Výbor nepřijal doporučení k návrhům na omezení plateb podporovaným zdrojům

Sněmovní hospodářský výbor dnes nepřijal žádné doporučení ohledně čtyř pozměňovacích návrhů k novele energetického zákona, které mají pomoci omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podporované zdroje energie (POZE). Vláda na ně pro příští rok vyčlenila 8,5 miliardy korun. Pro kladné i záporné stanovisko k předloženým návrhům nehlasoval dostatek poslanců. Bez ohledu na výsledek dnešního hlasování ve výboru o nich rozhodne plénum Sněmovny ve třetím čtení. To by se mohlo uskutečnit již na nejbližší schůzi Sněmovny, která začne v úterý 19. listopadu.

Vláda chce mimo jiné přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě toho vyhodnocení bude poskytovat dotace. Provozovatel solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 až 2010 bude například muset každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda mu v příštím roce vznikne nárok na podporu, či nikoli.

Návrhy na snížení podpory ale vyvolávají nesouhlas zástupců průmyslu i provozovatelů fotovoltaik. Tři zahraniční investoři již kvůli tomu chystají proti ČR žaloby. Před osekáním podpory varuje i sněmovní opozice. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden ve Sněmovně řekl, že pokud se nepodaří podporu pomocí změny zákona snížit, stát ji bude muset v příštím roce doplatit.

Předseda výboru Ivan Adamec (ODS) potvrdil, že pozměňovací návrhy předložil na přání ministrů průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) a financí Zbyňka Stanjury (ODS). Poznamenal, že každá vláda se snažila zvrátit podporu obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrhy odmítli dnes ve výboru zástupci Svazu průmyslu a dopravy, Solární asociace i Hospodářské komory ČR. Například zástupce Solární asociace uvedl mimo jiné, že v návrzích jsou faktické chyby. Podle Zuzany Krejčiříkové z Hospodářské komory nesplňují návrhy test ústavnosti. Podle Františka Chaloupeckého ze Svazu průmyslu a dopravy by tyto návrhy zásadním způsobem zničily podnikatelské prostředí.

Vrchní ředitel ministerstva financí Stanislav Kouba však řekl, že se vybírala opatření, která ústavně právní podmínky splňují. Na dotaz poslankyně ANO Bereniky Peštové uvedl, že dokumenty, které budou provozovatelé zdrojů potřebovat pro individuální šetření, budou stejné jako pro sektorové šetření. Peštová poukazovala na to, že solární zdroje jsou například na školkách nebo sociálních zařízeních a vznášela pochybnosti o tom, jak takové organizace budou vypočítávat vnitřní výnosové procento.

Zákon o podporovaných zdrojích energie dosud stanoví, že podpora elektřiny je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu, zjednodušeně výnosnost investice, nepřekročí hodnoty v intervalu 8,4 až 10,6 procenta. Nad tuto hodnotu už je podpora nepřiměřená. Vláda nyní prostřednictvím Adamce navrhla, aby se vnitřní výnosové procento odvíjelo od druhu zdroje energie a období jeho uvedení do provozu.

Stát loni poskytl na provoz podporovaných zdrojů energie dotace 25,3 miliardy korun, vyplývá z dat Operátora trhu s elektřinou (OTE). Šlo o nejnižší částku od roku 2010, proti předloňsku to bylo téměř o 14 miliard korun méně.

Novela energetického zákona, přezdívaná Lex OZE III, upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby. Zákazníkům by měla novela přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv se spotovými cenami.