Mezinárodní energetická agentura (IEA) zdůraznila v návaznosti na středeční workshop zaměřený na využití technologií pro zachytávání a využívání či ukládání emisí CO2 (CCUS) důležitost této technologie pro plánovaný přechod k čistším energetickým systémům. Výstupy z workshopu budou využity při tvorbě nové verze publikace Energy Technology Perspectives, která má vyjít v polovině roku. 
Středečního workshopu se <a href="https://www.iea.org/news/iea-workshop-highlights-crucial-role-of-carbon-capture-technologies-for-clean-energy-transitions" target="_blank" rel="noopener">podle zveřejněné tiskové zprávy</a> zúčastnilo více než 80 expertů z celého světa. Prezentace a diskuze se soustředily na potenciál technologií CCUS (Carbon Capture, Utilisation and Storage) při podpoře přechodu k uhlíkově neutrálním energetickým systémům. Konkrétně potom na hodnotu sdílené přepravní a skladovací infrastruktury pro CO2, důležitost technologií CCUS pro obtížně snižitelné emise a roli odstranění uhlíkových emisí při energetickém přechodu.
<blockquote>„Když zvážíme rozsah energetických a klimatických výzev, je důležitost zachytávání uhlíku nevyhnutelná,“ řekl Fatih Birol, výkonný ředitel IEA, který zahajoval workshop.</blockquote>
Birol dodal, že technologie CCUS mohou mít klíčový přínos pro transformaci energetických systémů a že středeční workshop poskytl cennou příležitost pro zhodnocení pokroku a pro nalezení způsobů, jak mohou být v následující dekádě vystaveny pro technologie CCUS pevné základy.
Výstupy z workshopu budou využity při tvorbě nové verze publikace Energy Technology Perspectives (ETP), která má vyjít v polovině letošního roku.
<blockquote>„Edice ETP pro rok 2020 se kromě jiných technologií speciálně zaměří na široký potenciál CCUS při podpoře dlouhodobého přechodu k čistšímu a odolnějšímu energetickému sektoru s nulovými (net-zero) emisemi. Identifikuje průmyslová odvětví, ve kterých jsou technologie CCUS klíčové pro nákladově efektivní snižování emisí, a způsoby, jakými může snížení emisí pomocí aplikace CCUS v jednom odvětví pomoci snížit emise v dalších odvětvích,“ dodala IEA v tiskové zprávě.</blockquote>

Emise CO2

IEA zdůraznila klíčovou roli technologií pro zachytávání CO2 při přechodu k čistší energetice

Nouzové zásoby ropy, které musí Spojené království udržovat jako <a href="https://www.iea.org/countries/members/" target="_blank" rel="noopener">člen Mezinárodní energetické agentury</a>, jsou podle Ministerstva podnikání, energetiky a průmyslové strategie více než uspokojivé pro zajištění bezpečnosti dodávek po plánovaném Brexitu. Jako člen Evropské unie musí aktuálně Spojené království udržovat zhruba 2,5násobně vyšší nouzové zásoby ropy.
Nouzové či strategické zásoby ropy mají zabezpečit ropu a ropné produkty v případe narušení dodávek ropy.
Pokud by Spojené království opustilo Evropskou unii snížil by se objem povinně držených nouzových zásob ropy o více než polovinu na zhruba 5 milionů tun, jelikož požadavky Mezinárodní energetické agentury jsou v této oblasti méně náročné.
Podle mluvčí Ministerstva podnikání, energetiky a průmyslové strategie jsou však i mírnější požadavky Mezinárodní energetické agentury (IEA) více než uspokojivé.
<blockquote>„Opustíme Evropskou unii 31. října za jakýchkoliv okolností a podnikáme proto nezbytné kroky, abychom na to byly plně připraveni. Požadavky Mezinárodní energetické agentury jsou přijaty napříč světem a jsou více než uspokojivé pro zajištění bezpečnosti dodávek, “ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/oil/082919-uk-sees-iea-emergency-stock-levels-post-brexit-as-more-than-sufficient" target="_blank" rel="noopener">uvedla na dotaz zahraničního serveru Platts</a> ohledně nouzových zásob ropy po Brexitu mluvčí Ministerstva podnikání, energetiky a průmyslové strategie.</blockquote>
Zahraniční server Platts uvedl, že IEA požaduje po členských státech udržovat nouzové zásoby ropy odpovídající 90dennímu čistému importu ropy, což je v případě Spojeného království zhruba 5 milionů tun. EU požaduje po Spojeném králoství udržovat zásoby na úrovni 12 milionů tun, které odpovídají 67,5denní spotřebě ropy.

Ropa

Británie považuje nižší nouzové zásoby ropy po Brexitu za více než uspokojivé

Mezinárodní energetická agentura (<a href="https://www.iea.org/newsroom/news/2019/may/global-ev-outlook-2019-launched-at-clean-energy-ministerial.html">IEA</a>) vydala zprávu <a href="https://www.iea.org/publications/reports/globalevoutlook2019/">Global EV Outlook pro rok 2019</a>. Zpráva je zaměřena na analýzu dosavadního vývoje a na očekávaný budoucí vývoj do roku 2030 v oblasti elektromobility. 
Počet elektromobilů na celém světě v uplynulých 10 letech rapidně rostl. V roce 2018 celkový počet elektromobilů přesáhl pomyslnou hranici 5 milionů. Oproti roku 2017 se jedná o 63% nárůst (cca 2 miliony elektromobilů). Podobně dosáhl hodnoty 5,2 milionů počet dobíjecích stanic po celém světě. Ve srovnání s rokem předchozím došlo k nárůstu o 44 %. Z těchto dobíjecích stanic je ovšem většina soukromá. Veřejně přístupné dobíjecí stanice tvoří pouze zhruba 15 % z celkového počtu.
Klíčovou roli v tomto rozvoji hrají implementované politiky. Země, které jsou v oblasti elektromobility nejrozvinutější, implementují opatření jako standardy pro paliva, pobídky pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi a jiné ekonomické nástroje, které dopomáhají překlenout rozdíly mezi konvenčními a elektrickými vozidly.
<h2>Dva zkoumané scénáře vývoje</h2>
Ve scénáři IEA New Policies Scenario, který ukazuje možný vývoj, pokud budou implementovány veškeré oznámené politické cíle, agentura očekává, že se v roce 2030 prodá 23 milionů elektromobilů a celý autopark dosáhne 130 milionů vozidel (do tohoto čísla nejsou zahrnutá dvou a tříkolová vozidla). Tento počet elektromobilů by v roce 2030 vedl ke snížení poptávky po ropných produktech přibližně o 2,5 milionů barelů ropy denně. Poptávka po <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/kompletni-prechod-cr-elektromobilitu-by-si-vyzadal/">elektrické energii pro elektromobily</a> by dosáhla 640 TWh v 2030.
Druhý, ambicióznější scénář s názvem EV30@30, jež obsahuje cíl dosažení podílu elektromobilů 30 % do 2030, by vedl k prodeji 43 milionů elektromobilů v roce 2030 a celý vozový park by činil 250 milionů elektromobilů. V tomto případě by došlo ke snížení poptávky po ropě o 4,3 miliony barelů ropy denně a poptávka po elektřině pro elektromobily by byla 1 110 TWh.
<figure id="attachment_72143" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1008px;"><img class="size-full wp-image-72143" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs.png 1008w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs-512x252.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs-768x378.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs-725x357.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/prodeje-EVs-800x394.png 800w" alt="" width="1008" height="496" /><figcaption class="wp-caption-text">Prodeje elektromobilů v obou zkoumaných scénářích IEA. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Emise CO2 elektromobilů</h2>
Průměrný elektromobil nebo hybridní elektromobil, který je nabíjen elektřinou s průměrnou globální uhlíkovou intenzitou (tedy 518 gramů CO2 ekvivalentu na kilowatthodinu), emituje méně emisí skleníkových plynů než průměrné vozidlo se spalovacím motorem poháněné <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/amsterdam-chce-zcela-zakazat-benzinova-dieselova-vozidla-od-roku-2030/">benzínem</a>. Nicméně míra ušetřených emisí závisí na elektroenergetickém mixu. V zemi, kde dominují nízkouhlíkové zdroje, bude, přirozeně, ušetřeno více emisí CO2. V zemích, kde dominuje uhlí emitují hybridní vozidla méně emisí než elektromobily.

Elektromobilita

IEA: Počet elektromobilů na světě v roce 2018 přesáhl 5 milionů

Mezinárodní energetická agentura (IEA) představila aktuální data <a href="https://www.iea.org/newsroom/news/2019/may/progress-on-energy-technologies-fails-to-keep-pace-with-long-term-goals.html">hodnotící technologie</a>, které přispějí k  transformaci energetického sektoru. Tzv. Tracking Clean Energy Progress (TCEP) je projektem IEA, který hodnotí desítky technologií a energetických sektorů ve srovnání se <a href="https://www.iea.org/weo/weomodel/sds/ Sustainable Development Scenario, SDS">scénářem udržitelného rozvoje</a> .
Tracking Clean Energy Progress hodnotí 45 technologií a energetických sektorů ve srovnání se scénářem udržitelného rozvoje (Sustainable Development Scenario, SDS). Tento scénář byl vytvořen IEA jako cesta, jak dosáhnout cílů Pařížské dohody, zajistit všem <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/svete-stale-840-milionu-lidi-bez-pristupu-k-elektrine/">přístup k energii</a>  a významně snížit znečištění ovzduší.
<img class="aligncenter size-full wp-image-71965" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/emise-CO2-1.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/emise-CO2-1.png 998w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/emise-CO2-1-512x353.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/emise-CO2-1-768x530.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/emise-CO2-1-725x501.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/emise-CO2-1-800x552.png 800w" alt="" width="998" height="689" />
<h2>Oblasti, které jsou na „správné cestě“</h2>
Na správné cestě k dosažení požadovaných cílů je momentálně 7 oblastí. Mezi ně patří i fotovolatické elektrárny s 31% nárůstem výroby oproti výchozí pozici. Zároveň ovšem loňské navýšení instalovaného výkonu solárních elektráren stagnovalo, což budí nejistotu vůči dalšímu vývoji. Dalšími oblastmi jsou výroba elektřiny z bioenergie (biomasa, bioplyn a další biopaliva), <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/kompletni-prechod-cr-elektromobilitu-by-si-vyzadal/">elektromobilita</a>, železniční doprava, osvětlení v budovách, <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/microsoft-si-smlouvou-vetrnym-parkem-zajistil-vykon-prevysujici-ceske-vte/">data centra a sítě</a> a uskladňování energie.
<h2>Dosavadní vývoj je převážně nedostatečný</h2>
Oproti tomuto pozitivnímu vývoji v některých oblastech je dosavadní vývoj stále velmi nedostačující, a to co se týče využívání technologií, politických ambicí a snah celého průmyslu. Podle <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/iea-sledovani-vyvoje-jaderne-energetiky-jako-ciste-technologie/">TCEP</a> byl nedostatečný vývoj v sektoru budov, kde v roce 2018 emise dosáhly rekordní výše. To bylo výsledkem několika faktorů včetně extrémního počasí, které vyvolalo vyšší poptávku po vytápění a chlazení.
Další oblastí, která budí obavy z hlediska budoucího vývoje, je oblast <a href="https://www.iea.org/tcep/transport/">dopravy</a>. Jakékoliv pokroky v rozšiřování elektromobility jsou vyvažovány tím, že lidé v poslední době čím dál tím více kupují větší a těžší vozidla, která mají vyšší emise. Průměrné emise nových automobilů v letech 2017 a 2018 z tohoto důvodu vzrostly.

IEA: Dosavadní vývoj nenasvědčuje splnění cílů Pařížské dohody

Mezinárodní energetická agentura (IEA) pravidelně zveřejňuje statistiky týkající se hlavních energetických zdrojů. Následující článek vás seznámí s některými z dat z dokumentu <a href="https://www.iea.org/statistics/kwes/?fbclid=IwAR2HaUA1c8a2zEObOcINbdTOQ3mcr33mdmSaRNb7fxyjYa5ZRDOetJ6mzz8">Key World Energy Statistics 2018</a>. 
<h2>Zdroje energie</h2>
Celkové primární zdroje energie (TPES) představují množství energie, které je k dispozici k pokrytí poptávky během určitého období. Základní definice představuje součet primární výroby energie a importů, od kterých se odečtou případné exporty.
Globální TPES pro rok 2016 je 3 731 Mtoe (milion tun ropného ekvivalentu) uhlí (cca 27,1 %), 4 390 Mtoe ropy (31,9 %), 3 035 Mtoe zemního plynu (22 %), 680 Mtoe jaderné energie (4,9 %), 349 Mtoe vodní energie (2,5 %), 1 349 Mtoe biopaliv a odpadu (9,8 %) a 227 Mtoe jsou ostatní zdroje (1,6 %).
<figure id="attachment_58428" style="width: 1019px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58428" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-TPES-world.png" alt="" width="1019" height="517" /><figcaption class="wp-caption-text">TPES na světě v letech 1971 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<figure id="attachment_58429" style="width: 1015px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58429" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-TPES-regions.png" alt="" width="1015" height="509" /><figcaption class="wp-caption-text">TPES v letech 1990 &#8211; 2016 po jednotlivých regionech. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
Nejvýznamnější těžební oblastí ropy byl v roce 2017 Blízký východ s 1 476 Mt vytěžené surové ropy. Na druhém místě je region OECD s 1 086 Mt ropy. Největšími producenty ropy pak byly v roce 2017 <a href="http://oenergetice.cz/ropa/tezba-ropy-v-usa-v-zari-vystoupala-na-novy-rekord/">USA</a> (563 Mt, 12,9% podíl na světě) a Saúdská Arábie (560 Mt, 12,8 %). Největšími exportéry ve stejném roce Saúdská Arábie (373 Mt) a Rusko (254 Mt) a importéry Čína (378 Mt) a USA (371 Mt).
Podobně jsou USA i největším světovým producentem zemního plynu – 20,2 % těžby plynu na světě (760 bcm). Největším těžebním regionem plynu je OECD s 1 349 bcm (miliardy metrů krychlových) v roce 2017. Nejvíce uhlí, 3 376 Mt (44,7 % světové těžby), se v roce 2017 vytěžilo v Číně. Za Čínou je pak Indie s 730 Mt uhlí.
Výroba elektřiny z <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/podil-nizkoemisnich-zdroju-britanii-nadale-roste-ve-q3-2018-zaznamenal-novy-rekord/">větrných a solárních</a> elektráren na světě v posledních letech prudce stoupá.
<figure id="attachment_58430" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58430" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-wind-electricity-production-1024x495.png" alt="" width="525" height="254" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová výroba elektřiny ve větrných elektrárnách v letech 2005 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<figure id="attachment_58431" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58431" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-solar-electricity-production-1024x499.png" alt="" width="525" height="256" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová výroba elektřiny v solárních elektrárnách v letech 2005 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
V roce 2016 bylo na světě vyrobeno 16 350 TWh elektřiny z fosilních paliv (65,4 %), 2 606 TWh z jádra (10,4 %), 4 061 TWh ve <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nejvyuzivanejsi-obnovitelny-zdroj-sveta-vodni-elektrarny-jako-dulezity-zdroj-u-nas-i-ve-svete/">vodních elektrárnách</a> (16,2 %)  a 1 986 TWh v elektrárnách na ostatní obnovitelné zdroje (7,9 %).
<figure id="attachment_58432" style="width: 1019px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58432" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-electricity-production-by-fuel.png" alt="" width="1019" height="508" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová výroba elektřiny dle paliv v letech 1971 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Spotřeba energie</h2>
Globální celková finální spotřeba energie byla v roce 2016 1 036 Mtoe uhlí (cca 10,8 %), 3 908 Mtoe ropy (40,9 %), 1 440 Mtoe zemního plynu (15 %), 1 051 Mtoe biopaliv a odpadu (11 %), 1 794 Mtoe elektřiny (18,8 %) a 327 Mtoe jiných zdrojů (3,4 %).
<figure id="attachment_58433" style="width: 1021px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58433" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-world-consumption-by-fuel.png" alt="" width="1021" height="537" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová finální spotřeba energie dle paliv v letech 1971 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Ceny</h2>
Průměrná spotová <a href="http://oenergetice.cz/ropa/po-prudkem-propadu-z-minuleho-tydne-dnes-ceny-ropy-zacaly-opet-rust/">cena ropy</a> WTI byla v lednu 2018 63,67 USD za barel ropy (cca 1 446 korun), v červnu 2018 pak 65,20 USD (cca 1 481 korun). Nejnižší cena WTI za posledních 10 let byla 31,57 USD/barel (cca 717 korun) v lednu 2016 a nejvyšší v červenci 2008 133,38 USD/barel (cca 3 029 korun).
<figure id="attachment_58434" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58434" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-average-oil-prices-1024x507.png" alt="" width="525" height="260" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné spotové ceny ropných benchmarků. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
V posledních letech klesají ceny importovaného zemního plynu a také uhlí pro výrobu elektrické energie.
<figure id="attachment_58435" style="width: 1019px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58435" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-average-coal-prices.png" alt="" width="1019" height="491" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné ceny uhlí používaného pro výrobu elektřiny. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<figure id="attachment_58436" style="width: 1013px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58436" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-average-gas-prices.png" alt="" width="1013" height="502" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné ceny importů zemního plynu. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Výzkum a vývoj</h2>
Celkový <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/ft-eu-se-chysta-podporit-vyrobu-baterii-miliardami-eur/">rozpočet</a> na výzkum a vývoj technologií v energetice v členských zemích Mezinárodní energetické agentury činil v roce 2017 18 miliard USD (asi 408,7 miliard korun).
<figure id="attachment_58437" style="width: 1013px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58437" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-RDD-budget.png" alt="" width="1013" height="541" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj rozpočtu členských zemí IEA pro výzkum a vývoj technologií v energetice v letech 1975 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
Největší podíl financí byl v roce 2017 směřován do energetické účinnosti (23 %), do jaderné energetiky (19 %) a do technologií, které umožňují efektivnější výrobu energie, nebo její efektivnější využití, tzv. cross-cutting technologie (20 %).
<figure id="attachment_58438" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58438" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-RDD-budget-by-technology-1024x492.png" alt="" width="525" height="252" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozpočet členských zemí IEA pro vývoj technologií v energetice dle jednotlivých technologií. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>

Energetika v zahraničí

IEA: Key World Energy Statistics 2018

V říjnu 2018 vydala Mezinárodní energetická agentura (IEA) studii s názvem <a href="https://www.iea.org/weo/producereconomies/">Outlook for Producer Economies</a>. Tato studie se zabývá možným dopadem změn, které momentálně v energetice po celém světě probíhají, na šest producentských zemí.
Studie Outlook for Producer Economies zkoumá potenciální dopad právě probíhajících změn v energetickém sektoru, například spojených s energetickou účinností, klimatickou změnou nebo těžbou břidlicového plynu v USA, v šesti producentských zemích. Studie IEA se zaměřuje na země, které jsou velkými producenty zemního plynu a ropy a zároveň je na těchto komoditách do velké míry závislý jejich národní rozpočet. Zkoumanými zeměmi jsou Irák, <a href="http://oenergetice.cz/plyn/i-pres-vazne-problemy-se-shellu-tezba-ropy-plynu-nigerii-vyplaci/">Nigérie</a>, <a href="http://oenergetice.cz/ropa/ropa-zdrazuje-po-zpravach-o-moznem-snizeni-tezby-v-rusku-a-saudske-arabii/">Rusko</a>, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Venezuela.
<h2>Příjmy z ropy a zemního plynu</h2>
V minulých letech poklesly ceny ropy, což se přirozeně promítlo i do nižších příjmů šesti zkoumaných států. Čistý příjem z ropy a zemního plynu ve sledovaném období 2010 – 2017 klesl o 40 % (Írán) až 70 % (Venezuela).
<figure id="attachment_56995" style="width: 854px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-56995" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/prijmy-z-ropy-a-plynu.png" alt="" width="854" height="358" /><figcaption class="wp-caption-text">Čisté příjmy z ropy a plynu v různých zemích v letech 2010 &#8211; 2017. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Několik možných vývojů do budoucna</h2>
Budoucí vývoj trhů s ropou a plynem je nepředvídatelný a s tím je spojená také nejistota ohledně příjmů producentů. Tyto nejistoty se ovšem netýkají pouze možné volatility cen, ale v dlouhodobém horizontu také samotné poptávky.
IEA proto ve studii definovala tři odlišné scénáře do roku 2040. Scénář New Policies Scenario (NPS) předpokládá růst poptávky po ropě a plynu a jejich postupně rostoucí ceny. Zároveň je postavený na již oznámených politikách v současnosti. Bere například v potaz cíle stanovené ve vnitrostátně stanovených národních příspěvcích Pařížské dohody. Low Oil Price (LOP) scénář stanovuje <a href="http://oenergetice.cz/ropa/cena-ropy-wti-poprve-od-roku-2014-prekrocila-75-dolaru/">cenu ropy</a> na 60 – 70 USD/barel. Na straně poptávky tento scénář předpokládá rychlejší přijímání opatření zvyšujících účinnost a přechod k elektromobilitě. Poslední scénář Sustainable Development (SDS) předpokládá nízké ceny a zároveň dosažení tzv. peak oil, tedy vrcholu poptávky po ropě.
<figure id="attachment_56996" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-56996" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/prijmy-z-ropy-a-plynu-scenare-1024x469.png" alt="" width="1024" height="469" /><figcaption class="wp-caption-text">Čisté příjmy z ropy a plynu v případě scénářů definovaných ve studii. Nalevo graf celkových příjmů. Napravo graf příjmů per capita. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Jak se na tyto změny připravit?</h2>
Studie IEA zkoumaným zemím doporučuje diverzifikovat jejich ekonomiky a snížit závislost na <a href="http://oenergetice.cz/ropa/vynosy-zemi-opec-z-exportu-ropy-se-loni-propadly-na-jedenactilete-minimum/">příjmech</a> z fosilních paliv. Kromě toho ovšem doporučuje i konkrétní změny v samotném energetickém sektoru, které by na vývoj ekonomiky měly pozitivní vliv.
Zaprvé, lépe zhodnotit uhlovodíky už v samotné zemi a investovat do oblasti rafinérií a petrochemického průmyslu. Zadruhé, využívat zemní plyn v diverzifikačních snahách, tedy v průmyslovém rozvoji země. Dále využít potenciál nízkouhlíkové energetiky, ať už obnovitelných zdrojů nebo jaderné energie. Postupně přestat dotovat spotřebu fosilních paliv v zemi. A v neposlední řadě zajistit dostatečně investice v upstreamu. Investice do rozvoje těžby dotčeným zemím zajistí schopnost udržet si určité příjmy z ropy a plynu i nadále. To je důležité pro stabilitu těchto zemí a pro umožnění diverzifikace a dalšího rozvoje jejich ekonomiky.

IEA představila tři možné scénáře vývoje pro producenty ropy a plynu

Mezinárodní energetická agentura (IEA) zvýšila svůj odhad dopadu elektromobility na globální spotřebu ropy. Svůj poslední odhad, prezentovaný na podzim loňského roku, posunula kvůli pokračujícímu nárůstu prodejů elektromobilů o deset let. V roce 2030 by elektromobily měly vést ke snížení spotřeby ropy o 2,5 milionů barelů za den.
Odhad je součástí predikcí IEA v <a href="https://www.iea.org/gevo2018/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">novém reportu věnovaném elektromobilům Global EV Outlook 2018</a>, který předpokládá 125 milionů elektromobilů na silnicích v roce 2030. Pro srovnání, na konci roku 2017 jezdily po silnicích 3 miliony elektromobilů a plug-in hybridů.
<figure id="attachment_52095" style="width: 730px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-52095" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/pocet-elektromobilu.jpg" alt="V roce 2017 vylo prodáno přes 1 milion elektromobilů, polovina z toho v Číně. Celkové množství elektormobilů na silnicích tak překročilo 3 miliony. Zdroj: IEA" width="730" height="401" /><figcaption class="wp-caption-text">V roce 2017 bylo prodáno přes 1 milion elektromobilů, polovina z toho v Číně. Celkové množství elektromobilů na silnicích tak překročilo 3 miliony. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
Ve své podzimní zprávě World Energy Outlook IEA očekávala ve středním scénáři 280 milionů elektromobilů na silnicích v roce 2040, přičemž tento počet &#8222;automobilů do zásuvky&#8220; měl znamenat pokles spotřeby ropy o 2,5 milionů barelů za den, což představuje zhruba 2,3 % globální spotřeby ropy.
IEA upravila svůj výhled v návaznosti na zavádění dalších podpůrných opatření pro rozvoj elektromobility a pokračující snižování ceny baterií. Roční prodeje elektromobilů by dle predikcí IEA měly vzrůst na 4 miliony v roce 2020 a na 21,5 milionů v roce 2030.

IEA zvýšila svůj odhad dopadu elektromobility na globální spotřebu ropy

Globální spotřeba elektřiny v loňském roce vzrostla o 3,1 % na 25 570 TWh. Nárůst spotřeby elektřiny byl pokryt zejména nárůstem výroby z obnovitelných zdrojů energie, ze kterých bylo loni vyrobeno o 380 TWh elektřiny více, a z uhelných elektráren, jejichž výroba vzorstla meziročně o 280 TWh.
Za 70 % nárůstu globální spotřeby elektřiny v loňském roce stojí Čína a Indie. <a href="https://www.iea.org/geco/electricity/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle nedávno zveřejněné zprávy</a> Mezinárodní energetické agentury (IEA) vzrostla loni spotřeba elektřiny v Číně meziročně o 6 % (nebo 360 TWh) a v Indii dokonce o 12 % (nebo 180 TWh).
Rozvinuté ekonomiky tvořily podle IEA zhruba 10 % uvedeného nárůstu globální spotřeby elektřiny. Zatímco spotřeba elektřiny v Evropské unii vzrostla o 2,3 % (nebo 75 TWh), spotřeba elektřiny ve Spojených státech klesla o téměř 80 TWh.
Většinu nárůstu spotřeby elektřiny pokryly výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jejichž výroba vzrostla meziročně o 380 TWh. Druhý největší meziroční přírůstek výroby elektřiny zaznamenaly uhelné alektrárny, které do sítě dodaly o 280 TWh více.
Nárůst výroby elektřiny z uhlí byl způsoben především nárůstem produkce uhelných elektráren v Asii, kde výroba vzrostla o 365 TWh. Růst výroby elektřiny z uhlí v Asii byl v kontrastu s poklesem výroby elektřiny z uhlí ve Spojených státech, Evropské unii, Rusku, Brazílii či Jihoafrické republice.
<figure id="attachment_49690" style="width: 908px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-49690 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/zmena-vyroby-elektriny.jpg" alt="Meziroční změna výroby elektřiny z jednotlivých zdrojů. Zdroj: IEA" width="908" height="498" /><figcaption class="wp-caption-text">Meziroční změna výroby elektřiny z jednotlivých zdrojů. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
Uhlí zůstává i nadále dominantním zdrojem při výrobě elektřiny. Obnovitelné zdroje energie mají již třetím rokem v řadě vyšší podíl na globální výrobě elektřiny než zemní plyn.
Výroba elektřiny z jaderných elektráren vzrostla loni o 26 TWh, a to především díky velkému množství nově zprovozněných bloků v roce 2016, pro které byl rok 2017 prvním rokem plného provozu.
<figure id="attachment_49691" style="width: 617px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-49691" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/vyroba-elektriny-v-roce-2017.jpg" alt="Podíl jednotlivých zdrojů na globální výrobě elektřiny v roce 2017. Zdroj: IEA" width="617" height="500" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl jednotlivých zdrojů na globální výrobě elektřiny v roce 2017. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

Elektřina

Loňský 3% nárůst globální spotřeby elektřiny pokryly OZE a uhelné elektrárny

Spotřeba zemního plynu v Evropské unii nevzroste podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) ze současných hodnot ani přes očekávaný růst jeho spotřeby v elektroenergetickém sektoru. IEA zároveň ve svém <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/iea-zverejnila-vyrocni-zpravu-svetovy-energeticky-vyhled/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Světovém energetickém výhledu</a> podotkla, že EU bude stále více závislá na dovozu plynu kvůli poklesu jeho těžby v Evropě.
Plánované vyřazování uhelných elektráren z provozu v mnoha členských státech EU v následujících letech a nepříliš optimistický výhled pro evropskou jadernou energetiku povede dle IEA k růstu výroby elektřiny jak z obnovitelných zdrojů energie, tak ze <a href="http://oenergetice.cz/plyn/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/">zemního plynu</a>.
<blockquote>
„Elektroenergetický sektor zůstává v dlouhodobém horizontu klíčový pro vyhlídky zemního plynu v EU,“ <a href="https://www.platts.com/latest-news/natural-gas/london/eu-natural-gas-demand-to-stay-at-current-levels-26839977" target="_blank" rel="noopener noreferrer">uvedla agentura</a> s tím, že odhadované 7% zvýšení spotřeby zemního plynu v EU v loňském roce na více než 460 mld. m³ bylo způsobeno zejména vyšší výrobou elektřiny z plynu.
</blockquote>
<figure id="attachment_45112" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-45112" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/IEA-ocekavany-vyvoj-spotreby-plynu-1024x616.png" alt="Očekávaný vývoj spotřeby zemního plynu. Zdroje: IEA - World Energy Outlook 2017" width="1024" height="616" /><figcaption class="wp-caption-text">Očekávaný vývoj spotřeby zemního plynu. Zdroje: IEA &#8211; World Energy Outlook 2017</figcaption></figure>
Podle agentury bude pro náhradu odstavovaných elektráren a pro poskytnutí potřebné flexibility evropské elektrizační soustavě potřeba vybudovat více než 110 GW nového instalovaného výkonu v elektrárnách spalujících zemní plyn.
<h2>Růst závislosti na dovozu plynu</h2>
Navzdory přibližně konstantní celkové spotřebě zemního plynu v EU poroste podle IEA kvůli poklesu těžby v Evropě závislost na jeho dovozu.
<blockquote>
„EU má vhodnou polohu pro náhradu poklesu domácí těžby importem. Má dobře fungující a efektivní vnitřní trh s plynem, mnoho málo využívaných zplynovacích terminálů a široké portfolio potrubních importních cest,“ dodala IEA.
</blockquote>
Agentura předpokládá nárůst importu zemního plynu do EU o zhruba 60 mld. m³ na 390 mld. m³ do roku 2040 s tím, že hlavním dodavatelem plynu do Evropy bude nadále Rusko, které by si mělo udržet tržní podíl kolem 40 %.
<a href="http://oenergetice.cz/statistiky/evropska-unie/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle statistik Eurostatu</a> vzrostla mezi lety 2006 a 2015 evropská závislost na dovozu zemního plynu z 60,3 na 69,1 %.

Plynárenství

IEA: Spotřeba plynu v EU zůstane na současné úrovni navzdory růstu jeho spotřeby v elektroenergetice

Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila tento týden zprávu <a href="http://www.iea.org/weo2017/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Světový energetický výhled</a> (World Energy Outlook), ve které popisuje &#8222;svět v energetické transformaci&#8220;. Koncept se, dle zprávy, odráží ve čtyřech hlavních velkých změnách v oblasti energetiky, které jsou hnány především rychlým rozšiřováním a snižováním pořizovacích cen &#8222;zelených&#8220; technologií. 
Agentura zveřejňuje zprávu každoročně a predikuje v ní možný vývoj energetiky na několik let dopředu. V té letošní vychází z ohlášených vnitrostátních i mezinárodních energetických politik a zapracovává i pravděpodobný dopad Pařížské dohody o změně klimatu. Výhled zdůrazňuje čtyři rozsáhlé koncepce, které budou energetiku v budoucnosti ovlivňovat nejsilněji:
<ul>
<li>rychlé rozšiřování a klesající náklady na pořízení technologií produkujících tzv. čistou energii &#8211; v roce 2016 byl růst instalovaného výkonu <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">fotovoltaických elektráren</a> (FVE) větší než u jakékoliv jiné formy výroby elektřiny, přičemž od roku 2010 náklady na pořízení FVE klesly o 70 % a větrné elektrárny o 25 %,</li>
<li>rostoucí <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/infografika-elektrifikace-jako-prostredek-dekarbonizace/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">elektrifikace energetiky</a> &#8211; v roce 2016 se náklady spotřebitelů po celém světě na nákup elektřiny téměř vyrovnaly nákladům na ropné produkty,</li>
<li>přecházení k ekonomice orientované na služby (což je již dlouhodobějším trendem) a čistší energetický mix v Číně, která je největším světovým spotřebitelem energie,</li>
<li>přetrvávání produkce břidlicového plynu a ropy v USA, které si udržují pozici největšího světového producenta těchto dvou komodit, při současném snížení jejich cen.</li>
</ul>
<figure id="attachment_44970" style="width: 588px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-44970 " src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Snímek-obrazovky-2017-11-15-v-21.52.15-512x284.png" alt="" width="588" height="326" /><figcaption class="wp-caption-text">Výhled predikuje změny v geografii energetické poptávky, přičemž největší navýšení lze očekávat u rozvojových zemí v čele s Indií. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Rostoucí poptávka kryta OZE a zemním plynem</h2>
Jedním z pravděpodobně nejzajímavějších bodů výhledu je predikce IEA, že v příštích 25 letech bude rostoucí energetická poptávka uspokojována především obnovitelnými zdroji a zemním plynem.
Především solární energie je a bude jedním z nejlevnějších zdrojů elektřiny, a to především díky budoucímu rozšiřování tohoto typu výroben elektřiny v Číně a Indii. Naopak v Evropské unii to dle IEA bude po roce 2030 síla větru, která bude číslem jedna, co se týče výroby elektrické energie.
<h2>Elektromobilita versus ropa</h2>
Užívání osobních vozů poháněných elektrickou energií taktéž zaznamená v budoucnu další růst, a to v důsledku vládních podpor a klesajících cen baterií, které jsou do vozů instalovány.
Na druhou stranu ovšem růst v oblastech letectví, nákladní dopravy, petrochemie a námořní dopravy, což jsou odvětví stále vysoce závislá na pohonných hmotách vyrobených z ropy, zajistí, že svět se nejspíš na několik dalších desetiletí zcela nevymaní ze závislosti na fosilních palivech.
Autoři zprávy dále vysvětlují, že prim budou v energetickém průmyslu zcela jistě hrát především rozvojové země v čele s Indií. Ekonomika těchto zemí roste rapidním tempem, stejně jako jejich populace &#8211; díky vysokému stupni urbanizace vznikne, dle zprávy, každé čtyři měsíce městská zástavba o velikosti Šanghaje. Agentura shrnuje hlavní body zprávy v tomto <a href="https://www.youtube.com/watch?v=MF7WkWHg52M" target="_blank" rel="noopener noreferrer">videu</a>.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.flickr.com/photos/51686021@N07/33130450961/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">flickr</a>