18. duben 2026
České solární elektrárny zatím letos vyrobily 18 % elektřiny v době záporných cen

České solární elektrárny v prvních pěti měsících letošního roku vyrobily 17,7 % své elektřiny v hodinách se zápornou cenou. Pokud započteme i nulové ceny, šlo dokonce o 23,5 % výroby. Data tak ukazují, že kanibalizace výnosů fotovoltaiky se posouvá z čistě teoretické roviny do běžné provozní reality. Měla-li by být v budoucnu opět zavedena provozní podpora pro solární elektrárny, je nutné tuto skutečnost vzít v potaz.
Podle dat za prvních pět měsíců roku vyrobily české solární elektrárny celkem 2,05 TWh elektřiny. Z toho 362,6 GWh připadlo na období, kdy byla cena elektřiny na denním trhu záporná. Dalších 117,4 GWh bylo vyrobeno při nulové ceně. Dohromady tedy solární zdroje dodaly do soustavy 480 GWh elektřiny v době, kdy tržní cena byla nulová nebo záporná. Pokud svoji elektřinu prodávají pouze na denním trhu, prodávaly by zadarmo.
V relativním vyjádření jde o zdaleka nejhorší výsledek mezi hlavními zdroji. Solární elektrárny vyrobily při záporných cenách 17,7 % své dosavadní letošní produkce a při nulových nebo záporných cenách 23,5 %. U ostatních zdrojů je podíl výrazně nižší. Větrné elektrárny vyrobily při záporných cenách 3,75 % své produkce, jaderné elektrárny 3,73 %, biomasa 3,33 % a hnědouhelné elektrárny pouze 1,13 %.
V absolutním vyjádření sice jaderné elektrárny dodaly při záporných cenách více elektřiny než solární zdroje, konkrétně 444,5 GWh, ale vzhledem k jejich celkové výrobě jde o podstatně menší relativní zásah.
Nejhorší letošní měsíc? Nepřekvapivě květen
Nejviditelnější byl problém na přelomu dubna a května. Právě tehdy se kombinovala vysoká výroba fotovoltaiky a nižší zatížení soustavy během svátků a víkendů. Výsledkem byly opakované polední propady cen do hlubokých záporů, které vygradovaly v první květnový den a státní svátek.
Květnová realizační cena solárních elektráren se nakonec po velice nepříznivém počátku května dostala přibližně na 40 EUR/MWh. Tato hodnota byla nakonec vyšší, než byla v předchozích letech. V květnu 2024 dosahovala realizační cena solárních elektráren přibližně 34 EUR/MWh a loni kolem 28 EUR/MWh.
I tak jde ovšem o méně než poloviční částky oproti měsíčnímu průměru cen na spotovém trhu. V květnu byla průměrná cena na spotovém trhu přibližně 98 EUR/MWh.
Důvod nízkých realizačních cen je zřejmý z denního profilu výroby. Solární elektrárny vyrábějí nejvíce v hodinách, kdy jejich vlastní výroba snižuje cenu elektřiny na denním trhu. Tento efekt sílí s každým dalším instalovaným výkonem, pokud současně neroste schopnost soustavy elektřinu v poledne spotřebovat, uložit nebo vyvážet za hranice. Okolní země ovšem zpravidla zatěžuje stejný problém, tudíž možnost vývozu je omezená.
Provozní podpora problém zcela neřeší
Důležité je, že záporné ceny nedopadají pouze na zdroje prodávající elektřinu bez podpory. Podle aktuální české úpravy se podpora elektřiny nevztahuje na elektřinu vyrobenou v období, kdy je na denním trhu dosaženo záporné čtvrthodinové ceny (pozn. úprava se vztahuje pouze na nové zdroje elektřiny, nikoliv na zdroje z období solárního boomu). Jinými slovy, v záporných intervalech výrobce nejen čelí nízké nebo záporné tržní ceně, ale současně přichází o provozní podporu.
To je podstatné pro případnou debatu o návratu provozní podpory pro velké solární projekty. Oborové organizace po ní dlouhodobě volají, protože samotné investiční dotace podle nich nestačí k zajištění bankovního financování. Český právní rámec však solární elektrárny do aukcí fakticky nepouští. Nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů stanoví pro roky 2025 až 2027 u fotovoltaiky nulový objem výkonu jak pro aukční bonus u zdrojů od 1 MW, tak pro zelený bonus u menších výroben.

Pokud by se tedy solární aukce v budoucnu vrátily, investoři budou muset do nabízené referenční ceny promítnout rostoucí počet záporných cen. Pokud v těchto intervalech nevzniká nárok na podporu, zvyšuje se riziko projektu a pravděpodobně ji investoři promítnou do požadované aukční ceny.
Bez flexibility bude tlak na polední ceny sílit
Česká republika přitom s dalším růstem solární energetiky nadále počítá. Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu předpokládá přibližně 10 GW instalovaného výkonu fotovoltaiky do roku 2030, zatímco současný výkon se pohybuje přibližně nad polovinou této hodnoty.
Bez akumulace a řízení spotřeby však další instalace posílí výrobu ve čtvrthodinách se zápornou cenou. V Česku se bateriové projekty teprve rozbíhají a jejich ekonomika bude stát na rozdílech mezi poledními minimy a večerními špičkami (po "vyčerpání" potenciálu poskytování flexibility pro účely služeb výkonové rovnováhy). Letošní data ukazují, že prostor pro tzv. obchodní flexibilitu se otevírá relativně rychle.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
27. duben 2026
8. květen 2026
9. květen 2026
15. květen 2026
11. červen 2026
10. červen 2026
12. červen 2026
Komentáře (25)
Z pohledu spotrebitele jsou nizke ceny pozehnanim, vydelat na nich muze kazdy, staci uloziste a prejit na spot.
To je blbost. Porad neni tech hodin se zapornou cenou tolik, aby se vyplatilo. Navic to v ramci 24h cyklu premasirujete leda tam v diagramu, kde sice cena neni uz zdaleka nulova, ale je porad dost nizka na to, aby se dalo efektivne arbitrovat.
Jenomze tady nejde jenom o to, jaka je cena na spotu, ale take jaka je cena distribuce. A tim uz to zacina byt vic zajimave.
Žádný baterkář vám nebude garantovat 100% disponibilitu baterky. Takže tak jako tak, budete muset platit za rez. příkon "bez baterky".
Tak oni jsou fajn i pro obchodníky.
Konečně bude více důvodů hledat další způsoby nejefektivnějšího využití těchto přebytků. On si s tím trh poradí, jen houšť a v větší kapky.
Konečně bude více důvodů hledat další způsoby nejefektivnějšího využití těchto přebytků. On si s tím trh poradí, jen houšť a v větší kapky.
A při záporných cenách platí ty náklady kdo?
Tato zpráva není vůbec vypovídající. el. energii z FVE lze prodávat na burze , pak nás skutečně zajímají záporné ceny , ale lze jí také prodávat za fixní cenu a k tomu všemu lze sdílet , dále pak více než 1/3 FVE v ČR má státem garantovavou výkupní cenu. Otázka tedy je , kolik energie FVE skutečně za ty záporné ceny dodaly - bude to nepatrný zlomek. Jinak co se týče spotřebitelů mohou záporné nebo nulové ceny využít , ale je to vhodné jen pro ty zákazníky co mají celoročně podobou spotřebu a mají možnost jí přesouvat příklad sazba D25d - tzv. bojlerová sazba , 3 hodiny odpoledne 5 hodin večer. Kdo si koupí silné 3 fázové těleso do bojleru třeba 6kW tak může využívat ty 3 odpolední hodiny pro levný ohřev TUV. K tomu ještě může mít spuštěnou myčku , pračku a sušičku. V zimě bude levnější el. energie v noci ta k to může zase provozovat přes noc. Když to bude hlídat SW , lze s tím i přitápět když je el. energie levná. , nabíjet auto , Kdo má ale TČ pak má velkou spotřebu v zimě kdy je burza vysoko , tam to využít nejde. Ve skutečnosti , ale cena el. energie na burze je průměrně drahá s platnou obchodníkovi cca 2,9 kč /kWh bez DPH za silovou elektřinu to je dost. Třeba pro JE ,které dodávají 24/7 je letos výhodné dodávat spíše na burzu a občas prodělávat, protože průměrně vydělají více než na fixních produktech.
"Nepatrný zlomek" je spíš prodej ze solárů za fixní cenu a sdílením, drtivá většina, která proteče elektrizační soustavou, nakonec proteče právě přes denní a vnitrodenní trh.
Ne tak to není. FVE je v tomto režimu neprovozovatelná. Když jsou dobré podmínky je cena téměř nulová a když špatné tak je cena sice vysoká , ale vy nic neprodáváte. FVE nelze smysluplně provozovat se ziskem na burze. A všechny ty chytré krabičky akorát snižují ztrátu , ale zisk nevytvoříte. Nebo musíte mít baterii cca 4 násobek kapacity panelů to je ovšem jiný příběh.
Ale je, stačí se podívat na stránky OTE, tam krásně vidíte rozdíl mezi nabídkovou křivkou např. o půlnoci, kdy soláry nevyrábějí, a kolem poledne, kdy vyrábějí nejvíc, a jaký je nabízený výkon za nejnižší možnou cenu -600 €/MWh. Je to většina výkonu solárních elektráren v danou dobu. Možné je to hlavně díky provozním dotacím, které umožňují se ziskem prodávat elektřinu na spotu za jakoukoliv cenu.
Dotace, všechno svedeme na dotace :-). S dotacemi to ale moc společného nemá. Táta má starou FVE v režimu zelených bonusů, prodej za zápornou cenu by mu zelený bonus trošku vypomnezoval, ale i jemu se vyplatí raději elektřinu nějak zužitkovat, takže nahřívá bojler, zapín spotřebiče a přetoky eliminuje, jako každý jiný uživatel.
Je to spíše o možnosti moderního řízení. Staré měniče neumí regulovat výkon podle spotových cen, ale moderní měniče už se umí automaticky omezit a za zápor moderní FVe dodávat nebude. To není žádné téma dotační, ale čistě technické.
Já svou FVe řídím a za květen mám průměrnou výkupní cenu okolo 2Kč/kWh. Tady je návod, jak na to. https://medium.seznam.cz/clanek/radek-sindel-jak-zkrotit-fotovoltaiku-a-kolik-vlastne-stoji-provoz-elektroauta-122343
1) Tak to je "neprůstřelný" argument, že se to neděje, protože já a můj táta to neděláme. :-D
2) Samozřejmě že se to děje a data z OTE to jasně dokazují, je tam vidět kolik zdrojů nabízí elektřinu za minimální cenu -600 €/MWh, a z charitativních důvodů to opravdu není.
1. já nikde netvrdím, že se to neděje, ale že to není kvůli dotacím, ale kvůli technickým (ne)možnostem starých zařízení.
2. jako jo, je i spousta neřízených FVE, které to do sítě prostě za mínusové ceny tlačí, ale jak už jsem říkal v bodu 1, není to kvůli dotacím, ale z technických důvodů, kdy majitelé FVE své zdroje z nějakých důvodů neřídí.
"Stará zařízení" se stavěla převážně právě s provozní dotací, takže to není kvůli "technickým (ne)možnostem" ale protože logicky majitelé chtějí vydělat co nejvíc. Kdyby se jim v období záporných cen dotace nevyplácela, viděl byste jak rychle by se z technické nemožnosti stala technická možnost.
Pokud zařízení jde jednoduše upravit, tak to majitel udělá bez ohledu na to, jestli zelený bonus bere, nebo ne. Pokud se to někomu nechce řešit, tak prostě zaplatí za dodávky do sítě.
Pokud jde o "sebrání" zeleného bonusu, tak nejde měnit podmínky zpětně
Ne, neudělá, nemá k tomu vůbec žádný důvod. Za dodávku do sítě totiž neplatí ani v případě záporných cen, naopak i v takovém případě dostává zaplaceno.
Ale udělá. Zelený bonus a dodávka do sítě jsou dvě rozdílné věci. Zelený bonus má majitel jistý a kromě toho by musel platit za energii dodanou do sítě. Majitel přece nbude dobrovolně platit za něco, za co platit nemusí a raději udělá taková opatření, aby ty přetoky eliminoval. Třeba v době záporných cen začne nabíjet auto, pouštět bojler apod. Jako jo, uznávám, že pro mnoho instalací se s tím nevyplatí hrát, ale jak už jsem říkal, měnit pravidla zpětně nejde.
Drtivá většina instalovaného výkonu z doby solárního boomu nemá zelený bonus ale výkupní cenu, kde to takhle nefunguje jak popisujete, takže ne, neudělá. Navíc ani většinou nemají kde tu elektřinu spotřebovat, takže logickou motivací je vyrábět co nejvíc bez ohledu na tržní hodnotu.
Jestli to spíše není kvůli technickým (ne)možnostem FVE. Respektive neochotě majitelů FVE (zvláště těch velkých pozemních) investovat tolik peněz do akumulace, aby mohli dodávku do sítě upravit dle odběrového diagramu ČR a nevytvářeli kolem poledne tak velké přebytky se zápornou cenou a aby vzápětí hned večer ta cena nestoupala nad 100 €/MWh.
Tak je to o nějaké návratnosti, pokud máte jistotu, že FVE nadále bude moci běžet, tak do těch baterek investovat budete, pokud tu jistotu máte a dává to z pohledu místa smysl, tak to tak i provozovatelé dělají.
My máme v rodině malou FVE 14 let, vše stále jede. Kdybychom chtěli doplnit baterie, znamená to nový střídač. Nemá ale smysl překopávat starší zařízení, dokud to není nezbytné. Nciméně jakmile střídač odejde, určitě budeme uvažovat o nějakém chytrém upgradu.
Jako uvědomte si, že ne každý je nějaký solární baron, my jsme do téhle instalace dali v tehdejší době poměrně velké částky a na to byla i napočítána návratnost. Přece nejde následně v průběhu času měnit pro tyhle zdroje zpětně podmínky a nutit majitele překopávat poměrně drahá zařízení, protože stát nebyl schopen roky schválit legislativu pro akumulaci.
Proč by FVE, včetně těch velkých pozemních postavených mezi 2008-2011, kterým platíme za elektřinu nejvíce (až 19 Kč/kWh) nadále nemohly běžet? Pan Vaněček nám tu tvrdí, že panely mají technickou životnost klidně 30-50 let. A s umístěním FVE to už vůbec nemá nic společného.
Zatím je k instalaci baterií nic nenutí. Svoje peníze dostanou, i kdyby dodávali v době záporné ceny. Případně ji v té době vypnou.
Bude zajímavé, co se s těmi velkými instalacemi ze solárního boomu stane, až jim skončí ta vysoká provozní podpora.
Jakmile jim skončí provozní podpora, tak si provozovatel udělá zřejmě nějaký upgrade střídačů, může doplnit baterii a FVE pojede samozřejmě dále.
na tomto článku je vidět, jak důležité je umět svou FVE řídit a umět energii akumulovat. tady je statistika za rok 2025, za letošek jsou ceny ještě níže. Průměrnou nákupní cenu včetně distribuce a daní mám okolo 3Kč, výkupní pak okolo 2Kč. https://medium.seznam.cz/clanek/radek-sindel-rok-2025-1300-km-mesicne-za-1750-kc-vcetne-spotreby-domku-231207







