Solární elektrárny letos vyrobily 18 % elektřiny v době záporných cen. Nejhorší měsíc ovšem mají za sebou

České solární elektrárny v prvních pěti měsících letošního roku vyrobily 17,7 % své elektřiny v hodinách se zápornou cenou. Pokud započteme i nulové ceny, šlo dokonce o 23,5 % výroby. Data tak ukazují, že kanibalizace výnosů fotovoltaiky se posouvá z čistě teoretické roviny do běžné provozní reality. Měla-li by být v budoucnu opět zavedena provozní podpora pro solární elektrárny, je nutné tuto skutečnost vzít v potaz. 

Podle dat za prvních pět měsíců roku vyrobily české solární elektrárny celkem 2,05 TWh elektřiny. Z toho 362,6 GWh připadlo na období, kdy byla cena elektřiny na denním trhu záporná. Dalších 117,4 GWh bylo vyrobeno při nulové ceně. Dohromady tedy solární zdroje dodaly do soustavy 480 GWh elektřiny v době, kdy tržní cena byla nulová nebo záporná. Pokud svoji elektřinu prodávají pouze na denním trhu, prodávaly by zadarmo.

V relativním vyjádření jde o zdaleka nejhorší výsledek mezi hlavními zdroji. Solární elektrárny vyrobily při záporných cenách 17,7 % své dosavadní letošní produkce a při nulových nebo záporných cenách 23,5 %. U ostatních zdrojů je podíl výrazně nižší. Větrné elektrárny vyrobily při záporných cenách 3,75 % své produkce, jaderné elektrárny 3,73 %, biomasa 3,33 % a hnědouhelné elektrárny pouze 1,13 %.

V absolutním vyjádření sice jaderné elektrárny dodaly při záporných cenách více elektřiny než solární zdroje, konkrétně 444,5 GWh, ale vzhledem k jejich celkové výrobě jde o podstatně menší relativní zásah.

Nejhorší letošní měsíc? Nepřekvapivě květen

Nejviditelnější byl problém na přelomu dubna a května. Právě tehdy se kombinovala vysoká výroba fotovoltaiky a nižší zatížení soustavy během svátků a víkendů. Výsledkem byly opakované polední propady cen do hlubokých záporů, které vygradovaly v první květnový den a státní svátek.

Květnová realizační cena solárních elektráren se nakonec po velice nepříznivém počátku května dostala přibližně na 40 EUR/MWh. Tato hodnota byla nakonec vyšší, než byla v předchozích letech. V květnu 2024 dosahovala realizační cena solárních elektráren přibližně 34 EUR/MWh a loni kolem 28 EUR/MWh.

I tak jde ovšem o méně než poloviční částky oproti měsíčnímu průměru cen na spotovém trhu. V květnu byla průměrná cena na spotovém trhu přibližně 98 EUR/MWh.

Důvod nízkých realizačních cen je zřejmý z denního profilu výroby. Solární elektrárny vyrábějí nejvíce v hodinách, kdy jejich vlastní výroba snižuje cenu elektřiny na denním trhu. Tento efekt sílí s každým dalším instalovaným výkonem, pokud současně neroste schopnost soustavy elektřinu v poledne spotřebovat, uložit nebo vyvážet za hranice. Okolní země ovšem zpravidla zatěžuje stejný problém, tudíž možnost vývozu je omezená.

Provozní podpora problém zcela neřeší

Důležité je, že záporné ceny nedopadají pouze na zdroje prodávající elektřinu bez podpory. Podle aktuální české úpravy se podpora elektřiny nevztahuje na elektřinu vyrobenou v období, kdy je na denním trhu dosaženo záporné čtvrthodinové ceny (pozn. úprava se vztahuje pouze na nové zdroje elektřiny, nikoliv na zdroje z období solárního boomu). Jinými slovy, v záporných intervalech výrobce nejen čelí nízké nebo záporné tržní ceně, ale současně přichází o provozní podporu.

To je podstatné pro případnou debatu o návratu provozní podpory pro velké solární projekty. Oborové organizace po ní dlouhodobě volají, protože samotné investiční dotace podle nich nestačí k zajištění bankovního financování. Český právní rámec však solární elektrárny do aukcí fakticky nepouští. Nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů stanoví pro roky 2025 až 2027 u fotovoltaiky nulový objem výkonu jak pro aukční bonus u zdrojů od 1 MW, tak pro zelený bonus u menších výroben.

Pokud by se tedy solární aukce v budoucnu vrátily, investoři budou muset do nabízené referenční ceny promítnout rostoucí počet záporných cen. Pokud v těchto intervalech nevzniká nárok na podporu, zvyšuje se riziko projektu a pravděpodobně ji investoři promítnou do požadované aukční ceny.

Bez flexibility bude tlak na polední ceny sílit

Česká republika přitom s dalším růstem solární energetiky nadále počítá. Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu předpokládá přibližně 10 GW instalovaného výkonu fotovoltaiky do roku 2030, zatímco současný výkon se pohybuje přibližně nad polovinou této hodnoty.

Bez akumulace a řízení spotřeby však další instalace posílí výrobu ve čtvrthodinách se zápornou cenou. V Česku se bateriové projekty teprve rozbíhají a jejich ekonomika bude stát na rozdílech mezi poledními minimy a večerními špičkami (po "vyčerpání" potenciálu poskytování flexibility pro účely služeb výkonové rovnováhy). Letošní data ukazují, že prostor pro tzv. obchodní flexibilitu se otevírá relativně rychle.