Domů
Obnovitelné zdroje
Podíl investic do energetiky u domácností se zvyšuje, ČR jde s trendem
Ilustrační foto. Foto: Pixabay
Zdroj: Pixabay

Podíl investic do energetiky u domácností se zvyšuje, ČR jde s trendem

Dle zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) se od roku 2015 zdvojnásobil podíl investic ze strany koncových spotřebitelů do energetických řešení, jako jsou střešní solární elektrárny nebo tepelná čerpadla. V energetice tak čím dál více roste role koncových uživatelů nejen v oblasti úspor, ale také výroby energie. Rostoucí trend investic do energetických řešení je zřejmý i u českých firem a domácností. 

Rostoucí role domácností a firem je patrná z dat v poslední dekádě. V roce 2023 dosáhl podíl investic koncových uživatelů na celkových výdajích v oblasti energetiky 29 % v Japonsku a Koreji a 27 % v Evropě, následovaný 11 % v Severní Americe. Nejvíce představovaly výdaje na zlepšení energetické účinnosti v budovách, které v loňském roce tvořily 50 % všech investic do energetiky v Japonsku, Koreji a Evropě.

Dle dat IEA přesáhly mezi lety 2015 a 2023 průměrné roční investice do energetických opatření v sektoru budov na globální úrovni 200 miliard dolarů a překonaly tak celkovou investovanou sumu investic nejen do fosilních zdrojů na výrobu elektřiny, ale také do distribuce a přenosu.

Podle reportu hrají klíčovou roli v investicích na straně domácností a firem vládní pobídky a dotační programy. Přibližně 10 % těchto investic je podporováno vládami ve formě grantů nebo daňových pobídek, zejména ve vyspělých ekonomikách.

Do energetiky v posledních letech investovaly i české domácnosti a firmy

Zvyšující se investice do energetických řešení na straně domácností a firem jsou v posledních letech evidentní i v České republice. Asi nejvíce patrný je trend instalace solárních elektráren a bateriových systémů. Celkem 80 tisíc domácností pokrylo v roce 2023 střechy solárními elektrárnami s celkovým výkonem 823,3 MWp.

Většina zákazníků (92 %) navíc volí řešení kombinovaná s bateriovým úložištěm. Podle Solární asociace byl hlavním motorem rezidenčního sektoru úspěšný program Nová zelená úsporám, což uvádí i report zveřejněný evropskou Solární asociací. Česká republika byla zároveň minulý rok mezi pěti hlavními trhy v Evropě.

Kromě domácností investovaly do energetiky i firmy, které usilují o úspory na energiích a snížení své uhlíkové stopy. Solární asociace uvádí, že elektráren vyrábějících energii pro vlastní spotřebu podniků bylo loni instalováno více než 2 500 s celkovým výkonem okolo 140 MWp.

Kromě solárních elektráren trend zvyšujících se investic na straně domácností v zemi potvrzují i data o prodeji tepelných čerpadel. Podle statistik zveřejněných Ministerstvem průmyslu a obchodu se prodeje v letech 2022 a 2023 pohybovaly mezi 55 až 60 tisíci. To je téměř dvojnásobný objem oproti rokům předešlým.

Do skokového navyšení investic ze strany domácností a firem nejen v Evropě, ale i České republice se v minulých letech bezesporu promítla i energetická krize, která se na koncové zákzníky dopadla v podobě extrémních cen za energie. Globální data nicméně potvrzují, že trend je patrný i v zemích mimo Evropu. To může nasvědčovat zvýšenému úsilí o snižování emisí a celkovou transformci energetiky.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(20)
Mirek Dusil
1. červenec 2024, 16:24

@Emil: Porovnavat ceny v case bez zapocteni "sily penez" sice muzete, ale je to porovnani celkem k nicemu. Cena rohliku 0,40Kcs v roce 1985 je sice objektivne nizsi nez dnes, kdy je za 3Kc, ale takova informace k nicemu neni. Zajimavejsi uz je kolik si tech rohliku mohl koupit tehdy a dnes treba prumerne vydelavajici zamestnanec, nebo prumerna uklizecka, nebo prumerny vedouci pracovnik. Pripadne kolik si jich mohl koupit po te, co zaplatil bydleni/auto/dosadte si sam. Takze ano, mate pravdu, ze cena elektriny byla v roce 2003 nizsi nez v roce 2017. V roce 2017 si vsak prumerne vydelavajici byl ze sveho mesicniho platu schopen koupit o cca 1MWh (16%) vic elektricke energie nez v roce 2003.

Jan Kopecký
30. červen 2024, 11:21

Dá se nějak vyčíslit riziko požárů a zvýšených škod na nemovitostech?

Josef
30. červen 2024, 11:33

Ročně je v ČR cca 3000 požárů domů, a elektrické vybavení je příčinou 1/3 z nich. Samotné požáry FVE na domech činili v roce 2023 celkem 64 případů.

Solární panely vám navýší částku o pár stokorun. Pokud například platíte za nemovitost roční pojistné 3 200 Kč, budete nově platit například 3 600 Kč.

Petr Hariprasad Hajič
1. červenec 2024, 10:58

Četl jsem někde jiné číslo, asi 55, ale asi 20% z toho, nebylo z důvodu primárního zahoření folovoltaikuy, ale požár folovoltaiku zasáhnul. Hasiči to pak kvalifikují stejně, nerozlišují mezi požárem FVE a příčinou. Čili asi 40 případů z 80 000 instalací, tj. 0,5 promile?

Jan Kopecký
30. červen 2024, 11:48

Díky. Nečeká domy to samé co se stalo s pojištěním elektromobilů? Přibývá bateriových úložišť v domech.

Petr Hariprasad Hajič
1. červenec 2024, 12:20

Tak nevím, co se děja z pojištěním BEV, ale obecně BEV hoří asi 20x méně šasto než spalovací auta. Například Švédsko udává 0,004% požárů BEV oproti 0,08% požárů spalovacích aut. Podobné údaje uvádí Austrálie a Amerika. Nejvíce hoří hybridy, až kolem 3 až 3,5%. Jesti vás zajímají značky, tak je to Ford Chevrolet, Toyota. ano, ana tak vyhlášení a spolehlivá toyota (kokrétně RAW4). Takže nevím, kam na dražování BEV pojišťovny chodí; asi chtějí podojit zákazníky, ale spíš by měly zdražovat hybridy. Tam je riziko, ze známých důvodů, opravdu vysoké.

Richard Vacek
30. červen 2024, 14:30

Souvisí to s tím, že stát už není schopen zajistit dostatek levné energie pro každého. Proto se tady lidé začínají vracet k samozásobitelství. Se všemi negativy, které to pro společnost přináší.

Jirka Líska
30. červen 2024, 18:32

@Richard Vacek 30. červen 2024, 14:30

A on stát někdy zajišťoval dostatek levné energie pro každého?

Richard Vacek
1. červenec 2024, 07:09

Můžete se na to podívat i z obrácené strany, že dostatek levné energie byl tehdy, dokud nám ji politici úmyslně svým konáním nezdražili.

Zbyněk Poisl
30. červen 2024, 18:46

Pamatuju doby, kdy tomu tak bylo.

Jirka Líska
30. červen 2024, 19:04

@Zbyněk Poisl 30. červen 2024, 18:46

A kdy tomu tak bylo?

Jirka Líska
1. červenec 2024, 08:06

@Emil 30. červen 2024, 22:06

Co je "levné" je relativní označení.

Dojem, že je něco levné, samozřejmě s kupní silou také souvisí.

Možná se i shodneme, že stejná absolutní cena EE se při rozdílné kupní síle vnímá jinak.

Emil
1. červenec 2024, 08:20

@Líska: Jestli je něco levnější nebo dražší než něco jiného se určuje prostým porovnáním cen. To co má vyšší cenu je dražší a to co má nižší cenu je levnější. Takže jestli je tu něco dezinformace, tak Vaněčkovo tvrzení "Nejlevnější vůbec byla v letech okolo 2015-2017", když to tak prokazatelně podle dat Eurostatu nebylo. Kupní síla na (ne)pravdivost tohoto tvrzení nemá vliv.

Milan Vaněček
1. červenec 2024, 09:32

Končím, pomyslel jsem na Werichův bonmot o bavení se s b... dýl než 1 minutu

Jaroslav Studnička
1. červenec 2024, 09:46

Že by vám Vaněčku konečně došlo, že šířit dezinformace se nevyplatí?

Správné rozhodnutí, že končíte.

Ivan Novák
30. červen 2024, 20:26

Mezi spuštěním ETE a solárním tunelem 2010. To jde ruku v ruce, čistá levná energie a zdravý rozum.

Milan Vaněček
30. červen 2024, 21:08

Pan Ivan Novák desinformuje. V době, o které píše (2000-2010) byla elektřina o hodně dražší (a naše platy mnohem nižší) než po nástupu fotovoltaiky ve světě po roce 2010. Nejlevnější vůbec byla v letech okolo 2015-2017, to byla opravdu za hubičku (silová elektřina předprodávaná í za 20 EUR/MWh),

neboť se v EU hodně stavěly FVE a VtE, uhlí nebylo zakazováno (povolenka okolo 5 EUR/t) a plynovody z východu řádně fungovaly. Byl nadbytek elektřiny.

Zkrátka ráj pro spotřebitele, ale ne pro velké energetické firmy.

Pak politici v EU rozhodli jinak... tu dekádu od 2021, ve které jsme, si všichni dobře pamatujeme

Emil
30. červen 2024, 21:35

Dezinformuje tu samozřejmě jako obvykle Vaněček, který se snaží odvádět řeč na velkoobchodní ceny silové elektřiny, které koncového spotřebitele nezajímají, zajímá ho koncová cena elektřiny, kterou má na faktuře. V datech Eurostatu lze najít koncové ceny zpětně minimálně do roku 2003, které potvrzují to co píše pan Novák a vyvrací to co tvrdí Vaněček. Např. v roce 2003 uvádějí průměrnou cenu 2,5 Kč/kWh a v letech 2015-2017 3,8-3,9 Kč/kWh.

Milan Vaněček
30. červen 2024, 21:44

To že si Emil Novák myslí, že spotřebitele nezajímají ceny silové elektřiny, je jen jeho domněnka, je to jeho omyl.

To že "levná či drahá" elektřina se vždy pro občana státu (ČR) vztahuje k jeho kupní síle, vědí už i dospívající děti. A jak rostly průměrné výdělky od roku 2000 vědí jejich rodiče....

S některými lidmy je zbytečné diskutovat

Emil
30. červen 2024, 22:06

Ne, to není moje domněnka, Vaněčku, spotřebitele zajímá celá cena kterou platí a ne jen nějaká její část. A odvádět řeč na kupní sílu je další výraz argumentačního zoufalství, když je řeč o tom kdy byla levná energie a ne kdy byla jaká kupní síla.

Pokud skutečně "S některými lidmy je zbytečné diskutovat", tak s nimi nediskutujte. Všem se uleví.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se