Víc obnovitelných zdrojů energie, než je v národním plánu, rozpočet dál nezatíží a pomůže ekonomice
Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v ČR na více než 23 % v roce 2030 lze dosáhnout bez dodatečného zatížení veřejných zdrojů. Navíc to pomůže modernizaci energetického sektoru a podpoří českou ekonomiku. Vyplývá to ze studie Deloitte Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030. Základní scénář současného Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) přitom počítá s podílem 20,8 %. Vyšší podíl po Česku požaduje Evropská komise.
Studie porovnává NKEP s dvěma možnými scénáři navýšení podílu na 23,8 %. Takzvaný realistický scénář modeluje navýšení obnovitelných zdrojů energie zejména v elektroenergetice, druhý scénář, kogenerační, počítá s navýšením obnovitelných zdrojů energie v elektroenergetice a ve výrobě tepla.
Analytici Deloitte zjistili, že i při navýšení cíle obnovitelných zdrojů energie z 20,8 % o tři procentní body nemusí docházet k výraznému růstu veřejné podpory. Naopak při očekávaných vysokých cenách elektřiny na velkoobchodních trzích v příštích deseti letech lze v porovnání se současným plánem předpokládat jak u realistického, tak u kogeneračního scénáře neutrální až pozitivní dopad na veřejné rozpočty.
„Nutnou modernizaci a ekologizaci české elektroenergetiky lze provést za poměrně rozumné prostředky. Větší podíl obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny a tepla přinese nejen čistší životní prostředí, ale i významnou podporu české ekonomiky,“ říká prezident Deloitte Josef Kotrba.
„Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie bude mít pozitivní dopad také na zaměstnanost. NKEP předpokládá vznik 26 tisíc, kogenerační 32 tisíc a realistický scénář až 33 tisíc pracovních míst. HDP by se mohlo zvýšit až o 7 %,“ dodává hlavní ekonom Deloitte a spoluautor studie David Marek.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je přitom v původním návrhu NKEP ministerstva průmyslu modelována konzervativněji. V elektroenergetice je nárůst obnovitelných zdrojů nejmenší, a to ve výši necelých 10 % oproti roku 2016. V sektoru teplárenství a dopravy je přitom růst výrazně vyšší, a to 40 %, respektive 115 %. Realistický scénář je modelován na cílový stav 9 GW výkonu solárních a 1,4 GW větrných elektráren v roce 2030. Kogenerační scénář počítá s 6,85 GW z fotovoltaiky a 1,4 GW z větru. V současnosti má Česko zhruba 2,2 GW ze solárních a 0,32 GW z větrných elektráren.
„Dynamický rozvoj produkce fotovoltaických modulů a větrných turbín vedl ke zlevnění této technologie a do roku 2030 se očekává další pokles o 30 %. Výsledky německé soutěže o podporu formou aukcí dokonce ukazují, že za určitých podmínek mohou být zejména solární elektrárny v uvažovaném horizontu studie konkurenceschopné. Fotovoltaiku tak bude možné při vyšších cenách elektřiny považovat za tržně konkurenční, a tím i za nejvhodnější zdroj pro případné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů,“ říká manažer v oblasti energetiky Deloitte a spoluautor studie Miroslav Lopour.
Ze studie také vyplývá, že umisťování fotovoltaik nemusí být výzvou ani z hlediska záboru zemědělské půdy. Uvedené hodnoty pro rozvoj fotovoltaiky jsou v obou scénářích zhruba desetinásobně až dvacetinásobně méně náročné na rozlohu zemědělské plochy než plány NKEP pro dopravu a sektor vytápění. Lze navíc vhodně využít brownfieldů a výsypek nebo půdy s nízkou bonitou. Fotovoltaické zdroje lze navíc budovat poměrně rychle, zejména v případě, že by ostatní zdroje nedokázaly cíle naplňovat.
„Studie ukazuje, že solární elektrárny nabízí nejdostupnější řešení pro naplnění závazku ČR zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie. Studie nabízí cestu pro dekarbonizaci české ekonomiky a potvrzuje, že se bez rozvoje obnovitelných zdrojů v elektroenergetice neobejdeme. Vhodně zvolený mix obnovitelných zdrojů navíc klade stejné nebo dokonce menší nároky na veřejnou podporu než původní návrh ministerstva průmyslu. Rozvoj moderní energetiky v regionech dnes zatížených fosilním průmyslem může navíc přinést nové impulsy pro jejich oživení a novou etapu rozvoje,” komentuje výsledky studie Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Studii Deloitte Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 si můžete stáhnout tady.
Shrnutí celkových přínosů nových investic za období 2020-2030 dle scénářů:
| Přínos pro: | Realistický | Kogenerační | NKEP |
| – objem výroby (mld. Kč) | 515,2 | 478,2 | 382,0 |
| – přidanou hodnotu (mld. Kč) | 198,7 | 185,0 | 147,9 |
| – přidanou hodnotu (% HDP) | 4,1 % | 3,9% | 3,1 % |
| – zaměstnanost (počet pracovních míst) | 24 919 | 23 210 | 18 841 |
| – veřejné rozpočty (mld. Kč) | 84,6 | 78,7 | 62,9 |
Ke zvýšení ekonomické aktivity nepovede jen investice do nových kapacit, ale samozřejmě také jejich provoz. Ve zvolených scénářích se počítá s celkovými kumulovanými provozními výdaji v období 2020–2030 od 51 do 61 mld. Kč.
Shrnutí celkových přínosů provozu nových kapacit za období 2020–2030 podle scénářů:
| Přínos pro: | Realistický | Kogenerační | NKEP |
| – objem výroby (mld. Kč) | 329,1 | 314,2 | 265,9 |
| – přidanou hodnotu (mld. Kč) | 141,1 | 134,8 | 102,0 |
| – přidanou hodnotu (% HDP) | 2,9 % | 2,8 % | 2,1 % |
| – zaměstnanost (počet pracovních míst) | 8 573 | 8 413 | 7 200 |
| – veřejné rozpočty (mld. Kč) | 60,0 | 57,3 | 43,4 |
Pozn.: V případě dopadu na zaměstnanost jde o průměrný počet vytvořených míst v jednotlivých letech.
Mohlo by vás zajímat:
tak ať tedy vznikají bez podpory , když jsou tak efektivní....
I ten scénář s nejvíce OZE ("realistický") je značně podhodnocený, vzhledem k možnostem fotovoltaiky bez dotací v druhé polovině dekády (2025-30).
A ten odhadnutý (přestřelený) odhad nákladů na veřejné rozpočty v "realistickém" scénáři může být snížen na nulu za následujících předpokladů:
1) přednostní přístup do sítě pro OZE zdroje (tj čisté, bezemisní a bez nebezpečných odpadů =jádro)
2) zdanění překompensace (v EU nepovolena) FVE z let 2009-10 může vrátit do státní pokladny více než 85 miliard CZK v období 2020-30.
3) většina zdrojů OZE bude postavena až v druhé polovině dekády (tj v letech 2025-30
Záleží jen na přístupu k věci; platí výrok připisovaný Janu Werichovi: Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.
Způsob i důvod už je dávno nalezený, naznačuje ho i zmiňovaný článek na Euru. Velký objem státní podpory je způsob, malý objem státní podpory je důvod.
Vznikají, ale potajmu, protože tomu brání legislativa a distributoři, konkrétně:
1. když si nainstalujete ostrovní zdroj, elektrocentrálu, FVE s akumulátorem, atd... A splníte požadavek v energetickém zákonu § 28 odstavec (4) a § 90 v odstavci (1) a ohlásíte tedy tuto instalaci distributorovi (třeba i z důvodu získání stavebního povolení), tak vám distributor bude chtít odebrat elektroměr.
Protože distributoři si nově do PPDS dospali a podstrčili ERÚ vlastní definici ostrovního zdroje, která ale není ani tak o ostrovním zdroji, ale spíše o ostrovních spotřebičích. A ERÚ jim to z neznalosti schválil a distributoři to začínají na vybrané zdroje zneužívat. Zjednodušeně řečeno, podle distributora musíte mít dva druhy spotřebičů, ostrovní a síťové. A protože to nejde uhlídat, tak distributor někdy požaduje odpojení od distribuční sítě. Tedy když si koupíte v hobby marketu nějakou elektrocentrálu, tak dle distributora si k ní musíte nakoupit i spotřebiče a tyto spotřebiče nesmíte nikdy připojit k distribuční síti. Nepochopil jsem tedy k čemu je takový nouzový zdroj k jehož provozu vám energetických zákon dává právo (když je ohlásíte distributorovi), když na něj dle distributora nesmíte provozovat spotřebiče připojené k distribuční síti a tak jim tedy poskytovat zálohu energie, nebo dokonce bude požadovat odebrat elektroměr.
Přitom ČEZ si beztrestně přifázuje k síti záložní zdroje v Dukovanech a Temelíně a dodává energii do sítě a prodává ji tak jako v ČR takzvaně "bezemisní" jadernou aniž by na to měl povolení a licenci:
2. stále v ČR platí omezující limit 10kW instalovaného výkonu pro bezlicenční provoz. Už jsem se ptal s ERÚ jak je možné že zdroj např. 11kW s licencí je účetně stále v záporných číslech i když má nulové náklady na palivo. Tedy na různých poplatcích, daních atd... zaplatíte více než kolik vyděláte prodejem elektřiny. Jak tedy tu elektroenergetiku "nezávisle" regulují a pro koho ty licence jsou nastavené? Také jsem se zeptal jaký je nutné mít minimální výkon bezpalivového zdroje aby si prodejem elektřiny vydělal alespoň na daně a absurdní poplatky. Neodpověděli. Jo a bonus k tomu ještě je takový, že i když platíte sociální, tak na případnou sociální pomoc nemáte nárok, protože máte zdroj elektřiny i když je účetně v mínusu.
Takže za těchto podmínek, zde legálně nedotované zdroje o kterých by se veřejně mluvilo a vědělo vznikat nebudou. I když jich už ve skutečnosti existují spousty.
Tak určitě. A teď doušek reality od našich západních sousedů v Euru:
Vítr slábne. Alespoň by se tak mohlo zdát podle vývoje v německém odvětví větrné energetiky. Podle údajů poskytnutých odborovým hnutím IG Metall Küste v branži od začátku loňského roku zaniklo osm až deset tisíc pracovních míst. Jde tak o pokračování trendu započatého v roce 2017. Spolu s ním již v tomto oboru ztratilo práci 26 tisíc lidí.
Další vývoj v branži vidí představitelé odborů velmi negativně a očekávají další propouštění. „Je to deprimující,“ říká oblastní předák IG Metall Meinhard Geiken. „Jestli politici firmám nepomohou, potom z větrné energetiky vystoupíme ještě dříve než z uhlí,“ uvedl pro web deníku Handelsblatt.
Domácí německý trh je prakticky mrtvý. Rok 2017 ještě zástupci průmyslu oslavovali jako nejlepší v historii německé větrné energetiky, následoval ale tvrdý pád a loňský rok už turbíny rostly nejpomaleji od roku 2012. Letošek pak žádné velké vzepětí nepřinesl. Naopak. V předchozích třech letech bylo uvedeno do provozu v prvním kvartále vždy přes 300 turbín, letos to bylo jenom 41.
Pokles výstavby do značné míry souvisí s tím, že od roku 2017 německý stát negarantuje výkupní cenu elektřiny z nových větrných parků, dotace získávají jenom vybrané projekty ve výběrových řízeních, které nabídnou nejlepší cenu. Žadatelů, které mají zájem o tyto projekty, je stále méně. Letos vypsané soutěže na výstavbu větrných projektů dopadly tristně.
Podle posledních odhadů institutu DIW pracovalo v roce 2016 ve výrobě, montáži a údržbě větrných elektráren v Německu zhruba 161 tisíc lidí. Podle údajů IG Metal od té doby zmizela zhruba pětina pracovních míst. Postiženy přitom nejsou jen přímořské spolkové země, podstatná část dodavatelských firem sídlí ve vnitrozemí.
Odpověď jsem již citoval výše: Kdo chce něco dosáhnout, hledá způsob jak toho dosáhnout. Kdo nechce, ten hledá důvody proč to "néééjde".
Pan Werich byl moudrý člověk.
„Nejhorší srážka v životě, je srážka s blbcem. Blbce nikdy neusvědčíte z blbství. Z takové srážky, vyjdete vždycky jako největší blbec pod sluncem.“ — Jan Werich
"Když diskutujete s blbem víc než 1 minutu tak už se baví blbci dva".
Takže končím citátovou bitvu pomocí pana Wericha, čtenáři si to přeberou a snad se nad tím i zamyslí.
Ještě k panu Hájkovi: nedávno tady podobně argumentoval o fotovoltaice v Číně. Zde také, při změně pravidel (květen 2018), nastal propad instalcí, ještě výraznější než v Německu.
Současnost: propad pokračoval i v prvém pololetí 2019, v druhém se už předpokládá rekordní růst, s nižšími či ŽÁDNÝMI dotacemi.
Čili, pane Hájku, administrativní změny, složící k přechodu na VtE a FVE bez dotací se vždy projeví prudkým poklesem, po němž následuje (vezměte mě za slovo až budou publikovány výsledky Číny za druhé pololetí 2019) silný a zdravý růst s omezením resp odstraněním dotací.
Tak to má být (z hlediska spotřebitele).
Tož tak.
Pane Vaněčku, já mám samozřejmě velké pochopení pro Váš povinný optimismus, ale situace průmyslu větrníků v Německu je skutečně vážná. Ono totiž nejen že se nic nestaví, ale tristně dopadají i aukce, a to znamená, že ani v nejbližších 2-3 letech se nic moc stavět nebude. Navíc ceny v aukcích se pohybují na horní hranici stanovené regulátorem. Jinými slovy pokud by se vůbec nesoutěžilo a každý rovnou dostal "úřední" cenu, tak by se ušetřila administrativa a výsledek by byl z ekonomického hlediska úplně stejný. Efektivita aukcí je totiž za současné situace nulová a žádné snížení cen pro spotřebitele přinést nemůže. Zmiňujete fotovoltaický průmysl v Číně, ovšem tady je proti Německu zásadní rozdíl. Čínští výrobci dokázali najít nové trhy a zřejmě se jim podaří výpadek domácí poptávky vyrovnat (samozřejmě rychlý růst ročních instalovaných výkonů fotovoltaiky je minulostí). V případě Německých výrobců větrníků to ale vůbec nevypadá, že budou schopni nějak nahradit výpadek na domácím Německém trhu. Pokud to tak půjde dále, stane se přesně to, co se svého času stalo s fotovoltaickým průmyslem v EU. Výrobce větrníků levně koupí Číňané a přesunou výrobu do Číny.
No nevím, Německo v posledních letech netvořilo ani 10% globálního trhu (okolo 10% jen v rocích rekordní výstavby). Výrobci jako Vestas, Siemens-Gamesa nebo Enercon aktuálně mohutně expandují na úkor konkurence, protože ani čínské ani indické ani americké firmy jim jsou schopny jakžtakž konkurovat jen na domácím hřišti, často už ani to ne.
Stejně tak si všechny možné evropské energetické firmy mastí kapsy po celém světě výstavbou VtE a FVE.
"Stejně tak si všechny možné evropské energetické firmy mastí kapsy po celém světě výstavbou VtE a FVE." - Pořád ale nezmizel ten fakt, že už se propouští a propouštět nejspíš bude. Tzn. nevypadá to na nárůst ani německých, ani mimoněmeckých zakázek.
Mimochodem, ještě jedna obecnější poznámka, hospodářskou krizi nejlépe zvládly země s vlastním průmyslem. Všechno cpát do Asie, abychom se pak divili s dalším cyklickým poklesem není řešení.
Pane Hájku, já mám samozřejmě velké pochopení po Váš povinný pesimismus a chápu, že účty se samy nezaplatí. Naší výhodou s kolegou Vaněčkem je to, že nejíme chleba někoho z energetiky a nemusíme tudíž zpívat jeho píseň.
Nejhorší jsou šokové stavy, kdy se podpora zničeho nic ustřihne. Proto se mi líbí postupné utlumování podpory střešních FVE v Německu nebo postupné snižování ITC a PTC v USA. To považuji za správný způsob toho jak zajistit, aby investovaný čas a peníze vyústily ve vznik silného a ekonomicky životaschopného průmyslu. Nejhorší je onen havlovský "odezdikezdismus".
V čempak byl Havel "odezdikezdista" ?
On nebyl, on ten pojem vymyslel a používal.
Poslední věta se dala vyložit minimálně dvojakým způsobem, proto se ptám. OK, vyjasněno. :-)
Je, konecne nekde vychazeji pohadky na dobrou noc, muzu prestat sledovat vecernicek ;-)
Pro samou radost z toho, ze sem hodim vtipek jsem zapomnel na dulezitejsi vec. Odkaz "studii si muzete stahnout TADY" ve clanku bohuzel nefunguje, studie se da najit napriklad zde: https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/energy-and-resources/articles/rozvoj-obnovitelnych-zdroju-do-roku-2030.html Doufam, ze je to ona.
Tyto komentáře, hlavně pana Vaněčka a pana "Energetika" mne vždy dost pobaví. Pánové, komu má studie Deloitte a jí podobné sloužit?
50% instalovaného výkonu v energ.mixu ČR v nestabilních zdrojích? Akumulace tyto výpadky výkonu nezajistí! A spoléhat na dovoz? Za kolik Kč/MWh ? EMS a nově i "agregátor" ? Za těchto podmínek kolegům v ČEPS vůbec nezávidím.
Rychlé paroplynové zdroje jsou řešení !!? Viz budoucí Německo ! Nord Stream 2.
Stačí se podívat, kdo je zadavatelem oné studie. Člověk ani nemusí být velký věštec, aby si domyslel, jakým způsobem se mají takto vynaložené prostředky mnohonásobně vrátit zpět...
Do Bruselu šel NKEP, to jest návrh staré energetiky 20. století (biopaliva, biomasa, jádro). To je jasné že byl odmítnut a proto Deloitte udělal velmi konzervativní návrh moderní energetiky 21. století ("realistický"), spolu s cenovým rozborem, což je to nejdůležitější.
Nejrizikovější část všech návrhů je část jaderná. V EU není jádro, kvůli jadernému odpadu, považováno za čistý zdroj. A pro pana JHE: Japonsko ukázalo, že jádro je nejrizikovější zdroj, při lidské chybě, vyvolané přirodní katastrofou došlo k vyřazení VŠECH japonských JE na řadu let (a většiny navždy). To je obrovské riziko dané chybujícím lidským faktorem.
Jeden větší a delší blackout v Evropě včetně Německa vám rozsvítí oči, aby jste uviděl kam se Evropa v energetické koncepci řítí.
1) Deloitte neudělal návrh protože byl NKEP odmítnut, ale protože si ho zaplatil Svaz moderní energetiky, který se tím snaží lobbovat za další dotace do svého předmětu podnikání, bez kterých by byl evidentně v koncích.
2) Deloitte se ve studii ani nesnaží skrývat, že vůbec netuší, jaké budou ceny elektřiny v následujících deseti letech, na které studie cílí, a tudíž ani netuší, jak velká podpora bude k dosažení stanoveného cíle potřeba. Viz studie, kde se výše potřebné podpory elektřiny v obou "realistických" scénářích liší o více než 100%.
3) O jaké lidské chybě vyvolané přírodní katastrofou konkrétně mluvíte?
4) To Vaše "obrovské riziko" je pouhé přání otce myšlenky, ve skutečnosti je takové riziko naopak velice nízké.
ad 3) mluvím o tsunami 2011 v Japonsku, reaktor obstál nepoškozen, obsluha nebyla schopna obnovit dodávku elektřiny po opadnutí vody, u sousední elektrárny na pobřeží to zvládli. Asi většina obsluh by to nezvládla, ale bylo to možné zvládnout.
Pane Vaněčku, závěr vyšetřování havárie ve Fukušimě je jednoznačný: "základní příčinou havárie bylo podcenění velikosti vlny cunami, které vedlo ke kompletní ztrátě možností chlazení u bloku jedna až tři."
Lidská chyba vyvolaná přírodní katastrofou se tedy za hlavní příčinu havárie označit nedá.
Na 11 km vzdálené Fukushima daini se to obsluze povedlo, už jsme to diskutovali zde na webu oenergetice v srpnu
Na 11 km vzdálené Daini se to povedlo, protože tam byla také o dost lepší situace než v Daiichi. Z pohledu příčiny havárie v Daiichi je každopádně situace v Daini nepodstatná.
Je rozdíl jestli máte z nestabilních zdrojů 50% výroby, nebo jsou 50% inst. výkonu, jak je vlastně celý mix navržený... Pokud tam bude kolem 14GW klasických elektráren, tak není problém mít 50% ze zdrojů nestabilních. Navíc celý ten přechod budete dělat postupně, takže v následujících 5 letech rozvoj FVE v objemu asi 1.8-2GW, k tomu se nemusí nic jiného dělat. Pak je tu projekt na přestavbu Orlíka na PVE, to dodá asi 180MW a 720MWh, které se dají použít pro regulaci. Možná by podobně šly upravit i Slapy. V anarchistických kroužcích se mluví i o Lipně, ale tam by se musela kompletně předělat odpadová štola a dobudovat průtočná elektrárna, jestli dole ve špičkové, nebo by se udělal nová na přehradě a dále opravila Spirova, to už je věc jiná. Pak jsou tu menší nádrže pro malé PVE v řádu jednotek až desítek MW. Také by se dala udělat PVE Orlík-Slapy, ale tomu by nemusela vyjít ekonomika skrze dlouhý tunel.
Pak tu máte možnost nacpat Až 1.8TWh energie ve vodíku do plynových zásobníků, z toho zpět dostanete asi tak 0.9-1TWh, při "účetním" uložení, které je snad trochu blíže tomu jak se to bude v reálu chovat, se dostanete někam ke 2-3TWh, zpětně z toho dostanete tedy 1.2-1.8TWh.
To jsou opatření realizovatelná do deseti let.
Pak tu máte samozřejmě další možnosti jako jsou dvě velké PVE na vytěžených lomech, ale jiné než vymýšlí na ministerstvu, tyto by měly horní nádrže normálně na kopci. Doba provozu i výkon by byly někde trochu jinde. Pak tu je možnost se podívat na technologii HDR a jestli by byla použitelná i jako energetický akumulátor v sezónním provedení. Pokud ano, tak není nic moc co řešit... sice mizerná účinnost samotné akumulace, ale možnosti dost zajímavé a kapacita v zásadě neomezená. Cenově to nebude horší. Ale to už je na horizont asi 20 let.
To co uvádíte. na začátku svého příspěvku jsem si plně vědom, że nelze zcela srovnávat instalovaný výkon a objem výroby. Jsem ale realista a ne přehnaný optimista. Proč problém řešit jednoduše, když to jde složitě.
Ještě doplnění pro pana Vaněčka. NKOP ČR nebyl v Bruselu odmítnut ! Protože nebyl úplný dle zadaných podmínek, bylo dohodnuto jeho dopracování a předložení konečné verze po projednání ve vládě do konce roku 2019.
Když mluvím o možném blackoutu, tak vycházím z toho, co se děje ve spolehlivosti dodávky elektřiny v ES na západ od ČR poslední měsíce. Není to jen z důvodů přírodních katastrof, ale hlavně z důvodu nedostatečné disponibility regulačního výkonu. A aby nedošlo k výrazně deficitní bilanci ES ČR, jsem přesvědčen, že v uváděném časovém horizontu bude ČR nadále závislá na jaderných zdrojích a výroba z nich bude tvořit nejméně 33% z celkové výroby všech zdrojů v regionu.
PS: doporučuji najít si čas a přečíst si knihu Marca Alsberga: Blackout - zítra bude pozdě a také o nejnovějších problémech s AMM ve Velké Británii.
Na závěr obšírné diskuse jen zopakuji: "Kdo chce (čistou energii) hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod".
A kdo je realista hledá funkční řešení.
Po 10-ti letech zlevňování OZE už prostor pro výrazné zlevnění technologií není (máme prostor cca 50% na příštích 10let)
Zateplování budov snižuje spotřebu (ale jen 20% v následujících 10ti letech0
Nezatížení veřejných rozpočtů = zatížení soukromých rozpočtů (to jest mého)
A lidé chtějí energii = energie je základem pokrok a snížení spotřeby má vždy roky zpoždění za novou technologií.
Pane Vaněčku, to co vy tady prosazujete bude mít následující reálné důsledky. 1) vybudují se plynové elektrárny závislé na Ruském plynu. 2) zvýší se cena elektřiny pro lidi (obyvatelé německa to vědí) 3) emise CO2 se nesníží.
A tohle mě trápí - celá tahle diskuze je zaměřená jen na získání soukromých peněz pro financování OZE, ale není zaměřená na řešení problému což je zvyšování teploty planety (zvyšování koncentrace CO2).
Pane Vaněčku - možná byste měl místo hledání způsobů jak získat peníze pro OZE hledat skutečné řešení problému - to jest snížení objemu CO2 v atmosféře. A nejlevnější řešení tohoto problému je dostat sladkou vodu na saharu a zalesnit ji(ano bude to trvat 30 let, ale je to levné řešení - jen to není populární a soukromníci na tom nevydělají - až stromy vyrostou tak se pořežou, dají do jámy, zahrnou a za milion let bude další uhlí). Nebo navrhnout postup pro příštích 100 let - ale takový, který by skutečně obstál i proti argumentům oponentů
Pane Zachariáš, funkční řešení jsou už vynalezena. Je to využití lokálního slunečního záření, energie větru a vody.
Skutečný hlavní problém lidstva není CO2, Greténismus nepodporuji, čistá, levná, bezodpadová technologie výroby elektřiny musí zvítězit, ale chce to určitý čas. Místo toho maří dost lidí svůj čas hledáním důvodů proč to nééjde.
Buďte na straně lidí kteří chtějí a hledají způsob. Ale bez hysterie. A kontrolujme ty všehoschopné aktivisty a intrikány. Chystají nové "tunely" šité sobě na míru.
Bezodpadová technologie výroby elektřiny je jen Vaše naivní představa, nic jiného. A o nových tunelech šitých na míru je právě tento článek.
Bezodpadová technologie výroby elektřiny z jádra je opravdu jen naivní představa odporující fyzikálním zákonům.
Bezopadové technologie výroby potravin (obilí, ...) či elektřiny (fotovoltaika v konceptu "cradle to cradle") již existují.
To že Vy je neznáte (nebo to předstíráte) nic neznamená.
Opět se jen trapně snažíte vyvracet nikým nevyřčená tvrzení. To že je výroba elektřiny z jádra bezodpadová tu totiž nikdo nepsal. Je ho ale velmi málo - v ČR připadá na jednoho obyvatele necelých 10 gramů vyhořelého paliva na rok - tj. objem paliva za celý život jednoho obyvatele by se vešel do jednoho panáku.
Googlit jistě umíte, tak si najděte, kolik odpadu vyprodukuje ta Vaše "bezodpadová" fotovoltaika. Proč sem taháte výrobu potravin nechápu vůbec.
Další Vaše drzá manipulace spočívá v tom, že se tu nikdo nebaví o tom, jestli existuje nebo neexistuje technologie, ale jestli ten odpad reálně vzniká nebo nevzniká. A on vzniká, navzdory technologii!
Pozor nekrmit, já už krmit přestávám...
Troll a manipulátor jste Vy a nezmění se to ani tím, že to budete rozhlašovat o ostatních.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se