Prvních 100 kilometrů plynovodu Nord Stream 2 položeno, stavbu může zpozdit počasí

Stavba plynovodu Nord Stream 2, i přes odpor v některých zemích, započala v německých a finských vodách. Tři lodě položily na mořské dno již 100 kilometrů potrubí, což činí 8 procent celkové délky projektu. Pokládku ovšem může zpomalit počasí v Baltském moři, které se v posledních letech potýká s velkými vlnami. I přesto provozovatel plynovodu očekává jeho dokončení do konce roku 2019. V meziročním srovnání dodávky ruského plynu do Evropy vzrostly o 5 procent.

Stavba plynovodu Nord Stream 2, který by měl z Ruska do Evropy, respektive Německa, dodávat ročně 55 miliard metrů krychlových zemního plynu, by mohla být dle zástupce provozovatele projektu v případě nepříznivého počasí ohrožena. V současné době se však nepočítá s posunutím dokončení projektu, které je plánováno na konec příštího roku. Pro pokračující práce jsou rizikem zejména v posledních letech zaznamenané vysoké vlny v Baltském moři. Kromě toho by pokládku mohly ohrozit technické potíže lodí, které pokládku provádí.

„Jsme si celkem jistí, že stavba bude dokončena včas,“ uvedl provozní ředitel společnosti Nord Stream 2, Reinhard Ontyd.

Zatím bylo v německých a finských vodách položeno přes 100 kilometrů potrubí, což tvoří přes 8 % z celkové délky 1 230 kilometrů. Ve finských vodách operuje loď Solitare společnosti Allseas, která za den položí 3 kilometry plynovodu. V Německu pak v současné době pokládají potrubí dvě lodě, a to Audacia(Allseas) a Castoro Dieci (Saipem), které by práce na německé části projektu měly dokončit do konce tohoto roku.

Do prací v Baltském moři se zapojí ještě další dvě lodě na pokládku potrubí včetně největší lodi tohoto typu na světě – Pioneering Spirit (Allseas), která v tomto roce pokládala plynovod TurkStream v Černém moři. Kromě německých a finských vod bude výstavba probíhat v ruských, švédských a pravděpodobně dánských vodách, kde však stále ještě není jasné, zda dánská vláda výstavbu povolí.

Dodávky ruského plynu do Evropy rostou

Ruská plynárenská společnost Gazprom uvedla, že do Evropy a Turecka za letošní rok (do 15. října) dodala 156 miliard metrů krychlových plynu, což v meziročním srovnání představuje více než 5% nárůst. Nejvyšší meziroční nárůst za stejné období (38,6 %) zaznamenaly dodávky do Holandska, dále Rakouska (32,3 %), Řecka (17 %) a Německa (11,9 %).

„Zejména dodávky cílových trhů projektu Nord Stream 2 se výrazně zvýšily,“ uvedla v prohlášení společnost Gazprom.

Růst dodávek do zemí, které by měl zásobovat Nord Stream 2, tak pro Gazprom, vlastníka projektu, představují hlavní důvod k výstavbě plynovodu v hodnotě 8 miliard EUR. Na druhou stranu proti výstavbě plynovodu vystupují některé evropské země – stavbu například kritizoval minulý týden polský prezident v Berlíně.