Ani vodní elektrárny nejsou bezrizikovým energetickým zdrojem

Přehrady ve spolupráci s různými druhy turbín a elektrogenerátorů jsou úžasným ekologickým a obnovitelným zdrojem elektrické energie. Sama myšlenka zní velmi jednoduše. Stačí postavit na vhodném místě pevnou zeď a nechat přírodu, aby sama zaplnila vytyčenou plochu vodou. Poté v době, kdy sami uznáme za vhodné, necháme vodu gravitační silou protékat přes turbínu do spodní nádrže, či řeky. Turbína připojená k elektrickému generátoru vyrábí elektřinu, kterou lze zásobovat vesnice a města. Navíc velké turbogenerátory dokáží stabilně udržovat frekvenci sítě v požadovaných mezích, což je důležité především pro průmyslové odvětví.

Průtočné vodní elektrárny fungují jako velmi levný zdroj elektřiny. Přečerpávací elektrárny zase zastávají funkci akumulátorů elektrické energie a nahrazují tak zatím nedostatečné kapacity chemických baterií. Některé státy stále mají velký potenciál výstavby nových vodních elektráren na svých bohatých tocích. Česká republika se však řadí mezi ty méně šťastné země, které svůj vodní potenciál již téměř vyčerpaly. Například Spojené státy americké vyrábí přibližně 6 % elektrické energie z vodních zdrojů, u nás v ČR to za rok 2015 bylo zhruba 3,7 %.

Tento týden však o sobě dala nepříjemným způsobem vědět kalifornská přehrada na jezeře Oroville, kvůli riziku protržení, které vzniklo nečekaným přebytkem vody z tajícího sněhu. Přehrada byla vybudována mezi lety 1961-1968 na řece Feather river a disponuje sypanou hrází o výšce 235 m. Elektrická část má 3 turbosoustrojí s celkovým instalovaným výkonem 819 MWe (PVE Dalešice – 480 MW).

Podle analýzy zpracované reportérem Philem McKennem z března 2011 pro magazín New Scientist mohou být vodní přehrady, jako součást vodní elektrárny, velmi nebezpečnými zdroji elektrické energie. Časopis spojil data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodní energetické agentury (IEA) a dalších zdrojů.

Analýza započítává jak okamžitá, tak pozdější úmrtí připadající na každých 10 TWh vyrobené elektrické energie a vychází z celosvětového průměru. Jen pro zajímavost, roční celosvětová výroba elektřiny činí přibližně 20 000 TWh.

Jaderná energetika:        0.2 – 1.2 úmrtí

Zemní plyn:                       0.3 – 1.6 úmrtí

Hydroenergetika:             1.0 – 1.6 úmrtí

Uhelná energetika:         2.8 – 32.7 úmrtí

I přes historicky největší jadernou katastrofu v Černobylu, která zapříčinila odhadem 9000 úmrtí na rakovinu, je jaderná energetika jedním z nejbezpečnějších zdrojů elektrické energie (na rozdíl od veřejného mínění).

Největším „zabijákem“ je uhlí, především kvůli znečištěnému ovzduší, které vytváří. James Hammitt, analyzátor rizik z Harvardské univerzity uvedl pro deník Business Insider, že úmrtí zapříčiněná provozem uhelných zdrojů jsou „vysoce předvídatelná,“ částečně i proto, že lékařské studie ukazují na významnou korelaci mezi úrovní znečištění ovzduší a úmrtností.

„Máme zde desítky tisíc úmrtí ročně, způsobených znečištěným ovzduším, což není ničím neobvyklým,“ tvrdí Hammitt. „Zato velmi neobvyklá jsou roční úmrtí způsobená vodní energetikou“, protože k protržení přehrad dochází vzácně a bez jakéhokoliv varování.

Události, které mění statistiky

Když například zahrneme úmrtí způsobená tragickým protržením čínské přehrady Banqiao v roce 1975, může být najednou hydroenergetika považována za jeden z nejrizikovějších zdrojů.

Mezi lety 1951 a 1952 postavila Čína za pomoci Sovětského svazu obří přehradu na řece Ruhe. Bohužel však v srpnu 1975 se neobvykle vlhký tajfun přesunul do oblasti přehrady a rekordními srážkami způsobil naplnění vodní nádrže nad limity, se kterými stavební inženýři počítali.

Dne 8. srpna 1975 hráz nápor vody již neunesla a svým zhroucením spustila po proudu řeky vodní zeď o výšce 6 metrů a šířce 12 km. Data zmapoval ve své knize „Příchod říčního draka“ (The River Dragon Has Come!) investigativní novinář Dai Qing.

Divoký proud řeky strhl na své cestě ještě další říční hráze a zabil odhadem 85 000 lidí. Vlivem následných nemocí a hladomoru se celkový počet úmrtí náležící této havárii odhaduje na 220 až 230 tisíc. Tato pohroma posunula statistiku úmrtí strmě vzhůru v neprospěch vodní energetiky.

Čínská přehrada Banqiao byla v roce 1993 obnovena a oproti původním plánům značně naddimenzována.

Na rozdíl od katastrofy čínské přehrady, kolaps té kalifornské by rozhodně tak neblahé důsledky neměl, neboť z preventivních důvodů úřady již předem evakuovaly více než 180 000 obyvatel, kterých by se případné protržení hráze mohlo dotknout. Navíc současné monitorovací systémy stavu přehrad jsou na mnohem vyšší úrovní a i díky vodním katastrofám z historie je stav každé přehrady pečlivě sledován.

Zdroj úvodní fotografie: Flickr