Sáhne Evropa po vlastním plynu? Nové projekty mají zkrotit ceny i závislost na dovozu

Zemní plyn v letošním roce zdražuje, globální trh s LNG je stále méně předvídatelný a Evropská unie hledá vlastní odpověď. Na neformálním summitu ministrů pro energetiku v Nikósii se letos v květnu otevřela zásadní otázka: může domácí těžba plynu stabilizovat evropský trh? Odpověď možná leží na dně Černého moře, v hlubinách Jónského moře nebo pod kyperským šelfem.

Evropská unie nadále čelí zvýšené nejistotě na trhu se zemním plynem. Zemní plyn se v Evropě stále obchoduje za tří až pěti násobek ceny platné ve Spojených státech. Od roku 2022 EU výrazně urychlila diverzifikaci zdrojů plynu, a to po omezení dovozu ruského plynu na evropské trhy. Bloku se podařilo snížit závislost na ruském plynu z 45 % na přibližně 12 %. Avšak tato transformace přinesla novou zranitelnost: EU se stala silně závislou na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG), jehož volatilita se výrazně prohloubila v důsledku konfliktů na Blízkém východě. 

Vyšší ceny energií již zvýšily náklady odhadem o 24 miliard eur oproti cenám energetických komodit před vypuknutím konfliktu v Perském zálivu. Na neformálním zasedání ministrů energetiky v Nikósii 13. května 2026 otevřelo kyperské předsednictví Rady EU klíčovou otázku: jakou roli mohou hrát domácí plynové zdroje jako nástroj ke zvýšení stability evropského trhu?

Možnosti těžby v EU a konkrétní projekty

Přestože klimatické ambice EU zůstávají deklarovanou prioritou, stále více členských států projevuje zájem o rozšíření domácí těžby zemního plynu. Dokument k projednání na zasedání identifikuje několik konkrétních projektů.

Nejvýznamnějším z nich je rumunský projekt Neptun Deep v Černém moři. Jde o největší hlubokomořský plynový projekt v Rumunsku, který realizují společnosti OMV Petrom a Romgaz se společnou investicí až 4 miliardy eur. 

Odhadované vytěžitelné zásoby činí přibližně 100 miliard kubických metrů (bcm) zemního plynu. Po dosažení plné produkční kapacity by projekt mohl dodávat přibližně 8 miliard kubických metrů plynu ročně a těžba je očekávána od roku 2027. Vrtné práce byly zahájeny v březnu 2025 a probíhají na deseti plánovaných vrtech.

V Řecku konsorcium složené z ExxonMobil, Energean a HELLENiQ Energy zahajuje průzkum v severozápadním Jónském moři.

Půjde o první průzkumné hlubokomořské vrtání v Řecku od roku 1981. Blok 2 patří mezi největší neprozkoumané offshore struktury ve Středomoří. Zahájení vrtných prací je plánováno na únor 2027 s využitím moderního hlubokomořského vrtného plavidla společnosti Stena Drilling.

Kypr disponuje významnými, dosud nerozvinutými ložisky zemního plynu ve východním Středomoří. Geologické odhady hovoří o potenciálu okolo 324 bcm, což odpovídá přibližně roční spotřebě EU při současné úrovni poptávky.  Itálie rovněž zvažuje obnovení offshore projektů pozastavených v roce 2019. Polsko rozvíjí výzkum potenciálu pobaltského šelfu. 

Role plynu v přechodném období

Průmyslové asociace i energetický komisař se shodují, že zemní plyn bude v krátkodobém a střednědobém horizontu nezbytnou součástí evropského energetického mixu. Komisař pro energetiku Dan Jørgensen v březnu 2026 konstatoval, že potřeba diverzifikace zdrojů plynu v souvislosti s plánem úplného ukončení dovozu ruského plynu ještě vzrostla. 

"Zajištění strategické autonomie Evropy bude vyžadovat diverzifikovaný energetický mix, včetně domácí produkce zemního plynu spolu s urychleným rozšiřováním jak domácích, tak dovážených obnovitelných a nízkouhlíkových plynů, jako je biometan a vodík," řekl Andreas Guth, generální tajemník Eurogasu.

Ekologické organizace naopak vyzývají ke stanovení závazného ročního cíle snížení spotřeby plynu o 7 %. Debata tak zrcadlí hlubší dilema energetické politiky EU: jak zajistit okamžitou bezpečnost dodávek, aniž by byla ohrožena dlouhodobá klimatická neutralita.