Evropské instituce kvůli energetické krizi dále snižují spotřebu energie ve svých budovách

Tři hlavní instituce EU - Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU - v uplynulých letech zavedly již několik opatření, která měla snížit jejich environmentální stopu. Energetická krize v loňském roce však instituce vedla k tomu, aby přijaly další opatření. Ta cílí na rychlé snížení spotřeby energie. Informoval o tom portál Euractiv.

V Radě se v létě spustí klimatizace při 27 °C

Jedním z častých opatření na snižování spotřeby energie je skrze vytápění, respektive snižování teploty v budovách. V případě dvou budov Rady EU se snížila teplota v kancelářích na 19 °C. V jedné z budov Rady EU Justus Lipsius se v atriu udržuje teplota na 16 °C a v druhé budově Europa na 14 °C. Posunula se také hranice, při které se bude spouštět v letních měsících klimatizace – na 27 °C. Atria v obou budovách nebudou klimatizována vůbec. Většina energie k výrobě tepla i elektřiny v Radě pochází z plynu.

Energetická účinnost budov Rady se mezi roky 2010 až 2021 zvýšila o téměř 30 %. Velkou roli zde ale hraje pandemie koronaviru a práce lidí z domova místo kanceláří.

V Europarlamentu se používá pouze zelená elektřina

Evropský parlament dle vyjádření mluvčí od roku 2008 nakupuje pouze zelenou elektřinu. Některé parlamentní budovy mají střešní solární panely a tepelná čerpadla. Instituce ale plánuje využívání těchto technologií zvýšit ve svých budovách v Bruselu, Štrasburku i Lucemburku.

„Ve světle nedávných nárůstů cen energie spojených s ruskou invazí na Ukrajinu, se energetické úspory a energetická nezávislost staly ještě důležitější a urgentnější,“ uvedla tisková služba Evropského parlamentu pro Euractiv.

Irský europoslanec Ciarán Cuffe z frakce Zelených říká, že by evropské instituce měly být lídry ve snaze snižovat spotřebu energie a vylepšovat energetickou účinnost budov. Cuffe je zpravodajem směrnice o energetické náročnosti budov v Europarlamentu. Podle něj se v budovách skrývá velký potenciál na zvyšování energetické účinnosti, přestože uznává, že zároveň velmi závisí, v jaké lokalitě se budova nachází.

Evropský parlament, podle svého tiskového oddělení, snížil svou spotřebu plynu a elektřiny o přibližně 25 % od roku 2012 a emise o 59,7 % ve srovnání s rokem 2006. Podle vyjádření instituce pro Euractiv se další možná opatření v jeho budovách analyzují.

Komise se snaží být lídrem. Chce dosáhnout klimatické neutrality do 2030

Evropská komise zavedla několik opatření na snižování spotřeby energie již v polovině roku 2021. Jedním z nich je také snižování teploty v jejích budovách o 2 °C v zimě a zvýšení hranice pro spouštění klimatizace o 2 °C na teplotu 25 °C. Další opatření přišla v roce 2022, kdy Komise zveřejnila plán dosáhnout do roku 2030 klimatické neutrality. Záměrem Komise je snížit emise z dopravy a kancelářských budov alespoň o 60 % ve srovnání s rokem 2005 a zbývající emise kompenzovat různými opatřeními, například zachytáváním uhlíku. V roce 2019 se budovy a pracovní prostory podílely na celkových emisích Komise ze 43 %.

Mezi roky 2015 a 2021 se celková spotřeba Komise v Bruselu a Lucembursku snížila o 20 %. Podle mluvčího Komise je důvodem snížení poptávky, efektivnější využívání prostorů a zvýšení energetické účinnosti. Rovněž ale zástupce Komise uznal, že k dosažení klimatické neutrality bude nutné podniknout zcela nové kroky.

„Komise má klíčovou úlohu. Je odhodlaná nastavit dobrý příklad v přechodu ke klimaticky neutrální společnosti,“ sdělil zástupce Evropské komise Euractiv.

Podobně jako Evropský parlament i Komise využívá energii z tepelných čerpadel a solárních panelů instalovaných na jejích budovách. Momentálně také instaluje fotovoltaické panely na budovu Berlaymontu, hlavní sídlo Komise. Ty by měly začít vyrábět energii toto léto.