Jak bude Gazprom reagovat na narůstající konkurenci v podobě LNG na evropském trhu?

Ruský plynárenský gigant Gazprom drží více než třetinový podíl na evropském trhu se zemním plynem. Vloni navíc zaznamenal rekordní vývoz plynu do Evropy a tento rekord pravděpodobně letos překoná. Objevují se ovšem názory, že Gazprom svoji pozici dlouhodobě neudrží vlivem narůstajícího dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy. Reakce Gazpromu na tuto situaci může mít významný vliv na evropský trh s plynem a cenu, kterou budou muset spotřebitelé za plyn platit.

V příštích pěti letech se očekává rostoucí produkce LNG, především v Austrálii a USA. Překonat by měla i silný růst asijské poptávky. Tento přebytek by měl směřovat právě do LNG terminálů v Evropě.

Po saturaci velkého asijského trhu a roztříštěnosti sekundárních trhů, jako je například Blízký východ, bude nadbytečný zkapalněný zemní plyn mít jen málo alternativních destinací, a proto bude těžké jej z evropského trhu vytlačit cenou.

Jako největší dodavatel plynu do Evropy bude Gazprom producentem nejvíce ovlivněným tímto prudkým nárůstem konkurence. Nicméně s nízkými marginálními náklady a výraznou nadměrnou výrobní a exportní kapacitou je Gazprom neobvyklým výrobcem, který nutně nemusí být cenovým příjemcem. Gazprom by mohl naopak podstatně ovlivnit evropské ceny plynu, a tudíž i úroveň investic do produkce a spotřeby plynu v Evropě.

Strategie Gazpromu?

Jakmile se začnou projevovat dopady dovozu zkapalněného zemního plynu, mnozí pozorovatelé očekávají, že Gazprom využije své nízké mezní náklady k tomu, aby se zapojil do „cenové války“ a ochránil svůj podíl na evropském trhu s plynem.

Strategie snížení ceny pro navýšení podílu není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát, zvláště pro hráče s vysokým podílem na trhu. Například po započítání tranzitních nákladů by Gazprom pro kompenzaci dopadu 25% snížení ceny (snížení ceny, které by bylo zhruba potřeba ke konkurenceschopnosti s LNG pocházejícím z amerického trhu), by společnost potřebovala zvýšit objemy dodávek o 40 %, uvádí list Financial Times. Z krátkodobého hlediska jsou tak významné změny podílu na trhu nepravděpodobné.

Nicméně v horizontu pěti a více let by agresivní obrana podílu na evropském trhu ze strany Gazpromu snížením ceny mohla vést ke značným objemovým ziskům, a to nejen vlivem vytlačení LNG, ale spíše motivací k vyšší poptávce po plynu v Evropě i mimo ni. Tento krok by rovněž odradil od investic do produkce plynu v Evropě a od realizace příležitostných LNG projektů na zelené louce.

Až dojde k výraznější konfrontaci importů LNG s dodávkami ruského plynu, bude Gazprom s největší pravděpodobností nadále zastávat konzervativní postoj ve snaze maximalizovat krátkodobé tržby naproti navýšení podílu v delším horizontu.

V posledních letech došlo k výrazným změnám v kontraktech Gazpromu. Dle odhadů 40 % zákaznické základny nyní disponuje „hybridními“ smlouvami umožňujícími flexibilnější ceny plynu, ty nahradily dřívější podobu smluvních vztahů, kdy cena plynu byla vázána na cenu ropy.

Rozhodnutí o vývoji cen ruského plynu nakonec pravděpodobně nebude ponecháno na Gazpromu. Monopol Gazpromu na vývoz ruského plynu skrze plynovody čelí výzvě dvou ruských nezávislých výrobců plynu, soukromě vlastněného Novateku a státního ropného podniku Rosněfť.

Obě tyto společnosti mají vliv v ruských politických kruzích a obě aktivně lobovaly, aby získaly přístup k vysokým maržím dostupným na evropském trhu s plynem. Pokud ruská vláda zasáhne otevřením exportních plynovodů Gazpromu dalším producentům, může účinně zavést agresivnější přístup k cenám pro ruský plyn, ať již cíleně, či nikoliv.