Větrná energetika v roce 2020 dosáhla rekordního růstu navzdory epidemii koronaviru
Podle nejnovějšího tržního výhledu zveřejněného společností GWEC Market Intelligence se očekává, že rok 2020 bude rekordní navzdory epidemii koronaviru. V roce 2020 bude nainstalováno 71,3 GW instalovaného výkonu větrných elektráren. Nárůst je oproti prognózám vlivu koronaviru pouze o 6 % nižší.
Podle Global Wind Energy Council (GWEC) se jedná o významný nárůst oproti původním předpovědím. V důsledku epidemie koronaviru se očekávalo snížení nového instalovaného výkonu až o 20 % Tento vývoj dokazuje odolnost odvětví větrné energetiky po celém světě.
„Zatímco epidemie koronaviru zasáhla všechna průmyslová odvětví, větrná energetika nadále rostla a vzkvétala. To není žádným překvapením vzhledem k nákladové konkurenceschopnosti větrné energetiky. Fosilní paliva čelí výkyvům trhu a vyžadují finanční injekce, zatímco větrné elektrárny po celém světě stále vyrábí a poskytují cenově dostupnou elektrickou energii,“ uvedl Ben Backwell, generální ředitel GWEC.
Mezi lety 2020 a 2024 bude kumulativní světový trh s onshore větrnou energetikou růst ročním tempem 8,5 %. Celkově má za toto období vzniknout 348 GW instalovaného výkonu větrných elektráren. Tím do roku 2024 naroste celkový instalovaný výkon na téměř 1000 GW.
Zatímco některé termíny dokončení projektů byly kvůli epidemii koronaviru posunuty do roku 2021, očekává se, že příští rok bude pro onshore větrnou energetiku rekordním. V roce 2021 se předpokládá přírůstek instalovaného výkonu ve výši 78 GW. Více než 50 % nového instalovaného výkonu v letech 2020 až 2024 bude vybudováno v Číně a Spojených státech amerických.
„V příštích pěti letech jsme zvýšili nebo udrželi naše předpovědi pro onshore větrné elektrárny v oblastech jako je Latinská Amerika, Severní Amerika, Afrika a Střední východ, s pouze mírným poklesem v asijsko-pacifické oblasti a Evropě. Tato snížení však nemusí být nutně přímým dopadem epidemie koronaviru. Může to být také příznakem již existujících regulačních problémů, jako jsou zdlouhavé povolovací postupy, které zpomalují instalace. Zejména offshore větrná energetika prokázala svojí odolnost překročením naších předepidemických předpovědí pro rok 2020 a v příštím desetiletí bude důležitým zdrojem růstu,“ řekl Feng Zhao, strategický ředitel GWEC.
„Během posledních několika týdnů jsme viděli řadu závazků uhlíkové neutrality od hlavních ekonomik, jako je Čína, Japonsko a Jižní Korea. Jelikož větrná energetika je klíčovou technologií pro dekarbonizaci, tyto cíle zvýší prognózu větrné energetiky v příštích několika desetiletích,“ dodává Zhao.
„Čína, největší světový trh s větrnou energetikou a největší producent emisí oxidu uhličitého, se zavázala, že do roku 2060 bude uhlíkově neutrální. Abychom měli šanci dosáhnout tohoto cíle, musíme v Číně ročně instalovat 50 GW instalovaného výkonu do roku 2025 a od roku 2026 poté 60 GW ročně. Je zásadní, aby vlády upevnily cíle v oblasti uhlíkové neutrality hmatatelnými opatřeními k podpoře růstu větrné energetiky a dalších obnovitelných zdrojů na úrovních potřebných k dosažení těchto cílů,“ uzavírá Zhao.
Offshore větrné elektrárny mají nakročeno na další rekordní rok
Offshore větrná energetika byla do značné míry chráněna před dopady epidemie koronaviru. GWEC Market Intelligence zvýšila prognózu pro offshore větrnou energetiku o 5 % na 6,5 GW nového instalovaného výkonu v roce 2020.
To znamená další rekordní rok pro toto odvětví, kde největší množství instalací je v Číně. Až do roku 2024 se očekává nový instalovaný výkon ve výši 48 GW, přičemž mezi roky 2025 a 2030 se předpokládá přírůstek instalovaného výkonu ve výši až 157 GWe.
„Díky lokální povaze dodavatelských řetězců pro větrnou energetiku a tvorbě dalších projektů, toto odvětví nadále generuje finance pro místní investice a tisíce pracovních míst na podporu hospodářského oživení. Aby však bylo možné plně využít potenciál větrné energetiky k podpoře hospodářského oživení, musí vlády zajistit, aby energetické trhy a politici umožňovali pokračující náběh investic do větrných a jiných obnovitelných zdrojů. Zároveň musí odratit od investic do drahých fosilních paliv“, dodal Ben Backwell.
Zdroj úvodní fotografie: Dong Energy
Mohlo by vás zajímat:
Gratulujeme, podobně to je i s fotovoltaikou.
Pane Vaněček, jakou epitaxí/depozicí se dělají dnešní masové fotololtaické články?! Myslím přímo ten PN přechod, depozice N-polovodiče/emitoru na P-substrát. Je to nějaká klasická chemická epitaxe CVD/MOVPE z metalo-organických prekurzorů jako na většinu polovodičů? Extrémy jako MBE nebo ALD asi těžko. Já jsem tak velkou epitaxi v životě neviděl, nedokážu si to uplně představit. Nebo to dělají jen fyzikálním napařováním/naprašováním a pak to zapečou?
Předem díky.
Pane Bizon, technologií je spousta, ta jejich vzájemná soutěž, to je obrovský motor pokroku.
Nejdřív poznámka:ty tenkovrstvé panely se deponují celé najednou 1x1,6 m2, nebo i čtyřnásobný formát, to jsou zcela odlišné technologie
Ta většina, tj křemíkové monokrystalické desky (nyní již většina vůči polykrystalickým), to je standardní resp nově modifikovaná deposice, ale jak je polovodičový průmysl zvyklý, na desky 15x15 až 20x20 cm (zhruba, je už asi 8 formátů). Většinou klasické difuse z plynné fáze, ale pak spousta vychytávek (nejúčinnější články PERC)mají hustě p-n přechody na zadní straně, takže přední je úplně černá, bez kontaktů).
Napařování a naprašování kontaktů je běžná věc.
Pokrok je obrovský, asi 5 typů monokrystalických křemíkových článků závodí v soutěži max. účinnost/min. cena,
plus teď začnou závodit i v tom, který se bude nejvíc hodit jako spodní článek tandemu perovskit/Si, přý už v 2022 je budou vyrábět průmyslově, snad i v GW škále.
Vůbec ty nejúčinnější (ale zatím výroba jen pár GW) s heteropřechodem (HIT, HET), ty už se dělají kombinací tradičních postupů kombinovaných s nanášením dopované/pasivační ultratenké vrstvy amorfního křemíku pomocí plasma enhanced CVD, už i o ALD se uvažuje pro průmyslovou výrobu, ...
MBE a MOVPE zatím ne, to jen pro polovodiče A3B5 především do kosmu nebo pro koncentrátorové články.
Jenže to není kvůli cenové výhodnosti, ale kvůli dotacím - povinnému výkupu za stanovenou cenu bez ohledu na reálnou ekonomiku.
Čínský plán uvádět ročně !! do r. 2025 výkon 50 GW ve větru a po roce 2025 dokonce 60 GW, tak to jsou parádní čísla.
Masakr... Já bych v Číně žít nechtěl, ten jejich direktivní kapitalismus bych tu taky nechtěl, ale tu rozhodnost a akceschopnost ohledně velkých projektů docela závidím. Někdy to sice zavání ptákometrií, ale nejdelší UHVDC postavili dřív než jakékoliv evropské dálkové HVDC, JE umí postavit na čas i na rozpočet, takže věřím že můžou dát i 50GW větru za 5 let.
Čínský kapitalismus není z principu pro úspěch nutný, ale ukazuje se že když se spojí tento systém se spořádanou společnosti a pracovitostí jednotlivců je to ekonomicky nejúspěšnější model, který byl vymyšlen otázkou zůstává jestli se ti Číňané v tomto modelu cítí dobře a nebo ne.
TO : Josef
Podle nezávislých anonymních průzkumů se dobře v tomto systému cítí 80 % Číňanů, kteří svou vládu podporují. Když je někde stabilní systém, kde obyvatelstvo bohatne nejrychleji na světě, nemá tak moc důvodů tento režim nenávidět.
TO : Bizon
Ano , akceschopnost tohoto režimu je nejvyšší na světě. Příklad ?? Nyní v USA denně přibývá 145 000 nových COVID případů a 1500 mrtvých za den. V Číně ?? 30 nových případů za den a NULA !!! mrtvých. Ty statisíce mrtvých Američanů molhly žít, pokud by se Trump šel poučit do Číny. Ovšem Trump hlásá, že USA jsou vždy, všude a ve všem nejlepší a nejsilněší. Zatím mají mrtvých 250 000. Ano, jsou opravdu nejlepší ! Ale od konce !
Přes green deal němcům platíme výstavbu těchto krátkodobých nesmyslů. Pojišťovny 10 let staré větrné parky nepojišťují. Udělal bych odpojení od přenosové sítě německých pijavic. Pak to poznají.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se