Dovoz LNG do EU klesá čtvrtý měsíc v řadě. Od vrcholu se propadl téměř o 40 %

Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy po silném začátku roku viditelně slábne. Data ukazují čtyři měsíce poklesu v řadě a proti březnovému vrcholu je objem dovozu nižší o téměř dvě pětiny. Vývoj přichází v době omezených dodávek přes Hormuzský průliv, pomalého plnění zásobníků a před postupným zákazem ruského LNG v EU.

Evropský dovoz LNG podle dostupných dat dosáhl v březnu hodnoty 142,1 TWh, následně však klesl na 130,4 TWh v dubnu, 120,4 TWh v květnu, 105 TWh v červnu a 87,1 TWh v červenci. Mezi březnem a červencem tak došlo k téměř čtyřicetiprocentnímu propadu. Červencová hodnota je zároveň o třetinu nižší než lednových 131,5 TWh.

Napětí na trhu s LNG se promítá do dovozu zkapalněného plynu do Evropy

Pokles dovozu nelze vysvětlit pouze běžnou sezónností evropského trhu. Jak upozornil Oxford Institute for Energy Studies (OIES), po uzavření Hormuzského průlivu se prakticky zastavil export LNG z Kataru a Spojených arabských emirátů. Dohromady se tito producenti v roce 2025 podíleli na světovém obchodu s LNG zhruba 19,5 %. Samotný Katar v roce 2025 vyvezl přibližně 106 miliard metrů krychlových (bcm) plynu a Spojené arabské emiráty dalších 6,5 bcm.

Pokud by výroba a vývoz z oblasti zůstaly prakticky omezené, měsíční výpadek katarského a emirátského LNG by podle OIES mohl dosahovat kolem 8,6 bcm. Růst dodávek z jiných zemí tento výpadek pouze částečně kompenzuje, protože nové objemy z USA, Kanady, západní Afriky, Ruska, Norska a Austrálie mají v souhrnu přidat asi 4,3 bcm měsíčně.

Evropa vstupovala do roku 2026 s výrazně vyšší závislostí na LNG než před energetickou krizí. V roce 2025 dovezla EU celkem 131 bcm LNG, což meziročně znamenalo růst o 29 %, zatímco potrubní dovoz klesl o 8 % na 158 bcm. LNG tak v roce 2025 tvořilo 45 % celkového dovozu plynu do EU.

Významná je především změna dodavatelské struktury. Spojené státy pokryly v roce 2025 přibližně 58 % dovozu LNG do EU, zatímco podíl Ruska klesl ze zhruba 20 % v roce 2024 na 13 %. V absolutním vyjádření šlo přesto stále o 18 bcm ruského LNG, tedy objem, který zůstává pro evropskou bilanci významný.

Ruské LNG čeká zákaz, přechodné výjimky ale zůstávají

Evropská unie již přijala nařízení o postupném ukončení dovozu ruského potrubního plynu a LNG. Plný zákaz dovozu ruského LNG má začít platit od začátku roku 2027, zatímco zákaz potrubního plynu má následovat od podzimu 2027.

Podoba zákazu však není zcela bezvýjimečná. Dvacátý první sankční balík EU dočasně vyjímá z obecného zákazu některé dodávky ruského LNG určené pro třetí země, pokud jsou realizovány na základě dlouhodobých kontraktů uzavřených před 24. únorem 2022, a to do 25. července 2027.

Zákaz ruského LNG bude mít proto jiný charakter než aktuální výpadek katarských dodávek. V prvním případě jde o předvídatelnou regulatorní změnu s přechodnými lhůtami, ve druhém o bezprostřední snížení nabídky související s geopolitikou a válkou v Íránu.

Zásobníky se plní pomaleji než loni

Dovoz LNG je klíčový zejména pro letní vtláčecí sezónu. Zásoby plynu v EU činily 1. dubna 2026 přibližně 29,4 bcm, což bylo o 6,6 bcm méně než ve stejném okamžiku před rokem. K 22. červenci pak evropské zásobníky obsahovaly 57,7 bcm plynu, meziročně o 12 bcm méně.

Ekonomika skladování navíc zůstává problematická. Sezónní spread mezi cenou plynu v nejbližším měsíčním kontraktu a zimními kontrakty je v létě podle OIES trvale záporný, což snižuje obchodní motivaci nakupovat plyn nyní a držet jej do zimy. Vyšší spotové ceny a nejistota kolem zimní nabídky LNG tak znamenají, že plnění zásobníků je stále více závislé na regulačních opatřeních jednotlivých států.

V centrálním scénáři OIES by při omezené dostupnosti LNG mohly zásoby EU k 1. listopadu dosáhnout pouze 74,3 bcm, tedy 69,6 % evropské skladovací kapacity. Pozdější červencová analýza institutu pracuje dokonce se scénářem 72 bcm, respektive 67% naplněností, pokud by se tempo vtláčení od konce července podobalo roku 2024.

Česká republika nemá vlastní LNG terminál a je pro dovoz plynu závislá především na propojení s Německem. ČEZ má rezervovanou kapacitu v nizozemském Eemshavenu, avšak fyzické dodávky do Česka stále závisejí na dostupnosti plynu a přepravních kapacit v severozápadní Evropě.

České zásobníky byly k začátku srpna naplněny na zhruba 60 % své kapacity. Rizikem pro Česko není pouze absolutní úroveň domácích zásob. Obdobně "prázdné" zásobníky totiž má celá Evropa, zejména Německo a Nizozemsko. Zásobníky v celé EU jsou nyní naplněny na 57,3 %, přibližně o 12,3 % méně než v loňském roce.