První polská aukce pro pevninské větrné elektrárny přinesla překvapivě nízkou cenu
Polský Energetický regulační úřad zveřejnil výsledky listopadové aukce pro obnovitelné zdroje. V aukci uspělo 31 projektů pevninských větrných elektráren o celkovém výkonu zhruba 1 GW. Zveřejněny byly také výsledky aukce bioplynových stanic. V Polsku se tak již rozbíhá systém jak kapacitních aukcí, tak aukcí pro obnovitelné zdroje.
Pokud dojde k výstavbě všech úspěšných projektů pevninských větrných elektráren, navýší se roční výroba polských OZE od roku 2021 o více než 2,3 TWh. Za 15 let pak mají úspěšně projekty dodat do sítě necelých 42 TWh elektřiny za 1,92 mld. eur (49,9 mld. Kč). Nabídkové ceny úspěšných projektů na tzv. contract for difference se pohybovaly v rozmezí 36,73 až 50,51 EUR/MWh. V aukci uspěly mimo jiné polská státem vlastněná společnost PGE, energetický koncern innogy nebo portugalská společnost EDP.
Pro srovnání, v říjnové aukci na výstavbu pevninských větrných elektráren v Německu byla cena výrazně vyšší než v Polsku. Vysoutěžené ceny se v poslední německé aukci pohybovaly od 50 do 63 EUR/MWh, výsledný vážený průměr cen dosáhl 62,6 EUR/MWh.
Celkem 29 nabídek od 23 společností pak uspělo v polské aukci na elektřinu z bioplynových zdrojů o výkonu nižším než 1 MW. V této aukci se pohybovala cena úspěšných nabídek v rozmezí 125,20 až 132,40 EUR/MWh.
Polsko směřuje k aukcím. Dočkáme se i v ČR?
Polský stát plánuje, že by mohl díky nastartování výstavby nových OZE navýšit podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na 15 % do roku 2020. Kromě výroby obnovitelné energie si však Polsko v aukcích zajišťuje také spolehlivé výrobní kapacity klasických zdrojů.
První polská kapacitní aukce, ve které se soutěžilo o dodávku spolehlivého výkonu v roce 2021, přinesla cenu v rozsahu 50,9 až 56,0 EUR/kW/rok, což je zhruba dvojnásobek ve srovnání s dosud nejvyšší cenou dosaženou v kapacitních aukcích ve Spojeném království.
Polsko již tedy má první reálné zkušenosti s oběma typy aukcí, které reflektují současný vývoj evropské energetiky. Česká republika však v elektroenergetickém sektoru stále přešlapuje na místě. Jasno v ČR není ohledně budoucího rozvoje jaderných elektráren. Chybějící českou legislativu týkající se akumulace a nastavení nové podpory OZE pak řeší novely energetického zákona a zákona o POZE. Obě zmíněné novely se aktuálně nachází v mezirezortním připomínkovém řízení.
Mohlo by vás zajímat:
Česko vyhodilo veškeré prachy za solární tunel, a bude ho splácet masivně ještě do roku 2030, takže do té doby na žádné další obří dotace na OZE nebude moc peněz.
Daleko lepší dát něco menšího do postupného rozšíření chytrých elektroměrů.
Vysledky Smart Region Vrchlabi Vase tvrzeni nepodporuji. S ohledem na vysledky tohoto pokusu bych se rad zeptal, k cemu by chytre elektromery byly?
V ČEZku samozřejmě jen k buzeraci a kontrole zákazníků, kdo včas nepošle zálohu bude dálkově odpojen. Zpětné připojení už bude ruční s dopravou technika (z bezpečnostních důvodů) a to už bude za docela velký příplatek.
To je asi tak jediné co se nejvíc testovalo ve Vrchlabí a o co byl mezi distributory největší zájem.
Jinak ta nižší cena v Polsku není takovým překvapením, tam s větrníky teprve začínají, takže ty první nebudou mít několik let velkou konkurenci jiných, kdy pak při silném větru letí cena elektřiny rychle dolů.
Plus mají už ta obranná opatření na hranici s Německem, a naopak volnou cestu přetoků do Ukrajiny skoro jen pro sebe.
Neznamena nizsi konkurence vyssi, nikoliv nizsi ceny?
Polsko má v rámci V4 ideální podmínky pro rozvoj větrných elektráren. Nemá žádný důvod k tomu aby stavělo JE.
Poláci na nějakého Vaněčka zvysoka kašlou.
Polsko je velká země. Např. ve Slezsku je obrovská spotřeba energie a opravdu tam moc nefouká, pane Vaněčku.
Byl jste někdy v Katowicích? Tam je to náhorní plošina a fučí tam fakt hodně. A kousek za Katowicemi jsou kopečky, kde fučí ještě více. Až se budete někdy pohybovat kolem Jeseníku, vylezte si na Zlatý Chlum nebo na lázeňskou kolonádu a podívejte se jak se okolo Nysy a otmuchovských jezer točí vrtule.
Dále dolů po proudu Odry to neznám, neumím posoudit, jestli jsou větrnější pláně dolního Slezska nebo ty kopečky tvořící hranici Slezska a Velkopolska.
Souhlasím a až Poláci ještě více zbohatnou tak tam těch vrtulí přibude obrovské množství a kouřících uhelných komínů ubude. Máme chalupu v Náchodě a tak vidím jak polské zemědělské a lázeňské pohraničí roste, vylepšuje se. Obrovský pokrok. A přitom je to oblast kam přišli až po válce Poláci odsunutí z východu, před válkou to bylo Německo (ale kdysi před tím Polsko i České království).
Uprimne Vam preji, aby Vam okoli chalupy zas*ali vetrniky stejne odpudive, jako jiz mnoho krasnych mist. Kazde rano budete moci vstavat s vedomim ze je to sice hnusne, ale mel jste pravdu :-).
I když máme chalupu (rodný dům ženy) z doby císaře pána s pěkným výhledem na Náchodský zámek, tak mi spíš vadí ty tovární komíny v Náchodě než větrníky. Ty nové beru jako elegantní stavby, podobně jako vyhlídkové turistické rozhledny. Ale je jich tam jen pár, těch větrníků, technicky mizerných, zastaralých v Hrádku.
"Obávám" se, že mezi ostatními spoluobčany nenajdete pro své estetické hodnoty velké pochopení.
Lepší větrníky než chladící věže, hlady s uranem a kyseliny v pitné vodě. Kdyby se ty chladící věže alespoň točili, nebo to natřeli, ale ony jen tak hnusně stojí a ještě je to šedivé.
Ten hukot a kapání padající vody mne také budí ze spaní, trochu se to zlepšilo když jsem směr od okna na chladící věže zastínil větrníkem, který krásné šumí jako les v dálce a spaní je hned lepší, alespoň když fouká. Jen šmejdi ze stavebního úřadu mi dovolili pouze 9m sloup, prý abych jim nenarušil krajinný ráz se cca 120m komíny a chladícími věži a VVN vzdušným vzdušným vedením na cca 30 m stožárech.
Souhlas, dík za pěkný odkaz, se závěrem že asi 40% území Polska je výhodného pro stavbu větrných elektráren.
Nemáte zač :) Můžu se jenom zeptat s čím teda souhlasíte? S panem Veselým že ve Slezsku fouká hodně (mapa ukazuje že tam sou pomalu nejhorší podmínky v celým Polsku) nebo s tím že je pan Veselý opět trochu mimo a pan Hájek měl se Slezskem vlastně pravdu?
Jinak jo Poláci maj na velký části slušný podmínky pro větrný elektrárny. Člověk ale musí trochu přemešlet protože nejlepší podmínky maj stejně jako Němci na severu takže tam budou stavět elektrárny s nejlevnější výrobou. Když se ale rozfouká tak budou do sítě valit velký množství elektřiny spolu s Němci, naopak když u pobřeží foukat nebude tak větrný elektrárny nevyrobí pomalu nic ani v Polsku ani v Německu. Takže nejlepší by bylo aby Poláci stavěli v tom pásu ve vnitrozemí ale to by jim to museli speciálně zadotovat jinak to postaví na severu (pokud nebude výrazně jiná cena pozemků která by vyvážila rozdílný větrný podmínky).
Tož tak
Souhlasím že o i při hranicích s ČR a já znám jen Kladsko, taky pěkně fouká, i když ne tak výjimečně dobře jako na severu u Baltu. Zatím situace s nadbytkem větru u Severního a Baltského moře nastávají jen promile či méně z celkového funkčního času. Az budou zabírat třeba pár procent (za 20-30 let) tak už bude fungovat P2G akumulace.
Nevzrušoval bych se tím, co Vy na to?
Nenastane však při zvýšení výroby z větru kolem Baltu ten samý problém s vedením (resp. chybějícím vedením) elektřiny přes celý stát do průmyslových oblastí nebo pro případný export jako v Německu? Odpor obyvatel, velmi vysoká cena, stavba rychlostí 1% za rok a podobně?
Ad Antonín Mikeš) Myslíte, že to bude jiný problém než transfer elektřiny z uhelných revírů ve Slezsku a Velkopolsku na sever, který se děje dnes?
Pane Mikeši,
Polsko má jinou topologii sítě než Německo, podívejte se sem: entsoe. eu/data/map/ O Německu bych prohlásil, že jejich síť má prvky paprskovité z velkých rozvoden/elektráren, u Polska to spíš připomíná mřížku doplněnou u hranice s Běloruskem a Baltem o náznak okruhu, takže Polsko, na rozdíl od Německa má, nebo to tak vypadá, dostatečnou kapacitu na to aby jim mohl chodit značný výkon ze severu na jih a opačně.
Jenom abychom nebyli zbytečně ve při. Na vrcholcích Polských Beskyd určitě fouká velmi slušně, o tom není sporu. Ale těžko se tam podaří postavit významné množství větrníků, podobně jako v českých Beskydech. Polsko má poměrně málo pěkných hor a byla by škoda je devastovat větrníky. Když už něco obětovat, tak části Polska bez turistického potenciálu.
Hmm, studie z roku 2007, kde se dělá větrná mapa 30 metrů nad terénem :-)
Na tom jde vidět jak technologie pokročila. A bacha s interpretací dat. To, že jsou ve Slezsku podmínky pro větrnou energetiku horší než na Baltu není až tak překvapivé, já jen vidím na reálných stavbách, že jsou dostatečně dobré pro provoz současných větrných elektráren. Je jen na Polácích a na ekonomice provozu jestli bude výhodnější stavět blízko míst spotřeby nebo na největrnějších lokalitách s nutností transferu elektřiny na delší vzdálenosti. A jestli náhodou už není ve Slezsku jen slabá korelace proudění oproti Baltu a vyplatí se jako doplněk.
Ano je to studie z roku 2007 píšou tam ale že to je z dat za 30 let měření - "The “Map of wind energy zones in Poland” covers the records of wind speed measurement in the years 1976 – 2005, conducted at the hight of 30 m over the ground surface and in open spaces." Je to v 30 metrech protože se to tak prostě měřilo. Moderní elektrárny sice maj stožáry vysoký průměrně 100 metrů ale pořád je to lepší jak nic.
Můžu se zeptat to vaše "Byl jste někdy v Katowicích? Tam je to náhorní plošina a fučí tam fakt hodně.", to ste si tam každej den vylezl na 100m sloup a měřil to? Ten Váš pokryteckej přístup kdy po ostatních neustále vyžadujete všelijaký renomovaný studie a sám tady vyvozujete závěry z pár větrnejch elektráren co ste někde možná viděl je teda hroznej. Jasný že i v oblasti Slezska můžou bejt dobrý podmínky pro větrný elektrárny protože se můžou lokálně dost lišit.
Jestli teda máte nějakou lepší/aktuálnější mapu tak ji sem dejte a pak se můžem bavit jako normální lidi :)
Ondro Vaše arogance mě až zaráží. Jestli chcete mapu dejte do Googlu wind power map Poland a hned jako prvý odkaz na Vás vykoukne mapa měřená v 80m. Vypadá trochu jinak naž ta Vaše.
Dále nemejte obavy o využití větru v Polsku, už teď mají instalovanou větší kapacitu větrných elektráren než Dánsko. Spíš se starejte o využití větru u nás, vypadá to že vítr fouká jen v Polsku, Německu, Rakousku ale u nás ne.
Tož tak je to.
Pane Vaněčku jestli je arogance chtít po někom stejný věci co vyžaduje po ostatních tak významu tohoto slova asi nerozumíte.
Obavy o rozvoj větrný energetiky v Polsku nemám (to ať si rozhodnou sami kde a co chtěj stavět) a sám proti větrnejm elektrárnám taky z principu nic nemám. Horší je to s lidma který je viděj stejně jako fotovoltaiku jako řešení všeho s tím že všechno potřebný okolo prostě bude … Jestli chtěj větrný elektrárny tak ať si je staví. Ale stejně tak s jádrem, fotovoltaikou, plynem nebo uhlím.
A srovnávat Dánsko s cca 5 GW a ani ne 6 miliony obyvateli s Polskem který má cca 6 GW a 38 milionů obyvatel a trochu větší rozlohu (pokud nepočítáte u Dánska s Grónskem) moc nedává smysl. To je srovnání typu v Praze jezdí víc aut jak v Plzni.
Pane Veselý, asi o tom vůbec nic nevíte, ale měření ve 30 metrech je běžně uznáváno jako relevantní podklad dodnes. Ono totiž jiné nebývá vůbec k dispozici. Ono totiž není jen tak někde postavit byť na několik let stožár vysoký 100m. Navíc samozřejmě průměrnou rychlost větru ve 100 m lze z té rychlosti ve 30 m zpravidla velmi dobře odvodit, pokud nejsou v blízkosti nějaké zásadní překážky, což by logicky v místě pro výstavbu větrné elektrárny být neměly.
ad Ondra) Zdravím Ondro, trochu jsem se vrtal v tom Vašem odkazu a teď sepíšu, co je na oněch výsledcích, dle mého, špatně:
1) Data pro studii jsou fakticky jen interpolací meteorologických měření (podle vzhledu pravděpodobně IDW), nezohledňují tedy například zcela zásadní vliv konfigurace terénu či jiných faktorů. Sami autoři píšou, že bez detailnějších místních měření a modelování je tenhle výsledek jen opravdu hrubě orientační.
2) 30 metrů nad terénem je pro současné turbíny málo, 80 nebo 100 metrů je mnohem vhodnějších.
3) Není sporu v tom, že u Baltu je větrněji, ale stále si myslím, že ve Slezsku je pořád spousta lokalit, kde by stavba VtE měla smysl, už jen díky ušetřeným nákladům spojených s přenosem elektřiny na dlouhé vzdálenosti. Slušných lokalit je ve Slezsku, podle tohoto zdroje dost. A hlavně mě těší, že mi fakticky dává za pravdu, protože ukazuje velmi slušný zdroj větru okolo Katowické aglomerace, hlavně na východ od ní a v kopečcích tvořících hranici Slezska a Velkopolska. Zanedbatelný rozhodně není ani pás v podhůří Jeseníků. V té oblasti mezi Bohumínem a Jeseníkem na české straně (v Polsku mezi Cieszynem a Nysou) je už dnes spousta větrných elektráren, přitom je to obyčejná zemědělská krajina, žádná chráněná CHKO.
Dále:
- Nepodceňujte technický pokrok u VtE, výrobci už dnes mají speciální turbíny, které umí vytěžit překvapivě hodně větrné energie i v suboptimálních lokalitách.
- Neberte vážně Hájka a jeho demagogické výkřiky o Polských Beskydech, já to taky nedělám.
- A když jsme u Hájka, mám velmi osobní zkušenost s letištěm Katowice-Pyrzowice, odkud často létám, takže jsem si zažil i spoustu silného větru 100 a více metrů nad zemí v oblsti, o které píšu.
Děkuju za odpověď pane Veselý. Ani já si ale neodpustim pár poznámek:
Ad 1) Samozřejmě že mapa nemůže zohlednit veškerý lokální podmínky protože se neměří na každým km2. Sám sem ale nahoře psal: "Jasný že i v oblasti Slezska můžou bejt dobrý podmínky pro větrný elektrárny protože se můžou lokálně dost lišit." Nejsem žádnej zarytej odpůrce větrnejch elektráren ale myslim si že je potřeba ke všemu přistupovat realisticky a ne s růžovejma brejlema. Navíc když si ten článek přečtete celej tak vidíte že to psal proponent rozvoje větrný energetiky v Polsku (tak bych to sem asi nedával kdybych byl kategoricky proti)
Ad 2) Taky viz můj komentář výše: "Je to v 30 metrech protože se to tak prostě měřilo. Moderní elektrárny sice maj stožáry vysoký průměrně 100 metrů ale pořád je to lepší jak nic." Takže to taky beru jako hrubej odhad ale k tomu to celkem poslouží. Dále bych jen dodal že na horách v příhraničí určitě fučí hodně ale tam zase můžete mít problém dostat takhle velký turbíny kvůli omezením v dopravě. Leda že by pomohl kůrovec nebo to tam přivezli helikoptérou a to by stálo ranec :)
Ad 3) Cituju Vás: "Slušných lokalit je ve Slezsku, podle tohoto zdroje dost. A hlavně mě těší, že mi fakticky dává za pravdu, protože ukazuje velmi slušný zdroj větru okolo Katowické aglomerace". Tak jestli se vám nelíbí namodelovaná větrná mapa pro výšku 30m která (podle článku) vychází z 30-letýho měření ve 30m tak mnohem více namodelovaná mapa pro 80m bude zcela jistě zatížená ještě většíma nejistotama. Takže ste si tento zdroj v podstatě zhodil a zkritizoval sám :) (já to dělat nebudu)
Ad Dále: Pokrok nezpochybňuju a je mi jasný že se technologie pořád vyvíjí a postupně zlepšuje ale větrný elektrárny sou na rozdíl od třeba komerční fotovoltaiky (když neberem v úvahu kosmickej výzkum) ve vývoji už dlouhý desetiletí a nějaký zásadní technologický revoluce bych nečekal. Ale samozřejmě něco se objevit může.
Přeju pěknej večer :)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se