![Groningen stanice Wildervank](/_next/image?url=https%3A%2F%2Foenergetice.cz%2Fwp-content%2Fuploads%2F2016%2F12%2FWildervank_natural_gas-840x555.jpg&w=1920&q=100)
Největší evropské ložisko zemního plynu utlumuje těžbu, tento rok může atakovat pouhých 10 mld. kubíků
Největší evropské ložisko zemního plynu v aktuálním plynárenském roce zřejmě sníží těžbu až k 10 mld. metrů krychlových zemního plynu. Původní cíl pro tento rok byl 11,8 mld. kubíků, nizozemská vláda ovšem oznámila, že cíl může být dále snížen.
Příběh největšího evropského a jednoho z největších ložisek zemního plynu na světě se postupně chýlí ke svému konci. Nizozemská vláda se po opakovaných zemětřeseních, které byly spojovány právě s těžbou plynu v Groningenu, rozhodla těžbu postupně utlumit.
Po prvních zemětřeseních v roce 2013 se o postupném utlumení těžby začalo spekulovat, následně bylo uzákoněno ukončení těžby do roku 2030. Podle současného plánu by měly být poslední metry krychlové zemního plynu dodány do soustavy v roce 2022. Ani to ovšem nemusí být konečné datum s ohledem na to, že místní vláda na snížení těžby nadále tlačí.
Zatímco v roce 2013 pocházelo z ložiska Groningen až 54 mld. m3 zemního plynu, v plynárenském roce začínajícím 1. října 2019 a končícím 30. září 2020 to může být pouze 10 mld. m3. Přitom v druhé polovině sedmdesátých let 20. století těžba převyšovala dokonce 75 mld. m3.
![Vývoj roční těžby plynu na ložisku Groningen v Nizozemsku](https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/groningen-tezba-plynu.png)
Trh se zemním plynem to ovšem pocítí pouze omezeně. Po dvou teplotně nadprůměrných zimách se ceny zemního plynu díky nižší poptávce v teplárenství propadly na spotových trzích až pod 10 EUR/MWh. Po zimě lze navíc očekávat, že zásoby v zásobnících budou relativně vysoké, což bude nadále vytvářet přebytek na trhu. Současně byla koncem loňského roku uzavřena přepravní smlouva o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu. Nedostatek zemního plynu v Evropě nelze proto za současných podmínek očekávat.
Otazník se stále vznáší nad spuštěním dvou větví plynovodu Nord Stream 2 o přepravní kapacitě 55 mld. m3. Po uvalení amerických sankcí se prakticky okamžitě z výstavby NS2 stáhla společnost Allseas. Přestože Rusko vyslalo vlastní plavidlo schopné dokončit stavbu plynovodu, není stále jasné kdy a s jakými obtížemi bude Nord Stream 2 zprovozněn.
Pokud ovšem bude zprovozněn na konci tohoto, případně počátku příštího roku, bude mít Evropa k dispozici dalších 55 mld. metrů krychlových zemního plynu ročně. V kombinaci s dostatkem plynu dováženém ve zkapalněné formě tak není pravděpodobné, že by Evropa kvůli předčasnému uzavření ložiska Groningen měla trpět nedostatkem plynu.
Přesto se provozovatelé distribučních soustav, spolu s průmyslem a dalšími odběrateli, v Nizozemsku a na severu Německa budou muset vyrovnat s přechodem na jiný druh plynu, jelikož v Nizozemsku je těžen nízkokalorický plyn, zatímco z Ruska, Norska a jiných destinací proudí do Evropy vysokokalorický plyn. Při rychlém útlumu těžby v Groningenu tak bude nutné zajistit dostatek kapacit pro konverzi vysokokalorického plynu na nízkokalorický, než se odběratelé této změně stačí přizpůsobit.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se