Evropská energetika v čínských rukou? Šéf Nordexu volá po unijním zákazu čínských větrných turbín

Rostoucí zájem čínských výrobců větrných turbín o evropský trh nezůstává bez odpovědi. Evropské firmy významným způsobem zvedají debatu o zásadním bezpečnostním riziku, které představuje potenciální nástup čínských turbín na evropském trhu. Naposledy tak učinil německý výrobce Nordex SE, jehož generální ředitel v rozhovoru pro Financial Times otevřeně volá po celounijním zákazu čínských větrných turbín.

Generální ředitel Nordexu José Luis Blanco v rozhovoru pro Financial Times volá po zákazu “neevropských” větrných turbín na unijní úrovni, primárním důvodem jsou dle něj obavy o bezpečnost evropské energetiky.

EU nedávno přistoupila k zákazu financování projektů nových zdrojů OZE, jenž využívají čínské měniče napětí. Ty jsou dlouhodobě označovány za potenciálně kritickou hrozbu pro bezpečnost evropských sítí. Tento krok, účinný pravděpodobně od listopadu tohoto roku, efektivně znemožní Číně disponovat možnou kontrolou nad novými, zejména solárními zdroji. To vyvolalo ostrou reakci ze strany čínské vlády.

Dle šéfa jednoho z největších evropských výrobců větrných turbín by v případě větrné energetiky mělo přijít ze strany EU ještě rezolutnější opatření.

„Západní původ by měl být zásadním principem pro veškerou novou větrnou kapacitu připojovanou k evropským sítím, nejen pro veřejně podporované projekty. Jde především o nezávislost technologickou a nezávislost dodavatelských řetězců. Klíčovým problémem není, kde jsou servery umístěny, ale kdo kontroluje software a přístup k systémům,“ Uvedl Blanco.

Dle něj by regulační rámec EU měl na čínské výrobce stěžejních technologií a komponent nahlížet jako na vysoce rizikové a efektivně jim znemožnit ucházet se o evropské projekty.

Vyjádření jednoho z klíčových evropských hráčů přichází v době rostoucího zájmu čínských gigantů o evropský trh. Čínští průmysloví giganti jako Mingyang, Envision či Goldwind otevřeně označují evropskou expanzi za svůj primární cíl, zejména díky perspektivě růstu evropského trhu a obrovské přebytkové kapacitě v Číně.

Tyto snahy vyvolávají reakci evropských společností, přestože ty zatím zdejší trh drží pevně ve svých rukou. Nordex společně s dalšími dvěma výrobci, Vestas a Siemens Gamesa, dominují evropskému větrnému trhu s více než 90 % podílu na nových instalacích. Samotný Nordex ostatně v loňském roce generoval 84 % svého obratu ve výši 7,5 miliard EUR právě v Evropě.

Evropští hráči se však po zkušenostech ze solárního sektoru, či rostoucí čínské dominanci v rámci bateriových úložišť, právem obávají možného masivního nástupu čínských turbín a čím dál hlasitěji volají po striktních opatřeních na unijní úrovni.

Číňané obvinění odmítají. Poukazují na „dvojí standard“

Čínští výrobci argumentaci o hrozbách hlasitě odmítají. Evropské firmy se dle nich snaží tlakem na změny v unijní legislativě pouze eliminovat zahraniční konkurenci.

V nedávném rozhovoru pro web Recharge takto argumentoval například ředitel čínského státem vlastněného výrobce větrných turbín Windey Yong Yu, když poukázal na „dvojí standard“ evropských bezpečnostních obav. Dánský gigant Vestas dle něj „instaloval v Číně tisíce turbín bez jediného čínského nařčení ze špionáže.“

Poukázal rovněž na fakt, že jiný čínský výrobce Goldwind již instaloval stovky turbín jak v USA, tak v Austrálii.  Tamní vlády dle něj přitom zdaleka nereagovaly s takovou mírou bezpečnostních obav, jako je tomu v Evropě, kde je přitom čínských turbín v provozu řádově méně. Právě čínský výrobce Windey ostatně získal v Evropě doposud jediný projekt – větrný park Maestrale Ring v Srbsku o kapacitě 854 MW.

Kromě bezpečnostní roviny Číňané rovněž odmítají další argumentační linku evropských výrobců, týkající se státních dotací čínských společností. Právě ty dle nich společně s velikostí tamního trhu umožnily čínským výrobcům vybudovat takové technologické a výrobní kapacity, které existenčně ohrožují evropský větrný sektor.

K zákazu turbín čínského výrobce Mingyang v rámci svých offshore projektů se nedávno odhodlala Velká Británie z důvodu obav o národní bezpečnost. Tento krok dle čínské vlády poškodí vzájemné vztahy. Zda a do jaké míry se obavy evropských výrobců promítnou také do legislativy EU, zůstává otázkou, na kterou by však v blízké budoucnosti měla přijít odpověď.