% investiční podporu, ale ještě zaručenou cenu, kterou budou dostávat pravděpodobně i v případě, že tu elektřinu nebude možno spotřebovat!

Kromě toho tak trochu "lezou oknem tam, kde jsme je vyhodili dveřmi". Znovu budou zabírat i úrodnou zem místo, aby se tam pěstovaly plodiny. Protože kolem těch pásů FV panelů vždy bude muset být na obě strany kousek neobdělávané půdy. Stroje samozřejmě nemohou jezdit na cm těsně vedle panelů. Ono se to nezdá, ale na tom poli to nebude plocha zanedbatelná. Proč si ty svislé panely nedají třeba jako protihlukové stěny u silnic.

P.s. Větrné erozi možná zamezí, ale vodní určitě ne (podívejte se na obrázek). Spíše naopak ji mohou podpořit, když optimální orientace řad a tím pádem i brázd může být na svahu v konfliktu s ochranou proti erozi.

Honza Nedvěd
15. únor 2024, 17:06

Bobe, takto to vubec nestoji. Zrovna Italie ma idealni podminky pro FVE. Oni maji energetiku postavenou na plynu. za minuly rok tezko uveritelnych 42 procent. Takze jim staci jen postavit FVE a jen setrit plyn. Nic dalsiho nemusi delat. Takto je to jednoduche. Navic italie ma vetsi spotrebu v lete nez v zime a to dost podstatne 23TWh v prosinci vuci 27 v cervenci. To jsou klimatizace, ktere se dokonale protinaji se slunecnim svitem.

To ze musi byt urcity pas na poli kvuli instalaci FVE asi neni dogma, ale je to uplne idealni pro prirodu a biodiverzitu. Ekologove to miluji a my bychom meli taky. A zemedelci budou taky, tento pas jim vydela vic penez nez cokoliv jineho.

Milan Vaněček
15. únor 2024, 17:26

Pane Nedvěd, spousta lidí zde na webu nechápe, jak se dá realizovat fotovoltaická elektrárna plus zemědělská výroba dohromady. Nechápou jak fungují ty panely na obrázku, nevědí co jsou to bifaciální (oboustranné) panely a jak se orientují a jaké je denní rozložení výroby, nevědí, že většina obyvatel zeměkoule žije v teplých oblastech a ne u polárného kruhu, ...

A tak pořád jedou to svoje "to nééjde" a svět je zatím už jinde.

Když začínala agrivoltaika (anebo fotovoltaika na vodních plochách) tak to vypadalo jako kuriozita, brzy to ale bude nový, velmi užitečný biznis pro polní a vodní hospodaření.

Díky panu Majlingovi za pěkný článek.

Honza Nedvěd
15. únor 2024, 18:04

tak ono je take vtipne, ze treba i u toho polarniho kruhu v kanade vyrobi fve vic nez u nas :) a ona cela kanada ma lepsi slunecni podminky nez ceska kotlina. ale mate pravdu, cesti Pepici si proste budou vzdycky myslet, ze svet se bude tocit kolem nas :)

zdroj: globalsolaratlas.info

Bob
15. únor 2024, 18:05

Proč ne raději VtE, nebo ještě lépe vodní elektrárny?

A když už FVE, proč ne raději na střechy, protihlukové bariéry, atp.?

Budou zabírat i úrodnou půdu (nebudou to jen pastviny, jako na obrázku)?

Proč tak šílená dvojí podpora?

Ale máte pravdu, o peníze jde až především. Dostanou pěknou investiční dotaci a za elektřinu stálou výkupní cenu i při záporné ceně elektřiny na trhu. Kdo by nechtěl takto bez rizika "podnikat" s jistým ziskem!

Honza Nedvěd
15. únor 2024, 17:06
Pravoslav Motyčka
15. únor 2024, 20:44

Podle mého názoru je instalace FVE na zem špatná , protože je spousta volných střech budov kam to zle instalovat. A při současných možnostech sítě nelze zaplnit ani ty střechy.

Bob
15. únor 2024, 21:58

Souhlasím.

A pan Vaněček, který se už několikrát vyjádřil, že dotace na FVE nejsou třeba a jsou zlo najednou mlčí. Jestli on nás jen tak nechtěl "opít rohlíkem", ale když dojde na "lámání chleba", tak si potajmu mne ruce, kolik peněz se zase do FV nastrká.

On je totiž mezi FVE drobných výrobců na střeše a těch solárních farem z článku jeden zásadní rozdíl:

Při přebytku elektřiny a záporných cenách elektřiny ty střešní nic nedostanou, ale ty z článku budou mít provozní podporu v podobě rozdílových kontraktů. Dostanou tedy vždy zaplaceno.

Milan Vaněček
16. únor 2024, 09:19

Samozřejmě již dotace na nejlevnější a nejčistší výrobu elektřiny ve fotovoltaických (stále levnšjších) panelech nejsou potřeba, už i Čína jede bez dotací.

Ale jak jsem napsal před chvílí výše:

"Agrivoltaika je teprve ve svých počátcích, když jádro začínalo, tak ne že by ho stát podporoval z 10 či 50%, stát vše postavil ze 100% sám, ať již v USA či v Československu. To jen na okraj k té podpoře..."To je pro Boba, pořád jede tu svou....

Bob
16. únor 2024, 10:07

Pro agrivoltaiku jsou snad panely, nebo jiné komponenty dražší, než pro jiné FVE?

Já bych řekl, že třeba střešní FVE jsou dražší. Tak proč podporovat ty na polích?

FVE si přece podle Vás (zvláště investičně levnější) a ještě s investiční podporou na sebe vydělá. I bez další podpory provozní by se měli stavebníci jen hrnout.

Milan Vaněček
16. únor 2024, 09:19

Samozřejmě již dotace na nejlevnější a nejčistší výrobu elektřiny ve fotovoltaických (stále levnšjších) panelech nejsou potřeba, už i Čína jede bez dotací.

Ale jak jsem napsal před chvílí výše:

"Agrivoltaika je teprve ve svých počátcích, když jádro začínalo, tak ne že by ho stát podporoval z 10 či 50%, stát vše postavil ze 100% sám, ať již v USA či v Československu. To jen na okraj k té podpoře..."To je pro Boba, pořád jede tu svou....

Vítězslav Novák
16. únor 2024, 09:34

Takže ty dotace by mohly z fleku skončit, ne? Proč ještě solárníkům cokoli platit, když to nepotřebují?

A povinný odběr nepotřebného výkonu taky.

Roman Kosařík
16. únor 2024, 10:39

Souhlas. Za 1.7 mld EUR se dá kompletně zafinancovat cca 150 tisíc střešních fotovoltaik bez nutnosti jakýchkoliv dalších provozních podpor. Pokud by každému zájemci zafinancovali 50% výdajů podobně jak v NZU u nás, dalo by se z toho postavit až 300 tisíc střešních FVE o výkonu cca 3kWp s 10kWh baterií. To se v zemi velikosti Itálie rozprostře jak nic. Vzhledem k průměrnému osvitu 1800kWh/m2/rok není více panelů ani potřeba.

Kdo by si to chtěl projít, poslužte si:

https://core.ac.uk/download/pdf/322500567.pdf

Vítězslav Novák
16. únor 2024, 09:32

Jojo, i v 30. letech minulého století pálili zemědělci obilí. Tenkrát ovšem zachraňovali cenu, nikoli planetu.

V+W zpívali "...je to divný svět, divná doba / když je pro lidi třeba / pálit laciný žito v peci / aby byl dražší chleba."

Richard Vacek
17. únor 2024, 16:04

Prostě to není potřeba dotovat, protože fotovoltaika je zadarmo, ale na druhou stranu bez dotace si to žádný zemědělec nepořídí, protože není padlý na hlavu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se