Řecko a Turecko budou pokračovat v jednáních o sporech ve vzájemných vztazích na konci února nebo na začátku března. Dnes to uvedl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, aniž by datum blíže upřesnil. Obě země obnovily vzájemné rozhovory po čtyřech letech na konci ledna, připomněla agentura Reuters. Napětí mezi Aténami a Ankarou se v minulých měsících zvýšilo kvůli tureckému geologickému průzkumu v Egejském moři.
Řečtí a turečtí vyjednávači se mají v Aténách sejít ještě před summitem Evropské unie, který je naplánován na 25. března. Podle řeckého premiéra jsou jednání krok správným směrem. &#8222;Turecko ale musí být ve svém chování konzistentní,&#8220; dodal Mitsotakis.
Vyjednavači obou zemí se sešli na konci ledna v Istanbulu po čtyřleté pauze. Už během několika hodin jednání vyšlo najevo, že Turecko a Řecko mají odlišnou představu o náplni rozhovorů. Řecko chce jednat pouze o vymezení námořních ekonomických zón v Egejském moři. Turecko chce vést rozhovory také o dalších sporných bodech ve vzájemných vztazích, například rozdělení Kypru či o odsunu vojsk z řeckých ostrovů, jež se nachází nedaleko tureckých břehů.
<figure id="attachement_49226" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/crude-oil-1.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/crude-oil-1.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Řecko dříve uvedlo, že by se mohlo ohledně vymezení zón v Egejském moři obrátit na Mezinárodní soud v Haagu, pokud s tureckou stranou nenajde dohodu.
Napětí mezi Tureckem a Řeckem vzrostlo v druhé polovině loňského roku poté, co Ankara zahájila v Egejském moři geologický průzkum. Průzkum, jehož cílem je zmapovat zásoby ropy a plynu v oblasti, podle Atén porušuje mezinárodní právo, protože se týká řeckého pevninského šelfu. Ankara tvrdí, že právo neporušuje.
Ve sporu se za Atény postavila Evropská unie, jejímž je Řecko členem. V prosinci rozhodla posílit sankce proti tureckým subjektům zapojeným do průzkumu. Brusel však stále tento krok neudělal. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella Evropská komise nechceme sankcemi zmařit zlepšování vztahů mezi Tureckem, Řeckem a Evropskou unií.

Energetika v zahraničí

Těžba ropy. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/deepwaterhorizonresponse/

Řecko a Turecko chtějí dál jednat o sporech, které se týkají i ložisek ropy a plynu

<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/123120-trans-adriatic-pipeline-begins-gas-deliveries-from-azerbaijan-to-italy">Plynovod TAP</a> 30. prosince 2020 začal do Evropy dodávat první zemní plyn. TAP je poslední součástí infrastruktury jižního plynového koridoru. Zemní plyn pochází z Ázerbájdžánu a do Evropy je dopravován mj. plynovodem TANAP přes Turecko až do jižní Itálie. 
Výstavba plynovodu TAP trvala téměř 4 a půl roku a byla dokončena v říjnu 2020. V listopadu 2020 byl zahájen <a href="https://www.tap-ag.com/news/news-stories/tap-starts-commercial-operations">komerční provoz</a>. Plynovod je již nyní schopen plného provozu, nicméně dle <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/12/31/10591649/first-azeri-gas-reaches-greece-and-bulgaria-via-tap">aktuální dohody</a> se budou dodávky během 15 měsíců postupně zvyšovat ze 40 % až do maximální výše.
<h2>Výstavba navazujícího plynovodu do Bulharska nadále probíhá</h2>
Plynovod TAP navazuje na turecký plynovod <a href="https://oenergetice.cz/plyn/tanap-jiz-oficialne-uveden-provozu-tap-planovan-rijen-2020">TANAP</a> a tvoří tak poslední část infrastruktury jižního plynového koridoru, který EU považuje za jeden z hlavních diverzifikačních projektů pro dodávky zemního plynu. Zdrojem zemního plynu pro jižní koridor jsou ložiska v ázerbájdžánské části Kaspického moře. Plyn pak dále teče přes Gruzii, Turecko, Bulharsko, Řecko až do Itálie.
<figure id="attachment_22573" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-22573" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor-512x170.png 512w" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Jižní plynový koridor. Zdroj: http://www.tap-ag.com</figcaption></figure>
Dle současných dlouhodobých smluv má TAP dodávat 8 miliard m3 plynu ročně (bcm/y) do Itálie, 1 bcm/y do Řecka a 1 bcm/y do Bulharska. Bulharsko by mělo z plynovodu TAP získávat plyn prostřednictvím plynovodu mezi Bulharskem a Řeckem – tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/delnici-plynovodu-igb-hrozi-vypovedi-kvuli-neplaceni-mzdy">Interkonektorem Řecko-Bulharsko</a> (IGB), jež je momentálně ve výstavbě. Kapacita IGB má být 3 bcm/y a do komerčního provozu má být uveden do července 2021.
<h2>V létě proběhne tržní test o možném zvýšení kapacity</h2>
<blockquote>„Dnes je historický den pro náš projekt, stejně jako pro zúčastněné země a evropskou energetiku. TAP je nepostradatelnou součástí plynárenské soustavy evropského kontinentu, podílející se na plánované energetické transformaci. Nabízíme spolehlivou, přímou a nákladově efektivní přepravní trasu do zemí jihovýchodní Evropy a dále,“ uvedl Luca Schieppati, generální ředitel projektu TAP</blockquote>
Podle <a href="https://www.tap-ag.com/news/news-stories/tap-starts-transporting-first-gas">vyjádření</a> obchodní ředitelky projektu TAP, Mariji Savovové, bude v létě spuštěn tržní test za účelem prozkoumání možného rozšíření TAP. V takovém případě by byla kapacita plynovodu navýšena na 20 bcm/y .
Zdroj úvodní fotografie: tap-ag.com

Plynárenství

Plynovodem TAP začal do Evropy proudit první plyn

Turecké plavidlo Oruç Reis se vrací do sporných vod Středozemního moře, kde bude po deset dní provádět těžební průzkum, informuje dnes BBC s odkazem na oznámení tureckých námořních sil. Řecko na zprávu reagovalo obviněním Ankary, že brání snahám o uvolnění napětí, které mezi oběma zeměmi panuje kvůli sporům ohledně průzkumu těžby ropy a zemního plynu ve východní části Středozemního moře, píše agentura AP.
Konflikt mezi Ankarou a Aténami se vyostřil v srpnu právě kvůli lodi Oruç Reis, která za doprovodu vojenských plavidel operovala ve vodách mezi Krétou a Kyprem. Řecko i Turecko posléze v oblasti uspořádaly námořní vojenská cvičení.
Turecko v září plavidlo stáhlo, což Řecko přivítalo jako vstřícný krok, nicméně šéf tureckého resortu obrany Hulusi Akar řekl, že návrat lodi neznamená, že by se Ankara svých práv vzdala. Turecko ale zároveň uvedlo, že díky tomuto kroku se otevírají dveře pro možná diplomatická jednání před evropským summitem, který se konal 1. a 2. října. Na něm se hovořilo o možných sankcích proti Turecku, pokud bude z pohledu EU pokračovat v nezákonných aktivitách ve vodách, které si nárokuje Kypr a Řecko.
<figure id="attachement_16806" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg" alt="Ropná plošina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Právě na rozpor mezi tureckou pozicí před summitem a jeho nynějším jednáním poukázal řecký vládní mluvčí. &#8222;Turecko nyní ukázalo, že postrádá důvěryhodnost. Ti, co věřili jeho slovům před evropským summitem 1.-2. října, jsou nyní vyvedeni z omylu.&#8220;
Tentokrát Oruç Reis míří v doprovodu dvou plavidel k řeckému ostrovu Kastellorizo ležícímu jen asi tři kilometry od jižního pobřeží Turecka. Řecké ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že návrat lodi Oruç Reis znamená &#8222;zásadní eskalaci situace a přímou hrozbu pro mír a bezpečnost v regionu&#8220;.
K napětí v řecko-tureckých vztazích přispělo, když premiér severního Kypru Ersin Tatar v úterý oznámil, že se otevřou pro veřejnost pláže ve městě Varoša. Toto &#8222;město duchů&#8220; leží v severní části rozděleného Kypru a po turecké invazi na ostrov v roce 1974 z něj musely odejít tisíce kyperských Řeků. Už léta do něj smí volně vstoupit jen turecká armáda a bezpečnostní složky severního Kypru. Vláda řecké části Kypru krok odsoudila.

Ropa

Turecká výzkumná loď se vrací do sporných vod, Řecko se ohrazuje

Turecký prezident, Recep Tayyip Erdoğan, v minulém týdnu <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/turkey-announces-historic-gas-discovery-in-black-sea/?fbclid=IwAR20VhsdeAhcTVjOPWRwHIsixQVZH4wGR-poMfQZ2heyi0ehfTlWDtu4Rj4">oznámil</a> objev doposud největšího ložiska zemního plynu v historii Turecka v rámci průzkumných prací v Černém moři. Těžba by se měla rozběhnout v horizontu následujících tří let.
<h2>Objev velkého ložiska plynu</h2>
Dle oznámení tureckého prezidenta byl objev ložiska plynu o velikosti 320 miliard m³ učiněn na místě, kde před nedávnem započala své průzkumné práce turecká loď Fatih. Erdoğan dále dodal, že doufá, že první plyn z tohoto úložiště doputuje ke koncovým uživatelům v roce 2023, na 100. výročí Turecké republiky.
<blockquote>„Turecko učinilo v Černém moři největší nález zemního plynu ve své historii,“ pronesl Erdoğan ve svém projevu v istambulském paláci Dolmabahce.</blockquote>
Turecká průzkumná loď Fatih, která je pojmenována po osmanském sultánovi, který dobyl Konstantinopol, Fatihovi Sultanovi Mehmedovi, učinila objev v poli Tuna-1 u pobřeží města Eregli v provincii Zonguldak. Průzkumné práce byly započaty 20. července letošního roku.
Turecký ministr financí, Berat Albayrak, v reakci na učiněný objev prohlásil, že jeho potenciál v budoucnu pomůže Turecku snížit aktuálně stále se zvyšující se závislost na importu energie a s tím i související náklady za import energetických komodit.
<h2>Potrubní dodávky z Ruska</h2>
Turecko v letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/turecko-masivne-nahrazuje-potrubni-dodavky-ruskeho-plynu-dodavkami-lng/">masivně nahradilo potrubní dodávky zemního plynu z Ruska</a> za flexibilnější a cenově lákavější dodávky zkapalněného zemního plynu. Import zemního plynu z Ruska v letošním roce meziročně poklesl, z části také z důvodu snížení spotřeby plynu kvůli COVID-19, o 40 %.
<h2>Průzkumné práce ve východním Středomoří</h2>
V srpnu dále Turecko <a href="https://oenergetice.cz/plyn/eu-vyzyva-turecko-k-zastaveni-pruzkumu-ve-stredomori-turecko-mezitim-zrejme-objevilo-lozisko-surovin">oznámilo obnovení průzkumných prací</a> v oblasti východního Středomoří, načež jej představitelé EU vyzvali k okamžitému zastavení těchto prací a dialogu.
Vztahy jsou však mezi Tureckem na jedné straně a Řeckem, Kyprem, Francií, jakožto i celou EU na straně druhé, velice vypjaté. Francie v reakci na obnovení průzkumných prací ze strany Turecka navýšila v regionu svou vojenskou přítomnost.

Turecko objevilo velké ložisko zemního plynu

Německý ministr zahraničí Heiko Maas dnes vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval nejprve Maas v Aténách po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.
<blockquote>&#8222;Co teď bezpodmínečně a okamžitě potřebujeme, jsou signály deeskalace a připravenost k dialogu,&#8220; uvedl Maas na tiskové konferenci v Aténách.</blockquote>
Vývoj ve východním Středomoří přirovnal ke &#8222;hře s ohněm&#8220;. &#8222;Sebemenší jiskra může vést ke katastrofě,&#8220; upozornil.
Podle řeckého ministra zahraničí Dendiase je Řecko připravené k dialogu s Tureckem, bude ale bránit svou suverenitu. Ankara podle něj pokračuje v &#8222;provokacích&#8220; a nadále porušuje mezinárodní právo.
Çavuşoglu na druhé straně večer na tiskové konferenci s Maasem Řecko varoval před dalším stupňováním napětí, jinak Turecko udělá &#8222;bez zaváhání cokoli, co je nezbytné&#8220;. Ujišťoval přitom, že Ankara chce spor řešit dialogem, avšak bez předběžných podmínek kladených Řeckem, napsala agentura Reuters.
Maas k tomu poznamenal, že je jasné, že dialog, ať bude jakýkoli, nebude snadný, nicméně mělo by být nalezeno přesvědčivé řešení. &#8222;Potřebujeme viditelné kroky k uvolnění napětí,&#8220; zdůraznil šéf německé diplomacie.
Spor mezi Řeckem a Tureckem vypukl poté, co turecká strana začala s průzkumy kvůli těžbě ropy a zemního plynu nedaleko řeckých ostrovů. V uplynulých týdnech se stále více stupňoval. Podle některých pozorovatelů není vyloučen ani vojenský střet mezi oběma členy Severoatlantické aliance.
Řecko považuje postup Turecka za protiprávní. Jeho chování odsoudila i Evropská unie, která Ankaru vyzvala, aby s průzkumy přestala. Podle Turků ale patří mořské dno, ve kterém vrtali, k tureckému pevninskému šelfu. Mezi oblastí průzkumných vrtů a tureckým pobřežím ovšem leží řecké ostrovy Rhodos a Kastelorizo, upozornila agentura DPA.
Podle německého ministra zahraničí je třeba najít &#8222;závazné a mírové řešení&#8220; sporu. V Aténách nicméně zdůraznil, že je Německo i Evropská unie solidární s Řeckem. V Ankaře později mimo jiné konstatoval, že vztahy EU s Tureckem jsou nyní na křižovatce. &#8222;Chceme konstruktivní dialog s Tureckem, je to důležitý partrner,&#8220; uvedl. Dodal také, že do konce roku by mělo být jasné, jak se budou vztahy unie s Tureckem dál vyvíjet.
Řecko se podle Reuters rozhodlo v oblasti mezi Krétou a Kyprem zahájit třídenní námořní a letecké cvičení. Ve stejné oblasti se nachází i turecká průzkumná loď Oruc Reis, kterou doprovázejí válečné lodě.

Německý ministr vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o těžbu ropy a plynu

Evropská unie <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-urges-turkey-to-halt-gas-hunt-in-east-mediterranean/">vyzvala</a> v neděli 16. 8. 2020 Turecko, aby „okamžitě“ zastavilo průzkumné práce, jejichž účelem je vyhledání nových ložisek zemního plynu v oblasti východního Středomoří, a nestupňovalo dále rostoucí napětí mezi státy v regionu. Lídři EU svůj postoj <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/081920-eu-reaffirms-opposition-to-turkish-gas-drilling-all-options-on-the-table">dále potvrdili</a> 19. srpna s tím, že na dalším summitu Evropské rady, který se bude konat v září letošního roku, „budou na stole všechny možnosti.“
Poté, co Ankara oznámila plán na rozšíření průzkumných vrtů na jihozápad od pobřeží Kypru, reagovali zástupci EU vyzváním Turecka k „okamžitému“ zastavení průzkumných prací. Brusel přitom již v minulosti <a href="https://oenergetice.cz/ropa/turecko-pokracuje-pruzkumnych-operacich-pobliz-brehu-kypru">opakovaně apeloval</a> na Ankaru, aby s průzkumnými pracemi přestala, jelikož <a href="https://oenergetice.cz/plyn/turecke-ropne-vrty-u-kypru-jsou-ilegalni-prohlasil-predstavitel-eu-zahranicni-veci">jsou nezákonné a narušují suverenitu Kypru</a>. Řecku a Kypru pak představitelé EU vyjádřili svou plnou podporu.
<blockquote>„Tato akce podkopává a je v rozporu s úsilím o obnovení dialogu a vyjednávání o bezprostřední de-eskalaci napětí, jež jsou jedinou cestou vedoucí ke stabilitě a nalezení trvalého řešení, jak bylo zopakováno ministry zahraničních věcí EU minulý pátek,“ uvedl Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečností politiku, ve svém prohlášení.</blockquote>
Borrell dostal po mimořádném summitu ministrů zahraničí, který se uskutečnil dne 14. srpna za úkol, aby připravil „další vhodné opatření“, které by se daly aplikovat v případě, že k de-eskalaci napětí nedojde. V únoru uvalila EU sankce na dva představitele TPAO (Turkish Petroleum Corporation), jakožto důsledek „nepovolených“ průzkumných vrtů.
Průzkumné práce Turecka v oblasti východního Středomoří byly také jedním z témat rozhovorů mezi ministry zahraničí USA a Turecka, kteří se sešli v neděli v Dominikánské republice. Turecký ministr po setkání uvedl, že Ankara „bude nadále hájit své zájmy.“
Turecké námořnictvo oznámilo, že průzkumné práce vrtné lodi Yavuz započnou 18. srpna a skončí 15. září a doporučilo, aby se ostatní lodě pohybovaly v prozkoumávaném území.
Aktuálně to vypadá, že se Turecku podařilo v dané oblasti najít ložiska zemního plynu. Turecký prezident totiž avizoval, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/turci-patrne-nasli-v-cernem-mori-plyn-tvrdi-zdroje-bloombergu">že v pátek sdělí Turkům dobrou zprávu</a>.

EU vyzývá Turecko k zastavení průzkumu ve Středomoří, Turecko mezitím zřejmě objevilo ložisko surovin

Výstavba plynovodu IGB, který je podporován Evropskou unií, se dostává do potíží kvůli mzdám. Dělníci z plynovodu tvrdí, že již tři měsíce nedostali žádné peníze a hrozí výpovědí. To by mohlo významně pozdržet projekt, který by mohl dopravovat do Evropy ázerbájdžánský plyn již příští rok.
<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/strategic-gas-interconnector-greece-bulgaria-on-bumpy-road/?fbclid=IwAR1mL66W13O4iQXn227a9hlqhjGkJ9c-uCz6HNNqlCpRCPkQ7zHjHzXiwEI" target="_blank" rel="noopener">Dle informací zpravodajského portálu EU</a>RACTIV protestovaly ve čtvrtek desítky bulharských dělníků pracujících na propojujícím plynovodu Řecko-Bulharsko (IGB, také známý jako Stara Zagora-Komotini). Pracovníci tvrdí, že jim nebyla proplacena mzda za poslední tři měsíce a hrozí, že dají výpověď, pokud okamžitě peníze nedostanou.
<h2>Diverzifikace zdrojů zemního plynu</h2>
Propojovací plynovod IGB (Interconnector Greece – Bulgaria) je v souladu se strategií EU ohledně bezpečné dodávky zemního plynu. IGB je napojen na Jižní plynový koridor (Southern Gas Corridor), což je iniciativa podporována Evropskou komisí za účelem diverzifikace zdrojů a snížení závislosti na ruském plynu.
Plynovod by měl přinést zemní plyn z Ázerbájdžánu a zároveň sloužit pro řecký LNG terminál. Od Bulharska se očekává přeprava až 1 miliardy krychlových metrů ázerbajdžánského plynu, což je téměř třetina tamní roční spotřeby. Plyn by měl začít proudit již příští rok a tím by se zlomil dlouhodobý ruský monopol v této zemi.
<blockquote>„Každý měsíc pracujeme 300 hodin namísto standardních 160 pracovních hodin. Pracujeme přesčasy. Pracujeme každou sobotu a občas i neděle,“ sdělil tamnímu národnímu rádiu dělník z plynovodu IGB.</blockquote>
Že nebyla vyplacena mzda za poslední tři měsíce sdělilo více protestujících. Později po včerejším protestu bylo oznámeno, že ještě tento týden a příští týden budou dlužné částky vyplaceny.
Nicméně celou situaci označili protestanti za ponižující, protože jejich řečtí kolegové pracující na plynovodu IGB jsou řádně placeni.
Autor úvodní fotografie: NPCA online

plynovodAutor: NPCA online na www.flick.comZdroj: https://www.flickr.com/photos/113842093@N02/19153010824

Dělníci z plynovodu IGB hrozí výpovědí kvůli neplacení mzdy

Turecko přeruší kontroverzní průzkum těžby zemního plynu ve východním Středomoří. Prohlásil to dnes mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Atény tvrdí, že se průzkum odehrává v řeckých vodách, a před týdnem do oblasti vyslaly bojová plavidla svého námořnictva.
<blockquote>&#8222;Buďme konstruktivní a na nějaký čas to (průzkum těžby) odložme,&#8220; citoval mluvčí Ibrahim Kalin v televizi CNN Türk tureckého prezidenta.</blockquote>
Dodal, že se jedná o vstřícný krok mající za cíl uvolnit napětí ve vztazích se sousedním Řeckem.
Vláda v Aténách turecký záměr dočasně stáhnout lodě na průzkum těžby poblíž Kréty přivítala. &#8222;Je to dobré rozhodnutí,&#8220; uvedl mluvčí řecké vlády Stelios Petsas. Média s odvoláním na zdroje z blízkosti ministerstva obrany uvedla, že z oblasti se již stáhly také všechny turecké válečné lodě, které tam Ankara v důsledku eskalace napětí z minulého týdne vyslala.
Do sporu se v uplynulých dnech vložila německá kancléřka Angela Merkelová, která si na toto téma telefonovala s Erdoganem i řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem.
<figure id="attachement_16806" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg" alt="Ropná plošina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle Atén je turecký průzkum nezákonný, neboť oblast patří k výlučné ekonomické zóně Řecka. K zastavení průzkumu vyzvala Ankaru také Evropská unie. Podle tureckého právního výkladu mají ostrovy jako Kréta kolem sebe teritoriální vody, nikoliv už výlučnou ekonomickou zónu.
Trvalé řešení konfliktu o práva na využívání nerostného bohatství ve vodách Egejského moře a východního Středomoří se navzdory současnému ústupku Ankary nerýsuje, podotýká DPA. Turecko nadále rozporuje status mnoha řeckých ostrovů a chce na toto téma s Řeckem vyjednávat. Atény jsou ochotny vést debatu pouze o kontinentálním šelfu.

Turecko přeruší podmořský průzkum ložisek zemního plynu, který kritizuje Řecko

V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Řeckem a Tureckem kvůli tureckým lodím zkoumajícím možnosti těžby ropy a plynu, které podle Atén vstoupily do řeckých vod. Ankara toto tvrzení odmítá, řecké námořnictvo však dnes do oblasti vyslalo plavidla a oznámilo stav pohotovosti, píší zahraniční média.
Turecko oznámilo plány na vyslání průzkumných lodí do sporných vod na východě Středozemního moře v úterý, řecké ministerstvo následně v noci na dnešek upozornění Ankary na operaci označilo za &#8222;nelegální&#8220;.
<blockquote>&#8222;Námořní jednotky jsou od (úterka) rozmístěny v jižní a jihovýchodní části Egejského moře,&#8220; uvedl řecký zdroj agentury AFP, podle kterého jsou síly &#8222;připravené odpovědět na jakoukoli aktivitu&#8220;.</blockquote>
Do sporu se v úterý večer vložila německá kancléřka Angela Merkelová, která se podle řeckých a německých médií telefonicky spojila s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Hovory s lídry obou zemí potvrdila také mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová.
Podle zdrojů deníku Bild do sporných vod mířilo 18 tureckých vojenských plavidel, po telefonátu Merkelové však lodě změnily kurz.
Turecko a Řecko se o práva na nerostné bohatství na východě Středozemního moře přou dlouhodobě. Turecko mimo jiné minulý rok uzavřelo kontroverzní dohodu s Libyí, ve které si nárokuje vodní pásmo mezi libyjským a tureckým pobřežím v blízkosti Kréty. To se však částečně překrývá s oblastí, na níž si dělá nárok Řecko, jež dohodu odsoudilo. Výhrady proti memorandu měli i lídři dalších států Evropské unie.
Nynější konflikt se týká vod u řeckého ostrůvku Kastelorizo, který leží pouhé tři kilometry od jižních břehů Turecka.

Komoditní trhy

V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Tureckem a Řeckem kvůli průzkumu těžby ropy a plynu

Konsorcium vedené společností <a href="https://new.siemens.com/vn/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens Gas and Power</a> (<a href="https://new.siemens.com/cz/cs/spolecnost/o-nas/spolecnosti-skupiny-siemens/industrial-turbomachinery.html">Siemens Energy</a>) získalo zakázku na nové HVDC vedení v Řecku. <a href="https://www.powerengineeringint.com/smart-grid-td/td-infrastructure/siemens-hvdc-power-bridge-will-connect-crete-with-mainland-greece/?fbclid=IwAR1Uzdf9axTOeLhzL3lLM7g5Ipg-RgudIEeqhw1Ou_T6f0gHZDp3XxiyIOQ">Nové HVDC vedení má propojit pevninské Řecko s největším řeckým ostrovem Kréta</a>. Nové vedení bude mít přenosovou kapacitu 1000 MW a bude provozováno na stejnosměrném napětí ±500 kV.
Projekt o hodnotě 370 milionů eur (9,9 miliard korun) umožní vybudování <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie">HVDC vedení,</a> které má zvýšit spolehlivost dodávek elektrické energie na Krétě a má usnadnit integraci obnovitelných zdrojů do řecké přenosové soustavy. Uvedení do provozu je plánováno na polovinu roku 2023.
Smlouva na klíč zahrnuje návrh, dodávku a instalaci HVDC systému s přenosovou kapacitou 1000 MW při stejnosměrném napětí ±500 kV s VSC technologií, plynem izolovanou zapouzdřenou rozvodnu na Krétě, řídicí systém a 10letou servisní smlouvu na celý systém.
Nové měnírny budou propojeny HVDC kabelem o délce 330 kilometrů. Jedna měnírna bude vybudována v oblasti Attica nedaleko Athén a druhá bude poblíž Damasty na severu Kréty.
V současné době se elektrická energie na Krétě vyrábí v elektrárnách spalující fosilní paliva, které budou uzavřeny do konce roku 2022. Nové HVDC vedení usnadní přenos elektrické energie z obnovitelných zdrojů umístěných na pevnině na ostrov Kréta.  Nové HVDC vedení sníží emise oxidu uhličitého o 500 000 tun ročně.
<blockquote>„Nové HVDC vedení Attica-Kréta je dalším příkladem přidané hodnoty, kterou může společnost Siemens nabídnout zákazníkům, aby pokročili v globálním energetickém přechodu. Jsem hrdá na to, že naše prověřená nejmodernější technologie HVDC umožní větší integraci obnovitelné energie, sníží závislost na fosilních palivech a zvýší spolehlivost přenosových soustav,“řekla Beatrix Natter, generální ředitelka divize Transmission ve společnosti Siemens Energy.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://new.siemens.com/global/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens</a>