Největší evropské ložisko zemního plynu utlumuje těžbu, tento rok může atakovat pouhých 10 mld. kubíků

Největší evropské ložisko zemního plynu v aktuálním plynárenském roce zřejmě sníží těžbu až k 10 mld. metrů krychlových zemního plynu. Původní cíl pro tento rok byl 11,8 mld. kubíků, nizozemská vláda ovšem oznámila, že cíl může být dále snížen.

Příběh největšího evropského a jednoho z největších ložisek zemního plynu na světě se postupně chýlí ke svému konci. Nizozemská vláda se po opakovaných zemětřeseních, které byly spojovány právě s těžbou plynu v Groningenu, rozhodla těžbu postupně utlumit.

Po prvních zemětřeseních v roce 2013 se o postupném utlumení těžby začalo spekulovat, následně bylo uzákoněno ukončení těžby do roku 2030. Podle současného plánu by měly být poslední metry krychlové zemního plynu dodány do soustavy v roce 2022. Ani to ovšem nemusí být konečné datum s ohledem na to, že místní vláda na snížení těžby nadále tlačí.

Zatímco v roce 2013 pocházelo z ložiska Groningen až 54 mld. m3 zemního plynu, v plynárenském roce začínajícím 1. října 2019 a končícím 30. září 2020 to může být pouze 10 mld. m3. Přitom v druhé polovině sedmdesátých let 20. století těžba převyšovala dokonce 75 mld. m3.

Trh se zemním plynem to ovšem pocítí pouze omezeně. Po dvou teplotně nadprůměrných zimách se ceny zemního plynu díky nižší poptávce v teplárenství propadly na spotových trzích až pod 10 EUR/MWh. Po zimě lze navíc očekávat, že zásoby v zásobnících budou relativně vysoké, což bude nadále vytvářet přebytek na trhu. Současně byla koncem loňského roku uzavřena přepravní smlouva o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu. Nedostatek zemního plynu v Evropě nelze proto za současných podmínek očekávat.

Otazník se stále vznáší nad spuštěním dvou větví plynovodu Nord Stream 2 o přepravní kapacitě 55 mld. m3. Po uvalení amerických sankcí se prakticky okamžitě z výstavby NS2 stáhla společnost Allseas. Přestože Rusko vyslalo vlastní plavidlo schopné dokončit stavbu plynovodu, není stále jasné kdy a s jakými obtížemi bude Nord Stream 2 zprovozněn.

Pokud ovšem bude zprovozněn na konci tohoto, případně počátku příštího roku, bude mít Evropa k dispozici dalších 55 mld. metrů krychlových zemního plynu ročně. V kombinaci s dostatkem plynu dováženém ve zkapalněné formě tak není pravděpodobné, že by Evropa kvůli předčasnému uzavření ložiska Groningen měla trpět nedostatkem plynu.

Přesto se provozovatelé distribučních soustav, spolu s průmyslem a dalšími odběrateli, v Nizozemsku a na severu Německa budou muset vyrovnat s přechodem na jiný druh plynu, jelikož v Nizozemsku je těžen nízkokalorický plyn, zatímco z Ruska, Norska a jiných destinací proudí do Evropy vysokokalorický plyn. Při rychlém útlumu těžby v Groningenu tak bude nutné zajistit dostatek kapacit pro konverzi vysokokalorického plynu na nízkokalorický, než se odběratelé této změně stačí přizpůsobit.