Představa vlády o „samofinancování“ POZE naráží na realitu, říká studie

Přesunutí veškerých poplatků za podporované zdroje energie (POZE) na stát zvýší tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) maximálně o necelou desetinu procenta. Celkově tím daňové příjmy státu vzrostou nejvýše o 1,2 miliardy korun za rok, při horším vývoji ekonomiky mohou ale i klesnout. Převzetí všech plateb státem přitom zatížilo státní rozpočet o 17 miliard korun navíc, které měli původně platit odběratelé. Vyplývá to ze studie think-tanku IDEA při CERGE-EI. Podle studie je tak nereálná vládní vize, že se převzetí všech plateb zaplatí zvýšenými daňovými příjmy. Reakci ministerstva průmyslu a obchodu ČTK zjišťuje.

Příspěvky na POZE jsou určeny na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované produkce elektřiny a tepla. Stát letos převzal veškeré financování POZE. V předchozích letech byly platby rozděleny mezi stát a odběratele. Cílem opatření je podle vlády snížit ceny elektřiny pro odběratele, které letos domácnostem klesly o přibližně deset procent. Stát bude veškeré poplatky za POZE platit i příští rok, celkově jde o 41 miliard korun za rok.

Podle vlády se opatřením snížila energetická inflace v zemi, což má pozitivní dopad i na celkovou inflaci. Opatření má navíc podle kabinetu i vliv na vyšší výkonnost podnikatelského sektoru. Autoři v této souvislosti připomněli, že nižší ceny elektřiny pomohly především energeticky náročným podnikům, například hutím, chemičkám či papírnám. Odstranění poplatku navíc přestalo cenově znevýhodňovat elektřinu oproti plynu a uhlí.

Pozitivní dopady na hospodářský růst a daňové příjmy jsou ale podle analýzy výrazně nižší, než jsou státní výdaje na poplatky. Podle propočtů analýzy může zlevnění elektřiny zvýšit HDP maximálně o necelou desetinu procenta. Dodatečný výběr daní a odvodů by tak mohl dosáhnout nejvýše 2,6 miliardy korun. Převzetí poplatků ovšem zároveň podle studie snížilo výběr DPH z plateb odběratelů. Po započtení tohoto výpadku by se tak daňové příjmy mohly v nejpříznivějším případě zvýšit o 1,2 miliardy korun. Naopak při negativním vývoji ekonomiky by mohly klesnout o 1,4 miliardy.

"Aby se opatření státu plně zaplatilo prostřednictvím vyššího výběru daní a odvodů, musela by každá koruna dotace vytvořit téměř tři koruny dodatečného HDP. Takový účinek nelze v malé otevřené ekonomice, jakou je Česko, realisticky očekávat," uvedl spoluautor analýzy Michael Schulz.

Poplatky na POZE byly zavedeny od roku 2006. Od té doby bylo na platby celkově vyplaceno více než půl bilionu korun. Část dotací poskytoval stát, další část pak dopláceli ve fakturách za elektřinu spotřebitelé. Výjimkou byl rok 2023, kdy vláda kvůli vysokému růstu cen v době energetické krize rozhodla o mimořádném přesunutí všech plateb na stát. Od letošního roku je opět hradí zcela stát, přičemž vláda nedávno rozhodla, že v tom bude pokračovat i příští rok.