V Německu se budou stavět přímořské větrné elektrárny s rekordně nízkými dotacemi
Německý regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) zveřejnil dlouho očekávané výsledky z dražby instalovaných výkonů pro projekty přímořských větrných elektráren. Nejvyšší podpora pro úspěšné projekty činí 6 eurocentů za kWh, což je v porovnání se současnou výší podpory mnohem méně. Vážený průměr vydražené výše dotace ale činil pouhých 0,44 eurocentů za kWh a v dražbě uspěly i projekty s nulovou výší dotace za 1 kWh.
Aukce proběhla 1. dubna, draženo bylo celkem 1 550 MW instalovaného výkonu. V aukci uspěly celkem 4 nabídky, vydražen byl téměř všechen dostupný výkon – 1,49 GW. Všechny úspěšné nabídky jsou na projekty v Severním moři.
Úspěšné projekty nebudou muset platit za připojení do sítě, elektrárny mají být provozovány 25 let. Elektrárny mají být postupně uvedeny do provozu do roku 2025, proto nabídky obsahují předpovědi o budoucích technologiích a také o vývoji trhu. To, že se očekává podstatné snížení ceny technologií a výstavby, nejvíce reflektuje nabídka, která počítá s nulovou dotací na kWh. Z nabídek je dále zřejmé, že existuje přesvědčení, že v budoucnu bude trh s elektřinou platit za energii vyrobenou na moři rozumné ceny.
„Vážený průměr vydražené podpory ve výši 0,44 centů za kilowatthodinu je daleko pod našimi očekáváním. To ukazuje, že aukce vytvořila střednědobý a dlouhodobý potenciál pro snížení cen, který povede ke snížení financování v rozsahu, který nebyl očekáván.“ – Jochen Homann, prezident BNetzA.
Podle BNetzA je výsledek aukce ukazatelem konkurence
„Odvětví přímořských větrných elektráren kategoricky prokazuje svou konkurenceschopnost. To je dobrou zprávou pro všechny spotřebitele elektrického proudu, kteří přispívají k rozvoji obnovitelné energetiky skrze příplatky za OZE. Zda ale budou ceny v příští aukci stejně tak nízké, se teprve uvidí.“ – Jochen Homann
Druhá aukce pro přímořské větrné elektrárny se má konat 1. dubna 2018, dražit se má opět 1 550 megawattů, ke kterým se ještě připočte 60 megawattů, které zbyly z letošní aukce. V celkovém draženém instalovaném výkonu je přitom zahrnuto 500 MW, které musí být ze zákona přiděleny větrným elektrárnám v Baltském moři.
Zdroj úvodního obrázku: m.prinke
Mohlo by vás zajímat:
A teď jak je to doopravdy.
Ve skutečnosti z těch 4 úspěšných projektů jeden nabídl 60 Euro/MWh a ostatní jsou za nulu. Prostou trojčlenkou si snadno dopočteme, že ten projekt za 60 má instalovaný výkon zhruba 110 MW, zbylých 1380 MW tedy bylo nabídnuto za nulu. Do soutěže bylo přihlášeno dalších 5 GW projektů, všechny s požadovaným příplatkem nad 60 Euro.
Vtip je v tom, že ve skutečnosti dražitelé vysoutěžili pouze možnost, nikoliv povinnost své větrníky postavit. Pokud je nepostaví (časem odstoupí), nic kromě veřejného opovržení jim nehrozí. Současně ovšem mají připojení zdarma a hlavně garantovanou kapacitu v síti, kterou fakticky blokují jiným developerům.
Pokud si to shrneme, tak tu máme celé portfolio projektů celkově 5 GW, které nabízí stavbu za dotaci 60+ Euro a pak několik naprosto zázračných projektů, které dotaci vlastně nechtějí, přesto se do tendru přihlásily. Proč vlastně? Oni samozřejmě dotaci chtějí, protože fakt, že jim TSO zaplatí vyvedení výkonu je v případě mořských VtE samo o sobě nemalá dotace, ale i tak je velmi podezřelé, že by existovaly projekty s takovým náskokem proti konkurenci.
Kromě toho, co tvrdí samy firmy, že čekají zásadní technologický průlom a revoluci v nákladech, může být vysvětlení i daleko méně lichotivé. Že totiž ty zázračné projekty s nulovou dotací jsou ve skutečnosti určené jen ke spekulaci s blokací kapacit v síti a nikdy se s touto marží nepostaví.
Takže titulek článku: V Německu se budou stavět větrné elektrárny s rekordně nízkou dotací, může být hodně zavádějící a pan prezident BNetzA bude možná časem za idiota, který sedl na lep poměrně primitivní spekulace. Nebo to možná i věděl, ale nenašel odvahu to říci nahlas, což vyjde na stejno.
Uvidíme, jestli se z toho skvělého výsledku dokáží v Německu nějak poučit. Zatím to tak nevypadá.
P.S. Vůbec mě nepřekvapí, pokud příští rok přijde 2500 MW nabídek za nulu a BNetzA bude muset tendr zrušit, protože nebude umět vybrat vítěze. :-)
No pokud přejdou na blokaci a pod, případně bude příliš mnoho takových nabídek na nulu, pak se asi stane to že se definitivně přechází na komerční bázi, neboli "stav když a kolik chceš" Na majiteli EPS pak bude aby se staral o zbytek jako v případě ostatních projektů. Nebylo by to to po čem se tu tak často volá? zrušení dotací a prosazení OZE na komerční bázi?
Možná čas na to se zaměřit na trh s akumulačními kapacitami, možná na větrníky a velkou fotovoltaiku v Bavorsku a podobně. Kolik iteračních cyklů zbývá do konečného rozjezdu, který tu někteří očekávají? 1? 2?
Pokud v tom Německo hodlá takto pokračovat, vlastně jakýkoliv stát, pak je na čase aby se vážně začaly příslušné organizace zabývat otázkou akumulace a regulace.
Nebuďte směšný, na žádnou komerční bázi se samozřejmě nepřechází. Jenom někdo našel mezeru v Německém zákonu a využívá jí a teď to začnou dělat i další, což bude znamenat, že se ten zákon bude muset upravit. Pro nás samozřejmě houby zle, bez dalších větrníků v moři se určitě obejdeme :-).
Vždyť jsem to celé ootazníkoval! :) Neříkám že to bude, ale jestli jim tak aukce dopadnou, pak coby jim zbývalo? Tedy krom toho se na to vykašlat.
Ale víte co může znamenat tato situace, že? Nepředvídané propagační tsunami v jiných zemích. Už vidím ty palcové titulky na zelených webech:
GREAT SUCCESS! WIND IN GERMANY WITHOUT SUBSIDIES!
New wind installations in Germany for 0€ per MW Hour
German Wind with zero subsidies
Achievement of German Enrgiewende, 10GW of wind without subsidies
Na druhou stranu když si najdou způsob financování mimo dotace... Nevím jestli je to legálně možné.
Trh, stejně jako síť potřebuje stabilizaci, otázka které zdroje na to budou dostatečně levné a efektivní. Budou špičky a problémy řešit paroplynové bloky, které v tomto režimu mají relativně vysokou cenu proudu, nebo se začnou rozšiřovat velké spalovací motory na plyn? Co bude třeba více? Vykrývat nerovnoměrnosti během dne, nebo delší časová období? Co bude v daném způsobu provozu trpět méně? Motory, nebo turbíny? Co se bude lépe integrovat? Celé nové elektrárny se stovkami MW, nebo menší generátory u již existujících hydroelektráren?
Vždyť Vám to porád říkám, v roce 2025 už bude větrná energetika okolo Severního moře i fotovoltaika na dobrých místech v Evropě zcela bez dotací. Naopak jaderné elektrárny budou stále dražsí i trochu bezpečnější. A uhelné elektrárny bude v EU zakázáno stavět. A elektromobily budpu představovat tak 25% výroby nových aut v EU.
Jakékoliv skeptické řeči a snahy zvrátit vývoj nic nezmůžou.
Realita je, že fotovoltaika je co do ročních instalovaných výkonů v EU dávno za zenitem a hned tak se to nezmění. Vítr čeká v příštích letech také zásadní pokles ročního tempa instalací. Obojí souvisí s tím, že dochází peníze. To nejsou žádné skeptické řeči, ale reálná data.
Otázka nakolik je to o nedostatku peněz a nakolik je to na základě technologických a dalších omezení, která se začínají objevovat. Elektřiny, nebo řekněme výkonu, je prostě v EU, nebo minimálně některých regionech, šíleně moc a není komu jej udat.
První možnost je export do deficitnějších regionů, nebo regionů s vyšší cenou proudu, sem může brzy začít spadat značná část Rakouska, Slovenska a ČR, možná ještě Maďarska, to ale znamená náklady na nová vedení, přestavby vedení atd.
Pak je možnost omezovat výkon elektráren s nákladnější produkcí na nějakou technologicky zvládnutelnou úroveň (nakolik se děje nevím).
Pak až bych viděl problémy s nedostatkem financí. Když jsem se tak jaksi díval naposledy tak jich prý bylo na trhu až až, různě v bankách etc. Problém je že to všichni drží a neinvestují, je, jak se říká, blbá nálada. Kdyby nebyla, rozjedou se i investice do kdečeho. V EU máme sice problém že se nikomu do ničeho nechce bez státních záruk, ale něco je špatně pokud se nerozhýbává ani ekonomika v dalších regionech. Dobře, našlo by se pár výjimek, ale spíš bych za tím viděl nejistotu, než faktický nedostatek prostředků.
Když to srovnáte s novými přírůstky jádra nebo uhlí v roce 2016 tak pořád porovnáváte slušný prirustek OZE s nulou. To jsou skutečná poslední data.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se