Domů
Obnovitelné zdroje
Ve Španělsku má vyrůst největší evropská solární elektrárna s instalovaným výkonem téměř 600 MW
Central Solar Fotovoltaica de Amareleja - Portugal

Ve Španělsku má vyrůst největší evropská solární elektrárna s instalovaným výkonem téměř 600 MW

Plánovaný projekt Francisco Pizarro, který společnost předložila Ministerstvu pro ekologickou transformaci ke sválení, má mít instalovaný výkon 590 MW. Náklady na realizaci elektrárny mají činit přes 300 milionů eur, podle společnosti by elektrárna měla být zprovozněna v roce 2022. V případě realizace by se projekt stal největší fotovoltaickou elektrárnou v Evropě.

Iberdrola je ve Španělsku největším výrobcem elektrické energie z větrných turbín. Celkový instalovaný výkon v těchto zdrojích v držení společnosti činí 5 770 MW, přičemž celkový instalovaný výkon všech obnovitelných zdrojů v držení společnosti činí 15 790 MW. Po celém světě přitom společnost vlastní elektrárny s celkový instalovaným výkonem téměř 30 000 MW.

Projekt fotovoltaické elektrárny, který je momentálně posuzován španělským Ministerstvem pro ekologickou transformaci, se má rozkládat na ploše 1300 hektarů v západní části Španělska v regionu Extremadura. Společnost nyní bude postupovat dle vládních pravidel – uspořádá veřejná slyšení a shromáždí připomínky o dopadu na životní prostředí a na vlastníky půdy.

Společnost ve Španělsku v současnosti buduje nebo připravuje projekty o celkovém výkonu 2 GW

Během výstavby a do zprovoznění elektrárny má díky projektu vzniknout až 1 000 pracovních míst. V případě realizace bude elektrárna větší než fotovoltaická elektrárna Núñez de Balboa, kterou Iberdola buduje v lokalitě Usagre v provincii Badajoz, a která je s 500 MW dosud největší v Evropě.

Po dokončení má elektrárna ročně zásobovat čistou energií přibližně 375 000 lidí, což je více než celkový počet obyvatel měst Cáceres a Badajoz. Elektrárna tak má ročně zabránit vypuštění až 245 000 tun CO2 do atmosféry, a významně tak přispět k ochraně životního prostředí a snaze o zmírnění změn klimatu.

Iberdola plánuje investovat do rozvoje 8 miliard eur

Současné aktivity společnosti jsou součástí plánu na oživení čistých energií ve Španělsku. V rámci tohoto plánu společnost plánuje v letech 2018 až 2022 proinvestovat 8 miliard eur a do roku 2030 vybudovat elektrárny o celkovém výkonu 10 000 MW.

Španělský trh s obnovitelnými zdroji energie během posledních několika let zažívá díky kombinaci velkých aukcí a podpoře socialistické vlády značný rozkvět. Podle odhadů agentury BloombergNEF je Španělsko nejvíce rozvíjejícím se trhem s OZE v Evropě a letos podle odhadů dojde k připojení dalších 7 gigawattů výkonu ze solárních a větrných elektráren.

Zdroj úvodního obrázku: Vitor Oliveira

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(25)
Jan Veselý
10. červen 2019, 07:37

Zaujala mě ještě informace, že cena výstavby bude ~600 EUR/kW, o další 25% míň než dnes. WOW!!! To už bude 8-20x levnější na výstavbu než JE (rozdíl mezi odhadem optimisty a pesimisty), bez ohledu na nižší provozní náklady.

Martin Hajek
10. červen 2019, 13:08

Teď už jenom stačí připočítat náklady sezónního skladování elektřiny z FVE a jeho účinnost a bude to komplet.

Jan Veselý
10. červen 2019, 15:49

To by se snad mělo připočítávat do nákladů těch tepelných elektráren, které nejde vypnout a běží pořád ať je děje, co se děje? Cenou produkce nebudou schopni konkurovat FVE nějakých 6-8 měsíců v roce.

Emil
10. červen 2019, 22:35

Vtip je v tom, že ono v první řadě není potřeba tepelné elektrárny vůbec vypínat, bohatě stačí jejich celkem dobrá schopnost regulace výkonu obvykle v rozsahu cca 50-100%. To docela dobře pokrývá denní výkyvy ve spotřebě elektřiny, které ani takový rozsah nemají.

Je ale vidět, že opravdu nezbude nic jiného, než to vypnutí jednou uskutečnit a názorně ukázat, že to jde.

Martin Hajek
13. červen 2019, 16:14

Ale tepelné elektrárny s tím nemají nic společného. Elektřina jako taková je neskladovatelná a skladování energie je poměrně drahé. Takže pokud porovnáváte elektrárnu s občasnou výrobou a elektrárnu se zabezpečeným výkonem, tak prostě porovnáváte jablka a hrušky. Ale tu už tu píšu tak po tisící a stejně to na Vás nepůsobí :-).

Milan Vaněček
8. červen 2019, 13:36

To co plánují ve fotovoltaice Španělé do roku 2022 by mohlo být u nás realizováno tak s pětiletým zpožděním, je třeba totiž zohlednit že u nás 1 MW FVE vyrobí za rok 1,1 GWh elektrické energie ale ve Španělsku 1,7 GWh.

Takže pro to aby i u nás vyrůstaly velké FVE bez dotací bude potřeba zlevnění panelů (v současnosti tvoří cca 47% nákladů celé elektrány) na cca 2/3 současné ceny (plus vycházím ze zkušenosti že i "BoS cost" klesá již řadu let podobně jako cena panelů). A to odhaduji že zabere okolo 5 let.

Čili projektově to může být připraveno okolo 2025 a realizováno okolo 2027. V té době by měla i být odstraněna "překompensace" starých FVE z 2009-10 (fotovoltaický tunel).

To je realistický pohled na stavbu FVE v ČR bez dotací třeba i takovými velkými hráči jako ČEZ.

Bude to rozhodně rychlejší (o 10 let) než stavba nové JE s dotací či státní zárukou.

Jaroslav
9. červen 2019, 06:41

Zabránit vypouštění co2 je třeba hned. Ne až to bude ekonomicky výhodné.

Jaderné úložiště nikdo nechce na svém území. Nikdo neví, co to udělá za 100 000 let.

Martin Hajek
9. červen 2019, 23:50

Já na rozdíl od Vás pevně věřím, že u nás nikdy žádná fotovoltaická elektrárna o výkonu 500 a více MW nevznikne. Nemáme tu fakticky pouště a vylidněný venkov jako ve Španělsku, zatím...

Milan Vaněček
10. červen 2019, 02:36

Já též v to věřím, jel jsem jedou přes Španělsko vlakem a vím jaké pustiny tam ve vnitrozemí mají. I když u nás máme též velké devastované plochy v podkrušnohoří, myslím že tam bude vhodnější je zatopit a případně některé použít jako přečerpávací elektrárny. Ale u nás lze na již existujících střechách domů a továrních a skladových hal postavit "virtuální elektrárnu" spřažením malých lokálních o celkovém výrobě elektřiny určitě vyšším než nové Dukovany.

U nás budou vznikat jen velkoelektrárny cca 20-100 MW, ještě větší elektrárna nepřináší cenovou výhodu ale spíše nevýhodu v nutnosti budování další páteřní přenosové sítě, známe to z našich 2 GW elektráren.

Loudil
8. červen 2019, 14:13

Pokud bude tato elektrárna ročně dodávat do sítě zhruba 1 TWh elektřiny, pak jsou její náklady na stavbu při přepočtu na tento výkon zhruba poloviční až třetinové ve srovnání s jaderným reaktorem. 1000 MW reaktor ročně dodá 8 TWh a stojí minimálně 5 mld. Euro , uvedených osm španělských elektráren by také dodalo 8 TWh při ceně 8 x 300 mil. Euro = 2,4 mld. Euro. Jádro má navíc řadu nepříjemných dalších "zátěží". Nyní bylo například zjištěno, že vybudování trvalého úložiště použitého jaderného paliva by stálo 225 mld. Kč = 10 mld. Dolarů. Proto se má jednat se Slovenskem , zda nevybudujeme společné úložiště "napůl", aby se ušetřilo na stavbě i údržbě.

Martin Hajek
9. červen 2019, 23:48

Jenomže to jádro dodá vyrovnaný výkon celý rok, takže srovnáváte jablka a hrušky. Přihoďte tak 5 GW v baterkách a dále sezónní akumulaci do vodíku a budete mít zdroj, který se bude trochu blížit jádru z hlediska průběhu výroby. A pak můžete porovnávat náklady.

Jan Veselý
10. červen 2019, 07:25

S tímhle vším, co jste si navymýšlel (včetně obludně přestřelené bateriové akumulace, kde si asi pletete jednotky), byste dostal zdroj, který by libovolnou tepelnou elektrárnu svými technickými možnostmi úplně znemožnil. Jmenovitě, opravdu 100% dostupnost, žádné odstávky, okamžitá regulace výkonu od -nominální do +nominální výkon. Proti tomu je jaderná elektrárna vyrábějící pořád to samé, tj. v noci moc a ve dne málo, dost ubohé zařízení.

A když to srovnám s tím, že u nás se "intenzivně budují" nové JE už více než 10 let a není naděje, že v příštích 10 letech bude cokoliv dokončeno, ...

Martin Hajek
10. červen 2019, 13:04

Fajn, tak navrhněte Vy, co musíte k té fotovoltaice, která vyrobí 15 TWh všechno doplnit, aby mohla fungovat jako CELOROČNÍ zdroj základního zatížení, pro které je určená jaderná elektrárna. Myslím, že můj odhad byl ve skutečnosti velmi benevolentní. 5 GW v bateriích by nestačilo, účinnost akumulace přes vodík je tak do 20 %, takže potřebujete další panely ke krytí obrovských ztrát toho systému atd. atd. Ale třeba to umíte vymyslet lépe, tak do toho!

Jan Veselý
10. červen 2019, 16:00

Základní zatížení je ukazatel vztahující se ke spotřebě. Co to má společného s výrobou?

To, že něco vyrábí konstantně na plné pecky (mimo odstávek a poruch) je určeno ekonomikou provozu (drahá výstavba, levný provoz, technické potíže s vypínáním). Není to žádaná ani nutná vlastnost, je to spíše problém. Kvůli němu se dlouhodobě stimuluje noční spotřeba a výstavba akumulačních kapacit. It is a bug, not a feature.

A je do nebe volající pitomost požadovat, třeba po FVE, stejný profil výroby (spíše lepší), aby se draze docilovalo starých potíží.

Milan Vaněček
10. červen 2019, 08:05

Ano, jsou to jablka a hrušky. FVE postavíte za 2 roky, JE budete u nás budovat 20 let (viz pí. Drábová).

Těch 18 let rozdílu =ohromný pokrok v technologiích (FVE) a strašně drahé investováni (JE) neboť musíte tech 18 let navíc jen platit a nenese Vám to žádné peníze z výroby.

Ano jsou to jablka na jedně straně a kazící se hrušky na straně druhé.

Loudil
10. červen 2019, 12:59

Ano, doba výstavby je také velmi podstatná, nikoli jen cena. Hypotetický příklad : Olkiluoto se staví 15 let a bude ročně dávat do sítě asi 12 TWh , stejný výkon v soláru = 8000 MW se dá postavit i za 2 roky a ten také bude do sítě dávat 12 TWh ročně. Ovšem než začne Olkiluoto první dodávky, tak solár už dodává 13 let x 12 TWh, což je 156 TWh . Při ceně elektřiny řekněme 2 Kč /KWh tak solár bude mít dodáno elektřiny za 300 mld. Kč = asi 12 mld. Euro . Postavit velké solární elektrárny ve Španělsku o 8 000 MW by stálo asi 5 mld. Euro, takže za těchto 13 lat náskoku v době stavby soláru před Olkiluotem se vlastně solár zhruba dvakrát sám zaplatí. Uvažuji cenu - 2Kč/KWh ,což je jen můj tip.

Martin Hajek
10. červen 2019, 13:06

No vy jste tu ještě chyběl... Ale zase to vyřídím naráz. Já jsem se ovšem vůbec neptal na čas. Řešil jsem, co všechno musíte k FVE elektrárně přidat, aby její výstup byl alespoň trochu srovnatelný s celoročním výkonem jaderné elektrárny. Uhnout Vás nenechám, to jste snad už oba pochopili.

Milan Vaněček
10. červen 2019, 13:38

Pane Hájek, to jste ještě neodpozoroval, že spousta činností nemusí fungovat celý rok a přesto je lidé úspěšně a výhodně používají? Rozhlédněte se třeba do vašeho oboru, topíte v zimě a chladíte zase v létě. V zemědělství u nás taky nejedeme na nepřetržité sklizně i když u každé JE by tak mohlo být (ve sklenících, proč asi není??)

To pořád neumíte pochopit jak se doplňuje zimní klasická kogenerace (topení a výroba elektřiny) s letní FVE (chlazení a teplá voda).

Jste asi beznadějný případ kverulanta (když jde o vítězící konkurenci).

Emil
10. červen 2019, 14:06

Pane Vaněčku, a Vy jste ještě neodpozoroval, že elektřina nejsou brambory, abyste si ji schoval na zimu do sklepa?

Letní FVE a zimní kogenerace se sice mohou krásně doplňovat, otázka je jenom, kdo těm kogeneračním zdrojům zaplatí ten půlrok, kdy nic nevyrobí, a tedy půl roku jen prodělávají, protože si v tu dobu jejich podíl na výrobě elektřiny uzurpuje fotovoltaika. Ta se k tomu evidentně nemá, a její výhodnost spočívá v tom, že očekává, že to za ni zaplatí někdo jiný.

Milan Vaněček
10. červen 2019, 14:21

Pro Emila i pana Hájka: nezavádějte nám sem tu nejhorší metriku měření úspěšnosti energetického zdroje: To že JE (musí být alespoň 2 reaktory) musí běžet desítky let naplno 24/7/365 aby se vůbec vrátila po 20 letech výstavby a 30-40 letech provozu ta investice není výhodou ale NEVÝHODOU. A teď EU parlament odhlasuje ne resoluci o "neudržitelné" a "špinavé" jaderné elektřině, ale třeba zákon, že JE musí splňovat to a to nebo bude zavřena a stovky miliard CZK jsou kde? v p...

Jo to příroda to je jiný kafe, funguje pro lidstvo už pěknou řádku let, uživí ho a spolu s high tech fotovoltaikou i staršími technikami jako větrné či vodní elektrárny, poskytne dostatek energie třeba i pro 8 miliard lidí, 365 dní v týdnu, po další stovky let.

Tož tak, nevnášejte nám sem Vaší zoufalou metriku, co a jak má být.

Emil
10. červen 2019, 14:30

Tuhle nesouvisející esej jste si mohl klidně odpustit a prostě jenom odpovědět, kdo zaplatí ten půlrok, kdy kogenerace stojí.

Milan Vaněček
10. červen 2019, 15:39

Rozdíl v ceně investice mezi kogenerační elektrárnou/teplárnou a stavbou JE je obrovský. Takže odpověď se můžete dovtípit, doufám že to nebude nepřekonatelně obtížné.

Při odesílání odpovědi už na mě "administrátor křičí", že odesílám příspěvky příliš rychle po sobě. Tak doufám, že už další vysvětlování nebude třeba.

Emil
10. červen 2019, 16:20

Já jsem se neptal na žádný rozdíl mezi kogenerační elektrárnou a jadernou elektrárnou. Jaderné elektrárny do toho taháte nevím proč jen Vy. Já chci vědět, kdo zaplatí kogeneračním zdrojům ten půlrok, kdy stojí.

Tahle Vaše taktika, když nevím kudy kam, začnu si stěžovat na jádro, už je dost průhledná.

Milan Vaněček
10. červen 2019, 19:41

Nedovtípil se.

Emil
10. červen 2019, 22:33

Ale dovtípil, a není na to ani příliš složité. Kdykoliv jste v koncích, vytáhnete jaderníky. Jak se říká, kdyby neexistovali, musel byste si je vymyslet.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se