Konsorcium vedené společností <a href="https://new.siemens.com/vn/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens Gas and Power</a> (<a href="https://new.siemens.com/cz/cs/spolecnost/o-nas/spolecnosti-skupiny-siemens/industrial-turbomachinery.html">Siemens Energy</a>) získalo zakázku na nové HVDC vedení v Řecku. <a href="https://www.powerengineeringint.com/smart-grid-td/td-infrastructure/siemens-hvdc-power-bridge-will-connect-crete-with-mainland-greece/?fbclid=IwAR1Uzdf9axTOeLhzL3lLM7g5Ipg-RgudIEeqhw1Ou_T6f0gHZDp3XxiyIOQ">Nové HVDC vedení má propojit pevninské Řecko s největším řeckým ostrovem Kréta</a>. Nové vedení bude mít přenosovou kapacitu 1000 MW a bude provozováno na stejnosměrném napětí ±500 kV.
Projekt o hodnotě 370 milionů eur (9,9 miliard korun) umožní vybudování <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie">HVDC vedení,</a> které má zvýšit spolehlivost dodávek elektrické energie na Krétě a má usnadnit integraci obnovitelných zdrojů do řecké přenosové soustavy. Uvedení do provozu je plánováno na polovinu roku 2023.
Smlouva na klíč zahrnuje návrh, dodávku a instalaci HVDC systému s přenosovou kapacitou 1000 MW při stejnosměrném napětí ±500 kV s VSC technologií, plynem izolovanou zapouzdřenou rozvodnu na Krétě, řídicí systém a 10letou servisní smlouvu na celý systém.
Nové měnírny budou propojeny HVDC kabelem o délce 330 kilometrů. Jedna měnírna bude vybudována v oblasti Attica nedaleko Athén a druhá bude poblíž Damasty na severu Kréty.
V současné době se elektrická energie na Krétě vyrábí v elektrárnách spalující fosilní paliva, které budou uzavřeny do konce roku 2022. Nové HVDC vedení usnadní přenos elektrické energie z obnovitelných zdrojů umístěných na pevnině na ostrov Kréta.  Nové HVDC vedení sníží emise oxidu uhličitého o 500 000 tun ročně.
<blockquote>„Nové HVDC vedení Attica-Kréta je dalším příkladem přidané hodnoty, kterou může společnost Siemens nabídnout zákazníkům, aby pokročili v globálním energetickém přechodu. Jsem hrdá na to, že naše prověřená nejmodernější technologie HVDC umožní větší integraci obnovitelné energie, sníží závislost na fosilních palivech a zvýší spolehlivost přenosových soustav,“řekla Beatrix Natter, generální ředitelka divize Transmission ve společnosti Siemens Energy.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://new.siemens.com/global/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens</a>

Přenos elektřiny

Nové HVDC vedení spojí pevninské Řecko s ostrovem Kréta

Rusko v neděli zahájilo dodávky plynu novým plynovodem TurkStream do Evropy, <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N29A058">uvedl dle agentury Reuters</a> bulharský přepravce plynu Bulgartransgaz. Plynovod je pro Gazprom alternativní trasou k přepravě plynu přes Ukrajinu.
Rusko buduje plynovod TurkStream a zdvojnásobuje přepravní kapacitu NordStream jako alternativní trasy k tranzitu přes Ukrajinu v dodávkách plynu do Evropy.
<blockquote>„Ruské dodávky plynu nejen pro nás, ale také do Řecka a Severní Makedonie jsou prováděny novým vstupním bodem (na naší turecké hranici),“ řekl CEO Bulgartransgaz, Vladimir Malinov, bulharské rozhlasové stanici BNR.</blockquote>
<figure id="attachment_79841" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1100px;"><img class="size-full wp-image-79841" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TurkStream_map.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TurkStream_map.jpg 1100w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TurkStream_map-512x391.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TurkStream_map-768x586.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TurkStream_map-1024x781.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TurkStream_map-725x553.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/TurkStream_map-800x610.jpg 800w" alt="" width="1100" height="839" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa plynovodu TurkStream. Zdroj: Gazprom</figcaption></figure>
Ruský plynárenský gigant Gazprom zahájil 1. ledna dodávku asi 3 miliard kubických metrů (bcm) ročně plynovodem TurkStream do Bulharska, čímž nahradil trasu, která dříve vedla skrze Ukrajinu a Rumunsko. Gazprom loni přepravil touto cestou asi 3 bcm do Řecka a asi 0,5 bcm do Severní Makedonie.
Malinov uvedl, že plynovody původní trasy Trans-Balkan jsou v současné době nečinné, dodal však, že byly zhotoveny jako reverzní a mohou tak být v případě poptávky použity pro přepravu plynu do Rumunska, Moldavska a na Ukrajinu.
<blockquote>„Otevřeli jsme tedy cestu pro LNG z řeckého terminálu Revithoussa až na Ukrajinu,“ dodal Malinov.</blockquote>
Plynovod TurkStream bude disponovat dvěma paralelními větvemi, přičemž každá má roční přepravní kapacitu ve výši 15,75 bcm. První větev je plánována pro zásobování Turecka. Druhá potom pro zásobování jižní a jihovýchodní Evropy z Bulharska. Bulharsko doufá, že do letošního května bude moci přepravovat plyn do Srbska a do konce roku postavit celou sekci.
Zatímco Rusko a Ukrajina <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/moskva-a-kyjev-podepsaly-dohodu-o-tranzitu-plynu-do-evropy">na konci loňského roku podepsaly pětiletou dohodu</a> o tranzitu plynu do Evropy, objemy klesnou z 65 bcm v roce 2020 na 40 bcm ročně v období let 2021-2024.

Plynárenství

Rusko zahájilo přepravu plynu plynovodem TurkStream do Řecka a Severní Makedonie

Řecká vláda v neděli 22. prosince prohlásila, že během příštího měsíce podepíše dohodu o vybudování obrovského projektu společně s Kyprem a Izraelem. Předmětem dohody bude vybudování plynovodu přepravujícího zemní plyn z východního Středomoří do Evropy. Dohoda je z velké části motivována politickým děním v oblasti, a to konkrétně spory týkajících se Kypru. Informoval o tom <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/greece-says-eastmed-pipeline-deal-to-be-signed-on-2-january/">portál Euractiv</a>. 
Řecká vláda prohlásila, že během příštího měsíce podepíše dohodu o vybudování plynovodu EastMed společně s Kyprem a Izraelem. Plynovod bude přepravovat zemní plyn z <a href="https://oenergetice.cz/plyn/staty-vychodniho-stredomori-usiluji-urychleni-regionalni-spoluprace-oblasti-plynarenstvi/">východního Středomoří</a> do Evropy. Rozhodnutí o podepsání dohody přišlo v období existujícího politického napětí v regionu díky vlastním aktivitám Turecka v oblasti a nedávno podepsané dohodě mezi Tureckem a Libyí, která zvětšuje nároky Turecka ve Středomoří s bohatými zásobami zemního plynu.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotaki řekl, že dohoda o vybudování plynovodu EastMed bude podepsaná s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem 2. ledna v Aténách. Plynovod bude dlouhý 2 000 km a povede z východního Středomoří, z oblasti mezi Izraelem a Kyprem, do Řecka a dále do Itálie a dalších zemí v jihovýchodní Evropě. Jeho kapacita je plánována na 9 až 12 miliard m3 plynu ročně.
<figure id="attachment_79344" class="wp-caption aligncenter" style="width: 872px;"><img class="wp-image-79344 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR.jpg 872w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR-512x275.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR-768x412.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR-725x389.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR-800x429.jpg 800w" alt="" width="872" height="468" /><figcaption class="wp-caption-text">Plánovaná trasa plynovodu EastMed. Zdroj: <a href="http://tekmormonitor.blogspot.com/2017/01/eastmed-pipeline-commercially-viable.html">Tekmor</a></figcaption></figure>
<h2>Plynovod jako reakce na snahy Turecka posílit svůj vliv ve východním Středomoří</h2>
V návaznosti na dlouhotrvající politický spor mezi Kyprem a Tureckem, kdy na konci 20. st. díky invazi tureckého vojska vznikl stát Severní Kypr, jež ale není uznáván jiným státem než právě Tureckem, objevení zásob zemního plynu v této oblasti vyvolalo další spory mezi těmito dvěma státy. V současnosti EU na Turecko uvalilo <a href="https://oenergetice.cz/ropa/staty-eu-otevrely-cestu-moznym-sankcim-za-turecke-vrty-u-kypru/">sankce</a>. Důvodem sankcí jsou průzkumy vod tureckými loděmi v blízkosti Kypru, kde se snaží nalézt zásoby ropy a plynu. Podle Turecka má totiž Severní Kypr nárok prozkoumávat moře kolem celého ostrova.
Plynovod EastMed má tedy nejen posílit roli Kypru, Řecka a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/obri-dohody-izraelem-egyptem-dodavkach-plynu-muze-tezit-take-evropa/">Izraele</a> v energetickém řetězci dodávek do EU, ale má také zabránit tureckým snahám posílit svou roli ve východním Středomoří.
<blockquote>„Je velmi důležité, že země ukazují, že umí rychle reagovat na provokativní postoj Turecka,“ řekl Stelios Petsas, mluvčí řecké vlády.</blockquote>

Řecko: Dohoda o vybudování plynovodu EastMed bude podepsána v lednu

Od momentu, kdy Řecko začalo využívat aukční systém pro nové zdroje obnovitelné energie, získala společnost Vestas více projektů než jakýkoli jiný poskytovatel větrných elektráren. Společnost si svou pozici lídra nadále upevnila ziskem <a style="font-weight: bold;" href="https://www.vestas.com/en/media/company-news?n=1940020&amp;fbclid=IwAR2OEBzwU2TgUeqMtwaL-7E3mvU1odEtZqRZ1J51aMSKwtacqNkZIT1UPK0#!NewsView">3 kontraktů získaných v tomto čtvrtletí.</a>
Společnost Vestas navrhuje, vyrábí, instaluje a servisuje větrné turbíny po celém světě. S instalacemi ve více jak 80 státech a celkovým instalovaném výkonem 105 GW je společnost lídrem v instalaci větrných turbín.
Společnost je rovněž od roku 1986 průkopníkem na řeckém větrném trhu . Od té doby získala zakázky na 1,7 GW větrných turbín. Nové kontrakty tak dále posilují vedoucí postavení společnosti na řeckém trhu, na kterém má společnost více jak 50% podíl.
<h2>43 MW v nedávném kontraktu</h2>
Jedním z kontraktů,<a href="https://www.vestas.com/en/media/company-news?n=1939028#!NewsView"> jehož získání společnost oznámila v pondělí,</a> je kontrakt na turbíny o celkovém instalovaném výkonu 43 MW. Dle smlouvy má společnost Vestas dodat a instalovat 12 3,6 MW větrných turbín ve větrných parcích Didima, Mavra Litharia a Dio Petres, které se nachází v severním Řecku. Součástí kontraktu je rovněž 20letá smlouva na, mimo jiné, optimalizaci provozu, údržbu a reporting.
<blockquote>„Využití naší schopnosti vyvíjet špičková řešení a naší konkurenceschopnosti v aukcích bylo klíčové pro získání tohoto kontraktu. Jsme hrdí na důvěru, kterou nám Pavlidis (objednatel turbín) dal, a která je demonstrována v 20leté servisní smlouvě. Těšíme se na provedení dalších společných kroků.“ – Marios Zangas, vedoucí společnosti Vestas Hellas.</blockquote>
Dle stávajících plánů mají být turbíny dodány ve třetím kvartále příštího roku. Zprovoznění turbín je pak naplánováno na poslední kvartál téhož roku.
<h2>Další z projektů dodaný se systémem proti námraze</h2>
Další ze získaných<a href="https://www.vestas.com/en/media/company-news?n=1940005#!NewsView"> zakázek je na 88MW větrný park.</a> Pro tento projekt bude použito 21 4MW turbín, které budou navíc vybaveny speciálním systémem proti námraze. Systém má pomoci optimalizovat provoz ve specifických klimatických podmínkách v lokalitě. Systém minimalizuje nebezpečí vzniku námrazy na listech turbíny a maximalizuje tak výrobu za chladných podmínek. Tento projekt by měl být rovněž uveden do provozu v druhé polovině příštího roku.
<h2>Třetí kontrakt na 54 MW společnost posunul nad 50% podíl na řeckém trhu</h2>
Třetím kontraktem získaným v tomto čtvrtletí je projekt pro společnost Volterra S.A. Ve dvou větrných parcích v oblasti Bojótie má dle této smlouvy vzniknout 15 nových 3,6MW turbín. Právě tento kontrakt posouvá podíl společnosti na řeckém trhu nad 1,9 GW a pomyslných 50 %. I tento projekt má sjednanou 20letou servisní smlouvu
<blockquote>„Tato objednávka ukazuje rozsah možností, které nabízíme našim zákazníkům. Objednávka totiž zahrnuje projekty odvozené z různých energetických schémat. Díky našim rozsáhlým zkušenostem, silným znalostem zákazníků a předním technologickým řešením je společnost Vestas lídrem v oblasti větrné energie v Řecku i na celém světě. Jsme velmi rádi, že můžeme pokračovat ve velmi úspěšné spolupráci se společností Volterra.“ – Marios Zangas, vedoucí společnosti Vestas Hellas.</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.vestas.com/en/media/images#!turbines">Vestas</a>

Obnovitelné zdroje

Vestas získala 3 nové kontrakty v Řecku. Její podíl na tamním trhu vzrostl nad 50 %

Holding Seven Energy, který zastřešuje firmy finančníka Pavla Tykače, má podle zdrojů zájem o koupi tří uhelných elektráren, které prodává řecká společnost Public Power Corp. (PPC). Řecký ministr energetiky Jorgos Statchakis dnes potvrdil, že PPC obdržela dvě závazné nabídky, jména zájemců ale nezveřejnil. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroj z vlády, je jedním ze zájemců Seven Energy, která podala nabídku spolu s řeckou skupinou GEK Terna. Druhým zájemcem je řecká průmyslová skupina Mytilineos, ta však má údajně zájem pouze o jednu elektrárnu.
Uzávěrka pro příjem nabídek byla od zahájení tendru v loňském roce několikrát posunuta z různých důvodů. Nakonec byl závěrečný termín stanoven na dnešní den.
<blockquote>
&#8222;Předloženy byly dvě nabídky. Nyní jsou ve fázi vyhodnocování,&#8220; řekl státní televizní stanici ERT Statchakis.
</blockquote>
PPC prodává dvě elektrárny ve města Megalopoli na jihu Pelopenéského poloostrova spolu s další elektrárnou, a také licencí na výstavbu nové elektrárny, v Meliti na severu Řecka. Firmu k prodeji přimělo rozhodnutí evropského soudu, podle kterého zneužívá své dominantní postavení na trhu s uhlím. Prodej má pomoci zvýšit konkurenci na energetickém trhu.
V PPC vlastní podíl 51 procent procent stát. Prodej řídí PPC a ministerstvo pro energetiku, na celý proces dohlíží Evropská komise.
Do holdingu Seven Energy patří firmy finančníka Tykače sdružené dříve ve skupinách Czech Coal a Sev.en. Před rokem firma oznámila, že chce své investice zaměřit na klasické energetické zdroje v západní Evropě a do akvizic je připravena investovat více než miliardu eur (asi 25,8 miliardy korun). Tykač patří k nejbohatším Čechům, podle posledního žebříčku časopisu Forbes mu s majetkem v hodnotě 31 miliard korun patří šestá příčka.

Uhlí

Tykačův holding Seven Energy má zájem o řecké uhelné elektrárny

Řecký ostrov Hydra, který je populárním turistickým letoviskem, je už druhý den bez dodávek vody a elektřiny. V noci na neděli porucha elektrického vedení způsobila výpadek proudu a posléze byly přerušeny i dodávky vody. Informovala o tom dnes agentura DPA. Z ostrova již odjely stovky turistů, uvedli hoteliéři. 
 V noci ostrov osvětlovaly pouze petrolejky, svítilny a svíčky. Zmražené potraviny se rozmrazily, čerstvé ryby se musely vyhodit. Zásobování vodou nouzově zajistilo plavidlo řeckého námořnictva, řekl dnes v rozhlase starosta ostrova. 
 Dodavatel elektřiny Deddie stále nedokázal lokalizovat poruchu <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/rozvodne-site-tn-it-tt/'>elektrické sítě</a>. Z pevninského Řecka je ostrov napájen kabelem, který leží na mořském dně. Společnost Deddie sice v neděli uvedla, že podmořský kabel zkontrolovala, podle dnešní zprávy DPA by ale mohl být problém právě v kabelu. 
 Ostrov Hydra leží v Egejském moři, zhruba 65 kilometrů jižně od aténského přístavu Pireus a jen sedm kilometrů od pobřeží Peloponéského poloostrova. V jeho přirozeném přístavu kotví luxusní jachty. Bohatý ostrov proslul také tím, že tam nesmějí jezdit auta.

Elektřina

Řecký turistický ostrov Hydra je druhý den bez elektřiny a vody

Řecký energetický regulační úřad ukončil první aukci pro obnovitelné zdroje vybráním sedmi projektů větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 171 MW. Ve stejné aukci byla udělena podpora i pro 106 MW solárních elektráren. 
Řecko zdárně ukončilo svoji první aukci pro dražbu podpory na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Splnilo tak požadavek, který na přidělování podpory klade Evropská unie. Ta od ledna 2017 požaduje, aby podpora pro zdroje s instalovaným výkonem nad 1 MW byla přidělována pouze na základě soutěžního nabídkového postupu, tedy například formou aukcí. Požadavek se pochopitelně týká i České republiky, která plánuje aukce zavést od roku 2020.
Řecká aukce pro onshore větrné elektrárny byla dražena pouze v jedné kategorii, naproti tomu solární elektrárny byly rozděleny do 2 oddělených kategorií podle velikosti instalovaného výkonu. V kategorii do 1 MW instalovaného výkonu, i v kategorii od 1 MW do 20 MW bylo shodně vysoutěženo cca 53 MW instalovaného výkonu
Průměrná cena vítězné nabídky pro větrné elektrárny byla 69,5 EUR/MWh, přičemž nejnižší nabídka byla 68,2 EUR/MWh. Nejvyšší ceny bylo dosaženo v aukci pro solární elektrárny do 1 MW (78 EUR/MWh), naopak nejnižší ceny bylo dosaženo v aukci pro solární elektrárny od 1 MW do 20 MW (63 EUR/MWh).
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GR&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2018-07-12&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2018-07-16&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v Řecku&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2018-07-12&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2018-07-16&#8243;}
Řecko v rámci příprav na první aukci provedlo již v roce 2016 pilotní aukci. Dle slov místního ministra pro životní prostředí a energetiku byla současná aukce úspěchem, a to především z toho důvodu, že oproti pilotní aukci poklesly ceny u solárních elektráren o cca 20 % a u větrných elektráren dokonce o 35 %.
Ministr George Stathakis si dále slibuje, že v příštích aukcích bude možné snížit ceny vysoutěžené podpory ještě více. Zejména je podle Stathakise pozitivní, že zájem v první aukci projevily jak domácí investoři, tak i investoři ze zahraničí.
<h2>Přidělování podpory na výrobu z OZE formou aukcí čeká i Českou republiku</h2>
Česká republika bude muset od roku 2020 taktéž pro nově budované zdroje zavést systém aukcí. Výstavba dalších obnovitelných zdrojů přitom bude nutná kvůli cílům v oblasti obnovitelných zdrojů, které bude nutné splnit do roku 2030.
Zatímco Evropská unie má jako celek dosáhnout do roku 2030 cíle 32 % energie z OZE, podle <a href="https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/zelenou-energetiku-ceka-v-cesku-vyrazny-rust-1348765">Komory obnovitelných zdrojů by se pro ČR mělo jednat o 22,5 %</a>.
Díky rozvoji aukčních mechanismů v zahraničí tak v dalším rozvoji obnovitelných zdrojů může Česká republika vycházet ze zahraničních zkušeností a vyhnout se tak případně nesprávnému nastavení podpory.

Řecko zdárně zvládlo první aukci pro OZE, Česko se bude moci učit

Premiéři Řecka a Bulharska podepsali za přítomnosti předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera dohodu o vybudování plynovodu mezi oběma zeměmi.
Před několika málo dny došlo k <a href="https://ec.europa.eu/info/news/important-impetus-integration-energy-markets-south-east-europe-prime-ministers-issue-statement-support-greece-bulgaria-gas-interconnector-2018-jun-29_en">dalšímu kroku Energetické Unie</a>, a to k podpisu projektu propojující dvě jihoevropské země, Řecko a Bulharsko. Jedná se o takzvaný <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/pci_factsheet_igb_2017.pdf">IGB</a> (Greece-Bulgaruia interconnector project), který má zajistit diverzitu dodávek plynu do EU. Po <a href="http://oenergetice.cz/plyn/plynovod-nord-stream-2-bude-financovan-navzdory-americkym-sankcim/">zprávě o postupu financování</a> severního plynovodu Nordstream II se v oblasti rozšiřování evropské plynárenské infrastruktury jedná o další pozitivní zprávu.
Obě země, jejichž území bude plynovod spojovat, zdůraznily, že je pro ně důležité zahájit stavbu ještě letos, tak aby plynovod byl v provozu k roku 2020. Toto datum koresponduje s plánovaným zahájením dodávek plynu do EU z kaspického regionu.
Předseda Evropské komise nezapomněl připomenout, že projekt bude sloužit k větší diverzifikaci energetických zdrojů pro EU, pomůže vyšší bezpečnosti a stability dodávek plynu a ve výsledku nabídne zákazníkům větší možnost volby.
Projekt IGB je klíčovým dílčím krokem v <a href="http://interfaxenergy.com/gasdaily/article/22419/socar-grapples-with-southern-gas-corridor-link-up">plánovaném Jižní plynovém koridoru</a>. Díky tomuto propojení bude mít i Bulharsko přístup k plynu dopravovanému tímto novým plynovodem. Projekt je i proto zařazen do kategorie projektů s prioritním zájmem (PCI), které podléhají kratšímu schvalovacímu procesu. Plánovaná počáteční přepravní kapacita jsou 3 miliardy metrů krychlových ročně (bcm/rok) ve směru z jihu na sever, později bude dobudována na 5-6 bcm/rok obousměrně. Na projektu se finančně podílí <a href="https://www.bgenh.com/index.php/en/">Bulharský energetický holding</a> (50 %), společnost <a href="https://www.edison.it/en/gas-infrastructures">Edison</a> (25 %) a <a href="https://www.bloomberg.com/research/stocks/private/snapshot.asp?privcapId=21825913">Public Gas Corporation of Greece DEPA </a>(25 %).
<img class="size-medium wp-image-53148 aligncenter" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/07/IBG-512x341.png" alt="" width="512" height="341" />

Premiéři Řecka a Bulharska se dohodli na vybudování nového plynovodu

Na rozdíl od mnoha zemí Evropské unie <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/greece-criticised-for-lacking-modern-energy-plan-to-ditch-coal/">Řecko zaostává v dekarbonizaci energetiky</a>. V Evropské unii se začínají ozývat hlasy, které požadují aktualizaci plánu přechodu řecké energetiky na nízkoemisní. Hlavní důraz má být kladen na obnovitelné zdroje energie a bioplyn.
Podle kritiků Řecko úmyslně ignorovalo pravidla Evropské unie na liberalizaci trhu s elektrickou energií. Stále existují výzvy, aby došlo k rozdělení státní společnosti <a href="https://www.dei.gr/en">Public Power Corporation S.A. (PPC)</a>. Tímto krokem by mělo dojít k zrušení monopolu na řeckém energetickém trhu a k otevření trhu soukromým investorům.
Současné diskuze v Evropě se zaměřují na postupné vyřazování černého a hnědého uhlí z energetických mixů. Zároveň je kladen důraz na plynulý přechod na nizkoemisní energetiku pro ty regiony, které již řadu let spoléhají na výrobu elektřiny z uhlí.
První impulsy na modernizaci řeckého energetického sektoru přišly v době prvního záchranného balíčku, kdy prodejem 40 % uhelných elektráren měla společnost získat dostatek prostředků. Na tento plán zareagovala řecká pobočka World Wildlife Fund (WWF) s tím, že tento unáhlený krok by mohl mít katastrofální následky pro koncového spotřebitele a udržitelnost energetického modelu země. Nedávná <a href="http://www.wwf.gr/en/news/2016-can-greece-go-lignite-free">studie od WWF</a> zároveň ukázala, že náklady na elektrickou energii by mohly v budoucnu být podstatně vyšší, kdyby Řecko u uhelné energetiky zůstalo.
<blockquote>
&#8222;Na druhou stranu, náklady na elektřinu se podle scénářů sníží, pokud dojde k expanzi obnovitelných zdrojů v kombinaci s ambiciózní politikou v oblasti energetické účinnosti,&#8220; uvedl expert WWF v oblasti energetické politiky Nikos Mantzaris.
</blockquote>
Řecku chybí moderní energetický plán, který by dlouhodobě pomohl udržitelnému fungování řeckého energetického odvětví. Podle WWF by energetický sektor Řecka mohl být nízkoemisní mezi roky 2035 až 2050 v závislosti na směru, který si zvolí.

Energetika v zahraničí

Řecko je kritizováno za chybějící plán přechodu na nízkoemisní energetiku

Řecko dnes otevřelo mezinárodní tendr na prodej majoritního podílu v největší domácí rafinérii ropy Hellenic Petroleum. Privatizační agentura oznámila, že prodán bude podíl nejméně 50,1 procenta, zájemci se mohou přihlásit do 18. května. 
 Na prodeji se počátkem dubna dohodli hlavní akcionáři rafinérie, jimž vedle státu jsou společnosti Greece and Paneuropean Oil a Industrial Holding. 
 Jde o jeden z nejlukrativnějších privatizačních prodejů, který Atény musí uskutečnit podle podmínek mezinárodního záchranného programu z roku 2010. Z podílu 35,5 procenta na společnosti Hellenic se vláda podle dřívějších zpráv chystá prodat 20 procent, zatímco Paneuropean Oil 30,1 procenta.
Vláda ale avizovala ochotu výši svého prodávaného podílu přizpůsobit přání investora. Paneuropean Oil je největším akcionářem rafinérie, drží v ní podíl 45,5 procenta. Přesněji budou prodávané podíly definovány později v návaznosti na nabídky vybraných investorů. 
 Současná tržní hodnota Hellenicu je asi 2,6 miliardy eur (téměř 65,7 miliard Kč), firma je tedy třetí největší rafinérií v Evropě, uvedla agentura Reuters.